Západonilský virus cestuje Evropou

28. 9. 2011 Dominika Švehlová

Loňský a letošní podzim je ve znamení nebývale zvýšeného řádění západonilského viru (West Nile Virus, WNV) v jižních evropských státech. Protože není vyloučeno, že se změnou klimatu a celkovou „globalizací“ se toto onemocnění ptáků, které může být smrtelné i pro koně a lidi, bude šířit i severně, přinášíme vám o něm pár základních informací.

Západonilský virus, jaký je a jak se šíří

WNV se běžně nachází v Africe, dále pak v Evropě, na Středním Východě, v Severní Americe a v západní Asii. Přirozeně žije a přenáší se mezi ptáky a komáry, přesto mohou být prostřednictvím komárů (především rod Culex) infikovaní i lidé, koně a méně často i jiní savci. Jedná se o tzv. koncové hostitele, kteří (až na výjimky) nejsou pro další organismy zdrojem infekce - mezi nimi již přenos neprobíhá; kůň se nemůže nakazit od koně, člověk od člověka, ani nedojde k přenosu infekce mezi koněm a člověkem. K infekci jsou nutní vždy infikovaní ptáci, kteří jsou přirozeným rezervoárem (zásobárnou) tohoto viru. Od nich se virus do krve člověka (jiného živočicha) dostane ve slinách sajícího komára, uvádí se ale i přenos kontaktem s infikovanými zvířaty, jejich krví či jinými tkáněmi. Výjimečně dochází k přenosu prostřednictvím transfuze krve, transplantace či skrze placentu z matky na plod (3,4).

WNV byl poprvé izolován v roce 1937 u ženy v západonilské oblasti Ugandy, v roce 1953 byl zjištěn u ptáků v oblasti delty Nilu. Až v roce 1997 se zjistil virulentnější kmen, který způsobil smrt ptáků následkem encefalitidy a paralýzy, do té doby se myslelo, že ptáky nehubí.

V roce 1999 byl virus cirkulující v Tunisu a Izraeli importován do New Yorku, kde vyvolal velkou epidemii a začal se šířit po USA. Příkladem toho, jak se tato nemoc může šířit napříč „panenským" kontinentem a zanechávat za sebou zkázu, je cca desetileté působení WNV právě zde, v Severní Americe. Zajímavé je, že v USA této nemoci podléhají velmi často i ptáci, zatímco například v Africe s virem v těle běžně normálně žijí. Nejvíce vnímaví pak jsou někteří krkavcovití a domácí husy, u těch může být úmrtnost 20-60 % (5).

Největší epidemie byly zjištěné v Řecku, Izraeli, Rumunsku, Rusku a USA - kopírují hlavní trasy stěhovavých ptáků. Kromě zmíněných zemí se tento virus rozšířil i do Austrálie, Kanady a Venezuely.

Západonilská horečka u lidí

Asi 20 % nakažených lidí může mít asi za 3-14 dní po infekci příznaky nemoci jako horečku, bolesti hlavy, únavu a pobolívání těla, nevolnost, zvracení, vzácněji vyrážku na trupu a zvětšené mízní uzliny. 80 % nakažených lidí zůstává bez příznaků. Ohroženou skupinou lidí jsou jedinci nad 50 let a lidé se sníženou imunitou.

Asi 1 ze 150 lidí je postižen těžkou formou nemoci (neuroinvazivní), což je západonilská encefalitida nebo meningitida (zánět mozku a mozkových blan) - projevuje se bolestí hlavy, vysokou horečkou, ztuhlostí krku, dezorientací, kómatem, třesem, křečemi, ztuhlostí, svalovou slabostí či obrnou. Ohroženi jsou lidé nad 50 let a se sníženou imunitou.

WNV lze diagnostikovat několika způsoby, především pak tzv. sérologickými metodami krve infikovaného jedince lze zjistit protilátky proti viru, virus lze prokázat i tzv. „genetickými" metodami - RT-PCR, nebo pak přímo jeho izolací v buněčných kulturách.

Protože se jedná o virové onemocnění, není možná žádná cílená léčba, pouze mírnění příznaků, udržování životních funkcí a případně tlumení sekundární bakteriální infekce.

Protože pro lidi zatím nebyla vyvinuta vakcína, prevence tohoto onemocnění spočívá v ochraně před komáry a jejich likvidace v životním prostředí. Zvláště opatrní mají být lidé z ohrožených skupin, kteří cestují do míst s vyšším výskytem WNV (např. USA) - je třeba, aby se dobře chránili před komáry, například instalací sítí, nošením světlých oděvů s dlouhými rukávy a kalhot, používáním repelentů a omezením pobytu venku v ranních a večerních hodinách (10).

WNV a koně

Výskyt WNV u zvířat obvykle předchází jeho výskytu u lidí a slouží jako varování pro humánní zdravotnické organizace.

Koně, podobně jako lidé, obvykle onemocní jen lehkou formou bez příznaků, z příznaků je to pak nechutenství, deprese, potácení, svalové třesy, částečná obrna, zhoršení zraku, skřípání zuby, tlačení hlavou do předmětů, bezcílné bloumání, křeče a neschopnost polykat. Dále se objevuje slabost pánevních končetin a někdy i jejich obrna. Nemoc může provázet horečka a může končit komatem až smrtí (5). Zatímco u lidí se mluví o 10% úmrtnosti, u koní toto číslo stoupá až na 57 % (9).

Výskyt či podezření na západonilskou horečku je nutné hlásit. Z hlediska prevence je třeba koně chránit před komáry. Koně se mohou vakcinovat (např. Duvaxyn WNV, fy Fort Dodge), doporučuje se tuto vakcínu využít v oblastech, kde je výskyt této nemoci častý. Podobně jako u lidí i u nemocných koní je léčba jen podpůrná jako u jakékoli jiné virové infekce. Přesto se nemocní koně často mohou zcela vyléčit, není nutné je utrácet ani izolovat (7).

WNV a situace ve "starém světě"

WNV je „domácí" v Africe, kde nezpůsobuje příliš velké škody. V oblasti jižní části Evropy se sice také předpokládala dlouhodobá existence WNV, ale na velmi nízké úrovni. Jenže nedávné epidemie poukazují na to, že se model cirkulace viru (tedy jeho životní cyklus v ptácích a komárech) mění (8,9). Bleskové rozšíření této nemoci po americkém kontinentě vzbudilo pozornost odborníků i v Evropě či Asii, kde se především v poslední době množí informace o jejím výskytu nejen u lidí, ale i u koní. Největší strach pak vyvolaly případy úmrtí některých nakažených osob. Zatím nejsou v Evropě stanovena žádná jasná doporučení, jak se vzhledem k této nemoci chovat, přesto je třeba myslet na možnost infikování WNV (6) a dodržovat preventivní opatření, kterým je ochrana proti komárům.

Před rokem uvedlo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí tyto informace (1):

  • potvrzené případy infekce lidí WNV byly hlášené z Řecka, Rumunska (v těchto dvou zemích byla i úmrtí následkem nemoci), Itálie
  • pravděpodobný výskyt pak z Portugalska,
  • další potvrzené případy včetně úmrtí byly hlášené z Ruské Federace, Izraele (odkud se jeden případ přenesl do Holandska) a Maroka (tam bylo nakaženo 18 koní, včetně 8 uhynulých).

K 22. září 2011 je situace podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí následovná (2):

  • 63 případů u lidí v EU = 51 v Řecku, 5 v Itálii (z toho 1 neuroinvazivní případ) a 7 v Rumunsku
  • 130 případů u lidí ve státech blízkých EU: 2 v Albánii, 1 v Makedonii, 109 v Ruské Federaci, 3 v Turecku a 15 v Izraeli.
  • situaci šíření WNV u koní v Řecku monitorují tyto stránky OIE (světová organizace zdraví zvířat) a o infekci WNV mezi koňmi v Itálii si můžete přečíst na této stránce (na stránce 4 najdete mapku s pozitivními a negativními výsledky vyšetření koní k 21. září 2011).

mapa rozšíření WNV v zemích EU a sousedních z 22.9.2011

Vyjádření SVS ČR

Protože není vyloučena možnost zavlečení tohoto viru i do severnějších oblastí Evropy, zeptali jsme se SVS ČR na jejich vyjádření k epidemii WNV. Odpověděl nám MVDr. Petr Šatrán, Ph.D.:

„Rizika západonilské horečky (West Nile Fever) jsme si vědomi, svědčí o tom i výskyt tohoto onemocnění v Maďarsku a Rakousku. V letošním roce probíhá plošná sérologická surveillance na protilátky proti viru západonilské horečky. Bohužel konečné výsledky zatím nejsou k dispozici. Do kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace bylo od letošního roku zařazeno povinné vyšetřování koní s nervovými příznaky na tuto nákazu a dosud nebyl žádný případ. Rovněž tak sledujeme výskyt toho viru v indikovaných případech u uhynulých volně žijících ptáků. Zde jsme také zatím nezjistili výskyt. Na těchto sledováních spolupracujeme s ministerstvem zdravotnictví, které naše výsledky využívá k vyhodnocení rizika onemocnění pro lidskou populaci. U nás byl doposud zaznamenán jeden importovaný případ.

Toto onemocnění se vyskytuje v teplejších oblastech, a protože se jedná o onemocnění přenášené vektory, je riziko šíření onemocnění spojeno se šířením vektorů. U nás v současné době podle našich poznatků nejsou vhodní vektoři, a proto i riziko rozvlečení této nákazy není příliš vysoké. Nicméně s ohledem na změny v přírodě situaci sledujeme a vyhodnocujeme.

Pokud se týká doporučení, rádi bychom upozornili na Metodiku kontroly zdraví zvířat, která je pro chovatele závazná, a na povinnost hlásit podezření z nebezpečné nákazy na KVS. Ta potom v případě nervových příznaků zajistí vyšetření dle metodiky kontroly zdraví. Toto vyšetření je hrazeno ze státního rozpočtu, takže chovatelé nemusí mít obavy o náklady spojené s tímto vyšetřením.

Citace z metodiky kontroly zdraví, která je přístupná na www.svscr.cz: ZÁPADONILSKÁ HOREČKA - VyLa - virologické vyšetření Koně vykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému. Rozsah vyšetření určí KVS."

Zdroje informací:

(1) West Nile virus transmission in Europe, 3. září 2010 - popisy případů včetně dat zjištění a přehledné mapky.
(2) West Nile fever maps, pravidelné aktualizace včetně podrobné tabulky jednotlivých případů, konkrétní oblasti, počty případů, datum zjištění, mapka.
(3) West Nile Virus, důležité informace WHO o západonilském viru.
(4) Fact Sheet for Health Professionals - podrobně popsaná problematika WNV u lidí.
(5) West Nile Fever - základní informace o této nemoci u koní.
(6) Reiter, P.: West Nile virus in Europe: understanding the present to gauge the future - poměrně podrobný popis situace v Evropě.
(7) Facts About West Nile Virus in Horses - jedna ze stránek věnovaných infekci WNV ve Spojených státech amerických.
(8) Chevalier V, Lecollinet S, Durand B.: West Nile virus in Europe: a comparison of surveillance system designs in a changing epidemiological context - abstrakt studie pojednávající o cyklech západonilského viru v Evropě.
(9) S. Lecollinet, R. Lelli, C. Ceianu, P. Calistri, S. Zientara: Reemergence of West Nile virus infection in Europe - velmi dobře zpracovaná prezentace o západonilské horečce u lidí a koní s názornými nákresy, fotografiemi a podrobnými tabulkami, grafy a mapkami.
(10) West Nile Virus General Information - informace pro britské občany a doporučení v případě cestování do míst s výskytem WNV.

Podobné články

Snažíte se dostat léky do svého koně? Odborník na výživu radí, jak na to.

Fyzicky náročnou kariéru sportovních koní neodmyslitelně provázejí zranění, utrpěná ať už při tréninku, závodu, nebo nešťastnou nehodou na pastvině.…