V České republice byl poprvé po osmi letech potvrzen výskyt nakažlivého bakteriálního onemocnění pohlavních orgánů koní. Nákaza zvaná nakažlivý zánět dělohy koní není přenosná pouze na klisny, jak by možná napovídal její název, ale také na hřebce. Právě u plemenného hřebce byla při preventivním vyšetření, provedeném ve Státním veterinárním ústavu Praha, nákaza v průběhu února diagnostikována. Onemocnění není přenosné na člověka. V chovech koní může však způsobovat značné ztráty v reprodukci. Státní veterinární správa (SVS) proto upozorňuje chovatele koní na důležitost preventivních vyšetření a na dodržování hygienických pravidel při ošetřování koní.

Původcem onemocnění je Taylorella equigenitalis, nepohyblivá, ve vnějším prostředí málo odolná bakterie. Lze ji zlikvidovat běžnými desinfekčními prostředky. K přenosu dochází při pohlavním styku mezi nakaženými jedinci, je však možný i pasivní přenos kontaminovanými nástroji a pomůckami při ošetřování zvířat. Příznaky onemocnění jsou patrné hlavně u klisen, u kterých se druhý až třetí den po infekci objevuje výtok z pohlavních orgánů. Často se však žádné klinické změny neobjeví, ale dochází k přebíhání klisen, dočasné neplodnosti a potratům. U hřebců většinou infekce probíhá bez příznaků a stávají se šiřiteli onemocnění. Původce přežívá v pohlavních orgánech klisen a hřebců i delší dobu, přičemž nedochází k postižení celkového zdravotního stavu.

SVS upozorňuje chovatele koní na důležitost provádění pravidelných preventivních vyšetření, která jsou podle Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace povinná, a na nezbytnost pečlivého dodržování pravidel odběru (počet a místa odběru stěrů, druhý odběr v odstupu nejméně sedmi dnů, důsledné bránění kontaminaci vzorku) a transportu vzorků do laboratoře, aby nemohlo dojít k falešně negativním výsledkům. Zároveň je třeba dodržovat zásady přesunů koní mezi chovateli a hygienická pravidla při ošetřování koní, aby se zabránilo pasivnímu přenosu infekce.

Mgr. Petr Pejchal

oddělení vnější komunikace, SVS