Trauma očí: Poranění hlubokých struktur oka
V minulém článku jste se dozvěděli o nejčastějších traumatech očí u koní – o poranění rohovky. Dnes si něco řekneme o méně častém, ale o to závažnějším problému, a to o zranění hlubokých struktur oka.
K poranění hlubokých struktur oka koně může dojít následkem ostrého nebo tupého traumatu. Společným znakem poranění hlubokých struktur oka u koně je to, že se většinou jedná o závažné akutní situace vyžadující okamžité veterinární ošetření a také to, že zrak koně je většinou (v různém rozsahu) nevratně poškozen.
Já jsem pro vás v tomto článku vybrala několik diagnóz, problémů, které mohou nastat, když kůň utrpí zranění, které poškodí nejen rohovku, ale pronikne přes všechny její vrstvy do hlubších struktur oka. Tyto diagnózy často vyžadují chirurgické řešení a nezřídka končí enukleací (vyjmutím oka).
Prolaps (výhřez) duhovky
Prolaps duhovky je jedním z nejčastějších následků akutních traumat očí u koní. Dochází k němu nejčastěji v důsledku perforujících poranění rohovky (o těch byla řeč v předchozím článku) nebo tupého traumatu, které způsobí roztržení rohovky. Duhovka pak vyhřezne přes poškozenou rohovku ven na povrch oka.
Jak rozpoznat prolaps duhovky? V úvodním článku tohoto seriálu jste se dozvěděli, že duhovka je pigmentovaná část oka. Na to, že došlo k vyhřeznutí duhovky, můžete usuzovat podle toho, že přes porušenou průhlednou rohovku (většinou lehce zakalenou v okolí rány) prominuje hnědá, až načervenalá struktura. Přední oční komora může být zkolabovaná v důsledku ztráty komorové tekutiny.
Terapie zahrnuje chirurgické řešení a současnou léčbu antibiotiky a nesteroidními antiflogistiky.
Prognóza tohoto poranění je opatrná (pojem „opatrná prognóza“ se používá v případě, kdy nelze jednoznačně říci, že je prognóza pro vyléčení a obnovení normální funkce dobrá, ale zároveň není ani jednoznačně špatná). Zda a v jakém rozsahu zůstanou zachované normální funkce oka, záleží na velikosti poranění, způsobu, jak k němu došlo, a včasném zahájení léčby. Perforující rány rohovky spojené s výhřezem duhovky, které byly způsobeny ostrým předmětem, se většinou hojí lépe než ty, které vznikly následkem tupého poranění, protože při tupém traumatu dochází k většímu zhmoždění tkání.
Nitrooční krvácení
Jedním z dalších problémů hlubokých struktur oka je nitrooční krvácení neboli hyphema. Jde o vylití krve do přední nebo zadní oční komory (viz ilustrace). Nitrooční krvácení nejčastěji vzniká po tupém traumatu oka nebo hlavy, kdy se kůň například postaví na zadní nohy a týlem narazí do stropu nebo rámu od dveří boxu. K nitroočnímu krvácení může také dojít po kopnutí druhým koněm nebo poté, co kůň do něčeho narazí hlavou.
I když tento seriál se týká traumat očí, je tady vhodné zmínit, že trauma je jen jednou z možných příčin nitroočního krvácení, nikoliv jedinou příčinou. Nitrooční krvácení se může objevit také v souvislosti s neoplazií (nádorem) některé části oka nebo přilehlých struktur, otravou antikoagulačními rodenticidy (to jsou jedy proti hlodavcům, které mají kumulativní protisrážlivé účinky a po požití způsobují zvýšenou krvácivost, která může vést k rozsáhlému vnitřnímu krvácení až k vykrvácení, v závislosti na množství, jaké zvíře pozře) nebo celkovým onemocněním spojeným s poruchou srážlivosti krve.
Nitrooční krvácení (zejména krvácení do přední oční komory) je většinou snadno rozpoznatelné i laickým okem. Různě velká část povrchu koňského oka je červeně zbarvená krví. Proto, pokud jste byli svědkem situace, kdy váš kůň utrpěl nějaké tupé poranění hlavy, určitě není od věci kromě dalších příznaků průběžně monitorovat i vzhled jeho očí a na případné změny okamžitě upozornit veterináře. Co se týká krvácení do zadní oční komory, k jeho vizualizaci a odhalení rozsahu poškození většinou nestačí zhodnocení pouhým okem, ale je třeba provést důkladné oftalmoskopické, případně ultrazvukové vyšetření.
Nitrooční krvácení se většinou vyřeší spontánně, pouze za použití podpůrné (zejména protizánětlivé) léčby a průběžného monitoringu stavu pacienta.
Prognóza závisí na rozsahu poškození a na vyvolávající příčině. Pokud je příčinou trauma oka nebo hlavy a krev se vylije pouze do přední oční komory, prognóza pro vyléčení a obnovení plnohodnotné zrakové schopnosti je obvykle dobrá. Pokud ale vyšetření odhalí i další poškození, jako například přítomnost krve nebo buněčnou infiltraci ve sklivci či odtrženou sítnici, prognóza pro uzdravení je špatná. V případě, že k nitroočnímu krvácení dochází v důsledku neoplastického (nádorového) procesu nebo celkového onemocnění, bude se prognóza, týkající se záchrany zraku či oka, ale i prognóza vývoje celkového stavu koně odvíjet od konkrétní diagnózy.
Luxace čočky
Dalším z možných následků traumatu nebo onemocnění oka je luxace čočky. Luxace čočky doslova znamená vykloubení čočky a je to stav, kdy čočka „vypadne“ ze své fyziologické polohy dopředu (viz obrázek – tento stav je dobře rozpoznatelný pouhým okem) nebo dozadu. Čočka, která je normálně průhledná, je v případě luxace obvykle mléčně zakalená.
Stav, kdy se čočka přemístí dozadu (do sklivce) většinou není nutné řešit chirurgicky (pouze konzervativně), pokud je oko nebolestivé a nevykazuje žádné další změny. Naopak stav, kdy čočka „vypadne“ dopředu, do přední oční komory, je většinou indikace k chirurgickému vyjmutí čočky. Tento zákrok s sebou ale nese řadu komplikací a jeho úspěšnost (navrácení zrakové schopnosti i zachování oka) je malá. V případě komplikací končí tyto případy obvykle enukleací (vyjmutím celého očního bulbu).
Ruptura čočky
Při závažných hlubokých perforacích rohovky může dojít až k ruptuře (roztržení) obalu čočky (takzvané kapsuly). Uvolnění proteinů z poškozené čočky vede k závažnému zánětu oka a k dalším komplikacím.
Čočka nemá krevní zásobení, a proto je její hojení velmi limitované. Jakékoliv změny na čočce, bez ohledu na to, z jaké příčiny k nim došlo, mají za následek různý rozsah jejího zakalení (takzvané katarakty). Vzhledem k tomu, že správná funkce čočky je podmíněna její průhledností, zákal čočky vždy (v různém rozsahu) zhoršuje schopnost vidění.
Odtržení sítnice
Separace senzorické části sítnice od jejího vnějšího epitelu je častou komplikací tupých traumat oka. Okamžitým následkem odtržení sítnice je ztráta její funkce, tedy ztráta zraku. Prognóza pro navrácení zraku závisí na rozsahu odtržení sítnice, ale celkově je prognóza spíše špatná.
Poranění optického nervu
Tupé poranění oka nebo hlavy koně může mít za následek jednostrannou nebo oboustrannou slepotu. Jednou z příčin této slepoty může být poranění optického nervu nebo jeho kostěného podkladu. Efektivní léčba tohoto zranění neexistuje. Oční nerv časem degeneruje, takže prognóza pro návrat zrakové schopnosti je špatná.
Závěrem
Traumata hlubokých struktur oka jsou závažným a velmi bolestivým problémem. Pokud budete mít podezření na to, že došlo k poškození hlubokých struktur oka u vašeho koně, určitě neotálejte se zavoláním veterináře. Sami do poraněného oka nijak nezasahujte, pouze se snažte zajistit, aby si kůň oko sám dále netraumatizoval. Myslete na to, že bolestivost a výtok slz koně často nutí si oko mnout o hrudní končetiny nebo o vybavení stáje.
Použitá literatura:
- Lavoie J.-P., Hinchcliff K. W.: Blackwell‘s Five Minute Veterinary Consult: Equine. Second Edition
- Sprayberry K. A., Robinson N. E. Robinson‘s Current therapy in equine medicine. Seventh Edition
- Zachary J. F: Pathologic basis of veterinary disease. Sixth Edition.
MVDr. Kateřina Junghansová je praktickou veterinární lékařkou specializující se na medicínu koní. Po studiu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, v rámci kterého absolvovala několik zahraničních stáží, působila dva roky na Veterinární klinice Heřmanův Městec. Od začátku roku 2016 provozuje vlastní terénní praxi. Kromě toho také pořádá přednášky a semináře s veterinární tematikou určené pro širokou jezdeckou veřejnost. http://katerina-junghansova.cz/
Galerie
Kopytní abcesy: Někdy nekonečný příběh
Když vidíte koně stát o třech nohou, chcete od veterináře nebo kováře slyšet: „Je to absces“. Z dobrého důvodu. Většina abscesů se totiž sama…
„Bioléčba“ zánětlivých onemocnění koní
Jedním z charakteristických znaků mezenchymálních kmenových buněk (MSCs) je schopnost měnit se na různé typy. Méně známé jsou však jejich silné…