Tetanus - smrtelné onemocnění, kterému se lze vyhnout

28. 1. 2000 Dominika Švehlová

Tetanus vyvolává baktérie Clostridium tetani, která má pod mikroskopem charakteristický vzhled - připomíná tenisovou raketu nebo paličku na buben. Právě ta vyboulená část se nazývá terminální spora.

Stejně jako ostatní baktérie rodu Clostridium je i Clostridium tetani anaerobním mikroorganismem (to znamená, že může žít pouze v prostředí bez kyslíku). To však neplatí pro její spory. Ty přečkávají jako semeno v normálním prostředí a až se dostanou do vhodných podmínek (kde není kyslík), "vyklíčí" z nich životaschopné baktérie, které se mohou rozmnožovat a znovu měnit ve spory.

Spora - to je vynikající mechanismus, který baktérie v evoluci získala, aby mohla přežít. Spory Clostridia tetani se nacházejí v půdě, kde si mohou udržet svoji životaschopnost až několik let. Jsou velice odolné vůči horku a suchu. Bylo také zjištěno, že tyto spory jsou velice odolné i vůči chemickým látkám - většina silných desinfekčních látek na ně musí působit přímým kontaktem až několik hodin, než je zahubí. Tento mikroorganismus byl izolován v roce 1884 z myši, která byla naočkována obvyklou zeminou. O pět let později se podařilo získat jeho čistou kulturu, na které byla zjištěna jeho odolnost vůči takovým vysokým teplotám, které zabíjejí jiné organismy. V roce 1890 byly vědecky prokázány různé bakteriální toxiny - prvním z nich byl toxin produkovaný právě Clostridiem tetani.

Jak už jsem se zmiňovala, velké množství spor Clostridia tetani se nachází v půdě, obzvláště na farmách - běžně se totiž vyskytuje v trusu koní a krav. (Právě proto je nutné, aby lidé, pracující s těmito zvířaty, byli řádně očkováni!) Živočichové (a samozřejmě také člověk) se nejčastěji nakazí kontaminací rány touto baktérií. Právě proto, že Clostridium je anaerobní, jsou nejnebezpečnější bodné rány, u kterých došlo k poškození tkání. Avšak nemusí to vždycky být bodné rány způsobené špinavým, rezavým kusem železa, příčinou Infekce mohou být i chirurgické rány. Je důležité mít zapsáno přesné datum vakcinace proti tetanu, takže když veterinář bude tuto informaci potřebovat, měla by být po ruce.

Toxiny, které produkuje Clostridium tetani a jemu příbuzné Clostridium botulinum, jsou nejúčinnějšími známými toxiny; už jejich množství o velikosti špendlíkové hlavičky může způsobit onemocnění a smrt. Clostridium tetani produkuje několik toxinů. Některé z nich pouze ničí tkáně a snižují jejich prokrvení, tento proces upravuje prostředí pro růst a rozmnožování Clostridia. Avšak jeho neurotoxin vstupuje z místa infekce do krevního řečiště a naváže se na nervová zakončení ve svalech (nervosvalové spojení). Z tohoto místa putuje toxin vzhůru po nervech až do míchy.

Co se děje v těle

Abychom pochopili, jak vlastně toxin působí, musíme se nejdříve zmínit o vzájemném působení zdravého nervového a svalového systému. Sval se může smrštit na základě vědomého i nevědomého "příkazu". Jako příklad nevědomého smrštění svalu mohu uvést reflex při popálení - signál (vzniklý sáhnutím třeba na hrnek s horkou kávou) vstoupí do prstu, jde nervovými vlákny v paži až do míchy, zde se přepne (podobně jako elektrický přepínač) a po jiném nervovém vláknu putuje stejnou cestou do svalu paže, kterému dá impuls, aby se smrštil a odtáhl tak ruku od horkého hrnku. V místě přepojení, v míše, vzniká zároveň i signál pro mozek - tak se vlastně postižený člověk doví, co se děje. Mozek vydá do míchy vědomý "příkaz". Ten se zde opět přepne a nervovými vlákny putuje do paže, způsobí smrsknutí svalů - a člověk třeba uchopí horký hrnek, i když ho popálil.

Právě na místo "přepnutí" v míše působí neurotoxin Clostridia. Jsou zde buňky, které způsobují utlumení nebo zastavení signálu. Nervový systém většinou nepůsobí na svaly stylem "vše zapnout" nebo "vše vypnout", jedná se spíše o sečtení všech povzbuzujících a tlumících stimulů, působících současně. Signál je tlumen takzvaným "interneuronem", který se tím podílí na koordinaci vzájemného neuromuskulárního působení.

Neurotoxin se "naváže" na interneuron, vyřadí jej z činnosti a signál nemůže být utlumený. Tak se naruší citlivá rovnováha a převahu získají povzbuzující signály - svaly se velice silně a trvale stáhnou. Tak vzniká křeč. Nejdůležitější na tom je ta skutečnost, že když se neurotoxin jednou "naváže" na buňky v míše, neexistuje žádný lék, který by jej odtud dostal - jeho působení musí samo pomalu odeznít.

A vraťme se ke způsobu infikování - jak už bylo řečeno, organismus se může infikovat Clostridiem všemi druhy poranění, avšak bodné rány, při nichž dojde k poškození tkáně, jsou nejnebezpečnější, protože se v nich vytváří anaerobní prostředí (bez kyslíku). K takovým ranám patří šlápnutí na hřebík, zakování, zášlap, píchnutí vidlemi. Tetanus může vzniknout také infikováním pupečního provazce novorozených hříbat. Pokud dojde po těžkém porodu k zadržení lůžka, i to může být zdrojem infekce Clostridiem - tak vzniká poporodní tetanus u klisen.

Příznaky tetanu

Doba mezi vniknutím Clostridia tetani do tkáně a začátkem tvorby toxinu může být až několik týdnů, avšak pokud se už baktérie začne množit a produkovat toxin, příznaky onemocnění nastoupí velice rychle a neustále se prohlubují.

Někdy může být prvním příznakem kolika, po níž velice rychle nastoupí nezřetelná ztuhlost. Pokud je místo infekce na končetině nebo v kopytě, může se projevovat kulháním. Jedním z prvních příznaků, kterého si nejdříve nemusíme všimnout, je nepatrné odtažení pysků, rozšíření nozder, stažení uší dolů a dozadu, problémy s otevíráním tlamy a mírné zvednutí ocasu.

Obvykle během 24 hodin od prvních projevů onemocnění dochází k celkové křeči velkých svalů, které jsou důležité pro stání koně; končetiny se napnou a v této pozici ztuhnou. Zároveň se oko stáhne do důlku a křeč postihne i třetí víčko, takže se obtížně zatahuje a Ize jej při pohybu hlavy, někdy i v klidu, zřetelně vidět. Křeč všech svalů je možné velice snadno vyvolat náhlým hlukem, pohybem nebo dotekem. Kůň může upadnout a zůstane ležet na boku se ztuhle nataženými končetinami a vyvráceným krkem.

Postižené jsou také dýchací svaly - bránice a mezižeberní svaly, takže se kůň může začít dusit. To je právě nejčastější příčina smrti při tetanu. Může zároveň vzniknout zápal plic jako následek vdechnutí sousta nebo vody.

Léčba tetanu

Stupeň postižení závisí na stupni infekce, na množství vytvořeného toxinu a na tom, jak rychle se začne s léčbou. Jakmile je pravděpodobné, že došlo k infekci Clostridiem tetani (bodné a jiné uzavřené rány, znečištění pupečního pahýlu u hříběte nebo jiného poranění - třeba kastrační rány, zdržení lůžka po porodu apod.) nebo už se začínají projevovat první příznaky, je třeba ihned zavolat veterináře. Místo, kde postižené zvíře stojí, se má zatemnit, je třeba udržovat klid a na koně se má co nejméně sahat, hluk, světlo, pohyb a doteky totiž vyvolávají a prohlubují křeče. Je také možné vložit koni do uší vatu. Velice důležitá je dobrá podestýlka. Pokud se stane, že kůň upadne, jen velice obtížně ho lze zvednout. Je-li podestýlka nedostatečná, může se při pádu poranit nebo si dokonce něco zlomit.

Až přijde veterinář, zahájí podpůrnou léčbu. Otevře místo infekce, pokud bylo nalezeno, vypláchne ho a dezinfikuje (dobrý je například roztok hypermanganu) a dá koni antibiotika - Clostridia jsou obecně citlivá na penicilín. Někdy nelze místo vniknutí baktérií najít, nebo už nemoc tak pokročila, že se k němu nedá dostat, aniž bychom koni ještě více ublížili. Tehdy je mu třeba podat uklidňující prostředky - sedativa a svalová relaxancia (uvolní křeč). Tyto léky zmírní příznaky.

Pokud veterinář přišel k nemocnému koni dostatečně včas, píchne mu komerčně vyráběný antitoxin, je však třeba pamatovat na to, že jakmile se neurotoxin navázal na nervový systém, antitoxin nemá žádný efekt. Ten totiž neutralizuje pouze ten neurotoxin, který se ještě nachází v krvi. Dalším důležitým krokem v léčbě je zajistit hydrataci (zavodnění) a výživu - při křeči žvýkacích a polykacích svalů totiž kůň nemůže žrát ani pít. Podle toho, do jaké míry je postižen, zavede se mu nosojícnová sonda nebo se mu do žíly podají infuze.

Na tetanus uhyne až 50% postižených koní. Zabere to až dva týdny intenzívní léčby, než se začne projevovat nějaké zlepšení. Klinické příznaky tetanu však mohou přetrvávat déle než měsíc. Obecně se traduje, že pokud kůň s tetanem přežije sedm dní, má šanci se vyléčit. Je to však také ta doba, kdy vyčerpané zvíře ulehne a pokouší se vstát. Tehdy se může velice snadno zranit a naděje na vyléčení jsou opět menší.

A co prevence?

Je vidět, že tetanus je strašlivá nemoc, jeho léčba je velice nákladná, postižený kůň vyžaduje velkou péči a naděje na přežití je pochybená. Vakcinace sice není stoprocentní jistotou jsou známy případy, že tetanem onemocněl i vakcinovaný kůň, přestože jsou opravdu ojedinělé - avšak výrazně snižuje riziko onemocnění. Pokud nevíme, kdy byl kůň naposledy vakcinovaný proti tetanu, je třeba to ihned napravit. Veterinář určí, kolik dávek a v jakých intervalech za sebou tyto dávky dostane.

Také každou březí klisnu je třeba v posledním měsíci březosti naočkovat. Tím se zajistí její ochrana při možných porodních komplikacích, zároveň se do jejího mleziva (kolostra) dostanou protilátky, které hříbě vypije a bude jimi po určitou dobu chráněno. Pokud klisna v tuto dobu vakcínu nedostane nebo není zcela jisté, že ji dostala, je třeba podat novorozenému hříběti antitoxin a zároveň ho krátce po porodu navakcinovat. Zde je třeba píchnout první dávku a po určité době druhou dávku (takzvaná revakcinace neboli booster).

Revakcinace je zároveň doporučena po každém chirurgickém zásahu nebo po zranění, pokud přesně nevíme, jak byl kůň dříve očkován. Nejlépe je domluvit se s veterinářem, pořídit koni zdravotní průkaz nebo jiný protokol a sestavit s ním přesný vakcinační plán, který se bude dodržovat, a každá vakcinace se zapíše.

Zdraví a veterinární péče

Podobné články