Alergie je geneticky naprogramované imunitní onemocnění, kdy u organismu dochází k nepřiměřené imunitní reakci na kontakt s běžnou látkou v ovzduší nebo v potravě - např. pyly, roztoči nebo určité potravinové proteiny. Tyto látky se nazývají alergeny a do organismu se mohou dostat vdechnutím, požitím či pouhým stykem s kůží. Alergie může vyvolat nepříjemné až velmi závažné klinické projevy.

Mezi nejčastější typy alergií u koní patří atopická dermatitida (do této kategorie spadá mj. i tzv. letní vyrážka, což je vlastně alergie na hmyz), potravinová alergie, kopřivka, dušnost (která je natolik obsáhlá, že jí spolu s headshakingem věnujeme zvláštní článek). Nejprve si tyto typy stručně popíšeme, pak se podíváme na diagnostické možnosti.

Atopická dermatitida

Atopická dermatitida je geneticky podmíněné onemocnění projevující se hypersenzitivitou vůči alergenům z okolí. Jedná se především o inhalační alergeny jako pyly, plísně nebo prachové částice.

Výraznými rysy atopické reakce na kůži jsou eozinofilní záněty (eozinofily jsou jedním z druhů bílých krvinek) a zejména svědění, zprostředkované výlevem cytokinů (peptidů, sloužících k předávání informací mezi buňkami) z buněk imunitního systému a jejich vazbou na receptory nervových vláken. Svědění mohou zvýšit i další mediátory (histamin, opioidy) nebo bakterie či kvasinky. Dalšími klinickými příznaky, kterými se může atopická dermatitida projevovat, je alopecie (vypadávání srsti), erytém (zčervenání kůže), pupínky, suchá kůže, kopřivka, přecitlivělost v nose a očních spojivkách a onemocnění dýchacích cest. V závislosti na příslušném alergenu se můžou příznaky onemocnění vyskytovat sezónně nebo celoročně.

Součástí atopické dermatitidy u koní je produkce imunoglobilinu typu E (IgE) v reakci na alergeny přítomné v prostředí. Právě testováním na přítomnost specifického IgE v séru a podkoží můžeme prokázat toto onemocnění a na jeho základě i vybrat alergen pro imunoterapii.

Genetická predispozice k atopii je spojena s dědičností velkého počtu polymorfních genů, které ovlivňují funkci vrozené a získané imunity. Důležitou roli hraje i dysfunkce kožní bariéry. U postižených koní byly odhaleny změny ve struktuře a funkci kožní bariéry a epitelů, které u zdravých jedinců alergeny účinně zachycují. Předpokládá se, že tyto abnormality umožňují přijetí alergenních proteinů dendritickými buňkami a přenos do lymfatických uzlin. Dále dochází k aktivaci T lymfocytů a tvorbě imunitní odpovědi ve formě produkce IgE a řady cytokinů (IL-4, IL-5, IL-6, IL-13 a IL-31). Vystavení alergenu má tedy za následek zesílení lokální alergické reakce.

Potravinová alergie

Potravinová alergie vzniká jako reakce na určité proteiny obsažené v potravě. Projevuje se obdobně jako atopická dermatitida, zejména recidivující kopřivkou a svěděním, navíc se mohou objevit problémy trávicího traktu, jako průjmy a zvracení. Mnoho informací o ní zatím nemáme. Alergická reakce je zprostředkována specifickými protilátkami IgE a vede k rychlému nástupu klinických příznaků po pozření alergenu.

Ve střevě bylo odhaleno několik mechanismů, které zprostředkovávají atopická onemocnění na kůži a v dýchacím traktu. Imunologická tolerance ve střevě je aktivně zprostředkována regulačními T-buňkami (jedním z druhů bílých krvinek). Narušení střevní bariéry imunologickými a neimunologickými mechanismy spolu s alergenovou zátěží způsobuje alergickou reakci. Klíčovou roli v perorální toleranci má střevní mikroflóra, používání probiotik vykazuje příznivé výsledky při řízení potravinové alergie.

Kopřivka

Kopřivka je častým projevem alergie, ale její příčina může být i čistě nealergenní povahy. Zatímco u lidí jsou kopřivkové léze silně svrbivé, u koní v mnoha případech kopřivka nesvědí. Léze kopřivky mohou nabývat rozmanitých tvarů - hadovité nebo kruhovité struktury nebo dokonce dlouhé lineární paralelní pruhy připomínající vzor zebry.

Hlavní buňky, které se podílejí na vzniku lézí kopřivky, jsou tzv. žírné buňky. Za normálních okolností jsou žírné buňky velmi důležité při hojení ran a ochraně vůči patogenům. Přijde-li žírná buňka do styku s antigenem (cizorodá látka, vyvolávají imunitní reakci), naváže se prostřednictvím Fcε receptoru IgE na jeho povrch, vylije obsah svých granulí a tím způsobí imunitní reakci. Hlavním spouštěčem degranulace je přítomnost IgE, ale také fyzické zranění, chemické stimuly (opioidy, alkohol) nebo hormony a mediátory (CRH, substance P, neurotenzin). Zajímavé je, že cytokiny, které se uplatňují při vývoji kopřivky, jsou shodné s cytokiny zapojenými do atopické dermatitidy, přestože klinické příznaky jsou odlišné. Zda bude mít kůň kopřivku nebo atopickou dermatitidu v reakci na podnět z okolí, je pravděpodobně určeno dysfunkcemi kožní bariéry v případě atopické dermatitidy.

Jako akutní kopřivka jsou označovány léze, které trvají maximálně 6-8 týdnů. Vznik může být přičítán účinkům léků, vakcíně, transfuzi krve, virové infekci nebo popálení kopřivami. Akutní kopřivku je doporučeno léčit antihistaminiky.

Chronická a recidivující kopřivka je spojována s alergií na podnět z okolí (pyly, plísně, prach, roztoči, hmyz) nebo alergií na potraviny. Zvláštním případem je tzv. kontaktní kopřivka, jejíž vznik je omezen na místo aplikace látky, obsahující alergen - různé léky, mýdla nebo kondicionéry. Kopřivka se však může objevit i působením neimunologických faktorů, např. tlakem (v místě sedla, uzdy nebo postroje), teplem, chladem, vodou, vystavením slunečnímu záření, fyzickým cvičením nebo, zvláště u dostihových koní, stresem.

Co dělat v případě podezření na alergii?

Za prvé je potřeba provést diagnostiku alergie a identifikovat alergeny, které jsou za problémy zodpovědné. Vykonat alergologický test se doporučuje v případě, že se objeví více symptomů. Je důležité vědět, že pacienti mladší jednoho roku sice mohou vykazovat symptomy alergie, to však může být způsobeno tím, že hladina protilátek v těle není dostatečně vysoká a imunitní systém není doposud zcela vyvinut. Za posledních 30 let prošly léčebné postupy tohoto onemocnění dlouhou cestou a moderní metody již umožňují výrobu kvalitních extraktů a protilátek používaných v diagnostickém testu.
Alergologické testy v laboratoři Genomia jsou prováděny technologií Alergovetu. Vyšetření je možné objednat on-line. Stačí odebrat veterinářem 5 ml krevního séra pro testování koní nebo 3 ml krevního séra pro testování psů a koček, označit ho číslem objednávky nebo vzorku a doručit do laboratoře. Při převozu není nutné žádné chlazení, to je vyžadováno pouze při skladování.

Výsledek testu obdrží zákazník e-mailem do 14 dnů.

Jak si zvolit test?

V nabídce jsou dva druhy alergologických testů:
S.A.T ELISA® se používá jako první krok v diagnóze. Jedná se o screeningový test, který ukáže, má-li zvíře protilátky vůči alergenům z oblasti životního prostředí nebo potravinovým alergenům. Tato metoda dokáže určit, jedná-li se o alergika, nespecifikuje však konkrétní alergen.

P.E.T ELISA® již odhalí přesné alergeny, které u zvířete způsobují problémy a určí směr, jakým má léčba postupovat. Je doporučeno provést testy na alergeny z životního prostředí i na potravinové alergeny, jelikož často bývají pacienti náchylní ke kombinaci obojího.

Jak přesně se provádí prokazování alergie PET testem? Stačí odebrat jeden vzorek (séra) a dozvím se, na co přesně je kůň alergický, nebo je potřeba odebírat a testovat na každý alergen zvlášť?
Analýza probíhá semikvantitativní ELISA imunoesejí - v mikrotitrační destičce jsou specifické protilátky, které detekují konkrétní alergeny. Přehled detekovaných alergenů je uveden po rozkliknutí v každém vyšetření. 5 ml séra (to je cca 10 ml krve) s rezervou stačí na kompletní alergologický test, kde je kolem 50 alergenů z oblastí TRÁVY, STROMY, PLÍSNĚ, ROZTOČI, POTRAVA, HMYZ - více zde.

Například u koně s letní vyrážkou je možno zjistit, na který hmyz přesně reaguje nejvíc (a podle toho ho např. přesunout do jiného prostředí, kde se tolik nevyskytuje)?
Ano, přesně tak. V hmyzím panelu jsou Pakomárec (Culicoides), Muchničkovití (Simu lidae), Komár (Culex spp.), Ovádovití (Tabanus), Rus domácí (Blatella germánica), Bodalka stájová (Stomoxys calcitrans) - podle výsledku testu lze přizpůsobit místo pobytu koně tak, aby tam bylo rizikového hmyzu minimum. Často to ale nelze, a tak se přistupuje k imunoterapii koně. Nejčastěji objednávaná imunoterapie je právě na pakomárce.

Příště si podrobněji popovídáme o dušnosti a možnostech odhalování alergenů u dušných koní a také o zapeklitém problému „bezdůvodného" třesení hlavou - headshakingu.

Zdroj fotografií 3 a 4: Veterinary Allergy, First Edition. Edited by Chiara Noli, Aiden Foster, and Wayne Rosenkrantz.
© 2014 John Wiley & Sons, Ltd. Published 2014 by John Wiley & Sons, Ltd.

Genomia s.r.o.

Janáčkova 51
32300 Plzeň

 

laborator@genomia.cz
www.genomia.cz
Facebook
tel: +420 373 749 999 nebo +420 373 317 478 (v pracovní dny volejte přednostně mezi 7-17 hod)
tel: +420 777 907 952 nebo +420 724 028 493 (v pracovní dny volejte přednostně mezi 17-19 hod)