Staří plnokrevníci: letos slavící 30 let a více

21. 6. 2021 Eva Holubcová Autor fotek: © archiv čtenářů, autorky

Ve své době je oslavoval celý svět, letos je jim třicet let a více. Jak se jim daří? A co naši čeští cetiletí plnokrevní?

Inspirací pro pokračování série článků o starých plnokrevnících byla letošní krásná kulatá jubilea dvou ve své době celosvětově velmi významných koní, a to anglického derby-vítěze Erhaaba a vítěze Kentucky Derby Go For Gina, a k tomu se kdysi nejlepší dvouletý hřebec planety Arazi letos dožívá 32 let. Všichni vypadají skvěle.

Každý z nás má napsáno ve svém životním příběhu, kolika let se dožije, a jak se tak stává u lidí, tak i u koní, věk není žádné číslo. Padesátiletý člověk je plně invalidní, zatímco jiný v 80 letech běhá po horách jak křepelka. U koní to je podobné. U plnokrevníků není až takovou raritou, že se dožijí vysokého věku. Toto plemeno ale nikdy nebylo utvářeno pro dlouhověkost a je exponováno na dráze už v raném věku dvou let. Čím to tedy je? Kolem plnokrevníků je mnoho mýtů a předsudků, ale nejméně spravedlivý je ten, že dostihy a raná příprava koně zničí. Nikoliv, jak je to moc hezky vysvětlené ve článku Mýty kolem dostihů: proč už ve dvou letech.

Nepřiměřená zátěž nebo zranění samozřejmě koně limituje, ale tak tomu je v jakékoliv disciplíně. Takže to, zda se plnokrevník dožije vysokého věku, není dostihy nijak zásadně ovlivněno, ale tím, co je mu dané.

Jak byla kniha osudu psána pro následující šampióny?  

Světoví šampióni letos se dožívající třiceti a více

Téměř černý krasavec Erhaab (Chief´s Crown) narozený 1991 patřil k těm koním, co se rodí jako elita a očekává se od nich, že elitou budou. Jenže u plnokrevníků platí neúprosné pravidlo, že pouze několik procent populace plnokrevníka se tou elitou stává na dráze a naprostý zlomek pak v chovu. Jeho otec Chief´s Crown z linie Northern Dancer byl šampiónem dvouletých a ve třech letech špičkou svého ročníku. V chovu si vedl výborně, ale v 15 letech musel být utracen pro úraz ve výběhu (A 1/1 plemeníci ve světě jsou ve výběhu pravidelně, obvykle denně, nicméně nehody se prostě stávají). Jeho otec Danzig se dožil 29 a matka Six Crowns 26. A Chief´s Crownova bába, šampiónka Chris Evert, třiceti. Dlouhověkost se v rodině vyskytovala, protože prabába Chris Evert jménem Twosy (Bull Lea) oslavila 33 let a jen tak mimochodem na dráze odběhla 52 dostihů, v chovu dala dobré koně a má hrob na hřbitově Calumet Farm u honosného náhrobku svého otce, legendárního Bull Lea, kde leží společně s ostatními top potomky Bull Lea.

Erhaabova matka Historie byla dcerou skvělého plemeníka Rivermana (Never Bend), který žil do třiceti. A nesmíme zapomenout na prochování Historie na fundamentálního Hyperiona, jednoho z klíčových plemeníků historie nejen plnokrevných koní, který se dožil také třiceti. Maličký Hyperion má úžasný životní příběh, kterému se budeme věnovat v nějakém z dílů nového seriálu Kořeny moderního teplokrevníka. Ale to odbočujeme, vraťme se k Erhaab.

Erhaab se stal na dráze tou elitou a na dráze vyhrál anglické Derby roku 1994 famózním stylem, kdy přišel doslova odnikud. Rozhodně byste si na něj pár stovek metrů před cílovým sloupcem nevsadili ani cent. Jeho jezdec Willie Carson na dostih dodnes vzpomíná jako na nejtěžší Derby, které kdy jel. Ale vyhráli, a to se počítá. Dostih můžete zhlédnout zde, na videu Derby 1994 (modrý dres s bílými náramky, modrobílá čapka, start. číslo 7)

I na plnokrevníka malý Erhaab nebyl nikdy mimořádným koněm, ale byl dobrým, a pro jeho ohromující způsob výhry si tenhle ročník Derby pamatuje hodně lidí. Pro svého majitele a chovatele šejka Hamdana al Maktouma byl druhým derby-vítězem. Na dráze měl celkem 11 startů, a jak je obvyklé, vyběhl už ve dvou letech, kdy odběhal 6 dostihů a dva z nich vyhrál, ale byl pouze lepším průměrem, když se v závěru sezóny umístil v Grupě 3. Určitě tehdy nebyl koněm, který by měl vyhrát Derby. Favoritem Derby se stal až ve svém druhém tříletém startu v hlavní předzkoušce, v Dante, kde zvítězil tak hezky, že se stal derby-favoritem a tuto roli v památném Derby 1994 beze zbytku naplnil. Po Derby běžel již jen 2x, vždy jako favorit, ale v Eclipse S. byl třetí a v posledním startu v King George byl těžce poraněn koněm bez jezdce. Následná veterinární vyšetření ukázala závažné poškození mezikostního svalu, a tak byl odeslán do chovu. Koupili si ho za vysokou sumu Japonci do chovu, kde stál mezi léty 1995 až 1999. Odsud si ho koupil za symbolické peníze zpět jeho někdejší chovatel a majitel. Erhaab pak stál v jeho majetku v USA a v různých chovech v Anglii, ale v chovu byl opravdu neúspěšný (i proto ho Japonci rádi prodali) a roku 2013 byl již trvale penzionován. Spokojený hřebec stojí v dobré péči na Batsford Stud v Anglii, kde se letos dožívá vysokého věku 30 let. 

Go For Gin (Cormorant) z hřebčí linie Ribot je v současné době nejstarším žijícím vítězem Kentucky Derby, který se letos dožívá třiceti v naprosto neuvěřitelné formě. Třicáté narozeniny oslavil i s věrnými fanoušky v Kentucky Horse Parku. Že vypadá opravdu skvěle, se můžete na vlastní oči přesvědčit z vysílání daného dne na tomto odkaze.

Go For Gin na dráze vyběhl 19x, z toho 14x byl za peníze. Byl součástí silného ročníku tříletých, ve kterém dominoval zcela mimořádný Holy Bull. V Kentucky Derby však kraloval Go For Gin. Pro Go For Gina výhra v Kentucky Derby zůstala životním výkonem, který již nezopakoval a poté již nevyhrál žádný další dostih, ale získal dvě druhá místa v dalších dostizích Trojkoruny. Do chovu odcházel na věhlasnou Claiborne Farm roku 1995, kde zůstal až do roku 2004, kdy byl prodán na malou farmu. Roku 2011 byl penzionován a přesunul se do Kentucky Horse Parku. To je skvělé místo sloužící k oslavě koní a významu koně; a také je to domov šampiónů. Tam také Go For Gin přijímá pravidelně návštěvy, společně s ostatními koňmi.

Když loni uhynul věhlasný dostihový kůň a výjimečný plemeník A.P. Indy (Seattle Slew) v požehnaném věku 31 let, stal se Go For Gin zároveň i nejstarším žijícím vítězem jakéhokoliv dostihu americké Trojkoruny (ta se skládá z Kentucky Derby, Preakness S. a Belmont S.).

Fenomenální Arazi (Blushing Groom) je dokonce ročník 1989, takže se letos dožívá 32 let. Arazi zůstane navždy zapamatován pro svůj naprosto neuvěřitelný finiš v Breeder´s Cup Juvenile 1991 (tedy třicet let zpět). Na tomto videu můžete sledovat Araziho (č. 11) neuvěřitelný nástup k vítězství. Je to jeden z nejpůsobivějších finišů v přebohaté historii Breeders Cupu a v historii dostihů vůbec. Nejen díky tomu výkonu se stal světovým šampiónem dvouletých, šampiónem dvouletých v USA i Evropě a evropským Koněm roku. Ve dvou letech z osmi startů prohrál pouze debut, kdy byl druhý, a dalších 7 startů vyhrál, jak chtěl. Arazi byl totiž naprosto výjimečným koněm, ale dostal se on a jeho tým pod mimořádně silný tlak veřejnosti a novinářů díky zcela neskrývaným očekáváním. Snadno se to zpětně hodnotí a kritizuje, tudíž jenom shrnu, že Arazi absolvoval v předjaří operaci čipů a jako sezónní debut pro Kentucky Derby byl zvolen francouzský dostih na trávě, který sice vyhrál, ale už toho bylo příliš. Mimořádní dvouletí také málokdy udrží formu i do tří let a později, jednoduše proto, že jejich třída a talent kulminovaly už ve dvou letech. Nicméně Arazi do Kentucky Derby odskakoval jako favorit, aby přišel na 8. místě. Byl to dobrý výkon, s ohledem na operaci, cestování, netradiční způsob předzkoušky. Po KD absolvoval už jen 4 další starty, z toho vyhrál ve Francii a pěkně se umístil, ale už to nebyl TEN Arazi. Poté odešel do chovu, kde stál v Anglii, v USA, Japonsku, Švýcarsku a nakonec v Austrálii. V chovu si totiž nevedl úplně špatně, ale očekávání nenaplnil.

Světoběžníkova pouť bude zakončena v Austrálii, kde je od roku 2011 trvale penzionován v Stockwell Stud. Vedle ve výběhu bydlel také Brief Truce, který byl stejný ročník a také se s ním utkal i na dráze. Ale Brief Truce je již několik let po smrti (uhynul ve věku 29 let) a Arazi tedy má za kolegy klisny ve vedlejším výběhu. Arazi je stále extrémně populární, nikdy nebyl zapomenut a jeho výkon v Breeders Cup Juvenile 1991 je opěvován i třicet let poté. Jak říká Mike Becker z Stockwell Stud: „Jsme hrdí na to, že ho máme. Nikdy jsem neměl plemeníka, který by měl tak širokou základnu fanoušků.“ Rozesílají stále kousky jeho hřívy, ocasu, podkovy a další památky na něj a trpělivě odpovídají na dopisy (e-maily) od jeho fanoušků. Krásné výroční video k 30. narozeninám můžete zhlédnout ZDE.

Arazimu je nyní 32 let a je jedním z nejstarších žijících dostihových šampiónů.

Šampióni srdcí v ČR

A jak je tomu u nás s jubilanty? Napřed zmíníme ty, kteří jsou již na druhé straně, na věčných pastvinách. Loni byl uspán ve věku 34 let plemeník Canon (1986­–2020), který na dráze kdysi získal Československou cenu či Velkou květnovou cenu a poté byl do roku 2009 plemeníkem. A na Jockey Clubu ke dni 18. 6. ve Věstnících 2021 byly hlášeny úhyny těchto třicetiletých a starších koní: Cessia (Paico) nar. 1991, Convect (Beller) nar. 1988, Indaur (Rumb) nar. 1989, Kliviela (Sharp End) nar. 1989, Laurasie (Sectori) nar. 1991, Merry Gold (Vortex) nar. 1989, Nagari (GER) (Odenat) nar. 1991, Nikkó (Chiavari) nar. 1989, Strofa (Black Pot) nar. 1987, Virex (Vortex) nar. 1991 a Virka (Ya Zaman) nar. 1990. Není jich zrovna málo těch třicetiletých a starších, kteří odešli letos na druhou stranu, že? Když vezmeme v úvahu, že zažili změnu režimu a s tím spojené ne jen dobré věci, ale i leckdy divokou privatizaci někdy končící přesunem na jatky; a vůči dostihovým koním celkově nevlídná 90. léta a celkový ústup ze slávy jezdeckých oddílů. 

Mezi našimi žijícímí českými nebo zde usídlenými plnokrevníky, kteří oslavili letos 30 let a více, bychom z nejslavnějších jmen našli zřejmě Devila (Amyndas) nar. 1991. Devil na dráze odběhal 43 dostihů, a jeho nejlepším výkonem zůstalo krásné druhé místo z Velké pardubické 1998 za Peruánem. Devil nyní tráví svůj vysoký věk v Doubravách u pana Vítězslava Vandy. Dalšími, které mohu díky ochotným čtenářům jmenovat, jsou například: Centriola (Sharp End) nar. 1990, třetí z Derby 1994 a později známý steepler Garibaldi (Taran) nar. 1991, téměř třicetiletý Starforce (Ludovico), Perikles (Behistoun) nar. 1991, skvělý steepler, pátý z Velké pardubické 2000 Rent (Nikola) nar. 1991, dále Kosmos (Black Pot) nar. 1989, Leave A Kiss (King of Clubs) nar. 1990, Manziana (Spring Haven) nar. 1989, pátá z Jarní ceny klisen 1993 Vigina (Sharp End) nar. 1990 atd.

Mezi těmito jmenovanými českými koňmi jsou známá jména pro fanoušky dostihů, ale všichni tito koně jsou především šampióny pro své lidi, kteří s nimi píší jejich životní příběh. Být šampiónem na dráze totiž neznamená nic, pokud nepotkáte ty správné lidi i v životě poté. Veškerá sláva polní tráva, leckterým zajistí bezstarostné živobytí až do konce života, ale není to ani zdaleka automatické a životní osudy mohou být lecjaké. Nic není předem dané.

A co vy, spolupsali jste nebo spolupíšete nějaký takový příběh? Podělte se v komentářích!

 

Předcházející články

Podobné články

Když vidíte koně stát o třech nohou, chcete od veterináře nebo kováře slyšet: „Je to absces“. Z dobrého důvodu. Většina abscesů se totiž sama…

Jedním z charakteristických znaků mezenchymálních kmenových buněk (MSCs) je schopnost měnit se na různé typy. Méně známé jsou však jejich silné…