V čem spočívá náplň vaší práce?

Léčba koně na klinice by nebyla stoprocentní, kdyby vedle medikamentů nedostal výživu, která léčbu podpoří. Jinak bude krmen kůň, který se léčí s jaterním selháním a jinak kůň po operaci koliky. Krmnou dávku je tedy nutné sestavit danému koni přesně podle jeho momentálních potřeb, což je samozřejmé i u zdravých koní, ale nemocný kůň vyžaduje zvláštní přístup. Nejde jen o celkovou krmnou dávku, ale i o její podávání. Pokud to situace vyžaduje, rozdělí se i na šest porcí.

Jak se krmí koně v Americe?

Velmi se dbá na kvalitu píce. Je zde mnoho farem, které se specializují na produkci sena pro koně. Pěstuje se hlavně v monokulturách, což se v Americe týká především vojtěšky, ale také např. tetraploidních odrůd jílku nebo bojínku. V poslední době se ale velké farmy od pěstování monokultur přece jen odklánějí a pěstují se směsi trav s příměsí bylin, takže seno je i chutnější. Důležitý je obsah listů v seně, protože listy jsou pro koně lépe stravitelné a obsahují více živin. Kvalitní producenti dodávají píci v různých hodnotách sušiny, od senáže po seno, a samozřejmostí je přikládat k dodávce i rozbor živin.

Je nutné u sena mít udělaný rozbor, nestačí odhadnout podle tabulek a fáze růstu při sklizni?

Tyto hodnoty jsou nepřesné, skutečný obsah živin se může lišit o 20% až 40% a to už je podstatný rozdíl. Máte při krmení dvě možnosti. Stanovit krmnou dávku podle odhadnuté - tabulkové výživné hodnoty píce a řídit se podle kondice koně. Přecenění výživné hodnoty zjistíte obvykle, až když kůň hubne a pak vám trvá zase delší dobu, než po úpravě krmné dávky nabere. Druhou a jistější variantou sestavení odpovídající krmné dávky je mít k dispozici rozbor krmiv. U kompletních krmných směsí ho máte přiložený, jedná se tedy hlavně o píci. Rozbor vám tedy stanovení krmné dávky usnadní.

Můžu krmit seno, které obsahuje plíseň, když použiji vyvazovače mykotoxinů?

Tahle otázka by se v chovu koní asi neměla vůbec vyskytovat, ale když už jste nuceni použít vyvazovač toxinů, pak se ujistěte, že se jedná o produkt, který nesnižuje biodostupnost živin.
A samozřejmě si najděte dodavatele, který vás používání vyvazovačů ušetří.

S jakými dietními chybami majitelů se na klinice setkáváte?

Především velké množství jádra na jedno krmení. Koně nejsou přizpůsobeni nárazovému příjmu většího množství potravy, což je fakt, který chovatelé často nechápou. Nadměrné množství krmení přesahující kapacitu žaludku a tenkého střeva vede k překotné fermentaci jádra mikroflórou tlustého střeva, což může být příčinou problémů včetně koliky nebo laminitidy. Nedostatečný objem zažitiny ve střevech zvyšuje riziko zauzlení střev. Jakýkoliv program opomíjející vlákninu negativně ovlivňuje psychickou i fyzickou kondici koně. Obecně jsou obvyklými problémovými oblastmi z hlediska hodnocení krmných dávek nedostatečný příjem energie, nedostatečný příjem mikroprvků a nedostatečný příjem sena nebo pastvy. Setkáváme se ale občas i s neuváženým a nadměrným příjmem různých druhů suplementů.

Jak mám postupovat při sestavování krmné dávky u svého koně, jak mám vybírat doplňky výživy, podle čeho mám vybírat dodavatele krmných směsí?

V první řadě byste měli věnovat pozornost píci. Mít dodavatele, který je schopen vám dodávat dlouhodobě kvalitní seno stejného druhu. Ani objemné krmivo nemůžete měnit ze dne na den, aniž byste ohrozili stav střevní mikroflóry. Na každou změnu potřebujete nové krmivo přimíchávat do stávajícího 7-10 dní. Také byste měli vědět, kolik sena váš kůň podle jeho tělesné hmotnosti potřebuje, abyste předešli zdravotním problémům. Doporučený příjem píce je 1,5 % tělesné hmotnosti a typický příjem je 1,8-2,2 % tělesné hmotnosti, maximálně koně přijmou okolo 3-3,5 % tělesné hmotnosti, i když extrémně pracující koně a laktující klisny mohou přijímat až na 5 %. Spodní hranice je 1 %. Lepší je vybírat seno, které má více lístků než stébel. Listy obsahují více živin a jsou lépe stravitelné než stébla.

Pokud máte vyřešené seno, pak záleží na tom, jaké jádro máte k dispozici. Tradiční oves je dobrým zdrojem energie, ale obsahuje méně bílkovin, vitamínů a minerálů, než by většina kategorií koní potřebovala. Takže buď koupíte příslušná doplňková krmiva, nebo sáhnete po kompletní krmné směsi. U kompletní krmné směsi byste měli dodržovat doporučenou krmnou dávku. Pokud krmíte méně, než je doporučená minimální dávka, pak kůň dostává méně vitamínů a minerálních látek, než je jeho potřeba.

Jestliže chcete zůstat u ovsa, existují firmy, které nabízejí vhodné doplňky pro jednotlivé kategorie koní k ovsu. I zde je potřeba dodržet doporučenou denní dávku, aby kůň netrpěl deficitem nebo nadbytkem. Máte-li krmnou dávku sestavenou co do komponentů, pak je ještě důležité dodržet zásady krmení, tzn.

• nekrmit více než 2 kg jádra najednou (pro 500 kg koně),
• krmit seno před jádrem,
• rozdělit dávku alespoň na třikrát,
• upřednostnit pobyt na pastvině,
• zajistit, aby přestávky mezi krmením nebyly delší než 6-8 hodin,
• zajistit stálý přístup k čisté a čerstvé vodě.

Tělesnou kondici sledujte v pravidelných intervalech. Koně, kteří nedostávají dostatek kalorií pro pokrytí fyziologických nároků, hubnou a ti, kteří konzumují více kalorií, než je nutné, tloustnou.

Dobře obohacená základní krmiva jsou lepší než opracované obilniny nebo jadrné směsi s vitamíno-minerálními doplňky. Ve většině výživových programů pro koně v zátěži nejsou bílkoviny kritickým prvkem. Pokud krmivo splňuje dostatečně energetické požadavky, nároky na bílkoviny jsou pokryty stejně dobře.

V jakém případě je vhodné doplnit energetickou potřebu olejem, jaký mám použít?

Tuk obsahuje 2,25x více energie než sacharidová krmiva a koně jsou schopni tuky přijímat a trávit. Využívá se u koní, kteří by kvůli zvýšené potřebě energie museli přijmout velké množství jádra. Další předností tuků je obsah mastných kyselin, především omega-3 a omega-6. Patří mezi tzv. esenciální mastné kyseliny, které si organizmus nedokáže sám vyrobit a které musí získat z potravy. Obě omega kyseliny by měly být v rovnováze a podílejí se na tvorbě tzv. eikosanoidů. Eikosanoidy mají vliv na zánětlivou odpověď, udržení stability buněčných membrán, na vývoj a funkce centrální nervové soustavy, na přenos kyslíku i imunitní funkce. U koňských atletů bylo při suplementaci omega-3 mastnými kyselinami prokázáno snížení zánětu v kloubech, také se předpokládá, že omega-3 mastné kyseliny snižují zátěží způsobené krvácení z dolních cest dýchacích. Omega-3 mastnou kyselinu obsahuje nejvíce kukuřičný, sojový nebo slunečnicový olej. Na omega-6 mastné kyseliny je bohaté lněné semínko. Krmivo bohaté na tuk a vlákninu je nejvhodnější pro vytrvalostní koně.

Co je to glykemický index jadrného krmiva a jaký má vliv na zdraví a výkon koně?

Naše tělo si hlídá, aby hladina glukózy v krvi - tzv. glykémie, byla stálá. Po konzumaci potravy s vysokým obsahem cukrů stoupne hladina cukru v krvi a slinivka břišní začne vylučovat inzulin, který má dostat glukózu co nejrychleji z krve. Po řádově desítkách minut hladina cukru v krvi klesá a nastává hypoglykémie. Asi všichni známe stav, kdy po pořádné porci sladkého po nějaké době cítíme nepříjemný útlum. Tyto prudké výkyvy hladiny glukózy v krvi jsou dané právě výší glykemického indexu - tj. bezrozměrné hodnoty, která udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny - krmiva. Stejně jako u lidí je nadměrný příjem kalorií ze sacharidů hlavním problémem dnešní populace koní.

U koní rozdělujeme sacharidy podle toho kde a jak rychle jsou stráveny a absorbovány. Stupeň fermentace a typy konečných produktů jsou poměrně rozdílné a mohou mít významný vliv na pohodu a zdraví koně. Velké výkyvy v hladině krevní glukózy po nakrmení způsobují jednoduché cukry, sacharóza a některé škroby, které jsou snadno tráveny v tenkém střevě. Souhrnně je označujeme jako hydrolyzovatelné sacharidy (CHO-H). Tyto sacharidy jsou důležitou součástí výživy zejména výkonných koní, kde jako hlavní substrát svalového glykogenu slouží glukóza. Příliš mnoho krevní glukózy však může u koní přispívat k problémům jako je rekurentní equinní rhabdomyolýza (RER), polysacharide storage myopathy (PSSM), equinní Cushingova nemoc (ECD) a vývojová ortopedická onemocnění (DOD). Může také nepříznivě ovlivňovat chování některých jedinců.

Výraznou glykemickou odezvu mají tedy jednoduché cukry (cukrovarnické řízky), nejvíce stravitelný škrob obsahuje oves, za ním následuje čirok, kukuřice a ječmen. Také způsob zpracování má na stravitelnost velký vliv - např. ve studii KER bylo prokázáno, že párou vločkovaná kukuřice způsobila vzestup glykemické odezvy o 48% oproti hrubě mleté.
Většina druhů sena má ve srovnání s obilninami nízký glykemický index. Také fruktany obsažené v trávách mírného podnebí mívají malý vliv na glykemickou odezvu, ale mohou přispívat k vývoji acidózy v zadním úseku tlustého střeva a k laminitidě.

Hodně se v poslední době mluví o žaludečních vředech u koní. Jak vznikají a jaký podíl má na jejich vzniku nesprávná výživa?

Žaludek koně má dva druhy sliznice. Jedna se nazývá kutánní, ve které nejsou žádné sekretorické žlázy. Druhá část sliznice se nazývá glandulární a obsahuje žlázy produkující žaludeční kyseliny. Vředy na kutánní sliznici jsou nejčastější a vznikají, když je vystavena delšímu působení žaludeční kyseliny při intenzivní pohybové zátěži, ale také při opakovaném podávání hypertonických elektrolytů během vytrvalostních závodů.

Vředy na glandulární části sliznice souvisejí s anorexií a bolestmi břicha po krmení a také se projevují při transportu nebo při podávání vysokých dávek nesteroidních antiflogistik.

Takže pohyb koně může způsobit žaludeční vředy?

Kůň v pohybu má zvýšený nitrobřišní tlak, což tlačí na žaludek, značně zmenšuje jeho objem a žaludeční kyseliny se dostávají až do zadní části pokryté kutánní sliznicí. Čím delší doba intenzivního pohybování, tím déle je vystavena kutánní sliznice žaludeční kyselině a tím vyšší je riziko vzniku žaludečních vředů.

Jaký vliv na žaludeční vředy má temperament koně?

Některé studie publikují souvislost žaludečních vředů s nervózním temperamentem koně a jedna z hypotéz říká, že nervózní koně mají břišní svaly trvale stažené, takže je žaludek stlačen a obsah kyselin se dostává do kutánní části žaludku.

Jací koně jsou náchylní ke vzniku žaludečních vředů?

Typickým představitelem koně se žaludečními vředy je sportovní kůň ve fázi intenzivního tréninku. Prevalence u těchto koní je 80-90 procent, což znamená, že 80-90 % sportovních koní ve fázi intenzivního tréninku má žaludeční vředy. Prevalence je vysoká i u koní po skončení sportovní kariéry (52 %).

Jaký mají na vznik žaludečních vředů vliv zoohygienické podmínky?

Autoři jedné studie zjistili žaludeční léze u koní, kteří byli přesunuti z pastvin do stáje. Tyto léze se objevily již během sedmi dnů po změně ustájení. Autoři zdůvodnili tyto změny jako výsledek nedostatečné socializace, změny v krmné dávce a přechodu na přerušovaný režim krmení.

Pokud tedy chceme s koněm trénovat a závodit, můžeme snížit riziko vzniku žaludečních vředů výživou?

K tomu, abyste snížili kyselé prostředí žaludku, máte několik možností - které byste měli využít v ideálním případě všechny najednou.

• Základem je, že kyselé prostředí se zmírní produkcí slin během žvýkání potravy. Konzumace sena prodlužuje dobu žvýkání a produkci slin, která je dvojnásobná ve srovnání s konzumací stejného množství sušiny ve formě jadrných krmiv. Existují dvě studie prokazující, že krmná dávka s obsahem vojtěškového sena s jádrem nebo peletovaným koncentrátem udrží vyšší pH žaludku - snižuje tedy kyselost žaludku a snižuje stupeň tvorby vředů. Autoři tento efekt přičítají vyššímu obsahu vápníku a bílkovin, které neutralizují žaludeční obsah.
• Intenzivně pracující koně jsou krmeni vyššími dávkami jádra. Škrob je částečně fermentován již v žaludku, což zvyšuje produkci těkavých mastných kyselin, které se v kyselém prostředí žaludku vyskytují ve formě, která snadno narušuje buňky sliznice. Dávku jádra tedy rozdělíme na několik porcí nepřevyšujících 2 kg na jedno krmení a před podáním jádra podat seno, pH žaludku pomáhá snížit seno vojtěškové.
• Další možností je krmení kukuřičného oleje. Kukuřičný olej zvyšuje koncentraci ochranných prostaglandinů v žaludečních šťávách a je vhodnou volbou pro zvýšení energie a tak lze i snížit přísun jádra.
• Co nejdéle na pastvině. Nejúčinnější prevencí žaludečních vředů je pobyt koně na pastvině. Trvalý přístup k senu u ustájených koní k urychlení hojení vředů nevede, ale je vhodné zajistit koni 24hodinový přístup k senu travnímu smíchanému s vojtěškovým.

V příštím povídání s Dr. Bečvářovou se budeme věnovat výživě vyhublého koně.