Ohledně protahování, a zejména toho pasivního, koluje mezi koňáky řada polopravd nebo mýtů. Největším z nich je tvrzení, že koně se protahují před ježděním. Není to správně a už vůbec nedoporučuji pasivní strečink před tréninkem. Jediné, co bych zkušenému jezdci doporučila před ježděním (s podmínkou, že opravdu ví, co dělá), je protahování krku za pamlskem. Jiné cviky před ježděním prosím nedělejte. 

Důvodem je riziko zranění nejen svalů, ale i dalších struktur (šlachy, vazy, kloubní pouzdro), které na začátku tréninku nejsou dostatečně zahřáty a může dojít k jejich poranění. Pokud koně před strečinkem zahřejete, má následné protahování lepší efekt, co se týče zvýšení rozsahu pohybu a zlepšení flexibility. Zahřátím je myšleno jakákoli aktivita, která vede k vyššímu prokrvení svalů a zvýšení jejich teploty - procházka a vyklusání, lonžování, masáž apod. Ptáte se proč? Při pohybu se produkuje teplo, díky kterému se kolagen (obsažený ve šlachách, vazech i kloubním pouzdře) je schopen více protáhnout do délky, stává se tak pružnější. Nehrozí pak poškození těchto důležitých struktur.

Navíc, některé studie ukazují, že pasivní strečink vede k oslabení protahovaných svalů. Protahovaný sval méně reaguje na nervové vzruchy a zůstává slabší až po dobu 30 minut po protahování. Z tohoto důvodu se nedoporučuje pasivní strečink provádět před zátěží, a to zejména u aktivit, které vyžadují výbušnou sílu, vysokou rychlost nebo rychlou kontrakci svalů.

Pokud naopak toto protahování zařadíte na konec hodiny, má to hned několik benefitů:

• Dochází k relaxaci a zklidnění, podporuje se vyplavení všech zplodin metabolismu včetně kyseliny mléčné. Svaly pak po zátěži méně bolí.
• Namožený sval má po zátěži tendenci se zkrátit. Při strečinku sval protáhnete a zamezíte tak jeho zkrácení. Tím udržujete tělo flexibilní a pružné.
• Podpoříte rychlejší regeneraci svalů po náročné práci, kůň se nebude cítit druhý den bolavý.
• Zlepšujete rozsah pohybu v kloubech. Protahování zvyšuje rozsah pohybu v kloubech tím, že zvyšuje pružnost svalů a snižuje jejich viskoelasticitu. Pružnost svalů je schopnost tkáně se prodloužit s použitím velmi malé síly. Je to vlastně protiklad zatuhlosti.
• Prevence zranění. Studie ukázaly, že největší procento zranění se děje na přechodu svalu a šlachy. Díky pravidelnému protahování se snižuje napětí v tomto místě, což vede k menšímu riziku zranění při sportu.
• Tím, že kůň musí při protahování stát, zlepšujete jeho koordinaci a posilujete i stabilizační svaly středu těla.
• Podporujete rozvoj důležitých svalových skupin. Pasivní strečink unavených nebo přetížených svalů, pokud ho provádíte ihned po tréninku, který způsobil přetížení, nejenže zlepšuje flexibilitu, ale podílí se i na rozvoji a růstu svalů.

Jak dlouho a jak často protahovat?

Z vědeckých studií vychází doporučení, že protažení by mělo trvat 10–30 vteřin, vždy ale musíme začít postupně. Pokud s protahováním začínáte, je lepší protahovat kratší dobu, např. 3–4 vteřiny a postupně čas prodlužovat. Dáte tak koni šanci naučit se, co po něm chcete. Co se týče počtu opakování, doporučuje se opakovat každý cvik 3–4x. Po ukončení každého cviku vracíme koně pomalu a plynule do výchozí pozice.

Protahování hrudní končetiny

Obrázek č.1: protažení flexorů hrudní končetiny a svalů kolem lopatky. Končetinu držíme za spěnku a nabízíme koni protažení směrem dopředu, kopyto směřujeme k zemi.

Obrázek č. 2: protažení natahovačů hrudní končetiny. Končetinu zvedneme, jednu ruku položíme dlaní na karpální kloub. Úhel v karpálním kloubu by měl být minimálně 90 stupňů, kopyto směřujeme k zemi. Rukou na karpu jemně tlačíme končetinu směrem dozadu.

Protahování pánevní končetiny

Obrázek č. 3: protažení přední strany pánevní končetiny: končetinu zvedneme a položíme na svoje stehno jako při čištění kopyt. Ruku blíže ke koni položíme na hlezno a jemně tlačíme směrem dozadu a dolů, vaše koleno jde s pohybem končetiny dozadu a mírně dolů k zemi.

Obrázek č. 4a, 4b: protažení hamstringů: zvedneme pánevní končetinu pod břicho koně a pomalu ji natahujeme směrem k hrudní končetině.

Obrázek 4a:

Obrázek 4b:

Protahování zad

Obrázek č. 5a, 5b: Vyklenutí zad tlakem na hrudník zespoda. Postavíme se čelem k boku koně, špičky prstů hmatáme středovou linii a hrudní kost zespoda hrudníku. Tlačíme na hrudní kost směrem nahoru (jako bychom chtěli koně za hrudník nadzvednout). Kůň v reakci na tlak reflexně zatne břišní a prsní svaly, čímž vyklene hřbet a protáhne horní linii zad. Pokud má kůň oslabené břišní a prsní svaly, nedokáže záda výrazněji vyklenout. Potom je potřeba při tréninku zapracovat na posílení těchto svalů.

Obrázek 5a:

Obrázek 5b:

Obrázek 6a, 6b: Tah za ocas. Postavíme se za koně (u kopavých koní tento cvik nedělejte!) a uchopíme ocas (v místě, kde ještě hmatáme ocasní obratle – viz fotka 6b) a táhneme směrem dozadu a dolů (pokračujeme v linii zádě – někteří koně ji mohou mít strmější než jiní). Po ukončení cviku postupně povolujte tah, nepouštějte najednou – můžete koně vyvést z rovnováhy).

Obrázek 6a:

Obrázek 6b:

Protahování krku

Obrázek č. 7: Protažení krátkých svalů za hlavou. Jednou rukou držíme nos koně, druhou položíme dlaní na žuchvu. Rukou, která drží nos koně, táhneme směrem k sobě, dlaň na žuchvě jemně tlačí směrem ke koni.

Obrázek č. 8a, 8b: Protažení svalů v horní části krku. Postavíme se vedle koně tak, že se díváme stejným směrem. Ruku, kterou máme blíže ke koni, položíme na první krční obratel na druhé straně (viz fotka 8a). Druhou rukou jemně táhneme za ohlávku směrem k sobě (fotka 8b). Dbáme na to, aby oči a uši koně byly vodorovně, tedy aby kůň nedělal rotační pohyb v krku.

Obrázek 8a:

Obrázek 8b:

 

Obrázek č. 9–15: Protahování za pamlskem. Při všech cvicích dbáme na to, aby kůň stál se všemi končetinami zatíženými, v korektním postoji a neulehčoval si cvičení tím, že předkročí některou končetinu. Důležité je, aby se za pamlskem jen neohnal, chceme pomalý a kontrolovaný pohyb za pamlskem.

Obrázek č. 9: Pamlsek nabízíme u země před koněm, chceme protažení krku dopředu a dolů. U tohoto cviku je vhodné mít ze začátku pomocníka, který koně hlídá, aby se nerozešel dopředu, ale opravdu natáhl jen krk.

Obrázek č. 10: Vedeme protažení krku na prsa. Cvik provádíme z obou stran koně (málokdy se nám povede koně nasměrovat přímo na střed prsou). 

Obrázek č. 11: Krk protahujeme ke karpálnímu kloubu, i zde střídáme strany.

Obrázek č. 12: Krk protahujeme k levému i pravému kopytu.

Obrázek č. 13–15: laterální protažení krku. Pamlsek vedeme po boku koně. Začínáme u loketního kloubu (fotka č. 13),

pak pokračujeme doprostřed hrudníku (obrázek č. 14)

a u flexibilních koní až ke kyčelnímu hrbolu (obrázek č. 15). Cvik provádíme pomalu a plynule, a plynule i koně vracíme do výchozí pozice. 

Ve třetím díle se zaměříme na aktivní a dynamický strečink.

 

MVDr. Zuzana Zápalková

Po ukončení studií na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně se vydala cestou fyzioterapie, která ji vedla nejprve na kurz koňských masáží do Velké Británie. Poté absolvovala semináře zaměřené na metodu Equine Touch a Dornovu metodu, až nakonec došla k poznání, že jejím posláním je chiropraxe. Veterinární chiropraxi vystudovala v Anglii u IAVC (International Academy of Veterinary Chiropractic). Mezi její pacienty patří nejen koně, ale i psi a jiná zvířata (například miniprasátka nebo třeba králíčci). Více informací najdete na webových stránkách www.chiropraxezvirat.cz