Sarina je kobylka freibergera. Je jí 14 let a skoro celý život prožila jako chovná klisna na
francouzské Juře, kde rodila jedno hříbě za druhým. Od jara do zimy žila společně se stádem volně
na pastvinách. Na zimu bylo stádo nahnáno a zavřeno na několik měsíců do stájí a poté na jaře opět
vypuštěno. Kobyla byla po celou dobu kována s velmi dlouhými intervaly, „kdo by je kde honil,
po pastvinách?!".

Nicméně kobyla vysoce břeží díky špatné životosprávě trpěla metabolickým schvácením, které se
každý rok opakovalo. Jak si můžete všimnout stav kopyt tomu hodně napovídá. Po cca 3-4 měsících,
kdy byli koně v podstatě bez pohybu a pouze na seně, byli opět vypuštěni na velmi bohatou pastvu,
která se v této oblasti nachází.

Vysoko březí kobylu si po pastevní sezóně zakoupila nová majitelka a její stav začala řešit pravidelnými úpravami podle přirozeného trimu. Kopyta byla velmi plochá a měla přerostlé špice a tím dlouhý překlop. Zde je kopyto po 1. úpravě metodou přirozeného trimu:

Všimněte si červených „modřinek", které značí nadměrný přísun cukrů. Také vlnky na kopytě upozorňují na tuto nerovnováhu.

A zde je kopyto po cca roce soustavných úprav:

Když si všimnete kopyta po ročních pravidelných úpravách, lze vidět poslední 1/3 kopyta, kde se stále vlní a kroužkuje...v tomto období byla kobyla ještě stále krmena energeticky hodnotným krmivem naprosto neúměrným zátěži a stavu. Majitelka nechávala kobylu vesele pobírat spadlá jablka ve výběhu atd. Nicméně vrchní 2/3 jsou již pěkně rovné bez kroužků, přesně odpovídající úměrné stravě. Kobyla se totiž prestala krmit jadrnymi krmivy, protoze se využívá pouze k lehké rekreační práci. Je ponechána na seně, na omezené pastvě - tj. hlidané, a to zjara a na podzim, dostává minerální doplněk. Avšak ideální by bylo sestavení krmné dávky odborníkem-krmivářem na míru kobyly v závislosti na věku, typu, jejich výkonech atd., na základě hlavního krmení, tedy sena a pastvy a z těchto vysledků případně doplnit to, co chybí a krmení tak co možná nejlépe vyvážit.

Toto je přední kopyto zespodu před úpravami:

Bylo velmi ploché, bílá čára roztažená, mělo dlouhý překlop ve špici. Kobyla byla na nerovném terénu hodně citlivá a musela nosit boty.

Na druhém obrázku je kopyto po roce soustavných trimů:

Krásně zkonkávnělo, bílá čára se utáhla a vrátil se překlop tam, kde náleží. Těchto změn se docílilo použitím mustang rollu, udržováním rozpěrek v závislosti na momentalním terénu, to samé střel - samozřejmě se jedná o individuální přístup.

Toto je ukázka zadního kopyta před a po: