Plochá kopyta jsou kopyta nemocná - chronicky schvácená - a proto je třeba je řešit.

Vznikají při schvácení metabolickém a mechanickém. U mechanického jde o přerůstání kopytní stěny po celém jejím obvodu. V důsledku tohoto mechanického tlaku se naruší laminární spojení - tím dochází k „poklesu" kopytní kosti v kopytním pouzdře a následnému zploštění chodidla a jeho významnému ztenčení.

Zde na rentgenovém snímku je rozdíl mezi zdravým a plochým kopytem (vlevo zdravé, vpravo nemocné):

U zdravého - konkávního kopyta je chodidlo silné cca 1 cm. Kopyto ploché má tak do 0,5 cm, což vede k velké citlivosti koně na nerovném tvrdém a kamenitém terénu. Je zde velké nebezpečí bolestivých otlaků, abscesů a proražení chodidla. Takto postižený kůň by měl být v rehabilitačním období při jezdeckém využití chráněn botami pro koně se speciálním vypodložením uvnitř. Doma, kde si kůň cestu vybere, botky nejsou již nutné.

Šipky na následujícícm obrázku ukazují na hloubku laterálních střelkových rýh, které jsou v případě plochých kopyt velmi plytké:

Zde je ploché kopyto z profilu, vždy jsou přítomny drobné vlnky ukazující na narušené laminární spojení / roztaženou bílou čáru, těsně pod korunkou je malý ďolíček, který je znatelný u takto postižených kopyt na pohmat:

Boty pro koně jsou velmi praktické a koním v rehabilitaci usnadňují život a zvyšují tolik žádanou pohyblivost:

Pro rychlou a hlavně úplnou rekonvalescenci je nutné zajistit:

- vyváženou stravu koni na míru dle jeho individuálních potřeb na základě rozborů píce a případné dorovnání nedostatků či přebytků. Nevím-li si rady, doporučuji pozvat krmiváře, který mi poradí a sestaví dávku na míru.

- co možná nejvíce pohybu po pevném podkladu, kde bude mít kopyto možnost pořádně pracovat - kopytní mechanismus.

- a v neposlední řadě kvalitní a častou odbornou kopytní péči dle individuálních potřeb daných kopyt, všeobecně platí, že ideální interval v prvních měsících rehabilitace je cca 14 dní, není to však směrodatné.

Zajistíme-li vše, co je pro úspěšnou léčbu nutné, zlepšení a pokrok musí být viděn do půl roku. Pokud nedojde ke zlepšení, někde je stále chyba.

Úspěšná léčba by na konci měla dopadnout takto: