Co mě dojnice a prasata naučili

Divíte se, že nezačínám mluvit o koních? Nelekejte se. Uvidíte, že problémy hospodářských zvířat nám koňákům mohou pomoci hodně otevřít oči. Pojďme proto nejdříve trochu nahlédnout pod pokličku dění na farmách dojnic a prasat. Potom vás zahrnu odbornostmi.

Od loňského září, kdy jsem začala pracovat pro společnost Alltech, se zcela změnil můj pohled na bezpečnost krmiv, a to i pro koně. Má práce spočívá v tom, že navštěvuji chovy hospodářských zvířat. Sleduji, jaké mají chovatelé potíže, trápení a cíle a s tímto jim pak pomáháme ať už dobrou radou nebo doplňky výživy.

Jedním z nejčastěji skloňovaných problémů jsou mykotoxiny - tedy jedy produkované plísněmi. Plísně jsou ubikvitární organismy - tzn. rostou všude, kde mají vhodné podmínky. Asi se ptáte, proč zemědělec řeší mykotoxiny u hospodářských zvířat, když vy je třeba neřešíte ani u svých koní, ovcí, psů, koček... prostě členů rodiny? Je to velmi prosté. Zemědělec si tento problém uvědomuje daleko lépe než vy, protože on má důkazy.

Dojnice i nové genetické varianty rychle rostoucích prasat jsou velice pečlivě vyšlechtěné pro to, co od nich potřebujeme. Jsou to doslova výrobny mléka a masa. Zvíře tak maximum toho, co přijme, dává do produkce. Vysoká produkce je na prvním místě a zdravotní stav je velmi křehký. Jakákoliv zátěž imunitního systému (a to jsou právě i mykotoxiny) se na hospodářském zvířeti okamžitě projeví. Toxiny z plísní mají negativní vliv na mnoho aspektů zdravotního stavu.

U dojnic například mimo jiné rychle poškozují funkci mléčné žlázy. Ta je u vysoce produkční dojnice velice citlivým orgánem a jakákoliv její zátěž způsobuje poškození - zánět. Následkem toho se z mléčné žlázy vyplavují do mléka tzv. somatické buňky, které můžeme měřit. Při zvýšeném výskytu mykotoxinů v krmivu dojnice tak stoupají počty somatických buněk v mléce (PSB), což zemědělce velmi znevýhodňuje při zpeněžování mléka do mlékárny. A navíc musí řešit potíže s reprodukcí, imunitou a jiné negativní dopady zaplísněného krmiva.

V chovech prasat zase bývají častou komplikací zaplísněných krmiv výhřezy konečníků, snížený příjem krmiva a snížené přírůstky.

A co ten důkaz?

Jelikož pro chovatele hospodářských zvířat je většinou nemožné tak velké zásoby krmiv jednoduše vyhodit a krmit jimi prostě musí, pomáháme alespoň omezit zátěž organizmu vyvázáním jedů z plísní v zažívacím traktu zvířat, a to zařazením Mycosorbu do krmiva. Mycosorb je vyvazovač mykotoxinů na bázi glukomannanů z kvasinek, který se v zažívacím ústrojí velice rychle aktivuje a je schopen účinně vyvazovat rychle se vstřebávající jedy z plísní. Díky zvláštní vazbě Mycosorbu s mykotoxiny jsme schopni eliminovat širokou škálu různých druhů mykotoxinů bez toho, aby byly nějakým způsobem vázány jiné složky krmné dávky (vitamíny, minerály). Máme zkušenosti, že je-li opravdu příčinou zdravotních potíží výskyt vyšších hladin mykotoxinů v krmivu, začíná se zdravotní stav upravovat do 14 dní po zařazení Mycosorbu.

I když plíseň v krmivu dávno není, toxiny tam stále zůstávají, a tak i v neplesnivém krmivu můžou být toxiny z plísní již dávno rozložených. Na druhé straně, když máte krmivo viditelně plesnivé, neznamená to, že již obsahuje nebezpečné toxiny.

U koní zatím nelze dopad těchto jedů změřit, proto si jejich nebezpečí ani neuvědomujeme. Já často odháním od naší ohrady „dobré" lidi, kteří nesou našim koním plesnivý chleba. Kdo z nás se nedostal do situace, kdy máme k dispozici jen seno horší kvality? Můžete říci, že v podestýlkové slámě nebo v kukuřici, v ovsu nejsou toxiny? I když plíseň v krmivu dávno není, toxiny tam stále zůstávají, a tak i v neplesnivém krmivu můžou být toxiny z plísní již dávno rozložených. Na druhé straně, když máte krmivo viditelně plesnivé, neznamená to, že již obsahuje nebezpečné toxiny - ty se začínají produkovat až v konečné fázi růstu plísně. Pokud si neděláte rozbory na mykotoxiny, tak odpověď určitě nezjistíte. Záludné je i to, že když si rozbory necháte udělat a vyjdou dobře, nemáte jistotu, že toxiny tam nejsou. Rozbory se komerčně dělají jen u velmi mála druhů toxinů, a tak není možné odhalit spoustu jiných druhů.

O plísních a jejich toxických sekundárních metabolitech se toho již hodně ví, ale stále je to ještě málo. To, co již bylo probádáno, je potřeba brát v potaz a dělat maximum pro ochranu nejen našich koní.

Napadne vás - že tělo si musí s touto zátěží umět poradit, plísně tu byly vždycky a nikdo to neřešil. Ano, částečně máte pravdu, ale spolu s modernizací zemědělství a novými technologickými postupy na poli se mění i podmínky výroby krmiv. Velkovýroba krmiv jejich bezpečnosti, co se týče toxinů z plísní, moc nenahrává. V dnešní uspěchané době, při snaze maximálně snížit náklady a při celosvětové tendenci zvyšující se potřeby krmiv se vyššímu výskytu plísní v krmivech prostě neubráníme. Je potřeba si toto nebezpečí uvědomit a připustit a udělat maximum pro jeho eliminaci, a to i v případě, že mnohdy pádný důkaz hned nevidíme. Zemědělci se snaží rozvoj plísní maximálně omezit - kvalitní technologií při sklizni, ošetřením porostu, konzervací krmiv, rozbory krmiv. Je jasné, že ne vždy se všechno podaří, nezáleží jen na lidech, ale i na počasí a to ovlivnit neumíme. Pak lze nekvalitní krmivo částečně kompenzovat vyvazovači mykotoxinů.

Určitě není důvod propadat panice, ale důležité je mít oči otevřené, používat selský rozum a sledovat nové poznatky vědy. Vše kolem nás se vyvíjí a jde dopředu, to s sebou nese vedlejší efekty a my nesmíme usnout na vavřínech. Pojďme se tedy podívat na to, jak plísně fungují, co mají a nemají rády, jaké mají jejich jedy účinky na koně a jak se jim co nejvíce vyvarovat.

Znejte svého nepřítele: O životních pochodech plísní

Plísně spolu s kvasinkami jsou zařazeny do nižších hub. Pro lepší orientaci při hodnocení výskytu plísní v krmivech je dělíme podle jejich nejobvyklejšího místa výskytu, a to na plísně „polní" a „skladištní" a případně „výrobní".

• Plísně „polní", např. Fusarium, napadají rostliny ještě během růstu na poli nebo louce, a to proto, že nejlépe se jim daří v prostředí o vyšší vlhkosti (70 %). To je příčinou vyššího zaplísnění v deštivém období.
• Plísně „skladištní", např. Aspergillus a Penicillium, naopak upřednostní prostředí s nižší vlhkostí (14-18 %). Vyšší koncentraci mykotoxinů lze očekávat u krmiv s poškozenými obilkami nebo u jinak rozrušených a špatně skladovaných krmiv.

Výskyt a růst plísní v zemědělských plodinách a krmivech je zcela přirozený stav. Je potřeba míti toto na paměti a podle toho zajistit kvalitní technologie a podmínky při sklizni, konzervaci i skladování krmiv.

Růst plísní

Plísně se rozrůstají pomocí dlouhých filament (vláken), která se nazývají hyfy. Plíseň se tedy dokáže z jediné buňky rozvinout v systém rozvětvených hyf, který se nazývá mycelium. Takovou síť můžete vidět například při špatně uskladněném obilí, do kterého se dostane voda - mycelium tak doslova zacementuje plesnivé obilí do pevné plesnivé hroudy. Plísně jsou schopné se šířit i do velkých vzdáleností, a to pomocí spór - zejména díky větru nebo vektorům (hmyz, hlodavci atp.). Spóry bývají příčinou charakteristického plísňového zápachu. Dokážou přežívat v dormantním (inaktivním) stadiu měsíce i roky, než nastanou vhodné podmínky pro jejich rozvoj.

Plísně produkují jedy - mykotoxiny

Mykotoxiny jsou sekundárním metabolitem některých plísní. Plísně produkují tyto jedy ve stádiu stresu - změny teploty, vlhkosti, provzdušnění atd. To znamená, že plíseň nemusí vždy produkovat toxiny. Často se mi stává, že dávám na rozbor viditelně velmi plesnivé krmivo, ve kterém laboratorní metody prokážou jen velmi nízké hladiny toxinů. Na druhou stranu prochází mi rukama i krmiva na pohled výborné kvality a vůně, která obsahují velmi vysoké hladiny mykotoxinů. To může být důsledkem vzniku toxinů např. již na poli, kdy plíseň už je dávno rozložena, není vidět, ale toxiny zůstávají.

Vliv na živý organizmus - co se děje, když kůň pozře mykotoxin

Krátce po příjmu reagují tyto jedy s mikroflórou zažívacího aparátu a mají tak negativní vliv na její rovnováhu. To může být příčinou kolik, průjmů a také poškození sliznice. Mykotoxiny jsou rychle vstřebávány ze střev do krevního oběhu a jsou tak dopraveny po celém těle. Jsou to jedy - cizí látky, a proto se jich imunitní systém snaží zbavit. Je-li mykotoxinů hodně, je organizmus velmi přetížen a nestíhá se s těmito jedy vyrovnávat. U zvířat i lidí mohou mykotoxiny způsobovat

• postižení jater a ledvin,
• některé z nich mají neurotoxické účinky,
• jiné zase ovlivňují reprodukci, březost nebo třeba
• syntézu bílkovin - to může způsobovat často i např. kožní potíže či ovlivnit růst mladých koní.
• Vdechnutí spór a mykotoxinů je příčinou dýchacích potíží u koní.
• Všechny mykotoxiny mají jedno společné - a to že zatěžují imunitní systém. To může vést k závažným poruchám obranyschopnosti organizmu.

Klinické příznaky mykotoxikóz (otravy z plísňových jedů) se projevují jednak po jednorázově přijaté vysoké dávce mykotoxinu/mykotoxinů nebo také po dlouhodobém podávání krmiva s nižším obsahem mykotoxinů.

Nebezpečným faktem je výskyt více druhů toxinů v krmivu. Pokud potvrdíme vysoké koncentrace jednoho toxinu, je velmi pravděpodobné, že jsou zde ve vyšší míře zastoupeny i jiné druhy. Což je pro zdraví zvířat i lidí kritické. Toxiny totiž mají kumulativní efekt a jejich účinky se sčítají. Při mnoha studiích došlo k zajímavému úkazu. Skupiny pokusných zvířat daleko hůře snášely příjem plesnivého krmiva, než příjem čistého extraktu 1 druhu mykotoxinu. Vědci to připisují právě kumulativnímu efektu, kdy předpokládají výskyt více druhů mykotoxinů v plesnivém krmivu. Krmivo s výskytem více druhů mykotoxinů je tedy velikou zátěží pro imunitní systém organizmu, a to i v případě, že laboratorně byly potvrzeny i hladiny pod limitní hodnoty. Díky tomu také nejsou vždy tyto limitní hodnoty směrodatné. Limitní hodnoty jsou pro různé živočišné druhy rozdílné. Citlivost na jednotlivé druhy mykotoxinů je totiž u jednotlivých druhů zvířat různá. Souvisí to například s přeměnou mykotoxinů v bachoru přežvýkavců.

Souvztažnosti a účinky mykotoxinů jsou velice složité a jejich popisování by bylo na dlouhé vyprávění. Interakce mezi mykotoxiny navzájem a také mezi mykotoxiny a organizmem tak představují velký oříšek pro výzkum a vědci mají stále velice mnoho nezodpovězených otázek.

Jisté však je, že mykotoxiny jsou celosvětově závažným problémem, a to nejen u zvířat, ale i u lidí. Proto je potřeba mu věnovat patřičnou pozornost. Čím více o svém nepříteli budeme vědět, tím lépe s ním budeme umět bojovat - tedy bránit sebe a naše svěřence.

Další informace o různých plísních a jejich toxinech najdete v PDF souboru přiloženém pod článkem.

 

Jak chránit (nejen) koně před účinky mykotoxinů obsažených v krmivu

Kolem roku 1960 byl poprvé potvrzen případ mykotoxikózy. Mykotoxikóza je klinický projev zátěže organizmu, a to jedy z plísní - mykotoxiny. Od té doby se vědci po celém světě snaží nalézt způsob, jak účinky mykotoxinů odstranit nebo alespoň minimalizovat. Dříve se používaly jíly a zeolity, avšak jejich účinky jsou značně omezené - vážou jen určité druhy mykotoxinů a současně vyvazují vitamíny a minerály z krmné dávky, také potřebují delší dobu pro svou aktivaci a je potřeba je zkrmovat ve velkém množství pro dosažení efektu.

Ruku v ruce se stále novými poznatky o plísních a jejich sekundárních metabolitech jde i vývoj nových adsorbentů.

Alltech a kvasinky

Alltech je mezinárodní společnost, která se zabývá výzkumem. Hledá možnosti, jak využít přírodní zákonitosti pro zlepšení zdraví zvířat i lidí. Zakladatel společnosti Dr. Pears Lyons objevil mnoho takových možností právě v „obyčejných" kvasinkách. Lidé odpradávna využívají kvasinky zvláště při výrobě alkoholu (pivo, víno), a to díky jejich schopnosti vytvářet z cukru alkohol. Jiné kmeny kvasinek zase využíváme při výrobě pečiva, kdy se uplatní jejich tvorba plynu při kynutí. Kmenů kvasinek je velice mnoho a každý kmen má specifický mechanismus účinku, ovlivňuje tedy své prostředí nějak jinak.

V rámci výzkumu provedného ve Francii v Národním institutu pro zemědělský výzkum (INRA) byly definovány čtyři kmeny kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae, které se značně lišily v poměru mezi obsahem glukanů a mannanù. Dále bylo zjištěno, že mezi jednotlivými kmeny kvasinek existují velké rozdíly v jejich adsorpční kapacitě a že celkové množství adsorbovaných mykotoxinù je úzce závislé na obsahu ß-D-glukanu.

Typizace a výběr právě těch kmenů, které mají účinky prospěšné na zdravotní stav organizmu, jsou velice náročné. Tyto výzkumy probíhají v laboratořích pod taktovkou mnoha odborníků. V současné době dokážeme využít různé části mnoha různých specifických kmenů kvasinek.

Jak souvisí kvasinka s plísní?

Kvasinky si musely vyvinout účinné mechanismy při obraně proti plísňovým jedům.

Kvasinka i plíseň jsou houby. Ve své podstatě obě mají rády stejné prostředí. V přírodě často dochází k jejich soupeření o životní prostor - jsou tedy konkurenty. Právě proto si kvasinky musely vyvinout účinné mechanismy při obraně proti plísňovým jedům. Ve své vnitřní stěně (kvasinka má vnitřní a vnější stěnu) obsahují tzv. glukomannany. Pomocí těchto struktur dokáže kvasinka zabránit průniku jedů z plísní do svého jádra. Kvasinka je vystavena všem druhům mykotoxinů a je tedy předpoklad, že její obranné mechanismy se tomuto přizpůsobují.

Vědci v laboratořích Alltechu vyvinuli způsob, jak tyto struktury extrahovat (sloupnout) z kvasinky a použít je tak jako účinný adsorbent mykotoxinů v krmné dávce. Tak vznikl i Mycosorb, který je patentovaný. Díky zvláštní vazbě je účinný pouze na mykotoxiny a nijak neovlivňuje složky krmné dávky, jako jsou vitamíny a minerály. Do dnešního dne existuje mnoho studií potvrzujících vazbu mnoha typů mykotoxinů (na rozdíl od adsorbentů na bázi jílů). Další důležitou vlastností těchto glykomannanů je jejich stabilita v různém rozpětí pH zažívacího traktu a současně rychlá aktivace. Toxiny z plísní se totiž ze zažívacího aparátu vstřebávají do těla velice rychle a pro ochranu organizmu je tedy důležité, aby vyvazovač začal ve střevech fungovat co nejdříve. K dosažení vysokého stupně vaznosti toxinů ve střevech stačí velice nízké dávky glykomannanů. To vše staví Mycosorb do pozice moderního adsorbentu, který zajistí organizmu maximální ochranu.

Až dosud bylo obhájeno celkem 5 doktorských a 9 diplomových prací prokazujících účinnost preparátů obsahujících ß-D-glukany u zvířat intoxikovaných mykotoxiny.

Alltech hledá další možnosti

Mycosorb je prevence vzniku mykotoxikózy, když už krmivo obsahuje mykotoxiny. Alltech ale hledal další možnosti prevence, a to přímo zabránění růstu plísní v krmivu. V současné době máme technologie, kterými dokážeme konzervovat objemná krmiva tak, abychom zabránili růstu plísní a vzniku toxinů během skladování.

Senáže

Sil-All Fireguard je velice silný biologický konzervant do senáží s protiplísňovým efektem. Senáže se pro koně konzervují ve vyšší sušině, a proto je těžké je dostatečně udusat. Přítomnost vzduchových bublin v senáži je ideálním prostředím právě pro rozvoj plísní a kvasinek. Plísně tak produkují toxiny a kvasinky senáž zahřívají. Obě houby tak zapříčiňují rozklad živin a kažení krmiva. Sil-All Fireguard je vyvinut právě do těchto senáží o vyšší sušině, kdy dokáže maximálně omezit růst plísní a kvasinek a zabránit tak zahřívání a kažení senáže. Po otevření velkého kulatého balíku je možné jej zkrmovat koním až 5-10 dní (v závislosti na teplotě).

Seno

Nově máme v ČR i přípravek Alfa-safe, který při aplikaci na seno při sklizni zabraňuje růstu plísní v seně při skladování. Obsahuje aktivní sloučeninu, která má schopnost prostupovat do míst o vyšší vlhkosti. Rozvoj plísní v seně během skladování v průběhu zimy je často velkým problémem, kterému se chovatel koní těžko ubrání. Často bývá seno zbalíkováno nedostatečně dosušené. Ale i suché a dobře uskladněné seno, když je vystaveno vzdušné vlhkosti, neunikne rozvoji plísní. V poslední době se u chovatelů koní s tímto problémem často setkáváme. Nejvíce potíží tak bývá samozřejmě koncem zimy a na jaře, kdy kvalita sena bývá z hlediska výskytu plísní a toxinů nejhorší. Alfa-safe je způsob, kterým se tomuto problému dá předcházet.

Co na závěr?

Zásadou by pro nás všechny měla být prevence. Ta je kolikrát opomíjena pro zdánlivě vyšší náklady a více práce, avšak v konečném důsledku se řešení následných problémů nejen prodraží, ale ještě mají i vliv na kvalitu života jak zvířat, tak lidí.

MVDr. Romana Babáková
Alltech C. Z.
babakova.alltech@seznam.cz
733 326 168