O jaké kvalifikace se jedná?

Kopytář - ošetřovatel kopyt equidů:

V současné době u nás profesionální úpravy kopyt smí provádět pouze podkovář (ev. podkovář specialista či pomocník podkováře). Ideou je přivést na trh „alternativní profesionály", kteří by se zabývali úpravou pouze bosých kopyt. Na rozdíl od podkovářů by spíše než ve tvarování podkov a práci se železem byli vzděláváni v kopytní anatomii a fyziologii spolu s naplňováním základních potřeb koní.

Z rodného listu kvalifikace: „V současnosti je u nás velký nedostatek kvalifikovaných kopytářů, protože podkováři vyučují úpravu bosých kopyt zcela jinak a nerespektují podmínky prostředí, ve kterých kůň žije.
Úprava kopyt vyžaduje poměrně hluboké znalosti a to jak teoretické, tak praktické. Výuka zahrnuje studium anatomie a fyziologie kopyta, znalost nemocí kopyt a znalost všech souvislostí zdraví kopyt s celkovým zdravím koně. Stejně důležitá je manuální zručnost a cvik v používání nástrojů při úpravě kopyta. Důležitý je komplexní přístup k péči o kopyto kombinovaný s  další péčí o koně, především z hlediska podmínek ustájení a výživy."

Chovatel koní celostní metodou:

Protože většina koní u nás se chová v nevyhovujících podmínkách a způsoby péče o koně neodpovídají současným trendům, cílem je nabídnout alternativu - profesionály, kteří budou zastávat tzv. celostní přístup v péči o koně, brát v úvahu veškeré jejich potřeby a vzniklé problémy řešit celostním způsobem tedy včetně bosého trimu.

Z rodného listu kvalifikace: „Současné metody ustájení a péče o koně nerespektují fyziologii a anatomii koní. Jsou mnohdy zničující pro psychický stav koní, vytvářejí z koní ustrašené splašené tvory, kteří mohou být nebezpeční.
Celostní péče, tedy respektování koní jako specifických tvorů stvořených pro pohyb ve volném prostoru a pro hledání potravy a zpracování rostlinné potravy, vede k významnému zlepšení jejich zdravotního stavu."

Takto podané se vše jeví jako velmi hezká a sympatická idea zaplnit volné místo na trhu. Zcela jistě je u nás velké procento majitelů koní, kteří preferují bosý trim a pastevní ustájení a nejsou zcela spokojeni s možnostmi, které současný trh nabízí. Proč nenabídnout alternativu.

Čtěme ale dále - kdo bude zajišťovat vzdělání těchto nových profesionálů a kdo za ně bude zodpovědný? Nepřekvapivě Institut celostní péče o koně v čele s MVDr. Pavlem Mádrem, dále jeho žena MVDr. Ľubica Mádrová a herec Václav Vydra. Dále jsou jmenovaní MVDr. Hiltrud Strasser, certifikovaní kopytáři akademický sochař Stanislav Blecha a Martina Lehoučková, Patric Spieleder - certifikovaný kopytář. Všichni tito jmenovaní mají jednu zásadní věc společnou - jedná se výhradně o žáky či příznivce Strasser trimu, jak má koneckonců v názvu i celý Institut: Strasser worldwide hoofcare.

Tedy alternativou k tradiční podkovářské a chovatelské praxi má být chov a úprava kopyt dle zásad dr. Hiltrud Strasser.

Kontroverznost tohoto přístupu s podezřením na (byť neúmyslné) narušování welfare, na působení dlouhodobé bolesti a možná i poškozování koní je důvodem, proč EQUICHANNEL.cz tuto iniciativu důrazně odmítá a varuje před jejím uvedením v této podobě do praxe.

 

Naše výhrady vůči úpravě kopyt dle zásad dr. Strasser

Strasser trim je často velmi radikální způsob úpravy, kterým lze snadno způsobit koním bolest a diskomfort. Koně takto upravovaní zhusta nejsou schopni běžného bezbolestného pohybu v normálních podmínkách. Nepopíráme jeho úspěšnost v případě závažných kopytních poškození, ale tato léčba by se měla provádět pouze na specializovaných klinikách za dodržení všech dostupných opatření (např. měkký gumový povrch), aby zvíře trpělo co nejméně. Dle našich pozorování a dostupných důkazů to v žádném případě není trim, vhodný na pravidelnou úpravu jezdeckých koní.

Tento názor podpořila nejen osobní návštěva u koní Václava Vydry, ale též vyjádření mnoha autorit po celém světě (těmto informacím se budeme věnovat v dalších článcích na toto téma) a dokonce obviněním z týrání zvířat, kterým certifikovaní kopytáři Strasser trimu opakovaně čelili. Neustále slýcháme teoretické poučky o blahodárných důsledcích Strasser trimu, ale veškeré dostupné informace dokazují opak.

Nebudeme zde podrobně rozebírat důvody, proč má Strasser trim tyto důsledky, jen zmíníme, že důvodem je jednak velmi časté strouhání za účelem „funkčního kopytního mechanismu", takže na chodidle nezůstává dostatek rohoviny, která by koně chránila před otlačením. Neblahé následky má také snaha dosáhnout optimálního tvaru kopyta a optimálních kopytních úhlů bez ohledu na individualitu jednotlivých koní (i jednotlivých kopyt). Takový zásah logicky koním s trochu jinak tvarovanými kopyty musí působit bolest. Jak dokládají pozorování MVDr. Macha, dlouhodobá úprava kopyt touto metodou nakonec ani nemá za následek optimální tvar kopyt, protože tyto se směrem od korunky dolů zužují. Nemůže tedy správně fungovat kopytní mechanizmus. Vysvětlení Dr. Strasser? Tvar obráceného kuželu je důsledkem toho, že se korunka rozšiřuje. To je dlouhodobý, až několik let trvající proces, což ovšem vyvolává otázku, kde je ona etická hranice času, po kterou lze činit koním příkoří ve jménu "světlých zítřků".

Dalším negativním důsledkem iniciativy strasserovců, na niž jsme byli našimi čtenáři upozorněni, je negativní reklama, kterou tito dělají bosonožství. Někteří majitelé koní nerozlišují příliš mezi různými styly úprav a aby své koně nevystavili evidentnímu diskomfortu, který je patrný u koní, upravovaných Strasser trimem, raději okovou. Je totiž třeba upozornit, že i mezi zastánci bosého trimu je jen malé procento zastánců tohoto způsobu úpravy.

Pokud skutečně by mělo dojít ke schválení výše zmíněných kvalifikací a lidé by měli na výběr pouze mezi volbou „úprava kopyt podkovářem" a „úprava kopyt Strasser kopytářem", mnoho lidí dá přednost podkováři. Je tedy velmi sporné a diskutabilní, zda schválení těchto kvalifikací opravdu přispěje ke zlepšení welfare koní a podpoře trendu bosonožství.

 

Návrh řešení

EQUICHANNEL.cz je ochoten podpořit vznik nové dílčí kvalifikace „kopytář", pokud bude vzdělání postaveno i na jiných východiscích než na učení jednoho člověka (navíc dosti kontroverzním).

(Obor „chovatel koní celostní metodou" stále považujeme za nadbytečný.)

Není správné ani možné vzdělávat profesionály takto omezeně, naopak vzdělání by mělo poskytnout dobrý teoretický základ pro další, podrobnější studium a také rozvinout schopnost vyhledávání, vyhodnocování a používání informací z různých zdrojů. Žádný člověk se nestane vzdělaným na základě studia a přijetí pouze jednoho zdroje a žádný dobrý pedagog nebude učit pouze poznatky jednoho autora.

Má-li být skutečně schválena kvalifikace kopytáře (souhlasíme, že jde o velmi dobrou ideu), považujeme za nezbytné, aby adepti byli vzděláváni tak, jak je tomu ve všech kvalitních vzdělávacích ústavech - tedy aby měli možnost si osvojit veškeré dostupné teoretické a praktické poznatky svého oboru a aby byly studentům představeny různé způsoby a různé „školy" bosého trimu, přičemž podmínkou pro absolvování nebude vykonávání pouze jednoho z nich. Aby tato diverzita byla zajištěna, není možné, aby bylo vzdělání garantováno striktně zastánci jednoho trimu, ale je potřeba kooperace zastánců různých přístupů. A zcela jistě by v čele neměl stát člověk, který sám nemá žádné (doložitelné) zkušenosti s koňmi ani s úpravou kopyt.

Další otázkou je, zda spíše než zakládat zcela nové konkurenční zařízení (zajistit výše uvedené vzdělávací podmínky je náročné finančně, časově i organizačně), by nebylo schůdnější prosadit změny v zařízeních již stávajících.

S dalšími informacemi vás průběžně seznámíme v následujících článcích.