Rostliny nemohou vzít před svými býložravými nepřáteli nohy na ramena. Spoléhají na chemickou obranu, a proto vyrábějí širokou paletu sekundárních metabolitů, včetně toxinů, které jsou pro konzumenty více či méně nechutné a často i jedovaté. Na tuto chuťovou zprávu spoléhají jak rostliny, tak i chovatelé. Výsledky nedávno publikované metastudie ovšem ukazují, že tato strategie nemusí být úspěšná.

Sabine Aboling z Institutu výživy zvířat na Hannoverské univerzitě veterinárního lékařství v Německu poukázala na skutečnost, že pozornost v případech otrav toxickými rostlinami na pastvinách je obvykle zaměřena na klinické aspekty a vnější okolnosti otrav skotu, ovcí, koz a koní (podrobnosti případu, kontext otravy) jsou často velkou neznámou. Z tohoto důvodu provedla rozsáhlé retrospektivní šetření.

Celkem do své recenze zahrnula více než stovku studií a kauzuistik, které byly provedeny v nedávné minulosti. Zkoumané pastviny byly převážně ve střední Evropě, na území Rakouska, Chorvatska, České republiky, Německa, Maďarska, Lucemburska, Polska, Slovenska a Švýcarska. Kromě toho tato studie hodnotila i několik případů pozorovaných ve Spojeném království, v Norsku, Švédsku, ve Španělsku a Itálii. Je třeba zdůraznit, že pastvinou se v rámci kontextu studie rozumí jakýkoliv druh travního porostu, jako je neustále rostoucí bylinná vegetace v oploceném areálu, který je pravidelně spásán velkými býložravci. Louky využívané ke sklizni sena a dlouhodobě nepasené plochy byly ze studie vyloučeny z důvodu odchylného floristického složení.

Cílem tohoto přehledu bylo zdokumentovat, za jakých okolností došlo k otravám u skotu, ovcí, koz a koní a předložit kontrolní seznam jedovatých druhů pastevních rostlin, které se mohou vyskytovat ve střední Evropě.

Za jakých okolností k otravám došlo?

Získaná data prokázala, že vážné zdravotní problémy nebo smrtelné otravy jedovatými druhy rostlin byly nejčastěji spojeny s omezeným výběrem krmiva (24,7 %), následovalo nadměrné spásání (12,9 %), sezonní nedostatek krmiva (10,6 %) a konzumace jedovatých rostlin při současné konzumaci trávy (4 %).

Hlad a omezený výběr mohou tedy významně ovlivnit soužití rostlin a zvířat – potlačují přirozené komunikační mechanismy rostlin a nutí pasoucí se zvířata ignorovat zprávu o jejich toxicitě. Zdá se, že jedovaté rostliny jsou skutečně schopné předat informaci o své toxicitě, ale doručení této zprávy může být ovlivněno výše uvedenými faktory nebo okolnostmi. Nejedná se tak o chybu v komunikaci mezi rostlinami a zvířaty. Jednotliví živočichové si zřejmě jsou plně vědomi zprávy o toxicitě, kterou jednotlivé rostlinné druhy vysílají, ale z důvodu omezeného výběru potravy ji ignorují.

Studie naznačila, že otravy v důsledku konzumace jedovatých rostlin při současné konzumaci trávy (společné požití toxické rostliny a trávy) je v různých ohledech spíš výjimečný jev. Na rozdíl od jiných scénářů se ukazuje, že problémem ve všech variantách tohoto druhu otravy není nedostatek krmiva, ale naopak kvalitní pastevní travní porost. Při souběžné konzumaci kvalitní trávy jsou koně schopni přijmou například rostliny starčeku (Senecio), přesličky bahenní (Equisetum palustre) i juvenilní semenáčky platanu (Acer pseudoplatanus) ukryté ve výživném krmivu.

Kontrolní seznam

Seznam, který byl v rámci metastudie vytvořen a má sloužit k možnému vyhodnocení rizik, zahrnuje 52 taxonů (druhů nebo skupin). Z toho třináct taxonů je považováno za bezpečné (nebyl nalezen žádný důkaz otravy), u jedenácti taxonů nebyla prokázána souvislost s žádnou otravou (pozitivní seznam) a osmadvacet taxonů je spojeno s otravou (negativní seznam). Devět rostlinných taxonů způsobilo otravu u více než stovky zvířat. Je třeba ale varovat, že vzhledem k druhové bohatosti evropských pastvin nemusí být tento seznam úplný.

Z hlediska množství doložených otrav byly v rámci této metastudie vyhodnoceny jako pro koně nejvíce rizikové tyto byliny a dřeviny:

• Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa)
• Javor klen (Acer pseudoplatanus)
• Javor jasanolistý (Acer negundo)
• Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
• Starček přímětník (Senecio jacobaea)
• Přeslička (Equisetum spp)
• Pryskyřník (Ranunculus)
• Ocún jesenní (Colchicum autumnale)
• Prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata)
• Šedivka šedá (Berteroa incana)
• Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

        Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa)

Závěr

Jedovaté rostliny, které se vyskytují na pastvinách, svoji toxicitu komunikují dostatečně. Na plochách s výskytem jedovatých rostlin je proto třeba omezit nadměrnou pastvu a zajistit, aby zvířata neměla nedostatek krmiva a jeho omezený výběr. Hlad totiž mění chování zvířat, což má za následek dysfunkční přijímání nechutných rostlin u určitých jedinců nebo v celých stádech.

Je třeba, aby zemědělci a chovatelé koní znali toxické rostliny a dokázali je na zemědělsky a pastevně využívaných plochách identifikovat. Rovněž je nutné, aby byli schopni lépe vyhodnotit rizika, která pro zvířata jedovaté rostliny představují. Jen tak totiž mohou eliminovat zdravotní rizika, která z konzumace toxických rostlin vyplývají. K náhodným otravám na plochách s výskytem jedovatých rostlin i tak zřejmě docházet bude, výše uvedenými změnami v managementu je ale možné množství otrav minimalizovat.

        Ocún jesenní (Colchicum autumnale)

Studie Do Poisonous Plants in Pastures Communicate Their Toxicity? Meta-Study and Evaluation of Poisoning Cases in Central Europe od Sabine Aboling byla publikována 8. prosince 2023 v časopise Animals a lze si ji přečíst v původní anglické verzi zde.