Léčba chladem

Ti, kteří se už nějakou dobu točí okolo koní, jistě slyšeli, že léčba chladem je výbornou metodou, jak zmenšit otok a zmírnit bolest. Mnozí "staří " koňaři, jejichž koně měli problémy s končetinami, aplikovali - a se skvělými výsledky - léčbu chladem tak, že koně postavilí da hlubokého sněhu. Skloubili tak efekt svalové aktivity a chladu a výsledek se dostavil - otok končetin se zmenšil. Tyto znalosti a zkušenosti už dnes jaksi chybí, snad ustoupily celé škále protizánětlivých a a protibolestivých léků, avšak přikládání ledu nebo sněhu stále zůstává tou nejlevnější a velice spolehlivou metodou, jak rychle vyléčit akutní zánět a zabránit dalším problémům.

Led nebo sníh se často nahrazuje studenou vodou. Ta však ochladí pouze kůži, protože se rychle zahřívá a její teplotu nelze nijak komtrolovat a dostatečně rychle a spolehlivě regulovat. Tak se stane, že pokud jsou postiženy hlouběji uložené tkáně (svaly, šlachy, klouby), je jejich ochlazení nedostatečné. spolehlivých výsledků dosáhneme pouze použitím pytlíků s ledem, bandáží naplněnou ledovou tříští nebo různých komerčně vyráběných obkladů či bandáží. V tomto článku bych se proto chtěla zmínit o tom, proč, kdy jak léčit chladem - i když! ...myslím, že není třeba zdůrazňovat, že každý problém s koněm by měl majitel prodiskutovat s veterinářem.

Zánět a léčba chladem

Jakékoli poškození jakékoli tkáně má jeden výsledek - zánět. Je to velice složitý proces, během něhož se do tkáně dostávají různé chemické látky jak z krve, tak z poškozených a rozpadlých buněk. Cévy se rozšíří (vazodilatace) a proudí jimi velké množství "horké" krve, z ní a z poškozených buněk se do prostoru dostávají tzv. chemické mediátory zánětu (cytokiny) a různé jiné metabolity a postižené místo a jeho okolí oteče, zčervená, hřeje a bolí. Pokud počínající zánět ihned dostatečně ochladíme, způsobíme zúžení cév (vazokonstrikci), takže omezíme přísun krve do postiženého místa a otok vůbec nevznikne.

Kromě vazokonstrikce chlad také zpomaluje metabolismus (látkovou přeměnu) buněk, takže se netvoří chemické látky, které dále poškozují tkáně a způsobují bolest. Poraněné místo přestane hřát. Ale pozor! Bude-li působit chlad na určité místo příliš dlouho, cévy se opět reflexně rozšíří a zvýší se proudění krve (organismus se tak brání podchlazení nebo umrznutí). Může se stát, že led v přiloženém pytlíku se po čase rozpustí, voda se ohřeje a léčba chladem se změní v působení tepla. A efekt nulový, ne-li dokonce negativní.

Jak na to?

Z tohoto důvodu existuje lepší metoda kryoterapie (léčba chladem) než přikládání ledových pytlíků či bandáží: masáže kusem ledu. Stačí naplnit vršek z nějakého spreje kousky ledu a přiložit na postižené místo. Plochu 5 cmz takto chladíme asi deset minut a potom můžeme vršek posunout o kousek dál. Tyto ledové masáže jsou výborné v případě, že došlo k poranění svalů (například hematom = modřina, která vnikne po kopnutí nebo kousnutí, nebo jako reakce na injekci) nebo i k zánětu šlach. Tehdy totiž často nastane v důsledku bolesti svalová křeč a stačí jen zmírnit bolest a sval se sám uvolní. Masáž ledem provádíme 10 - 30 minut, její délka závisí na hloubce poraněné tkáně. Hluboko uložené svaly vyžadují delší ochlazování než šlachy či vazy, které leží primo pod kůží. Nikdy bychom neměli přikládat led přímo nad kost, protože to je bolestivé. Led také nemá být nikdy dlouho na jednom místě, je dobré s ním opisovat malé kroužky. Ledové masáže můžeme také provádět preventivně, aby k nějakému zánětu vůbec nedošlo - například na okrajích ran po operaci či v okolí otevřené rány.

Zmírnění bolesti

Chlad má přímý vliv na rychlost vedení vzruchu v senzitivních nervech, které přivádějí bolestivé podněty do mozku. Bylo zjištěno, že 20-ti minutové působení ledu zpomalí toto vedení vzruchu natolik, že dojde k úplnému znecitlivění.

Zmenšení otoku

Když dojde k poškození tkáně, "vylijou" se z rozbitých buněk do okolí chemické mediátory zánětu - například histamin, bradykinin a prostaglandiny. Začíná zánět. Nejdříve prostupují z rozšířených a poškozených krevních kapilár do tkání ve vodě rozpustné elektrolyty a bílkoviny, později i celé bílé krvinky, které mají za úkol "odklízet" mrtvé buňky a zabíjet přítomné baktérie. Během tohoto procesu se ve tkáni mezi buňkami nahromadí velké množství tekutiny a vytváří se otok (edém). Tato tekutina je sbírána do mízních cév a těmi odváděná zpět do krve.

Jak na to?

Chceme-li se vyhnout otokům na končetinách po poranění nebo chirurgickém zákroku, položíme ihned na postižené místo led a uděláme pevný obvaz. Kritických je prvních 48 hodin po poranění. Led bude ránu ochlazovat a pevný obvaz nedovolí cévám, aby přiváděly více krve. Stejným způsobem můžeme ošetřit koni končetiny po namáhavé práci zabráníme tak otokům a zánětům, které se často po velké námaze objeví. Místo se zánětem poznáte podle toho, že je vzhledem k okolí výrazně teplejší. V každém případě, i po správném ochlazení, je třeba zavolat veterináře, který rozhodne, zda je nutné ještě další vyšetření nebo jiné léky.

Kdy máme použít léčbu chladem?

Během tréninku ale i při odpočinku ve výběhu si mohou koně navodit akutní trauma (to znamená například poranění, kopnutí, vyvrtnutí kloubku apod., ke kterému došlo nanejvýš před 48 hodinami). Pokud ihned začneme postižené místo chladit ledem a stáhneme pevným obvazem, omezíme nebo zmenšíme příznaky zánětu, který by se tam jinak vyvinul. Existují čtyři druhy poranění, které velice dobře reagují na léčbu chladem: šinbajny, splinty, hematomy a akutní záněty šlach.

Šinbajny se objevují u mladých koní, kteří přišli do intenzivního tréninku (většinou dostihového). Holeně jejich předních končetin jsou podrobeny dosud nezvyklé zátěži a musí se jí přizpůsobit. Přední strana holenních kostí se přestavuje a tento proces je provázen zánětem okostice. Časné stádium vzniku šinbajnů se vyznačuje zvýšenou teplotou a bolestivou reakcí na dotek na přední straně holenních kostí a právě v této době je nutné postižená místa chladit. Provádíme ledové masáže, a to nejméně dvakrát denně a tak dlouho, dokud není celá končetina studená. Pokaždé po ochlazení je třeba přiložit pevný obvaz, který končetinu stáhne a zabrání tak vytvoření otoku. Veterinář určí další protizánětlivou léčbu a většinou doporučí pokračovat v tréninku, protože jen tak se urychlí a dokončí přestavba kostí a zánět se vyléčí. V případě šinbajnů by však jakákoli protizánětlivá léčba měla začít ještě driv, než se objeví první příznaky zánětu (dostihoví trenéři již ví, že o mladé, začínající koně se musí náležitě postarat).

Také splinty můžeme úspěšně léčit ledovými masážemi. Splint může vzniknout přímým poraněním okostice některé z bodcových kostí nebo natržením mezikostního vazu, který tak nemůže dostatečně vykonávat svou funkci a při chůzi dochází k nadměrnému zatěžování bodcové kosti (většinou vnitřní). Ta na to reaguje zánětem a přestavbou kostní tkáně. Klid, ledové masáže a pevné obvazy zredukují příznaky zánětu na minimum a umožní rychlejší přestavbu kosti a její zhojení. I k tomuto onemocnění je třeba zavolat veterináře, mnohdy je totiž vhodné postiženou končetinu zrentgenovat. Pokud by bodcová kost byla příliš poraněná nebo dokonce zlomená, musí se kůň podrobit operaci.

K hematomu (modřině) dochází při tupém poranění hlouběji uložených měkkých tkání, kdy zároveň praskly krevní cévy. Krev se vylije do tkáně a zvyšuje v ní tlak. Ten stlačí poraněné cévy a krvácení se zastaví, avšak stejně tak tlačí také na celou tkáň a snižuje její prokrvení. Prvními příznaky hematomu jsou otok a zvýšená teplota nad postiženým místem, tehdy opět začneme léčit ledovými masážemi (aspoň třikrát denně). Vazokonstrikce, která tak vznikne, sníží krvácení a modřina bude menší a bude se lépe vstřebávat. Veterinář by měl poranění důkladně vyšetřit, aby vyloučil komplikace, ke kterým může dojít.

Pokud dojde k poranění šlachy, je třeba ihned přikládat led, aby se uvnitř nezačal tvořit hematom. Dnes se již vyrábí spousta komerčních zábalů na šlachy s ledem, které lze úspěšně použít. Jejich výhoda je v tom, že jsou tvarovány přesně podle končetiny a zároveň rovnoměrně ochlazují celý její povrch. Každou poraněnou šlachu by měl veterinář vyšetřit, aby určil její léčbu.

Čím tedy chladit?

Vlhký chlad je při léčbě mnohem účinnější než suchý chlad. Suchý obvaz pod pytlíkem s ledem totiž tkáň od ledu izoluje. Vědci srovnávali schopnost vlhkého chladu, suchého chladu a komerčně vyráběných chladících polštářků snižovat teplotu kůže u lidí. "Vlhkým chladem" byl led v plátěném pytlíku, "suchým chladem" zase led v umělohmotném sáčku a "komerčním chladem" byly pytlíky se speciálním zmrazovaným gelem. Nejúčinněji snížil teplotu kůže suchý chlad, nejméně účinně komerční gel. Led v plátěném pytlíku zároveň udržel nízkou teplotu kůže nejdéle a způsobil skoro úplné znecitlivění.

Dnes se již vyrábějí chladící podušky na úplně jiném principu, než byl zmražený gel, který nebyl až tolik účinný. Do podušky se dají určité chemické látky, které spolu reagují a tak se tvoří chlad. Před přiložením podušky na tělo se musí obě tyto chemikálie smíchat, velice rychle sníží svoji teplotu na -1 °C. Na těle mohou být až 30 minut, záleží to na teplotě kůže. Tyto podušky jsou velice dobré v případě, když není kde namrazit led, například na cestách.

Hodně lidí používá k chlazení sáček s mraženým hráškem. Ten se sice dá dobře natvarovat na tělo, avšak vzduch, který je mezi jednotlivými kuličkami, působí jako izolace a snižuje tak jeho účinnost. Totéž platí i pro sáček s kostkami ledu. Mnohem vhodnější je kostky ledu nadrtit a vložit je do plátěného pytlíku.

Jak často máme chladit?

Každé akutní stádium zánětu (to znamená 0-48 hodin po poranění) je třeba chladit po dobu asi 30 minut třikrát nebo čtyřikrát denně. Je ovšem pravda, že chladit ledem bychom měli déle než 30 minut pouze na doporučení veterináře. Jak už jsem se zmínila, dlouhodobé chlazení totiž léčbu nezefektivní ani neprodlouží znecitlivění. Chlad, který je příliš silný nebo trvá příliš dlouho totiž naopak způsobuje bolest. Někdy je možné vidět, jak trenéři nechají koně stát v ledové vodě i několik hodin. Je to nejen zbytečné, ale může jim to dokonce uškodit. Může totiž dojít k nedokrvení tkání a poškození senzitivních i motorických nervů, což má za následek ochrnutí. Zároveň se může vyvinout zánět - jak jej známe u omrzlin.

Na co je třeba dávat velký pozor

Některé komerční chladící podušky mohou být mnohem studenější než led, takže je třeba s nimi pracovat opatrně. Pokud je chlad příliš intenzivní, nebude léčit, ale spíše škodit. Nikdy nepřikládejte ledové obklady na otevřené rány nebo na místa, kde byly poškozeny nervy.

 

Jaké jsou tedy efekty léčby chladem:

  • dochází k vazokonstrikci
  • zpomalují se zánětlivé reakce
  • zpomalují se svalové kontrakce (stahy)
  • zvyšuje se práh bolesti
  • kolagenní tkáně nejsou schopny se tolik prodlužovat
  • svalová vřetýnka se méně natahují
  • zvyšuje se viskozita synoviální tekutiny

Podobné články

V posledních letech dochází k významnému vývoji v oblasti využití mezenchymálních kmenových buněk (MSC) ve veterinární léčbě, a to včetně…

koně a dekování, věčné téma

Počasí je stále poměrně nevyzpytelné. Koně jsou velmi adaptabilní a obvykle výrazné změny počasí zvládnou. Když ale ovlivňujeme jejich přirozené…