Struktury kopytního mechanismu

Cévní systém

Krev je do kopyta přiváděna párem prstních tepen, které prostupují pod kopytní kladkou a vstupují do kopytní kosti a vytváří uvnitř kopytní kosti terminální oblouk. Z prstních artérií vystupuje několik větví ještě před vstupem do kopytní kosti a spousta větví uvnitř kopytní kosti zásobujících lamelární kopytní škáru. Zásobují také obvodovou tepénku vedoucí po okraji kopytní kosti, z níž vystupují větve prokrvující chodidlovou škáru. Tepénky se hustě rozvětvují v kopytní škáře, vytváří velké množství anastomóz a protkávají kopytní škáru velmi hustou sítí vlásečnic. Vlásečnice přecházejí do žilního systému, který je opět velmi hustý, rozvětvený s řadou anastomóz. Žíly se spojují ve větších žilních cévách a v korunce tvoří hustou žilní síť. Z korunkové žilní sítě pak odchází opět dvě prstní žíly stoupající vzhůru k srdci, které zesilují a uvnitř vytváří řadu chlopní, které zabraňují zpětnému toku krve.

Kopytní pouzdro

Kopytní pouzdro je struktura tvořená jedním materiálem (rohovina) s různou strukturou a pevností.

• Rourková rohovina kopytní stěny a rozpěrek
• Rourková rohovina chodidla
• Lístková rohovina závěsného aparátu kopyta (bílá čára)
• Homogenní měkká rohovina střelu a měkkých patek

Rohovina je extrémně pevný a současně pružný materiál. Při pohybu dochází k deformacím této struktury tímto způsobem:

Kopytní pouzdro se při došlápnutí rozšiřuje po celém svém obvodu od bodu 0 ve středu prstu až k patkám, kde je rozšíření nejznatelnější a při zvednutí kopyta se vlastní pružností vrací do původní polohy.

V oblasti korunky se kopytní pouzdro rovnoměrně rozšiřuje do stran a současně poklesá. Úhel přední stěny s linií okraje nosné stěny se zmenší v důsledku poklesu korunky. Jak poklesá kopytní kost, roztahuje se kopytní pouzdro a klenba chodidla se zplošťuje. V důsledku poklesu kopytní kosti se při došlápnutí chodidlo a klenba chodidla sníží o 1 až 1,5 cm.

Po stranách kopytního pouzdra dochází ke stlačení kopytní stěny a vyrovnání obloučku nosného okraje do roviny.

Funkcí rohového střelu je umožnit roztažení kopyta v patkách. Jedná se o měkkou, poddajnou a pružnou strukturu, která ochotně mění tvar.

Opěrný systém

Kopytní kost je zavěšena do kopytního pouzdra lístkovou škárou, která je pevně srostlá s kopytní kostí. Na palmární výběžky kopytní kosti navazují kopytní chrupavky. Obě chrupavky jsou spojeny sítí elastické vazivové tkáně, která pomáhá roztažení kopyta při došlapu a zpětnému smrštění při zvednutí nohy.

Kopytní mechanismus

První fáze kopytního mechanismu - došlap

Kopytní kost poklesá a prostor mezi kopytní kostí a kopytním pouzdrem tvořený lamelární škárou se roztahuje.

Kopytní pouzdro se roztahuje v patkách a poklesá v přední části korunky, poklesá po stranách a srovnává postranní obloučky, které se na obou stranách kopyta vytváří na nosném okraji rohového pouzdra.

Spleť cév v kopytní škáře (lístkové a chodidlové) se naplňuje krví přitékající prstními tepnami.

Druhá fáze kopytního mechanismu - zvednutí kopyta

Rohové kopytní pouzdro se vrací do původní polohy stejně jako kopytní kost. Krev ze škáry je tímto smrštěním vytlačena do korunkové žilní spleti.

Třetí fáze kopytního mechanismu - došlap

Krev nacházející se v korunkové žilní spleti je poklesem korunky a tlakem rohového pouzdra na korunku vytlačena do prstních žil a odtéká směrem k srdci.

V této fázi logicky probíhá současně první fáze kopytního mechanismu.

Předpoklady fungování kopytního mechanismu

Zjevným předpokladem fungování kopytního mechanismu je bosé kopyto. Podkova zcela zásadně brání roztažení kopytního pouzdra a tím prokrvení kopytní škáry.

Dalším předpokladem je pružnost rohoviny, které může být dosaženo jen optimální hydratací, tedy namáčením kopyt.

Kopyta byla stvořena během evoluce pro pohyb po pevném povrchu. Jen dostatečně pevný povrch a dostatečný pohyb po něm může zajistit optimální fungování kopytního mechanismu.

Správný tvar kopytního pouzdra. Kopytní pouzdro vytváří přirozeně základnu šikmo seříznutého komolého kužele. Pouze tento tvar může vést k roztahování během došlápnutí.

Správná úprava kopyt, která zajistí fyziologickou polohu kopytní kosti (rovnoběžně se zemí), oblouček nosného okraje a nášlapné body ve správných místech a proporcích a anatomicky a fyziologicky správný tvar, proporce a tloušťku chodidla, jeho klenby a rozpěrek.

Literatura:

West Ch. (2003): Understanding the Venogram Article # 4076 The Horse
Strasser, H. (2008): Podkování - je toto zlo opravdu nutné?, nakladatelství Václav Vydra 142 stran.
Strasser, H. (2009): Celostní ošetřování kopyt koní, nakladatelství Růže 128 stran.
Stasser, H. (2010): Přiručka ortopedie kopyt, nakladatelsví Václav Vydra.
Stasser, H.(2011): Schvácení - laminitis, nakladatelství Růže 128 stran.
Welz, J. (2007): A Different View of Hoof Mechanism p. 20 i.27 - SPRING/SUMMER 2007 The Horse's Hoof, News for Barefoot Hoof http://www.thehorseshoof.com/JW_HoofMech.pdf
Pollitt, C. C. (1992): Clinical anatomy and physiology of the normal equine foot TUTORIAL ARTICLE, EQUINE VETERINARY EDUCATION. 4 (5) 219-224 http://www.uq.edu.au/~apcpolli/downloads/chrispollitt_clinicalanatomy_andphysiology_ofthenormalequinefoot.pdf