Když se kůň dostane do krmírny... nebo na příliš bohatou pastvu

25. 6. 2016 MVDr. Kamila Retta Autor fotek: MVDr. Kamila Retta, Petr Soukup, pixabay.com, Jiří Podhajský

Pokud se vám ještě nikdy nestalo, že se vám ve stáji kůň neplánovaně přecpal, můžete si gratulovat, máte štěstí a zřejmě jste tak trochu výjimkou. Tohoto nebezpečí nejste ušetřeni nikde – ve stáji si kůň otevře box, venku zase číhá nebezpečí v podobě příliš bohaté pastvy nebo nevychovaných kolemjdoucích. S veterinární doktorkou Kamilou Retta se podíváme, proč je překrmení u koní tak nebezpečné a jaká je první pomoc, která zde může být bez nadsázky život zachraňující.

Proč koním vadí nadměrný přísun karbohydrátů?

Mnoho z nás se již setkalo s koněm, u kterého došlo ke schvácení kopyt po bohaté jarní pastvě. U predisponovaných jedinců k tomu stačí jen pár hodin příjmu šťavnaté píce a akutní problém je na světě. Tento strašák se ovšem neomezuje pouze na období jara a pouze na trávu, může nás zaskočit po celý rok, jelikož k němu může dojít i následkem překrmení krmivem bohatým na karbohydráty. Ty jsou obsaženy v jadrném krmivu i ve většině granulí a müsli. Dále také v pečivu a v ovoci. Proto by toto krmení mělo být od koní dobře odděleno (buďto ve speciální místnosti nebo v uzavíratelných nádobách). Příběhů o tom, jak koně otevřou box, ať již svůj, nebo sousední, známe myslím všichni dost. Schvácení není to jediné ani nejhorší, co překrmenému koni hrozí, ale je to jedna z mála věcí, kterou může svým přístupem ovlivnit ihned sám majitel bez rizika, že koni uškodí.

vwDůvodů, proč nadbytek karbohydrátů v trávicím traktu nadělá „paseku", je hned několik. Předně, mění jeho pH, způsobí jeho snížení. To má za následek změnu mikroflóry ve střevě a vznik acidózy. Dále, protože se jedná o velký objem rychle přijatého krmiva, je zároveň špatně tráven a dostává se tak do kaudálnějšího (zadnějšího) oddílu tlustého střeva, kde také škodí. Bakterie kvůli velkému množství substrátu značně zvyšují své počty, fermentují karbohydráty a jako odpad produkují kyselinu mléčnou. Tento stav ovšem není dlouho udržitelný, když přestane být pro tak velkou populaci dostatek výživy, velké množství bakterií začne odumírat. Vzniklé toxiny z odumřelých bakterií prostupují přes stěnu střeva a u koně způsobují endotoxémii. Ta může způsobovat mnoho problémů, ale mimo jiné v kopytních lamelách spouští vlastní proces schvácení (podrobně viz článek Strašák zvaný laminitida).

K prvním příznakům překrmení, ještě než začne docházet k viditelným projevům schvácení, často patří distenze (roztažení) břicha, kolikové bolesti a případný průjem. Kůň se postupně dostává do toxického šoku, což je život ohrožující stav.

Co dělat, když se kůň dostane k uskladněnému krmivu?

Jak už bylo uvedeno výše, k této situaci nemělo vůbec dojít. Pokud už k tomu dojde, je třeba si uvědomit, že se jedná o život ohrožující stav a je nutné ihned volat veterinárního lékaře, protože o osudu koně často rozhodne včasnost zásahu. Je-li problém řešen ihned, je velká šance, že se kůň obejde bez následků. Jestliže už jsou ovšem rozvinuty příznaky koliky a schvácení, je prognóza spíše špatná.

vaPrvním krokem je určitě zamezení dalšího příjmu krmiva a zjištění, zda nebyl na hostině ještě s dalšími koňmi. Pak je potřeba zjistit, kolik a čeho kůň vlastně přijal. To nebývá snadné, jelikož za sebou většinou zanechá patřičnou spoušť. Do příjezdu veterináře se pokuste sestavit časovou osu, jelikož doba nadměrného příjmu krmiva je důležitá pro posouzení situace a sestavení terapie. Zjistěte, co všechno a v jakém množství mohl kůň pozřít a zda je na místě i případný trus, jehož množství může napovědět o době hodování koně. Přivolaný veterinární lékař by měl koně kompletně klinicky vyšetřit včetně zavedení nasogastrické sondy (sonda do žaludku koně, která se zavádí nosní dutinou). Pomocí sondy se může pokusit o případné odstranění přijatého krmiva, pokud došlo k jeho příjmu v horizontu posledních 1-2 hodin. Je možné následně podat i živočišné uhlí či projímadlo. Vzhledem k riziku rozvoje endotoxémie je taktéž na místě zahájit protizánětlivou a antibiotickou terapii. Koně je nutné nadále velmi bedlivě sledovat a kontrolovat jeho zdravotní stav. Pokud koně najdeme již s rozvinutými příznaky, je nutné rozšířit léčbu o infuzní terapii a zvážit převoz na kliniku.

Podstatnou součástí je okamžité zahájení kryoterapie, tedy chlazení kopyt jako léčby případného schvácení. Její úspěšnost závisí právě na čase zahájení. Proč chlazení pomáhá, je zřejmé. Závěsný aparát prstu je poškozován enzymy, které vznikají jinde v těle koně a krví přicestují do kopyt. Snížení teploty tkání snižuje aktivitu těchto enzymů - snížení o 10 °C sníží enzymatickou aktivitu o 50 %. Kryoterapii je velmi vhodné doplnit i o speciální podkování kopyt (Steward Clog). Více opět ve článku o laminitidě.

Je možná prevence?

Tato stať se týká především koní na pastvě. Většina majitelů koní nestojí o to, aby jim koně v zimě rozdupali pastviny, takže má koně na omezeném prostoru a na pastvinu je vypouští, až když je země vyschlá a tráva narostlá. Což je dobré řešení pro pastvu, ale ne ideální pro koně, kteří by si na změny měli zvykat postupně. Začněte s půlhodinovým pasením a během prvního týdne ho prodlužujte zhruba na hodinu. Za další týden prodlužujte postupně o další hodinu. Pak můžete prodloužit na půlden a za další týden až dva na celý den. Přitom koně a produkty jeho trávení pečlivě pozorujte.

Protože tráva má výrazně jiné složení, než seno (80 % vody a v sušině spousta lehce stravitelných sacharidů, fruktanů), rozhodí se i střevní mikroflóra. Změna barvy a konzistence trusu je do jisté míry normální, ale stále byste měli být schopni rozeznat v trusu koblížky. Kašovitý nebo ještě řidší trus svědčí o tom, že s trávením je problém a musíte jednat. To znamená stáhnout z pastvy nebo alespoň omezit dobu pasení a přidat sušinu (seno), které ale pravděpodobně kůň nebude chtít žrát. Případně nasadit pastevní náhubek.

vsPokud kůň dostává jádro, při převádění na pastvu byste jeho dávku měli snižovat (u většiny koní až na nulu). Ne tak seno, v ideálním případě by ho měli mít koně neomezeně, nebo alespoň by ho měli dostat dřív, než budou vypuštěni na pastvu (aby se na ni nevrhli hladoví). Je nutné si uvědomit, že pastevní sezóna se rozhodně nerovná ušetření výdajů za seno! Je možné zvážit také preventivní podávání zeleného jílu. Jedná se skutečně o nestravitelný jíl, který má schopnost na sebe ve střevě navázat toxiny a škodlivé mikroorganismy a tím napomáhat zdravějšímu prostředí ve střevě. Připadá vám konzumace jílu zvláštní? Pak vězte, že preparát Smecta, který se používá při průjmu u lidí, není také nic jiného než jíl.

Mezi další preventivní opatření patří sledování kondice koně. Obézní koně mají mnohem větší riziko problémů z překrmení, u většiny z nich lze navíc prokázat tzv. inzulínovou rezistenci (IR). To znamená, že tkáně koně nereagují na inzulín (který umožňuje vstup glukóze z krve do různých tkání) tak, jak by měly. Tak zůstává v krvi vysoká hladina glukózy, i když se tělo snaží vyrábět více inzulínu. IR je významným rizikovým faktorem jak pro endotoxémii, tak pro laminitidu. Přestože výzkumy ukazují, že obezita a IR nemusí jít ruku v ruce, často to tak bývá. Koně s IR mají navíc větší tendenci k ukládání tuku na určitých místech, typický je pro ně tukový hřeben na krku. Pokud tedy máte koně obézní nebo s podezřením na IR, buďte dvojnásobně opatrní. Mnoho z nich by karbohydráty (včetně pastvy) nemělo vůbec vidět. Pokud u takového koně dojde ke schvácení, mluvíme již o tzv. metabolickém syndromu, což znamená, že daný jedinec má problém s obezitou, IR a laminitidou. Tito koně potřebují opravdu pečlivý management krmení, péče a hlavně pohybu, což se bohužel hůře praktikuje vzhledem k jejich problémům s kopyty. Takže zde ještě více platí, že prevence je opravdu nejnutnější! Nutno také podotknout, že koní s metabolickým syndromem je poměrně hodně a ne vždy o tom majitel vůbec ví.

Příběh z vlastní stáje

Nemít uskladněné krmivo v místech, kam se na ně mohou koně dostat, je základní pravidlo pro všechny provozovatele ustájení a majitele. Bohužel časem začne člověk občas něco přehlížet a i mně se toto v naší stáji stalo. Nejhorší na tom je, že jsem den předtím stála v uličce nad velkou přepravkou plnou jablek a říkala si, že se tam určitě nemá válet. Co čert nechtěl, otevřel si jeden kůň přes noc box (pochopitelně to nikdy dřív neudělal) a všechna jablka nad ránem sežral. Jelikož se jedná o koně, který nemá zcela korektní kopyta a jako naschvál si přivodí vše špatné, co může, nešlo danou situaci podcenit. Kontaktovala jsem majitele, vysvětlila vzniklou situaci a navrhla jako hlavní léčebný postup kryoterapii.

vsaKůň byl celkově vyšetřen a byl mu podán doplněk stravy proti možné kolice. Byly aplikovány i další léky na trávicí systém a na řadu přišla i homeopatie. Zároveň byl ihned umístěn do boxu, kam jsme připevnili štont, aby byl vyvázaný na místě a mohl stát všemi končetinami v nádobách s ledem. Sehnali jsme barely, které koni sahaly po karpy, a naplnili je vodou s ledovou tříští. Jediné plus na celé situaci bylo její načasování na silvestr 2016, jelikož mrzlo a my měli zajištěný dostatek ledu z venkovních van.

Nejhorší bylo asi zajištění non-stop dozoru u koně, jelikož se mu občas podařilo převrhnout barel s ledem či z něj vytáhnout nohu. Nízké teploty nám sice hrály do karet ohledně udržení teploty vody a ledu v barelech, ovšem značně vysilovaly majitelku, která trávila dlouhé hodiny v chladu stáje zavrtaná do koňských dek. Také bylo nutné odstraňovat vylitou vodu z boxu, aby se podlaha neproměnila na ledovou plochu. Na zemi byly naštěstí gumy, takže vše šlo smést na lopatu a vylévat do kolečka, pouze ulička se zámkovou dlažbou mírně namrzala. V následujících dnech jsme si led „pěstovali" v napuštěných nádobách s vodou okolo stáje, což zcela minimalizovalo náklady na terapii.va

Kůň strávil v barelech celkem tři dny a ke schvácení nedošlo. Jeho zdravotní stav byl průběžně kontrolován. Bohužel nebylo provedeno vzhledem k finančním nákladům rtg vyšetření, nebylo uděláno ani speciální podkování. Terapie byla zahájena odhadem do pěti hodin po příjmu jablek. Dá se polemizovat, zda by ke schvácení vůbec došlo. Leč vyjdu-li ze zkušenosti, tak už jsem ve své praxi ošetřovala koně, který se dokázal akutně schvátit už po kýblu jablek. A nebyl to ani poník či kůň s nadváhou, ale anglický plnokrevník, proto si myslím, že není vhodné přežrání koně v tomto ohledu nikdy podcenit. V zimních měsících je zvládnutí ledování v barelech celkem únosné, ale velmi náročné na hlídání koně 24 hodin denně, jelikož je k tomu potřeba více lidí a hodně odhodlání a trpělivosti. V létě si to ovšem bez speciálních bot s izolací nedovedu představit. Toto byl důvod, proč jsem ihned posílala SMS panu Podhajskému s naléháním na vývoj ledobot, které veškeré tyto komplikace eliminují a navíc počítají i se speciálním nakováním koně.

Jediná komplikace, která se po naší terapii u tohoto koně vyskytla, byla bolestivost tarsálních kloubů a kulhání. Daný kůň má v těchto kloubech artrózu, další dny byl proto bandážován. Tato jeho příhoda se obešla naštěstí bez následků. Aktuálně koně trápí artrotické bolesti, s kterými se potýká ovšem již dlouhou dobu.

Podobné články

V posledních letech dochází k významnému vývoji v oblasti využití mezenchymálních kmenových buněk (MSC) ve veterinární léčbě, a to včetně…

koně a dekování, věčné téma

Počasí je stále poměrně nevyzpytelné. Koně jsou velmi adaptabilní a obvykle výrazné změny počasí zvládnou. Když ale ovlivňujeme jejich přirozené…