Déšť kvalitě sena nepřidá, to je nabíledni. Jaké škody může napáchat? Jsou to ztráty hmotnosti (co vyhodíme), ztráty výživné hodnoty (seno má méně živin), zdravotní rizika (plísně, spory, mykotoxiny).

Jak déšť snižuje kvalitu sena?

• Prodloužení respirační fáze - snižuje se obsah nestrukturálních sacharidů a tedy energie, kterou si rostlina využívá na dýchání a růst. Když trávu posečeme, není okamžitě mrtvá. Dokud je obsah vody vyšší než 40–50 %, nadále dýchá – dochází k výměně kyslíku a kysličníku uhličitého (není to fotosyntéza, dýchání rostlin probíhá i za tmy). Je to jako když dáte kytku do vázy, aby vydržela nějaké dny navíc naživu. Dýchání stojí nějakou energii, jejímž zdrojem jsou právě nestrukturální (rozpustné sacharidy). Jejich obsah se tedy dýcháním snižuje při sušení i bez deště. Když seno zmokne, obsah vody se zvýší nad 50 %, respirační fáze se prodlouží (proto je pro uchování energie ideální, když se podaří usušit rychle – a bez přemoknutí, aby rostliny „nevydýchaly“ příliš mnoho cukrů). V jedné studii výzkumné stanice v Texasu A&M overton Research Station obsahovala bermudská tráva 11,1 % hrubého proteinu a 51,6 % bezdusíkatých látek výtažkových a cukrů a po dvou dnech sušení a balíkování se tyto hodnoty snížily na 8,9 % a 42 %.
• Vylouhování rozpustných (nestrukturálních) sacharidů, proteinů a určitých minerálů. Rozpustné sacharidy tvoří asi polovinu ztráty látek vylouhovaných vodou. Pro některé koně je to výhodné – především pro koně náchylné na laminitidu, kterým se tak jako tak máčí seno. To je celkem pracné, takže přemoklé seno, které je ale jinak bezprašné a neplesnivé, je dobrou alternativou. Dobrá zpráva je, že přemoklé seno má často relativně dobrý obsah bílkovin, pokud nedojde i k velkému odrolu listů bohatých na bílkovinu.
• Polámání listů a jejich odpad – prudká bouřka v nevhodný čas doslova omlátí listy a tím se sníží podíl vysoce stravitelného a na bílkoviny bohatého obsahu (60 % stravitelných živin je v listech, 70 % proteinu a 90 % vitamínů – čím více listů, tím kvalitnější seno). K narušení celistvosti dochází i při četnějším obracení kvůli dešti.
• Mikrobiální aktivita metabolizuje rozpustné sacharidy a tím dále snižuje množství energie, zvyšuje teplotu a znehodnocuje seno.

Míra ztrát deštěm závisí na několika faktorech:

• Fáze růstu posečené trávy – bohužel, právě nejkvalitnější seno sklizené v optimální fázi růstu je mnohem náchylnější na škody. Taková píce je velmi bohatá na energii (nestrukturální sacharidy) a protein.
• Fáze sušení – s nižší vlhkostí roste ztráta sušiny deštěm. Když naprší na čerstvě posekanou trávu, nemusí být ztráty významné, pokud vůbec nějaké. Je to ta lepší varianta. V případě, že seno už pár dnů schne a zmokne, rostliny reabsorbují vlhkost a dojde k většímu vylouhování cenných živin. Navíc sušší tráva je poněkud křehká, a pokud je déšť silný, listy se lámou, což vede ke ztrátě sušiny a poklesu kvality. Vždy platí – ztratíte listy, ztratíte kvalitu.

Studie Univerzity Wisconsin – při 25 mm srážek po 1 dni sušení – ztráta 22 % sušiny, oproti tomu podobné seno nepřemoklé – ztráta 6,3 % původní hmotnosti. 40 mm deště na vojtěšku po několik dní – ztráta sušiny 44 %. Menší ztráty ukázal podobný výzkum v Michiganu – úhrn srážek 18 mm za 1–7 hodin způsobil ztráty od 4–13 %, čím déle pršelo, tím byly ztráty vyšší. Ztráta sušiny je u trav menší než u vojtěšky. Podle studie ve Wisconsinu maximální ztráta (54 %) vznikla při dešti 63 mm na téměř suché seno. Ztráta proteinů souvisí se ztrátou listů – u vojtěšky však není ztráta proteinu deštěm významná, větší ztrátu způsobí následný odrol. Stravitelnost zmoklého sena může klesnout o 6 až 40 procent.

 

• Rychlé změny počasí a neustálé přeháňky někdy způsobí, že seno sbalíme nebo nafoukáme na půdu o chvilku dřív, než by bylo optimální. Překročíme-li však bezpečné limity vlhkosti (viz níže) při skladování, je riziko znehodnocení sena větší, než když přemokne a dobře se dosuší a sklidí. Větší vlhkost uvnitř je živná půda pro plísně, růst teploty až ke zkaramelizování a samovznícení.

- Volné seno – 20 %

- Malé hranaté balíky – 14–18 %

- Velké hranaté balíky – 14–16 %

- Velké kulaté balíky – 15–19 %

• Způsob sbalení: Hodně utažený kulatý balík sbalený v síti jen tak nepropustí vodu dovnitř (ale také se nedostane voda a teplo vznikající při vyšší vlhkosti než 20 % ven). Větší ztráty jsou u balíků stažených provázky a u malých, hranatých balíků.
• Množství vody v čase – rychlý, jednorázový liják nenadělá takové škody jako dlouhotrvající mírný déšť – při stejném celkovém úhrnu srážek. Při stejném úhrnu srážek způsobí malá intenzita deště po delší dobu větší vylouhování rozpustných komponentů než krátký déšť vysoké intenzity.

Pokud se díváte, jak vám leje do řádků zpola usušeného sena, pak hrozí, že na každých 25 mm srážek se obsah sušiny a stravitelnost snižuje o 5–10%.

Je seno suché?

Pokud si nejsme jisti, zda je seno dostatečně suché pro sbalení, sáhněte do řádků (pěkně odspodu) a naberte hrst sena. Chytněte je každou rukou na jednom konci a zakruťte s ním, jako když je ždímáte, a pak se je pokuste roztrhnout, jako když chcete přelomit drátek – jestliže se rozpojí, je seno správně usušené. Pokud tam ještě nějaká stébla zůstávají, je na sklizeň brzy. Další možností je praktický pokus vyžadující přesné váhy – vezmeme vzorek sena, zvážíme ho, pak dosušíme v troubě a rozdíl v hmotnosti je podíl vody. Třetí možností, nejpohodlnější, ale dražší, je vlhkoměr na píci (stojí 4 000 – 10 000 Kč).

Deštivé léto – co s tím

Jestliže si sami sušíte seno pro své koně ručně a v menším množství odpovídajícím počtu rukou a nářadí, pak je větší šance, že dokážete být flexibilní a navzdory deštivému období a s pomocí Aladina dosušíte, ač s nějakou mírnou ztrátou (také odrolem listové části častou manipulací, když obracíme, řádkujeme tam a zpátky). 

Pokud už máte sklidit větší plochy, pak si jistě vyhovíte, když máte po ruce mechanizaci, kdykoliv se rozhodnete konat. Horší je to v případě, že si na sklizeň najímáte zemědělce, kteří sami neví, kam dřív, a pak třeba zpoždění o půl dne může znamenat rozdíl mezi kvalitním senem a vylouhovaným materiálem připomínajícím barvou spíš slámu.

Když prší na balíky

Opršelé a znovu uschlé vrstvy sena balíku mohou být zkrmeny, pokud tam není plíseň, ale musíme počítat s podstatně nižším obsahem živin. Necháme-li je venku, je dobré poskládat je jako do válce za sebou ve směru severo-jižním, aby v zimě nedělaly sněholam. Volněji utažené balíky mění tvar, voda se dostane hlouběji. Pokud stojí na mokré louce, odspodu jsou ztráty větší. Balík funguje jako houba a ztráty na spodní straně jsou až 25 %. Nezdá se to, ale největší váhu balíku tvoří nejvrchnější vrstvy – odbalíme-li 20 cm špatného, pak přijdeme přibližně o 20 % váhy balíku. V každém případě je důležité dostat balíky co nejdřív na suchý podklad (palety, trámy), aby nenatahovaly vlhkost odspodu. Samozřejmě minimalizujeme ztráty zmoknutím tak, že balík leží na kulato. (Bohužel, pokud si místní omladina chce zacvičit nebo posedět romanticky na balících sena a otočí vám je plochou stranou na zem, ve spolupráci s vydatným ranním přívalem deště můžete odepsat další procenta ze sklizně.)

Když nám balíky oschnou a teplota nestoupá a dojde na uskladnění balíků z louky do stodoly, pak stojí za zvážení rady některých farmářů, jako posypat solí zem nebo palety, na které je dáváte, event. posypat solí vršek, když skládáte do řad. Každý má trochu jiné zkušenosti, nejhorší je postavit balíky na zem a zabalit do igelitové, neprodyšné plachty. Jsou organismy, kterým se to bude líbit (plísně), nejméně ovšem koním. Víc vody se dostane do balíků stažených provázky a do hranatých malých balíků. Když už nám malé hranaté balíky zmoknou a je k dispozici dost rukou, je dobré je postavit po třech k sobě na hrany jako týpí, aby lépe proschly.

Když se sbalí seno moc brzy

Pokud sbalíte z obav před deštěm seno o vlhkosti 20 % a víc, riskujete samovznícení sena. Jestliže seno neshoří a třeba „jen“ zkaramelizuje, pak přijdete nejen o sacharidy, ale i o bílkoviny, které jsou nevyužitelné. Menší zlo je udržet nervy na uzdě, přijmout déšť a znovu dosušit. Sice přijdete o část rozpustných sacharidů, ale bílkoviny zůstanou, pokud nepřijdete o listy. Je lepší krmit seno chudší na sacharidy než seno obsahující plísně kvůli tomu, že jste ho sbalili sice včas před deštěm, ale vlhké. Plísně Aspergillus a Fusarium produkují toxické metabolity, snižují chutnost. Pro lidi pracující s takovým senem jsou nepříjemné aktinomycety (něco mezi houbou a plísní) způsobující tzv. farmářské plíce. Sama jsem zažila, a to nejsem alergik, co s plícemi udělá půlhodina manipulace s totálně zplesnivělým a ještě horkým obsahem balíku. Kdybych místo toho vykouřila krabku cigaret, byla bych na tom lépe.

Pokud víte, že bylo seno sbalené z obavy před deštěm o chvíli dříve, než by mělo, hlídejte teplotu (do kulatého balíku ruku nevrazíte, použijte digitální tyčový teploměr – dá se pořídit už od 2 300 Kč – nebo kovovou trubku, na jejíž konec připevníte teploměr, kutilství se meze nekladou).

Pokud naměříte

• 46–54 °C – měřte 2x denně
• 55–64 °C – měřte po několika hodinách
• 65–79 °C – mějte dobrou zásobu vody po ruce, pomocníky a vyndejte horké balíky, uvědomte hasiče, že máte potenciální problém
• 80 °C a více – volejte hasiče, vyveďte zvířata z budovy, ale nemanipulujte s balíky, dokud nejsou hasiči na místě – manipulací a přívodem kyslíku mohou vzplanout

Karamelizované seno

Pokud se seno sbalí vlhké a obsah vody je nad 20 %, zvyšuje se podíl plísní a také energie, protože cukr (energie) je použit na růst mikrobiální populace. V extrémních případech teplota v balíku dosáhne hodnoty, kdy se protein váže na ligninové frakce buňky a je pro koně nedostupný. Teplota může stoupnout na hodnotu, kdy seno zhnědne a získá odér karamelu nebo tabáku. To má na svědomí Maillardova reakce, kdy dochází k vazbám mezi cukry a proteiny. Krávy takové „karamelové“ seno obvykle milují stejně jako my máme rádi karamel nebo opečený steak opečený navrchu dohněda, křupavou kůrčičku chleba – to hnědé je taktéž výsledek Maillardovy reakce. I koně takové seno klidně pozřou, ale výživná hodnota je vskutku mizivá. Protein je následkem Maillardovy reakce nevyužitelný, cukry spořádaly plísně, obsah spor plísní může být naopak výrazný. Aneb jak si vyrobit dušného koně.

Konzervanty

U vlhčího sena, než je optimum, stojí za zvážení použití konzervantů (nejčastější a nejúčinnější je kyselina propionová např.) aplikovaných při sklizni. Konzervant udrží plísně a aktinomycety v odstupu, ale ne trvale – po 4 až 6 měsících může opět dojít k zaplísnění, pokud jsou balíky špatně uskladněny a je v nich dostatek vlhkosti. V USA farmáři konzervaci sena často využívají – zelená hmota je ošetřena pufrovanou kyselinou propionovou a citrónovou a tato směs se přidává podle vlhkosti krmiva automaticky během lisování. Při lisování za vlhka dochází k menším ztrátám odrolem a obsah bílkovin a je až o 3 % vyšší, jak uvádějí nejnovější americké výzkumy. Farmáři oceňují u tohoto krmiva zejména dobrou barvu a svěží vůni, kterou seno získává přídavkem kyseliny citrónové – a samozřejmě i spokojenost zákazníků. Spotřeba kyseliny propionové – přibližně se to dá spočítat tak, že od vlhkosti odečteme 10 a dostaneme množství propionátu na 1 tunu sena v librách (1lb =  0,4535 kg). Samozřejmě je potřeba mít na lisu aplikátor.

Vyšší vlhkost – ráj pro plísně – teplota stoupá

Pokud seno ztratí výživnou hodnotu vylouhováním, pořád ho můžeme krmit s tím, že je třeba nedostatek některých živin kompenzovat. Skutečné znehodnocení a následné ohrožení zdraví zvířat jde na vrub plísní, jejich spor a mykotoxinů.

Asi každý majitel koní zatrne, když najde v seně bílý povlak tvořený bílými vlákny plísně. Někdy plíseň nevidíme, ale z balíku se vyvalí jemný prach – je plný spor plísní, krajně nebezpečného nepřítele citlivé dýchací soustavy koní – a lidí.

Plíseň je jednobuněčný organizmus vytvářející podhoubí (mycelium) tvořené vlákny. V seně a obilninách najdeme plísně Alternaria, Aspergillus, Cladosporum, Fusarium, Penicillium a Rhizopus. V 30. letech byla popsána vysoce toxická tzv. černá plíseň stachybotris chartarum, když na ruských farmách onemocněli koně po krmení plesnivým senem. Všechny plísně neprodukují mykotoxiny, samotná přítomnost plísní však znamená riziko, že tam nějaké jsou. Je možné mít seno viditelně hodně plesnivé se stopovým množstvím mykotoxinů a na druhou stranu se sotva viditelnou plísní a přitom vysokým obsahem mykotoxinů. Mykotoxiny znamenají pro organizmus velkou zátěž, a pokud si nejsme kvalitou sena jisti, pak můžeme zmírnit jejich dopad např. podáváním vyvazovačů mykotoxinů a antioxidantů (selen, vitamín E, syntetické antioxidanty).

Účinky mykotoxinů:

• Horší příjem krmiva
• Snížená absorbce živin
• Změny endokrinního a exokrinního systému
• Oslabení imunity
• Poškození orgánů

Nejzávažnější jsou mykotoxiny produkované plísní Aspergillus (aflatoxin, gliotoxin, fumitremorgens, fumigaclavines), Fusarium (deoxynivalenol, zearalenone, T–2 toxin) and Penicillium (PR toxin, kyselina mykofenolová, roquefortine C, patulin).

Když nastane čas krmení zmoklého sena

Pokud nastane čas, kdy se sklizeň přesune do stájí, některé kulaté balíky jsou po deštivém létě takové Kinder Surprise. I když není viditelně špatné, nemáme jistotu, že se tu nějaká plíseň neusadila. To zjistí laboratoř. Podle informací z laboratoře krmiv SVS Jihlava je nejlepší doba na mykologické vyšetření sena těsně před zkrmováním. Přitom musíme vzít v úvahu, že výsledky dostaneme cca za 6 dní. Stanovení počtu stojí 270 Kč a druhová kultivace stojí 204 Kč. 

Resumé:

• Déšť na čerstvě posekané seno příliš neškodí
• Déšť na již zavadlé seno prodlouží fázi dýchání rostlin – ztráty cukrů
• Déšť na téměř suché seno – velké ztráty vylouhováním
• Čím déle prší, tím větší ztráty než při jednorázovém lijáku o stejném srážkovém úhrnu
• Ztráta 10 cm vrstvy balíku znamená ztrátu 10 % hmotnosti balíku
• Na každých 25 mm srážek do sena ležícího na louce se obsah sušiny a stravitelnost snižuje o 5–10 %.
• Přemoklé, ale dobře dosušené seno má méně energie, ale dostatek bílkovin, pokud není velká ztráta listů
• Ztráty na spodní vrstvě balíku ponechaného na louce v mokru až 25 %
• Konzervanty sena poskytují ochranu proti plísním 4–6 měsíců
• Seno s vyšší vlhkostí – podpora mikrobiální aktivity, ztráta energie, růst teploty, nebezpečí samovznícení i po několika týdnech při nevhodném skladování – nutný monitoring!
• Přehřáté – hnědé seno má minimální výživnou hodnotu
• Ztráty u kulatých balíků stažených sítí jsou menší než u balíků stažených provázkem
• Balíky sbalené v sítích jsou sice odolnější proti dešti, ale neměly by být na zemi – nasávají vlhkost a steklou vodu shora
• Menší zlo je udržet nervy na uzdě, přijmout déšť jako nevyhnutelnou záležitost a znovu dosušit

 

Zdroje:

• https://fyi.extension.wisc.edu/forage/preserving-baled-hay-with-organic-acids/
• https://fieldcropnews.com/2013/06/net-wrap-or-twine/
• https://extension.umn.edu/horse-nutrition/determining-value-rained-hay
• https://www.afia.org.au/index.php/resources/hayfactsheets/making-quality-hay/144-managing-hay-after-it-rains
• https://ker.com/equinews/moldy-hay-horses-causes-avoidance/