Co je to tedy headshaking? Proč ti koně tou hlavou tak hází? A jak to vlastně řešit?

Otázky jednoduché jako facka, bohužel odpovědi jsou nejasné a i přes celou řadu nových výzkumů neuspokojivé. Začněme tím málem, co víme a co se v poslední době podařilo tak nějak definovat a utřídit.

Házení hlavou? Ne, házení hlavou

Není třesení jako třesení - to v první řadě. Každý kůň občas hodí nebo zatřese nosem či hlavou, aby se zbavil nepříjemného hmyzu nebo aby zareagoval na jiné dráždění. Většinou se oklepe a pohyby jeho hlavy jsou horizontální a rytmické. „Headshakeři" jsou však koně, kteří mlátí nosem či hlavou opakovaně, prudce, mimovolně - a většinou vertikálně, čili nahoru a dolů. Kromě tohoto házení, které se považuje za hlavní rozlišovací znak headshakingu, se u nich často objevují další typy chování: tření nosu o předměty, které může být „zběsilé", až maniakální, kůň se u toho může i poranit, dále schovávání hlavy, nejsou vzácné ani výtoky z nosu nebo přivírání očí (nesnášení světla). Někdy kůň doslova bouchá hlavou o zeď či jiné předměty. Problém je, že headshaking se u těchto koní často objeví za několik minut po zahájení práce/pohybu, i když někdy koně hází hlavou i v klidu ve stáji či na pastvině. A rok od roku to bývá horší... Proboha, proč?

A jsme u druhé věci, kterou odborníci předpokládají na základě srovnání s podobnými problémy u lidí: kůň těmito šílenými pohyby reaguje na nepříjemné pocity, většinou bolest - a dost možná velkou bolest. S tím souvisí další důležitá informace: headshaking není nemoc, ale syndrom, čili soubor příznaků, kterými kůň říká, že má problém a jejichž příčinou je mnoho různých nemocí a poškození. Ty je třeba diagnostikovat, aby se mohla zahájit odpovídající léčba.

A za další: není headshaking jako headshaking! V současné době se totiž začíná rozlišovat házení hlavou následkem nepohodlí nebo bolesti kdekoli po těle koně a házení hlavou neznámé příčiny (idiopatický headshaking).

Jednou z prvních rad majiteli takto postiženého koně je důkladně se zamyslet, přizvat veterináře, zubaře, podkováře, sedláře, trenéra a další odborníky a zkusit postupně vyloučit všechny možné „jasné" příčiny házení hlavou - vše, co by mohlo koni vadit, co by mu mohlo způsobovat nepohodlí či bolest. Takže pár příkladů, co vlastně může u koně vyvolat sérii zběsilého mlácení hlavou:

• bolesti zubů,
• rýma a další problémy dýchacích cest včetně vzdušných vaků,
• problémy s očima,
• hormonální problémy,
• onemocnění mozku/míchy,
• bolesti hřbetu,
• kulhání,
• bolest čelistního kloubu (například následkem nevyváženého chrupu, těsně utaženého nánosníku apod.),
• nemoci uší (ušní svrab apod.),

ale také

• jezdecké chyby,
• bolest/tlak od udidla,
• bolest způsobená nevhodnou výstrojí (utažené nánosníky, nepadnoucí sedla, utažená sedla aj.).

Pokud se však na nic nepřijde, nebo pokud i po odstranění všech domnělých příčin headshaking přetrvává, je možné, že se jedná o skutečný problém: idiopatický headshaking. Toto zvláštní slovo neznamená nic jiného, než se vlastně neví, proč se příznaky vyskytují - co je způsobilo. I když... moderní věda udělala i ve výzkumu headshakingu velký krok kupředu a pokud se vyloučí všechny možné jiné příčiny, lze říct, že koně prostě bolí hlava. Rozhodně si nelze myslet, že je to projev jeho zlé vůle, neposlušnost či zlozvyk! Kůň má skutečný problém a bohužel ho nedokáže řešit a nedokáže se s ním ani svěřit svému člověku. Tak se tomu snaží vyhnout mlácením hlavou, otíráním nosu, frkáním...

Když to bolí v hlavě

Za „skutečný" headshaking se tedy považují různé patologické stavy, které sice nejsou vidět a velmi těžko se diagnostikují, ale dokážou vyvolat velmi nepříjemné až nesmírně bolestivé stavy; koně svědí, brní, píchá až bolí nos, pysky, někde uvnitř nosní dutiny, možná oko/oči, ucho/uši - či prostě nějaké místo v hlavě. A důležité je si uvědomit, že místo bolesti nemusí být vždy stejné, jako zdroj bolesti; jinými slovy kůň má tyto nepříjemné pocity například v nose, ale ve skutečnosti je drážděný nerv na místě mnohem blíže mozku.

Předpokládá se, že mnoho z těchto typů headshakingu má multifaktoriální podstatu, čili je potřeba, aby se sešlo více faktorů, které příznaky vyvolají; bude tu nějaký vnitřní problém a nějaký spouštěč. Spouštěčem bývá často:

• hmyz (obvykle se jedná o lehké dotyky hmyzu na nose, očích, obličeji koně),
• světlo (světelné záření vyvolává u koní svědění či brnění v oblasti nosu - tak jako někteří lidé kýchají, když se dívají do slunce),
• pyly, prach, spóry či jiné podobné alergeny (vyvolávají alergický zánět sliznice nebo dráždí nervová zakončení svým „dotykem"),
• stres, včetně práce/ježdění/pohybové aktivity (může se jednat o dráždění následkem zvýšeného překrvení sliznice dýchacích cest),
• vakcinace...

Vraťme se ale k tomu vnitřnímu problému, k „jádru pudla". Podle současných znalostí lze rozdělit podstatu idiopatického problému do dvou skupin, z nichž ta druhá je členitější a pravděpodobně častější: alergická rhinitida (rýma) a nervová bolest (dráždění, zánět nervu).

1. Alergická rhinitida

Když kůň vdechne nějaký alergen (obvykle pylová zrna, prach, spóry apod.), rozvine se v nosní dutině alergický zánět sliznice, při němž se tvoří hlen a dráždí se nervové zakončení. Kůň pak pociťuje šimrání, lechtání, brnění nebo podobné pocity, kterých se snaží zbavit otíráním nosu, frkáním či házením hlavou. Pro tuto teorii mluví i sezónnost příznaků, kdy většina koní se výrazně zhorší na jaře a v létě, zatímco na zimu příznaky ustanou a kůň je opět „normální".

Řešením tohoto problému by bylo podávat koni léky proti alergiím či provést alergologickou diagnostiku a koně poté desenzibilizovat. Bohužel tyto způsoby léčby nebývají příliš účinné, proto se předpokládá, že alergické stavy nejsou u koní tak častou příčinou headshakingu, jak se dříve myslelo.

2. Bolesti hlavy

Mnoho veterinářů spojuje headshaking s drážděním nebo zánětem trojklanného nervu, který vychází z mozku, jde ze zadní části hlavy okolo uší po obou stranách tváře a končí v oblasti nosu a pysků. Bolestivé nebo nepříjemné pocity vyvolává pravděpodobně nějaké dráždění, poškození či zánět některé z větví tohoto nervu, a protože trojklanný nerv inervuje skutečně různé části hlavy, mohu být příznaky různorodé: pokud dochází k dráždění nervových větví sbírajících pocity z uší, kůň jimi točí, třepe, otírá je, u očí kůň vykazuje fotofóbii (nesnášení světla) a u nosu kůň kroutí pyskem či frká. Pak stačí pouze malý spouštěč, například sluneční světlo (dráždění „oční" větve) nebo vdechnutí drobných částic či proudění vzduchu (dráždění větve „nosní") nebo dotyky na tváře (poškozená povrchová větev) a kůň má nesnesitelné šimrání, brnění či bolest a začne házet hlavou. Protože házení hlavou se většinou zhoršuje během práce/pohybu/ježdění, předpokládá se, že dráždění nervu může způsobit i zvýšené prokrvení a tlak rozšířených cév na jeho zakončení. Dr. Robert Cook, známý propagátor bezudidlových uždění, vidí příčinu v přítomnosti udidla v hubě koně; v některých případech to může být pravda, ale v jiných tato souvislost prokázána nebyla.

Někdy se za příčinu bolesti hlavy považuje bolest nervů po infekci herpesvirem. Jsou lidé, kteří dokonce tvrdí, že na vině je očkování proti tomuto viru - jiní zase tvrdí, že očkování tento problém tlumí. Herpesvirus má schopnost ukrýt se do nervových ganglií, v tomto případě do ganglia trojklanného nervu, a tam „spí", dokud ho nevyruší stres nebo teplo (prokrvení) - a začne dráždit nerv. Předpokládá se, že herpesvirus způsobuje dráždění oblasti nosu, dá se říct, že zesiluje ad absurdum jakékoli jemné dotyky na nos, například vítr, déšť, sníh, hmyz...

Protože však bývá headshaking často sezónní, vyvstává otázka, jak to souvisí s nervovou bolestí. Někteří odborníci to vysvětlují drážděním optického nervu (délka světelného dne), jehož nervová dráha jde z oka do „biologických hodin" v hypotalamu a odtud pokračuje do epifýzy, kde se mimo jiné tvoří známý hormon „tmy a spánku" melatonin. „Sezónní" projevy frkání, výtoku z nosu a otoky očí spojené s headshakingem mohou být způsobené aktivací hlavových autonomních nervů a nedostatkem melatoninu (během dlouhých letních dní). Možná zde hrají roli i další hormony, včetně pohlavních. Z tohoto hlediska někteří odborníci přirovnávají headshaking koní k tzv. Hortonovu syndromu u lidí ("cluster" bolesti hlavy). Jiné názory si pohrávají s myšlenkou, zda se v některých případech na headshakingu nepodílí i původce lymské boreliózy.

Možnosti léčby a tlumení příznaků

Pokud nevíte, co headshaking způsobilo, nebudete ho ani moct skutečně vyléčit. První krok k řešení problému je proto důkladně vyhodnotit situaci, ideálně si všechno řádně zapisovat, každou změnu, postřeh, chování koně, zlepšení či zhoršení jeho stavu. Pak přizvat odborníky a vyloučit, popřípadě vyřešit ty „jednodušší" příčiny (viz výše). Z pozorování lze často usoudit i na to, zda koni vadí světlo, hmyz, vítr, déšť, zda se nezhoršuje během práce, stresu apod. - a snažit se i tyto „spouštěče" omezit na minimum. Pokud je třeba, držte koně mimo jasné sluneční světlo, například ho dávat na pastvinu v noci či během podmračených dní, nebo mu nasaďte masku s „brýlemi" či tmavou síť s UV filtrem. Pokud mu vadí hmyz, chraňte ho maskami (bude-li je snášet!) nebo repelenty, volbou vhodného prostředí apod. Koním, kterým vadí vítr, déšť, dopřejte pohodlí tím, že se vyhnete uvedenému počasí. Někteří jedinci nesnášejí dotyky jako takové; při čištění používejte měkké kartáče a čistěte je tak, aby jim to bylo co nejpříjemnější. Pokud se příznaky zhoršují během ježdění (ca za 10-15 minut po zahájení práce), pak je třeba ihned ukončit práci! Není problém pracovat s koněm denně, ale jakmile se ukáže headshaking nebo jiný příznak, je nutné s prací přestat - žádné vyvazování, žádné zkracování či prodlužování otěží, žádné "zaměstnání" hlavy - prostě konec práce. Uvědomte si, že kůň má s největší pravděpodobností bolesti hlavy a při nich se skutečně pracovat nedá. (Migrenici jistě potvrdí...) Je pravda, že někteří koně dobře snášejí ježdění s maskami či síťkami na nos; zkuste to.

Některým koním pomáhá i úprava krmné dávky. Obecná zásada zní: omezte příjem lehce stravitelných cukrů na minimum (pokud není vyloženě nutné, nedávejte žádné jádro, žádné sladkosti apod.). Stejně tak omezte příjem různých doplňků (kloubní, na srst, na trávení, atd.), naopak velmi důkladně vybalancujte dodávání minerálů a stopových prvků. V některých případech může pomoct přidávání hořčíku. O jeho účinku je známé, že snižuje nadměrné nervové impulzy, u některých koní může snížit projevy headshakingu a dost možná i zmírnit nepříjemné pocity. Doporučuje se denní dávka hořčíku 20-30 g. Některé zdroje si pochvalují podávání quercitinu, což je rostlinný flavonoid s protizánětlivým a antioxidativním účinkem, který se mimo jiné používá při dýchacích potížích a alergiích.

Pojďme se ale podívat na odbornější metody potlačení či řešení headshakingu, tedy na to, co mohou dělat veterináři. Myslete však vždy na skutečnost, že žádná z těchto metod není na 100 % účinná, většinou je třeba zkoušet, zkoumat, sledovat koně a jeho reakce na podané léky a prostředky.

Asi nejznámější je podávání cyproheptadinu, což je antihistaminikum a antagonista serotoninu, blokuje i vápníkové kanály. Jinými slovy - tlumí alergické reakce a uklidňuje nervové impulzy, potlačuje pocity svědění, ale i bolesti hlavy. Podle všeho nejvíce pomáhá koním citlivým na světlo. Uvádí se i použití dalšího antihistaminika uklidňujícího a potlačujícího pocity svědění - hydroxyzinu.

Své využití zde mají v některých případech i léky používané například u lidí s epilepsií. Tlumí křeče, ale i nervové bolesti: karbamazepin či gabapentin.

Ve světě se se slibnými úspěchy zkouší i speciální léčba kortikoidy. Jedná se o tzv. pulzní léčbu dexametazonem. Ten se podává orálně ve stříkačce 4 dny za sebou, to se zopakuje za 21 dní. Pak se vše provede stejně za 4-6 měsíců, interval mezi oběma „pulzy" se může prodloužit na 28-36 dní, dokud se příznaky nepotlačí. Jsou koně, kteří se takto léčí pouze přes sezónu. Je samozřejmě nutné, aby léčbu vedl veterinář, a je třeba si uvědomovat možné vedlejší účinky těchto kortikoidů (Cushingova nemoc, laminitida, zvýšená citlivost na infekce...), i když díky onomu „pulznímu" podávání se tyto snižují na minimum. Více o této metodě najdete například na této stránce. Nejedná se pouze o „potlačení" příznaků, dexametazon je schopen také snižovat obsah oxidu dusnatého, který by mohl mít spojitost s headshakingem, tlumí záněty, chrání nervy, zlepšuje prokrvení, odstraňuje toxiny a volné radikály. U lidí se tento způsob léčby používá u pacientů s roztroušenou sklerózou, trpících nervovými bolestmi či „cluster" bolestmi hlavy. U posledně jmenovaných problémů zabírají také léky ze skupiny triptanů, popř. inhalace kyslíku; je otázka, jaký účinek bude mít tato léčba u headshakingu koní.

Podle některých výzkumů došlo ke zlepšení u koní s „oční" formou headshakingu (přecitlivělost na světlo) po použití očních kapek se sodium cromoglykátem, které se používají u lidí při alergických zánětech spojivek. Pár slov k této léčbě najdete například zde.

U koní, kteří trpí sezónním nervovým headshakingem, může pomoct přidávání melatoninu (plus zkracování délky světelného dne), čili nastavení režimu „zima". Bylo zjištěno, že tito koně mají nedostatek tohoto důležitého hormonu, což způsobí přecitlivělost větví trojklanného nervu na ostré světlo. Protože podávání tohoto hormonu výrazně zvyšuje jeho hladiny v těle, ovlivňuje spánek a denní rytmus (tlumí), je nutné dodržet správné dávkování i denní dobu podání; to je to, co se stále ještě u koní zkoumá, i když Dr. Madigan zabývající se tímto syndromem uvádí 12 mg na průměrně velkého koně denně v 17 hodin od konce podzimu po celé období, kdy se headshaking objevuje. O léčbě melatoninem se můžete dočíst například zde.

Zajímavé jsou i názory, že na vzniku headshakingu se může podílet lymská borelióza. Jistě lze vyšetřit sérum koně na protilátky proti jejímu původci, Borrelii burgdorferi, a případně pak řešit i tuto možnost.

Zpět na stromy aneb v jednoduchosti je síla

Abyste pomohli koni vyřešit jeho problém, který většinou spočívá v nepříjemných pocitech či bolesti v oblasti hlavy, můžete sáhnout okamžitě po jednom jednoduchém opatření, které mnoha headshakerům výrazně usnadnilo život: po síťce na nos. Není to jen ochrana proti hmyzu, jak to vypadá na první pohled. Jde o to, že se neustále dotýká kůže nosu a pysků a tím neustále dráždí nervová zakončení. Toto dráždění způsobí jakési „vyrovnání" pocitů, utlumí šimrání, brnění či bolest, kterou kůň často v těchto místech pociťuje. Někteří koně síťku přijmou hned, jiní si na ni musí chvíli zvykat, někteří ji ale netolerují; zařiďte se proto vždy podle reakcí svého koně. Možná bude třeba jen použít jiný typ síťky nebo poslouží nánosník s třásněmi.

Ale tím nekončíme! Příští týden navážeme trochu jiným pohledem na problematiku koní házejících hlavou.

A opět zde máme pro vás výzvu: pokud máte zkušenosti s headshakingem, s jeho léčbou a managementem, ať už kladné nebo záporné, podělte se o ně v diskusi pod článkem nebo na našem e-mailu info@equichannel.cz. Víc hlav víc ví.

Reference a další zdroje informací:

Mnoho aktuálních informací o headshakingu, včetně kazuistik, videí, odkazů: Stránka Headshaking Syndrome Center (angl.).

Vynikající a aktuální informace o headshakingu na stránkách University of Lincoln (angl.) včetně velmi pěkného popisu jednotlivých příznaků.

Další obsáhlá stránka aktuálních informací o headshakingu, doplněná i alternativním pohledem na věc podle zásad tradiční čínské medicíny (angl. a něm.).

Zajímavý pohled na headshaking jako následek nadměrné vakcinace koní na stránkách Capstar Equine Products (angl.).

Rozdělení bolesti hlavy, včetně „cluster bolesti", k níž se headshaking někdy přirovnává (česky).

Pár slov k herpetickým infekcím lidí (česky).

Porovnání headshakingu u koní a „cluster bolesti" u lidí (angl.).