Začněme trochu odborněji, tedy tím jiným účelem: hydroterapií. V doslovném překladu se jedná o léčbu vodou a ta může mít skutečně hodně podob. Léčit může tekoucí voda prostřednictvím masáže, chladná voda zase působí na tkáně léčivě díky nízké teplotě a potlačuje akutní záněty, horká voda naopak prohřívá a prokrvuje, uvolňuje stahy, voda ale může působit i tím, že tělo nadlehčuje, že při pohybu představuje větší odpor, než vzduch, že tlačí na tělo. A kromě jiného voda omývá, čistí, uklidňuje nepříjemné pocity na kůži...

A to vše může v létě přijít velmi vhod. Ostatně - když koni stříkáte nohy, vlastně ho léčíte! Když mu smýváte z těla prach a pot nebo se s ním jdete po úmorné lopotě vykoupat do rybníka. Jak to?

Léčivá voda

Jistě každý zná tradovanou radu: když si kůň zvrtne nohu nebo natáhne šlachu, když má na těle hřejivý otok, chlaďte to!

Pokud totiž dojde k poškození nějaké pojivové tkáně, poškozené buňky uvolní enzymy a bílkoviny, které začnou přivolávat zánětlivou reakci. Při ní se cévy v tomto místě naplní krví, rozšíří se a jejich stěny se stanou prostupnější pro bílé krvinky a zánětlivé chemické látky. Tak se z krve dostávají do poškozené tkáně potřební „bojovníci" proti infekci, „uklízeči" poškozených tkání. V místě poranění se také nahromadí tekutina, vzniká teplý otok, některé chemické látky dráždí nervové zakončení a vzniká pocit bolesti, který brání tělu plně používat postiženou část. Může se však stát, že tato zánětlivé reakce nemá jen pozitivní, tedy ochranné a léčivé účinky, ale sama začne škodit především okolní, zatím zdravé tkáni, a poškození se bude rozšiřovat a zhoršovat. Proto je snaha zánět v této první - akutní fázi potlačit a místo toho použít vhodnější léky. Jedním z levných a velmi účinných způsobů, jak to udělat, je chladit poraněné místo během akutní fáze (ca první dva dny) vodou.

Chladná voda má za úkol celkově snížit teplotu chlazeného místa, protože díky tomu se zpomaluje metabolismus jednotlivých buněk a ty jsou odolnější proti poškození, také se snižuje prostupnost cév a nedochází k takovému hromadění tekutin v poraněné oblasti. A také chlad působí do jisté míry protibolestivě.

Chladit se dá poraněné místo různě; pokud se nejedná o otevřenou ránu, můžete koně postavit do potoka či jiného vodního zdroje, ale můžete mu dávat studené obklady (pozor, tělo je brzy zahřeje!), můžete ho chladit proudem vody, například z hadice, můžete použít různé moderní vymoženosti, jako chladící bandáže a kamaše apod. Vždy však platí, že chlazení by mělo trvat asi 20 minut, pak je třeba dát tkáni „odpočinek" a to vše opakovat několikrát za sebou a co nejvíckrát za den. Lze použít i led, ale mějte na paměti, že takto silné zchlazení může do jisté míry bránit hojení rány. Pokud chladíte ledem, je třeba ho přikládat vždy jen na 15 minut a asi s dvouhodinovými přestávkami, aby nedošlo k dráždění kůže. Led nesmí nikdy přijít přímo do styku s kůží.

Do dvou dnů, kdy se kromě intenzivního chlazení postižené místo také znehybní („klid v boxe", bandáže, fixační obvazy...), aby nedošlo k jeho dalšímu poškození, lze působení chladné vody změnit za působení tepla, které sem přivede „čistou" krev a urychlí hojení.

Vodní střiky

Vynikající účinky má také koupání, tedy stříkání celého těla koně. Určitě doporučuji ve chvíli, kdy je kůň poštípaný od hmyzu - samotné působení chladivé vody často zmírní svědění. Koni také velmi pomůžete, když ho umyjete vždy po práci, během níž se zpotil; tím, že ho zbavíte zbytků potu, mu ušetříte nepříjemné pocity a hlavně nebude tolik přitahovat hmyz (u alergických jedinců by mělo být pravidelné mytí téměř povinností).

U stříkání koní myslete na pár věcí, které vám mohou všechno ulehčit:

• snažte se stříkat na zpevněném povrchu, odkud bude voda bezpečně odtékat pryč a nebude se tvořit klouzající bahno;
• přestože vás to bude lákat mít na nohou jen lehké žabičky nebo sandálky, stříkejte koně vždy v pevné obuvi - nikdy nevíte, kdy vám svým kopytem přistane na palci nebo nártu;
• koně vždy uvazujte k pevnému předmětu - buď ke kroužku ve zdi, nebo ke kládě či sloupku spolehlivě ukotveném v zemi;
• mezi vazákem a uvazištěm má být vždy ještě jeden článek, který bude sloužit jako bezpečnostní pojistka, například očko ze sysálu: pokud by kůň začal panikařit, spolehlivě se přetrhne a zabrání tím například převrácení koně s vážnými následky;
• pokud můžete, stříkejte koně chladnou a ne přímo ledovou vodou;
• začínejte stříkat od nohou směrem nahoru, pak krk a postupně jděte dozadu přes hřbet na záď;
• používejte na konci hadice zahradnické růžice, které rozpráší proud vody jako sprcha - koni je to příjemnější;
• po vystříkání vodu z koně stáhněte stěrkou, provázkem, bičíkem nebo rukou a pak ho chvíli voďte nebo paste na sluníčku, aby se hned po propuštění na svobodu nešel vyválet do písku či prachu!

Léčivé plavání

Pojďme ale o kus dál; proč koně stříkat, když ho můžeme do vody celého ponořit? A kdyby jen to! On může rovnou plavat. Využívat pro plavání drahých koní přirozené vodní plochy s nejistým dnem, nečistou vodou a ne příliš ideální hloubkou nepřipadalo dostihovým trenérům právě moudré, proto byli údajně první, kteří začali stavět pro své svěřence speciální bazény. Časem je následovala i jiná sportovní odvětví a koňská rehabilitační centra. Přestože koňské bazény mohou vypadat skutečně různě, osvědčil se nakonec kruhový typ (ca 18 m v průměru) s ostrůvkem uprostřed a s několikametrovou postupně se svažující „rampou", kudy se koně do bazénu vodí a zase odvádějí ven. Hloubka bazénu bývá okolo 3,5-4 m, koně při plavání jistí dva lidé za vodítka připnutá vždy z jedné strany ohlávky. Jak vyadá plavání koně v takovém "typickém" bazénu, ukazuje toto video na YouTube.

Plavání koní v bazénech se používá především ze dvou důvodů: při rehabilitaci, především po zranění nebo operaci kloubů, kostí, vazů nebo šlach na končetinách, a při tréninku.

Rehabilitační plavání využívá důležité vlastnosti vody, že nadnáší. Kůň plave, kopyty se nedotýká dna, a přestože vlastně pracuje, jeho končetiny nejsou zatěžovány. Udržuje si kondici, procvičuje svaly a dýchání, a přitom se mu zranění nebo třeba pooperační zásah může stáje ještě hojit. Pokud by neměl možnost plavat, musel by tuto dobu stát v klidu v boxe, pak se vodit v kroku na ruce - a ztrácel by kondici, opadaly mu svaly... Mnohé zkušenosti, zatím většinou ze zahraničí, říkají, že díky plavání se může zkrátit rehabilitace po zraněních pohybového aparátu i na polovinu, aniž by se přitom narušilo úspěšné hojení. Voda zároveň postižené místo chladí a masíruje, což pravděpodobně působí také regeneračně.

Kondiční plavání využívají především dostihové, ale i vytrvalostní či „westernové" stáje. Zde se využívá dalších vlastností vody: klade tělu velký odpor, takže kůň musí opravdu pořádně zabrat, aby se dostal dopředu. Koně sice plavou dobře, ale protože jejich kopýtka jsou příliš malá, dá jim dost práce se posouvat vpřed. Touto prací se posilují především svaly na zadních částech končetin, potřebné pro dobrý posun, kmih, energii odrazu. Voda zároveň působí na tělo větším tlakem, než vzduch, což se projevuje především při dýchání; hrudník se hůř roztahuje a pro koně je i normální dech námahou. To znamená, že s plaváním se to nesmí nikdy přehánět! Koně je snadné přetáhnout a způsobit mu například tying-up, čili svalové problémy, slabší formu černého močení. Uvádí se například, že 10 minut plavání je pro koně tak náročné, jako několik kilometrů cvalu.

Nevýhodou plavání je nedostatek nárazů o zem, které posilují kosti, proto nelze nikdy plavání považovat za jediný způsob tréninku či rehabilitace. Dále je to nadměrně velká námaha pro hřbet, který je při plavání prohnutý.

Podvodní trenažér

Určitým kompromisem mezi plaváním a tréninkem na trenažéru neboli zátěžovém pásu je takzvaný podvodní trenažér. Je to „jezdící pás", který je pod vodou, takže kůň je vlastně nucený se při pohybu brodit. Záleží pak na výšce vody, jak moc ho to bude nadlehčovat a jak velký odpor představovat jeho končetinám. Voda dosahující po holeně nenadlehčí, ale naopak koně nutí vysoko zvedat končetiny a představuje tím intenzivní silový trénink, podobný ježdění ve vysokém sněhu nebo brodění potokem (viz video na YouTube). Naopak pokud dosahuje až po prsa, koně nadlehčuje ze 40 až 60 %, takže tento sice stále chodí, ale nezatěžuje úplně končetiny (zde je na videu na YouTube).

Výhodou podvodního trenažéru je, že mu lze upravovat rychlost a kůň je tak zcela pod dohledem člověka. Pohyb v něm neklade takové nároky na hřbet a méně namáhá hlezna. Na druhou stranu to nemá tak intenzivní tréninkový efekt - kůň se tolik nenadře.

A nebo je libo "podvodní kolotoč"? Jeden najdete například na tomto videu na YouTube.

Za koupáním do přírody

Kdy s koněm neplavat:
- nedostatečná kondice
- akutní záněty kloubů
- kožní infekce
- otevřené rány
- kulhání z horních částí končetin
- bolesti hřbetu (možno trenažér)
- akutní záněty svalů
- onemocnění srdce a/nebo dýchacího aparátu

Ale plavání není jen o drahých bazénech. U nás si pod tímto pojmem představíme spíš radostné společné hrátky s koněm v nějaké přírodní vodní nádrži. Odsedlat, svléknout a vejít do vody, v pravou chvíli z koně seskočit, hlídat si otěže, přidržovat se hřívy a - společně plavat. Proč ne. Přesto je dobré myslet na pár věcí, abyste si oboustrannou legraci (ano, koně prý mají z plavání taky radost) nezkazili:

Pokud plánujete koně plavit, určitě mu sundejte veškerou výstroj kromě ohlávky nebo uzdečky. Bohužel už se stal nejeden případ, kdy se koně utopili jenom proto, že nemohli zvednout při plavání hlavu, protože ji držely dole martingaly, vyvazováky a jiné pomocné otěže. Na druhé straně si dávejte po celou dobu pozor, aby se volný konec vodítka nebo otěže neomotaly koni kolem nohy - nebo okolo vašeho těla.

Do vody vstupujte vždy na bezpečném místě, kde se břeh postupně svažuje a neklouže a neboří se; ideální je písčitá nebo kamenitá zem bez velkých balvanů a jakéhokoli harampádí. Při plavání se přidržujte hřívy koně, nikoli otěží; ty použijte jen pro případné manévrování koně (pokud se vůbec nechá uřídit). Nikdy koně nenuťte plavat dlouho, většinou stačí jen pár metrů, zpočátku jen pár temp! Kdykoli mu umožněte se vrátit zpět na mělčinu.

Pokud je váš kůň v plavení nováček, počítejte s tím, že bude možáé trvat delší dobu, než ho přemluvíte, aby vstoupil do nejisté hloubky a ztratil dno. Možná se napoprvé jen bude ráchat u břehu, možná, když se později vydá do hloubky, zpanikaří při ztrátě dna pod kopyty. Vždy mu umožněte se vrátit, pochvalte ho, nechejte na břehu nebo na mělčině si odpočinout, aby neměl z plavání nepříjemné zážitky.

A v neposlední řadě: než si budete vybírat, kam se v létě se svým koněm ponoříte, přečtěte si, jak je to s právní stránkou užívání vodních ploch v naší zemi: Paragrafy, kůň a volná krajina.

A teď už si jen přát, aby se léto vydařilo a byl důvod chladivou vodu využít.

Reference a další zajímavé informace:

Byler performance equine - texaské zařízení pro plavání koní, mimo jiné zda najdete zajímavé články s různými tipy ohledně plavání koní (anglicky)

Ch. M. West: Hydrotherapy to Rehabilitate Injuries in Horses (AAEP 2011), TheHorse, 01/2012 - veterinární poznatky k plavání a podvodním trenažérům (anglicky)

eBay Guides: Swimming with Horses - Safety Guidelines - poznámky k plavení koní v přírodě (anglicky)

Karen Briggs: The Power of Hydrotherapy, TheHorse, 01/1999 - přehledný článek o různých formách hydroterapie (anglicky)