Autor původního textu: Ray Geor, BVSc, PhD, Dipl. ACVIM
Článek vyšel 1. listopadu 2002 pod číslem 3895

Marketingových hlášek o výhodách přidávání tuku do diet pro koně je skutečně mnoho. Často se setkáte s výroky jako „přidaný tuk pro zlepšení výkonnosti", „zvýšení vytrvalosti", „klidná energie" nebo „zlepšení kvality srsti a kopyt". Občas to vypadá, že zvýšení obsahu tuku v krmení pro koně je řešením čehokoli. Přesný opak běžného názoru na tuky v lidském jídle, který panuje mezi dietology a fyziology. Dieta bohatá na nasycené tuky a cholesterol byla dlouho spojovaná s rozvojem cévních příhod srdečních (kdy depozita tuku a cholesterolu způsobují zúžení tepen zásobujících krví srdce, výsledkem čehož je poškození srdečního svalu). Diety s vysokým obsahem tuků byly považovány také za příčinu současné epidemie obezity v západních zemích. Na toto téma se však živě diskutuje a začíná se zjišťovat, že za tendencí tloustnout stojí spíše nadměrný příjem cukrů než tuku.

Měli bychom se stejně stavět i k přidávání tuků do krmení pro koně? Současné poznatky říkají, že je jen málo, pokud vůbec nějaké, obav spojených s používáním tuků v krmení koní. Na druhou stranu lze argumentovat tím, že u koní ještě nebylo provedeno dost výzkumů, které by nám na tuto otázku odpověděly definitivním „ano" nebo „ne".

Zdroje krmného tuku

Pokud se do krmné dávky pro koně nepřidá například nějaký rostlinný olej, je velmi chudá na tuky. Obvykle jich obsahuje méně než 3-4 hmotnostní %. Trochu tuku je potřeba pro podporu vstřebání vitamínů rozpustných v tucích - A, D, E a K. Kůň také potřebuje malé množství esenciálních mastných kyselin zvaných linolová a alfa-linolenová. Biochemicky se kyselině linolové říká omega-6 mastná kyselina a kyselině alfa-linolenové omega-3 mastná kyselina. Rozdíl mezi omega-6 a omega-3 je v jejich chemické struktuře a v pozici dvojité vazby v uhlíkovém řetězci mastné kyseliny. Velký zájem přitahuje i vzájemný poměr obou těchto mastných kyselin; především jde o to, že jsou upřednostňovány diety, v nichž je obsaženo více omega-3 mastných kyselin vzhledem k obsahu omega-6, protože mají údajně větší zdravotní pozitiva (více na toto téma zmíníme později).

Nejčastěji se používají kukuřičný a sojový olej, koním však lze bezpečně podávat i řepkový nebo lněný olej.

Přibližně během posledních 10 let se do diet pro koně začal výrazně více přidávat tuk. Nejčastěji se používají kukuřičný a sojový olej, koním však lze bezpečně podávat i řepkový nebo lněný olej. Ze lněného semínka lze vyrobit dva typy oleje: lisovaný za studena (flaxseed oil) nebo extrahovaný za vysokých teplot pomoci rozpouštědel na bázi ropy (rafinovaný olej, anglicky se používá výraz linseed oil). Proto je první jmenovaný olej „přirozenější" krmnou součástí, přestože koním lze bez zjevných problémů krmit dietu obsahující až 4-8 % rafinovaného lněného oleje.

Dalším bohatým zdrojem rostlinných tuků jsou rýžové otruby a kokosová moučka. Rýžové otruby obsahují 18-22 % tuků, zatímco kokosová moučka (vedlejší produkt při zpracování kokosových ořechů) okolo 8-9 %; obojí jsou dobrými zdroji vysoce stravitelné vlákniny, jsou chudé na škrob a cukry a díky tomu jsou vhodné ke krmení koní v případech, že je třeba v krmné dávce snížit obsah cukrů. Obojí však mají přirozeně vysoký obsah fosforu a nízký obsah vápníku. Proto se mají používat v omezeném množství, především pak v případě, že v celé krmné dávce není vyvážený poměr Ca:P. Podávat lze také čistý rýžový olej. Rostlinné tuky (např. kukuřičný nebo sojový olej, rýžové otruby) jsou pro koně dostatečně stravitelné. Naopak živočišný lůj je obecně mnohem méně stravitelný a nedoporučuje se ho koním podávat.

Trávicí trakt koní dokáže strávit přiměřeně velké množství krmného tuku, přestože po náhlém přidání velkého množství tuku do krmiva se mohou objevit trávicí problémy (průjem). Obecně je třeba přidávat olej do krmiva v postupně se zvyšujícím množství po dobu dvou až tří týdnů.

Obecně je třeba přidávat olej do krmiva v postupně se zvyšujícím množství po dobu dvou až tří týdnů.

Pokud si kůň na zvýšený příjem tuků v krmivu postupně zvykal, je schopen strávit a využít až 20 % oleje v dietě (procent hmotnosti). Většina krmných dávek je však na tuky výrazně chudší, i když zahrnují tzv. krmiva bohatá na tuky (např. jadrný koncentrát s 6-10 % tuků). Jako příklad uveďme krmnou dávku složenou z 6,8 kg sena (méně než 3 % tuků) a 3,6 kg jadrného krmiva obsahujícího 10 % tuků; celá krmná dávka pak obsahuje přibližně 5,4 % tuků. ([0,03 x 6,8 kg] + [0,1 x 3,6 kg] = 0,204 kg tuku v seně + 0,36 kg tuku v jádru = 0,564 kg tuku v krmné dávce, což představuje z celkové hmotnosti krmné dávky 10,4 kg cca 5,4 %)

Jednou z hlavních nutričních výhod tuků je jejich hustota energie. Rostlinné oleje obsahují přibližně 3x více stravitelné energie (SE) než oves a 2,5x více než kukuřice. Tato skutečnost je užitečná zvláště tehdy, když se má řešit těžce krmitelný nebo nemocný kůň - přidávání tuku může mít za výsledek podstatné zvýšení přísunu kalorií, aniž by kůň musel přijímat větší množství krmiva. Kůň také dokáže využít energii z tuku účinným způsobem. Když se krmí typická dieta složená ze sena a obilovin, kůň je schopen zužitkovat pouze 50-60 % její energie. Naopak z rostlinných olejů kůň dokáže zužitkovat i více než 90 % jejich energie. Je to jedním z důvodů, proč je krmení tuků vhodné pro „vykrmení" hubených koní nebo pro zajištění velmi vysokých nároků na přísun energie u těžce pracujících koní.

Zdravý nebo ne?

Nadměrná fermentace jádra může narušit normální střevní mikroflóru a ohrožuje koně vznikem koliky nebo jiných trávicích poruch.

Pokud chceme určit, zda tuk v krmení je nebo není „zdravý", musíme zvážit jeho dopad na tělesné funkce. Jako první je tu funkce trávicí, kdy především výkonní koně potřebují velké množství vysoce energetického krmení, aby udrželi svoji tělesnou kondici. Tradičně se používalo hodně jádra, aby se jim tato energie dodala. Hlavním problémem tohoto přístupu je zvýšené riziko žaludečních/střevních problémů - při příjmu velkého množství jádra (více než 5-7 kg na den pro 500 kg těžkého koně) jeho část prochází nestrávená do zadního střeva, kde je fermentována. Nadměrná fermentace jádra může narušit normální střevní mikroflóru a ohrožuje koně vznikem koliky nebo jiných trávicích poruch.

Přidávání tuku (a zdrojů vysoce stravitelné vlákniny, jako je krmná řepa) do krmné dávky umožní do jisté míry snížit množství podávaného jádra (a škrobu). Tento přístup může pomoct stabilizovat prostřední zadního střeva a předcházet trávicím poruchám. První bod pro tuky.

Dieta s vysokým obsahem tuků může také příznivě ovlivnit chování koní. Bylo zjištěno, že ve srovnání s tradiční krmnou dávkou složenou ze sena a obilovin snížila dieta složená z kombinace kukuřičného oleje a sojového lecitinu spontánní aktivitu a reaktivitu na zvuky a náhlé vizuální podněty. (1) Také klinické zkušenosti ukazují na to, že mnoho koní se chová klidněji - nemají tak „horkou hlavu" - když jsou krmeni dávkou s vyšším obsahem tuků ve srovnání s koňmi krmenými tradičně dietami na bázi škrobu a cukrů. Druhý bod pro tuky.

Pokud mluvíme o „horkokrevných" koních, je dobře známo, že nervózní temperament je jedním z faktorů, které přispívají k epizodám tying-up u koní postižených rekurentní zátěžovou rhabdomyolýzou (recurrent exertional rhabdomyolysis, RER, což je geneticky podmíněné opakující se onemocnění kosterních svalů spojené s fyzickou zátěží koní), nemocí známou především mezi dostihovými plnokrevníky a klusáky. Je také potvrzeno, že diety bohaté na tuky a vlákninu (ve srovnání s dietami založenými na jádru) pomáhají v managementu koní postižených RER, možná právě proto, že mají „uklidňující" efekt díky vyššímu obsahu tuku. Třetí bod pro tuky.

Zvýšený příjem tuků dodá tolik kalorií jako jádro, ale nestimuluje uvolňování inzulínu.

Dieta bohatá na tuky a chudá na škrob a cukry je také zásadní pro management koní postižených myopatií z ukládání polysacharidů (polysaccharide storage myopathy, PSSM), což je jiná forma chronického tying-up syndromu. PSSM je spojena s abnormálním ukládáním nadbytku glykogenu (zásobní forma glukózy v těle) do kosterních svalů, pravděpodobně proto, že takto postižení koně jsou citlivější na působení inzulínu, hormonu, který je odpovědný za odstranění glukózy z krve. Proto škrob obsažený v jádru „udržuje oheň" tím, že poskytuje další dávky glukózy potřebné pro syntézu glykogenu ve svalech. Z diety koní postižených PSSM je třeba jádro odebrat (stejně tak z diety chladnokrevných plemen koní postižených podobnou nemocí zvanou myopatie koní z polysacharidů - equine polysaccharide myopathy, EPSM). Zvýšený příjem tuků společně s omezením škrobu a cukrů v krmné dávce je také důležitý pro management koní s PSSM a EPSM proto, že jim dodá tolik kalorií, jako jádro, ale nestimuluje uvolňování inzulínu. Čtvrtý bod pro tuky.

Nakonec může olej přidávaný do krmení pozitivně ovlivnit vzhled kůže a kopyt. Klinicky získá srst a kopyta lesklejší, zdravější vzhled, když jsou koně krmeni dietou s přídavkem tuků. Další bod pro tuky.

V současné době se doporučuje omezit celkový příjem tuků na 10 % či dokonce méně.

Podle současných znalostí je jen málo indicií toho, že by podávání tuků koním uškodilo. Naopak důkazy mluví pro to, že diety bohaté na tuky jsou mnohem zdravější než tradiční dávky bohaté na jádro. Nejsou však žádné údaje o tom, jaký vliv na koně má dlouhodobé podávání krmné dávky obsahující více než 7-10 % tuků. V současné době se doporučuje omezit celkový příjem tuků na 10 % či dokonce méně.

Něco o omegách

Jak již bylo zmíněno, všichni savci (včetně koní) potřebují mít v potravě esenciální mastné kyseliny. Omega-3 esenciální mastné kyseliny jsou odvozené z alfa-linolenové kyseliny, zatímco omega-6 esenciální mastné kyseliny od linolové kyseliny. Poměr omega-6 ku omega-3 MK je v různých olejích různý. Lněný olej obsahuje přibližně 50 % alfa-linolenové kyseliny (omega-3) a okolo 15 % linolové kyseliny (omega-6). Sojový olej také obsahuje hodně omega-3 MK, zatímco převažující esenciální mastnou kyselinou v kukuřičném oleji je linolová (omega-6).

A tady se to začíná trochu komplikovat poněkud složitějšími názvy. Jakmile se jednou esenciální MK dostanou do těla, jsou dále metabolizovány na jiné typy mastných kyselin - arachidonovou kyselinu (AA), která je hlavním produktem metabolismu linolové kyseliny (omega-6), a eikosapentaenovou kyselinu (EPA), která je hlavním produktem metabolismu alfga-linolenové kyseliny (omega-3). Tyto mastné kyseliny mohou být zase metabolizovány na látky zvané eikosanoidy, které jsou důležitými mediátory zánětu a srážení krve.

Z výzkumů na lidech a zvířatech vyplynulo, že manipulace s poměrem omega-6 a omega-3 MK v potravě (zvyšování množství omega-3 MK) může tlumit reakci těla na zánětlivé podněty.

Nejdůležitější je, že eikosanoidy vzniklé z EPA jsou méně potentními zánětlivými mediátory, než ty, které vznikly z metabolismu AA. Zjištění tohoto faktu přilákalo velký zájem o diety bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Z výzkumů na lidech a zvířatech vyplynulo, že manipulace s poměrem omega-6 a omega-3 MK v potravě (zvyšování množství omega-3 MK) může tlumit reakci těla na zánětlivé podněty. To může být užitečné pro koně s nadměrnými reakcemi imunitního systému, například pro koně trpící dušností, měsíční slepotou atp.

Vědci z georgijské univerzity studovali vliv přidávání lněného oleje do diety pro koně (8 % diety, čili velké množství lněného oleje) na jejich reakce na endotoxiny, bakteriální látky způsobující těžké záněty a onemocnění některými typy koliky. Zjistili, že krvinky odebrané koním krmených lněným olejem produkovaly méně škodlivých prostaglandinů, když byly ve zkumavce vystavené endotoxinům. Když však byli endotoxinům vystaveni samotní koně, nebyl nijaký rozdíl v reakcích mezi koňmi krmenými lněným olejem a kontrolní skupinou.

Stále ještě není jasno, jaký účinek na koně má přidávání olejů bohatých na omega-3 MK. Marketing výrobců krmiv a krmných doplňků pro koně má často velký podíl na tom, že se tyto oleje přidávají do různých výrobků, ale ve skutečnosti se ještě málo ví o účinku tohoto způsobu přidávání tuků. Současné studie zkoumající přidávání lněného oleje ve vysokých dávkách (10 % krmné dávky) do krmení koní nezjistily žádné změny v poměru obsahu omega-6:omega-3. (2) Jsou potřebné další výzkumy, které by zjistily zdravotní výhody (pokud nějaké jsou) manipulace s poměrem těchto dvou mastných kyselin v krmné dávce koní.

Jak tedy krmit koně tuky

Jak nejlépe přidat tuk do krmné dávky koně? Jsou tu tři možnosti:

• přidat rostlinný olej do již existující krmné dávky;
• krmit komerčními koncentrovanými krmivy obsahujícími různá množství přidaných tuků;
• krmit na tuky bohatá krmiva, například rýžové otruby nebo kokosovou moučku.

Rostlinné oleje neobsahují žádné minerály ani vitamíny.

Nejjednodušším způsobem je přidat do krmiva rostlinný olej. To je vhodné v případě, že denně přidáváte jen malé množství oleje (cca 2,5 dl denně nebo méně). K živinové nerovnováze ale může dojít, pokud budete nahrazovat vybalancované koncentráty 5 či více decilitry rostlinného oleje. Pamatujte si, že rostlinné oleje (tj. kukuřičný, sojový nebo lněný) neobsahují žádné minerály ani vitamíny.

Z tohoto důvodu je vhodnější krmit komerčními koncentráty obsahujícími vysoké množství tuků a sestavenými tak, že zajistí koni dodání živin ve správné rovnováze. Pokud se rozhodnete pro „nekomerční způsob" dodávání tuků, pak vězte, že by se měl do krmné dávky přidávat vitamín E, a to v množství 200-250 mezinárodních jednotek (IU) na cca 2,5 dl oleje. To je velmi důležité, protože dieta s vyšším obsahem tuků zvyšuje požadavky koně na antioxidanty, ke kterým patří i vitamín E. To nemusí být nutné v případě, že krmíte komerční koncentráty bohaté na tuky, protože ty obvykle obsahují také vyšší dávky vitamínu E. Aktivita vitamínu E je však velmi rychle snížena vystavením vzduchu a vlhkosti. Pokud se tato krmiva mají skladovat v horkém, vlhkém prostředí po dobu několika týdnů, bude možná potřeba i k nim vitamín E přidávat.

V jakém množství je tedy vhodné tuky přidávat? Přestože na tuto otázku není jasná odpověď, doporučuje se koním nedávat více než 100 gramů tuku (oleje) na 100 kg tělesné hmotnosti za den. Samozřejmě olej je třeba přidávat do diety postupně a toto množství zkrmovat až za dva či tři týdny navykání. Denní dávku je také vhodné rozdělit do dvou či tří dílčích dávek.

Jeden standardní šálek pojme asi 2,5 dl oleje, což odpovídá přibližně 200 gramům. 500 gramů denně je tedy trochu víc, než dva běžné šálky. Každý takový šálek koni dodá přibližně 1,6 Mcal SE (cca 6,7 MJ). Proto pro zajištění stejného denního přísunu energie je třeba odebrat z krmné dávky na každý takový šálek oleje cca 0,5 kg jádra (např. 0,5 kg ovsa obsahuje asi 1,1-1,2 Mcal SE).

Většina komerčních koncentrátů bohatých na tuky obsahuje 5-10 % tuků. Denní přísun tuku tak bude záviset na množství zkrmeného koncentrátu. Například 5 kg 8% výrobku dodá koni asi 365 gramů oleje, což jsou skoro dva šálky samotného rostlinného oleje. Stejně jako s přidáváním oleje do již existující krmné dávky je třeba tato „tučná" krmiva přimíchávat do stávajícího krmení po trochách a postupně jejich množství zvyšovat za současného snižování množství původního krmiva, a to po dobu dvou až tří týdnů.

Takže - odpověď na otázku v nadpisu zní „ano". Tuk je bezpečný, pokud se krmí za dodržení určitých předpokladů. Začněte tuky přidávat do krmné dávky pomalu, abyste se vyhnuli trávicím problémům. Zvyšte i přísun vitamínu E, když zvyšujete dávku tuků. Používejte rostlinné tuky, nikoli živočišné. Nedávejte velká množství tuku, i dobrá věc může uškodit.

Nakonec si shrňme 5 důležitých bodů týkajících se přidávání tuků do krmné dávky koní:

Rostlinné oleje mají asi 3x více stravitelné energie (SE) než oves a 2,5x více než kukuřice.

Nejlepší způsob, jak koni dodat více tuků, je krmit komerční koncentráty bohaté na tuky, které jsou sestavené tak, aby mu dodaly vybalancovaná množství i dalších živin.

Nedoporučuje se krmit více než 100 gramů tuku (oleje) na 100 kg tělesné hmotnosti koně denně. Pro 500 kg těžkého koně to je maximálně 500 gramů, což je trochu víc než dva běžné šálky oleje na den.

Pokud přidáváte tuky zvlášť (ne v komerčních krmivech), používejte rostlinné oleje a nikoli živočišné tuky (jsou stravitelnější).

Pokud zvyšujete dávky tuků, přidejte koni i vitamín E.

Reference:

(1) Holland, J.L.; Kronfeld, D.S.; Meacham, T.N. Behavior of horses is affected by soy lecithin and corn oil in the diet. Journal of Animal Science, 74, 1252-1255, 1996.
(2) Hansen, R.A.; Savage, C.J.; Reidlinger, K.; et al. Effects of dietary flaxseed oil supplementation on equine plasma fatty acid concentrations and whole blood platelet aggregation. Journal of Veterinary Internal Medicine, 16, 457-463, 2002.