Ať děláme, co děláme, tomuto typu problémů se obvykle nevyvarujeme: „Poranění měkkých tkání je při sportovním využívání koní téměř nevyhnutelné," řekl Alan Manning, MSc, DVM. Dobrá zpráva je, že veterináři většinou dokážou pomoci koním k plnohodnotnému návratu do tréninku. Manning tvrdí, že tento proces obvykle zahrnuje 25 % léčby a 75 % rehabilitace.

„Když se při hojení vytváří nová tkáň, musí se navyknout na to, co bude dělat," říká Menning. „A právě k tomu slouží celý proces rehabilitace, která musí být prováděna pomalu a postupně."

Nicméně podle Manninga existuje jen velmi málo publikovaných studií s podrobnostmi, jak koně rehabilitovat a umožnit mu vrátit se k plnohodnotné práci. Manning proto představil svůj způsob, jak vrací koně po zranění měkkých tkání do tréninku - celý proces přirovnal ke skládání puzzle.
„Celá rehabilitace musí být provedena co možná nejšetrněji, abychom předešli obnovení zranění," říká. „Důležitý je čas a trpělivost."

Manning, veterinář pro sportovní koně a majitel Manning Equine Veterinary Services v Ortonu, Ontario, Kanada, věří, že s rehabilitací by se mělo začít, jakmile akutní zánět spojený se zraněním odezní. „Pohyb je pro koně velmi důležitý kvůli omezení tvorby zjizvené tkáně, kvůli podpoře pružnosti šlach a vazů a také pomáhá předcházet sekundárním problémům, které mohou vzniknout v důsledku dlouhodobého stání, jako jsou třeba trávicí obtíže."

Všechno si napište

Vše pěkně popořadě: Napište si svůj rehabilitační plán tak, aby všechny části byly na jedné stránce. Manning doporučuje, aby plán obsahoval podrobné informace o množství, trvání a frekvenci pohybu. Zapište si také další případné plánované zákroky a ošetření a termíny veterinárních kontrol. „Je nutné zmínit, že se jedná pouze o předběžný plán," dodal, „který by se měl pružně měnit v závislosti na kontrolách veterináře a ultrazvukových nálezech."
Dále řekl: „V průběhu celé rehabilitace je nutné, aby majitel, veterinář, kovář a ošetřovatel táhli za jeden provaz."

Zpátky do práce

Předtím, než si ukážeme vzorový rehabilitační plán, Manning zdůrazňuje, že každý případ se bude lišit v závislosti na druhu a vážnosti zranění a na konkrétním koni. Proto je velmi důležité, aby majitel s veterinářem vypracovali a dodrželi vhodný rehabilitační plán na míru koni a jeho zranění. Takže co by měl rehabilitační plán obsahovat?

Manning popisuje, jak by měl plán vypadat po počáteční fázi léčby:

Procházky na ruce

Pro mnoho koní jsou prvním krokem pro návrat k práci procházky na ruce na dobrém, ne příliš hlubokém povrchu. Toto nemusí být vždy tak jednoduché, jak se zdá.

„Vystátí koně mohou být někdy dost výbušní," říká Manning. Proto u nervózních koní doporučuje udělat opatření, jako je lehká sedace (majitelé budou muset dostat preparát včetně instrukcí od veterináře), a/nebo koně vodit na udidle, s řetízkem kolem nosu nebo v hubě.
Začněte s deseti minutami každý den a postupně prodlužujte na 20-30 minut. To vše najednou nebo rozdělené na dvě samostatné části.
„K tomu je potřeba po procházce nohy denně chladit ledem, abychom pomohli zmírnit zánět."

Procházky pod sedlem

„V některých případech může být bezpečnější a více kontrolovatelné začít chodit na procházky s koněm pod sedlem než na ruce," říká Manning. I v případě, že kůň na ruce dobře spolupracuje, doporučuje začít s procházkami pod sedlem co nejdříve. Zpočátku dodržujte stejný postup, jako u práce na ruce.

U některých koní bude opět potřeba udělat opatření, aby se nevymkli kontrole. „Někdy budou potřeba i pomocné otěže a sedativa," říká Manning. "Jakmile dosáhnete hranice 20-30 minut každý den, zvyšujte čas pod sedlem o 5 minut za týden, až se dostanete na 40-45 minut denně," říká. Toto je první měsíc návratu koně do tréninku.

„Po dvou týdnech začněte chodit přes kavalety a po třech týdnech začněte chodit do mírných kopců, pokud máte tu možnost," říká Manning.
A stále po každé procházce nezapomínejte chladit nohy ledem.
Manning varuje před prací na dvou stopách v rané fázi rehabilitace. To by mohlo až příliš zatížit hojící se tkáň a vést k obnovení zranění.

Přidejte klus

„Ve druhém měsíci přidejte klus," říká Manning. „Pokračujte v procházkách v kroku a začněte klusat 5-10 minut a každý týden přidejte dalších 5 minut. Krok by měl být zařazen před a po klusové části, aby se kůň zahřál a následně zchladil."

„Ke konci měsíce je obecně bezpečné začít klusat přes kavalety a do mírných kopců," dodává. „Po vyjížďce pokračujte s chlazením nohou ledem." Nevyjíždějte ale klusem rohy jízdárny ani nedělejte malé kruhy a stále se vyhýbejte práci na dvou stopách.

Přidejte cval

Ve třetím měsíci k práci v kroku a klusu přidejte klus na 20m kruzích, zvyšte kavalety a přidejte cval.
„Začněte postupně a pomalu prodlužujte dobu práce ve cvalu," říká Manning.
„Po měsíci cvalu se kůň většinou může vrátit zpět do plného tréninku a začít s náročnější drezurní prací nebo skákat," uvádí.

Zpátky v tréninku

Když je čas začít znovu skákat, Manning doporučuje začít s klusem přes jednoduché skokové řady.
„Skokové řady jsou pro vyléčené zranění méně namáhavé než klasické skoky," vysvětluje Manning. „Jakmile kůň bez problémů pracuje na jednoduchých skokových řadách 2-3 týdny, je možné pokročit k jednotlivým skokům."
„U drezurních koní začněte zařazovat shromáždění a více stranové práce," říká Manning. Postupně přidávejte práci až k pasážím, piaffám a piruetám.

Kontrola, kontrola, kontrola

„Je velmi důležité v pravidelných intervalech asi 4-6 týdnů posuzovat kulhání a dělat ultrazvuková vyšetření, abyste se ujistili, že zvýšená zátěž nemá negativní vliv na hojící se tkáň," říká Manning.

Na základě těchto kontrol může být rehabilitační plán upraven, aby kůň nebyl přetěžován a celý proces vedl k úplnému zotavení. Manning má zkušenost, že nejlepší je tuto kontrolu dělat pokaždé, než se ve svém rehabilitačním plánu posuneme o krok dále, například z chůze ke klusu, z klusu ke cvalu.
„Velmi důležitá je i každodenní prohlídka nohou ošetřovatelem nebo jezdcem, jestli nohy neotékají nebo nehřejí," upozorňuje Manning. V takovém případě se poraďte se svým veterinářem.

Další aspekty

Manning říká, že častou otázkou bývá, jestli při rehabilitaci používat podpůrné bandáže nebo kamaše. Bandáže poskytují spíše ochranu než podporu a ortopedické kamaše poskytují určitou podporu spolu s ochranou. Je věcí pouze majitele, jestli se rozhodne pro bandáže nebo pro kamaše.

Další otázkou je, kdy koně dát do výběhu. Manning říká, že nejradši dává koně ven hned, jak je to možné. Pro začátek jsou dobré malé rehabilitační výběhy nebo kruhovka s dobrým povrchem asi po třech měsících po zranění (ale někdy to není vhodné, dokud nezačneme s cvalovou prací pod sedlem, v závislosti na typu zranění). Stejně jako u procházek na ruce nebo pod sedlem, některé koně bude nutné mírně sedovat, abychom ho ochránili před dalším zraněním. I seno může pomoci udržet koně ve výběhu v klidu.

Závěrem

Manning zde shrnul svůj postup k úspěšné rehabilitaci. Říká, že každý případ je jiný a podle toho by se měl i léčit. Napište si svůj rehabilitační plán, i když se může v průběhu změnit. Začněte chodit s koněm pod sedlo co nejdříve a nikdy nezapomeňte koni po vyjížďce chladit nohy. Nakonec Manning zdůrazňuje, že pravidelné kontroly zranění a průběhu hojení jsou nezbytné pro úspěšnou rehabilitaci.