„On mívá takové koliky – nekoliky, hrabe, kroutí se, ale za hodinu to rozchodíme.“

Zklamu vás. Za prvé přesně toto je kolika, která naštěstí odezněla sama. Také mohla přejít v následné komplikace typu obstipace (ucpané střevo), tvorba plynu, ileus („zauzlení“ střeva). Takže, pokud jste zaznamenali dvě či více podobných epizod, je nanejvýš vhodné se svědomitě věnovat diagnostice problému.

Co je třeba udělat?

1/ Zkontrolovat krmnou dávku a zohlednit aktuální pohybový režim koně. S tím souvisí střízlivé posouzení výživného stavu. Všimnout si i psychické kondice a eventuální nepohody.

2/ Zkontrolovat kvalitu krmiv. Podotýkám, že je-li plesnivá část balíku sena, je plesnivý celý balík, jen to není vidět. Totéž pytle s krmením. Otevřený balík senáže je použitelný jen v řádu hodin.

3/ Nechodí do stáje nadšení krmiči zviřátek?

4/ Do kontroly zahrnout i různé vitamínové a jiné doplňky – někdy méně je více a rozhodně všeho moc škodí.

5/ Důkladně zkontrolovat a upravit chrup, u všech věkových kategorií.

6/ Odčervení – pokud odčervujete zřídka a invaze parazitů je vysoká, poškozují střevo průběžně a k akutnímu stavu může pak dojít i po odčervení. Mrtvé škrkavky mohou střevo ucpat, likvidace většího množství strongylidů poškodí střevní stěnu. Kdo šetří, nemá za tři a kolikrát vůbec nic.

7/ Všímejte si souvislostí. Nemá vaše klisna koliku vždycky při říji? Nebolí valacha břicho, když jsou v areálu závody a rozruch?

8/ Častá je souvislost lehčích kolikových epizod s gastroduodenálními ulceracemi (žaludeční a dvanácterníkové vředy). Vředař nemusí být hubený ani viditelně neurotický, často jsou to jedinci projevující se navenek velmi flegmaticky. Výskyt ulcerací se uvádí kolem 70 % v koňské populaci, opakované bolebřichy tedy zavdávají důvod ke gastroskopii – vyšetření žaludku endoskopem.

9/ Příjem vody – pije dost?

10/ Psychika, psychika, psychika! Nechcete-li se tím zabývat, prodejte koně a kupte si bradla nebo motorku. Děkuji.

 

„Nemá koliku. Jen leží, neválí se a moc nežere.“

Dost možná má. Takový průběh je dosti typický pro obstipace (ucpání) velkého kolonu. Většinou se to NEVYŘEŠÍ SAMO. A když nastoupí výraznější bolesti, je už kůň v ohrožení života a řešení bývá mnohem svízelnější.

Platí pravidlo: Čím dřív voláš, tím rychleji je kůň v pořádku. Nebo také, suše formulováno – ČÍM DŘÍV VOLÁŠ, TÍM MÉNĚ PLATÍŠ.

 

„Má průjem, tak to koliku nemá (nebude mít).“

Nebezpečné kolikové stavy, včetně změn polohy střeva, vznikají často právě při průjmu. Zánět kolonu způsobený zpravidla Clostridiemi, tzv. Colitis X, vede v extrémně krátkém časovém úseku ke kolapsu a úhynu koně a vyžaduje velmi intenzivní terapii. Tedy průjem nepodceňovat!!

 

„Když odchází trus, je to dobré.“

Ne. Nic to neříká o závažnosti koliky. I u ileu (zauzlení střev), který vyžaduje operaci, nějakou dobu odchází trus, který je ZA místem „zauzlení“.

 

„Kůň po operaci střev nebude už nikdy k ničemu.“

Absolutně neplatí. Díky šikovnosti a odborné zdatnosti kolegů na klinikách v Heřmanově Městci i v Brně většina mých odoperovaných kolikářů pokračuje v aktivním životě, jako by se nechumelilo. Neplatí stoprocentně, ale rozhodně většinou.

Klíčové je dostat koně na kliniku v tzv. operabilním (operace schopném) stavu. Tedy ve stavu, kdy chirurg smysluplně operuje a pacient má šanci na přežití. Čekat s převozem co nejdéle a na kliniku dovézt téměř mrtvé zvíře se míjí s účinkem. Proto – pokud mám SEBEMENŠÍ PODEZŘENÍ, že by stav mohl být indikován k operaci, pacienta odesílám na kliniku. Majitel má pochopitelně právo to odmítnout, pak přebírá zodpovědnost za případný špatný konec. Osobně mám raději, když mi někdo vynadá, že jel s koněm zbytečně, než když mě obviní, že jsem prodlením zavinila jeho úhyn.

 

Abych to odlehčila, jedna nepříliš dávná vtipná příhoda:

Velká isabela s kolikovými příznaky. Okouknu pacientku a tážu se: „To je tak tlustá, nebo březí?“

Majitel: „Ale kdepak, my jsme nepřipouštěli, tlustá je, ale už je na dietě!“

Peristaltika funguje, přistoupím tedy k rektálnímu vyšetření. „Pane, ta vaše klisna buď spolkla buben od pračky, nebo bude rodit!“ Vyměním rukavici, sáhnu o otvor níže a v hloubce nahmatám nožičky… Ale ve stáji žádný hřebec, ani hvězdu na východě prý nespatřili.

Záhada se vysvětlila. Do stáje přivezena před 325 dny!!, ze stáda, kde byli i hřebci… Asi to byl polibek na rozloučenou. :-)