Jak se vyhnout schvácení kopyt

5. 8. 1999 Dominika Švehlová

Zchvácení kopyt (odborně laminitis) je onemocnění, které může těžce postihovat celý organismus koně, ohrožovat jeho život nebo způsobit nenapravitelné poškození kopyt. Jeho prevence je nakonec vždy lepší než léčba. V tomto článku bych vás chtěla seznámit se základními údaji o tom, jak toto onemocnění vzniká, jak se mu vyhnout a pokud koně postihne, jak se o něj co nejlépe postarat.

Abychom pochopili, co je to schvácení kopyt - neboli laminitis, je třeba vědět, jak je "zkonstruováno" koňské kopyto a jak kůň nese svou hmotnost. Síla, tvořená hmotností koně, působí směrem dolů, přes všechny kosti končetin, až na kopytní kost, což je vlastně třetí článek prstu. Tato kost je uložená v kopytním pouzdru. Z kopytní kosti působí tato síla na celou kopytní stěnu a z ní na zem. Lístky (laminy), neboli laminární spoj, spojující vnější plochu kopytní kosti (obr. 1a) s vnitřní plochou rohové kopytní stěny (obr. 1b); jsou to právě ony, které zabraňují kopytní kosti klesnout až na chodidlo. Na této jemné struktuře je zavěšena kopytní kost a s ní vlastně celá hmotnost koně. Každý lístek začíná na horní straně kopyta (na korunce) a probíhá celým kopytním pouzdrem až k chodidlu. Hlavní lístky se nazývají primární laminy. Z povrchu každé primární laminy vybíhá velké množství dalších maličkých lístečků, těm se říká sekundární laminy. Primární a sekundární laminy mají dohromady velký povrch - to znamená, že kopytní kost je s kopytním pouzdrem spojená na velké ploše, proto je tento spoj minimálně namáhaný.

V laminárním spoji se nachází zvláštní krévní cévy, tzv. arteriovenózní anastomózy, které umožňují krvi z tepen (artérie) téct přímo do žil (vény), aniž by přitom musela protékat malými kapilárami v kopytě. Ty jsou tímto způsobem chráněny před rozmačkáním, když kůň došlápne kopytem na zem (obr. 2). Má-li však krev vyživovat veškeré tkáně v kopytním pouzdře, musí kapilárami protékat - k tomu dochází, když kůň na noze stojí.

Co je to schvácení kopyt?

Schvácení kopyt neboli laminits je oslabení nebo úplné zničení lamin, které je způsobeno nedostatečným zásobováním krví postižené oblasti. Ještě není úplně probádáno, jak přesně toto onemocnění vzniká, je možné, že se časem zjistí i jiné mechanismy. Nedostatek krevního zásobení tkání kopyta je způsoben právě prodlouženým otevřením AVA, krev tedy neprotéká přes kapilární síť.

Mírnějších forem laminitidy si ani nemusíme všimnout, nemusí trvale poškozovat kopyto. V těžších případech způsobí nedostatek krve uvolnění laminárního spoje - lístky z vnější plochy kopytní kosti "odpadnou" od lístků z vnitřní plochy kopytního pouzdra. V nejhorším případě už laminární spoj není schopen dál nést hmotnost koně a kopytní kost změní vzhledem ke kopytní stěně svoji pozici. To může způsobit zmáčknutí kapilár a další snížení prokrvení tkání.

Kopytní kost se může pohnout dvěma způsoby: pokud jsou postiženy lístky v přední části kopytní stěny více než na patkách (což je běžnější), kost se stočí (rotace kopytní kosti) (obr. 3a). Jestliže je postižen celý laminární spoj, kost může celá klesnout k chodidlu (pokles kopytní kosti) (obr. 3b). Změna polohy kopytní kosti se zjištuje rentgenologicky. Rotace i pokles může způsobit, že kopytní kost prorazí chodidlo.

Příčiny schvácení kopyt

Někdy může kůň nebo poník onemocnět laminitidou bez zřejmých příčin. To jsou však výjimky. Faktory, které jsou dále uvedeny, zvyšují riziko onemocnění laminitidou.

Nadměrné krmení:

Překrmování zvyšuje riziko schvácení kopyt. Poníci, kteří mají možnost neomezené pastvy, obzvláště na bohaté jarní trávě, jsou v extrémně vysokém riziku. Množství spasené trávy má být za těchto podmínek přísně usměrňováno, cílem tohoto snažení je dosažení optimální hmotnosti poníka. Takové omezování se může mnohým zdát kruté, není však krutější nechat poníka onemocnět laminitidou? Velký pozor je třeba dávat tehdy, jsou-li poníci krmeni koncentrovaným krmivem (jadrným). U rizikových zvířat je třeba toto krmivo z krmné dávky úplně vypustit. Úplně nelepší je požádat o radu zkušeného chovatele nebo veterináře, ti jistě budou umět sestavit krmnou dávku vhodnou pro vašeho poníka.

Překrmováni však mohou být i velcí koně, a to většinou přidáváním jadrného krmiva "k dobru" nebo "ať si dá". Velice časté jsou také případy, kdy kůň uteče (většinou v noci) ze špatně zavřeného boxu a dostane se k bedně nebo jinému přístupnému zásobníku krmiva. Pokud se tak stane, neváhejte a ihned volejte veterináře - kůň je ve velkém riziku.

Ke schvácení jsou náchylní i mladí koně, kteří přišli z pastviny do stáje k obsednutí. Tito koně, mnohdy zvyklí pouze na trávu a malé množství jadrného krmiva, najednou dostanou několik kilo ovsa a navíc začnou pod nezvyklou váhou jezdce dělat práci, kterou v životě nedělali. Tohle je na organismus koně velký nápor. Takového poníka je třeba postupně navykat jak na nové a energeticky bohatší krmivo, tak i na náročnější práci.

Toxémie:

Také koně, kterým se do krevního oběhu dostal nějaký toxin (jed), jsou ve velkém nebezpečí. (Pozor, ted se nemluví pouze o opravdovém jedu, myslí se mnoho cizorodých látek, které v těle koně nemají co dělat, nebo produkty bakterií, které se v těle přemnožily!) Častou příčinou toxémie je průjem, zánět pobřišnice, některé typy těžkých kolik a zadržení lůžka (placenty) po porodu. Lůžko se má vždy po porodu důkladně prohlédnout, jestli je kompletní. Pokud nějaké kousky chybí, at už jsou sebemenší, ihned zavolejte veterináře.

Nadměrná pracovní zátěž:

Ke schvácení kopyt může dojít i tehdy, když kůň nebo poník nadměrně dlouho pracovali na tvrdém povrchu.

Nadměrné zatěžování končetiny:

Koně, kteří silně kulhají na jednu končetinu (např. zlomenina), nadměrně zatěžují druhou, zdravou. U té se může vyvinout laminitida. Pokud kůň, který silně kulhal, najednou kulhat přestal, je velká pravděpodobnost, že si schvátil kopyto na zdravé noze a ta ho nyní bolí. I v tomto případě je třeba ihned zavolat veterináře.

Steroidy:

Steroidy (přesněji kortikosteroidy) mohou způsobit laminitidu. Přestože jsou steroidy velice používané a účinné léky, koním se mají podávat minimálně. Je-li to nutné, měla by se dát přednost kortikosteroidům s krátkou dobou účinnosti před steroidy dlouhodoběji účinnými. Rozhodně by se neměly podávat koním, kteří už jsou laminitou ohroženi (např. tlustí poníci).

Nádor hypofýzy:

Jedním z nejběžnějších nádorů u starších koní je benigní nádor hypofýzy. Jeho charakteristickými příznaky jsou nadměrné pití a dlouhá, kudrnatá srst. Tito koně jsou také náchylní k laminitidě. Chlupaté, žíznivé koně by měl vyšetřit veterinář, určit jejich diagnózu a další ošetřování (management).

Příznaky schvácení kopyt

Příznaky tohoto onemocnění se různí - od mírného kulhání, zřetelného pouze v klusu, až po těžké případy, kdy kůň stojí na místě a odmítá se pohnout nebo padne na zem a funí bolestí. Toto jsou nejčastější příznaky:

kulhání (různý stupeň)
odmítání pohybu, postoj se zadními končetinami podsunutými pod sebe a předními vystavenými dopředu (zřetelné hlavně u koní, kteří mají postižené pouze přední končetiny)
nápadný, skákavý puls prstní tepny (obr. 4)
horké kopyto (Teplota kopyta koně se většinou během dne mění. Přetrvává-li zvýšená teplota kopyta několik hodin, je to z velké pravděpodobnosti příznakem laminitidy.)
pokleslá oblast těsně nad korunkou (pokles kopytní kosti) - kůň došlapuje nejdříve na patky, tzv. dvojí úder (laminitida) nebo ploché chodidlo (pokles kopytní kosti)

Co dělat

Pokud si myslíš, že tvůj kůň nebo poník má schvácená kopyta, ihned zavolej veterináře. Schvácení kopyt není situace, kdy se může vyčkávat!

Nekrm koně, ani mu nedovol cokoli žrát, dokud veterinář nepřijede, nikdy mu nedávej žádné léky, pokud ti to on sám neřekne.
Pokud kůň může relativně snadno chodit, zaved ho opatrně do hluboce nastlaného boxu.
Pokud je kůň daleko od stáje nebo odmítá chodit, nalož ho, pokud je to možné, do přepravníku s nízkou podlahou.
Není-li možné provést nic z výše popsaných možností, nechej koně na místě kde je, dokud nepřijede veterinář.

Je životně důležité, aby kůň nechodil dále a rychleji, než je vysloveně nutné. Nutit koně s laminitidou chodit je velice škodlivé (a stejně tak i nehumánní).

Podle vážnosti postižení, možností majitele a podle individuálního stavu koně určí veterinář způsob léčby. Na laminitidu neexistuje jednotný lék, může se stát, že různí veterináři navrhnou různé způsoby léčby. At už je léčba jakákoli, je třeba kopyto koně zrentgenovat, pokud se případ dále vyvíjí. Tím se zjistí pozice kopytní kosti v kopytě. Velice důležitá je i dobrá spolupráce mezi veterinářem a podkovářem. U těžkých laminitid právě tři lidé rozhodují o úspěchu a neúspěchu celé léčby - veterinář, podkovář a majitel. Ovšem někdy je postižení kopyt tak těžké, že je vhodnější koně utratit. Musíš být připraven podstoupit toto rozhodnutí - kvůli svému koni.

Prevence

Prevence laminitidy spočívá v pečlivém, citlivém managementu koně. Pod pojmem management koně rozumíme jeho krmení, ustájení a pohybování a práci. Některým případům schvácení kopyt se nelze vyhnout, ale k většině by nikdy nedošlo, pokud by se vždy dodržovaly tyto zásady:

Nikdy nedovol, aby kůň (obzvláště poník) měl nadváhu.
Pokud je tráva na pastvině bohatá a rozmanitá, omez pastvu.
Nikdy nepřekrmuj jadrnými krmivy (oves, ječmen, kukuřice, granule apod.)
Krmení měj v samostatné, uzavřené místnosti, kam se koně, kteří utečou z boxu, nemohou dostat.
Ihned vyhledej veterinární pomoc, onemocní-li tvůj kůň nebo začne kulhat.
Nepodávej koni léky bez doporučení veterináře.
Nechej koně pravidelně kovat kvalifikovaným podkovářem (zhruba každých 6 týdnů).

Výživný stav koně

Pro zdraví a výkonnost koně je velice důležitý dobrý výživný stav. Podle něj a podle individuálních potřeb koně se stanovuje optimální krmná dávka. Právě tak lze nejlépe ušetřit a zároveň dodat koni to potřebné k udržení jeho dobré kondice a zdravotního stavu.

Podívej se svému koni na krk, potom pohmatem zjisti množství podkožního tuku na daných místech - kohoutek, bedra, kořen ocasu, žebra a oblast lopatek. Podle tabulky 1 urči výživný stav a podle tabulky 2 zjistíš, zdali je pro typ tvého koně optimální.

TABULKA 1: Jak určit výživný stav koně

Extrémně hubený. Kůň je vychrtlý. Páteř, žebra, kyčelní kosti a kořen ocasu jsou silně vystouplé. Krk je tenký a lopatky, kohoutek a krční obratle jsou snadno rozpoznatelné. Jsou zřetelné a dobře hmatatelné jednotlivé obratle. Při pohmatu nelze zjistit žádný tuk.

Velmi hubený. Páteř je vystouplá, žebra, kořen ocasu a pánevní kosti jsou výrazné. Zřetelný je i krk, kohoutek a lopatky. Jsou snadno viditelné i hmatatelné jednotlivé obratle.

Hubený. Páteř je vystouplá, v jejím středu však Ize vycítit slabý tukový polštář. Také žebra jsou trochu pokrytá tukem. Kořen ocásu je zřetelný, jednotlivé obratle už však neodlišíme. Trnové výběžky už neuvidíme, ale kohoutek, lopatky a šíje ještě vyčnívají.

Mírně hubený. Podél páteře je hřbet ještě propadlý. Je vidět profil žeber. Okolo kořene ocasu nahmatáme tuk. Trnové výběžky nejsou zřetelné. Kohoutek, lopatky a šíje už tolik nevystupují.

Střední. Hřbet je rovný. Žebra jsou hmatná, ale na pohled nezřetelná. Tuk okolo kořene ocasu je houbovitý. Kohoutek je zakulacený a lopatky a šíje nevyčnívají.

Středně dobrý. Hřbet okolo páteře je mírně nad její úrovní. Tuk okolo kořene ocasu je měkký, tuk nad žebry houbovitý. Malá depozita tuku jsou i podél kohoutku, za lopatkami a na krku.

Dobrý. Hřbet vystupuje nad páteř. Můžeme vidět žebra ale mezi nimi je už uložený tuk. Tuk okolo kořene ocasu je měkký. Na krku, za lopatkami a podél kohoutku je patrný tukový polštář.

Tučný. Hřbet výrazně převyšuje páteř. Mezi žebry je hodně tuku, proto je lze vyhmatat jen s obtížemi. Tukový polštář vyplňuje oblast okolo kohoutku a kořene ocasu. Zde je tuk měkký. Prostor za lopatkami je vyplněný, tuk je uložený podél vnitmích stran hýždi.

Extrémně tučný. Hřbet vystupuje nad páteř velice výrazně. Žebra jsou pokryta vrstvou tuku, tukový polštář je také okolo kořene ocasu, kohoutku, na krku, lopatkách a vnitřní straně hýždí a stehen, může úplně vyplňovat slabiny.

TABULKA 2: Optimální výživný stav koní podle jejich využívání

Kategorie koní	Výživný stav
drezúrní koně	6 - 8
vytrvalostní koně	4 - 5
rekreační koně	4 - 5
koně na hony - hunteři	5 - 7
jalové klisny	4 - 6
polo-pony	4 - 5
poníci na jarní pastvině	7 - 8
březí klisny	7 - 8
quarteři	6 - 8
pracovní koně	4 - 5
koně do vozatajských soutěží	6 - 8
parkúroví koně	5 - 7
plemeníci	5 - 7
plemeníci mimo sezónu	4 - 6
teplokrevní dostihoví koně	4 - 6
plnokrevní dostihoví koně	5 - 7