Článek je převzat z magazínu The Horse: Avoiding Dehydration in Sport Horses During Summer 

Dotaz:

"Nedávno jsem byl na závodech a můj kůň byl mírně dehydrovaný. Jako preventivní opatření mu veterinární lékař podal intravenózně tekutiny a kůň se dobře zotavil. Chtěl bych ale tomu, aby se situace opakovala, zabránit. Protože horka přetrvávají a chystám se na další závody, rád bych věděl, jak se tomuto problému příště vyhnout."

Odpověď:

"Dehydratace může být život ohrožující stav, takže je velmi moudré chtít tomuto problému předejít, než ho následně řešit. Koně se potí, aby předešli přehřátí organismu, mohou tak ztratit významné množství tekutin. Dokonce i při střední zátěži mohou koně vyprodukovat asi 5 litrů potu za jednu hodinu.

Koňský pot obsahuje velké množství elektrolytů a koncentrace elektrolytu v potu je mírně vyšší než v krvi (asi 6 gramů chloridu, 3,5 gramu sodíku a 1,2 gramu draslíku).

Proto se v těchto výše zmiňovaných 5 litrech ztrácí z organismu koně asi 50 gramů soli. Samozřejmě, ne všichni koně se potí stejně, ale bez ohledu na to, kolik potu vyprodukují, chlorid se ztrácí ve významném množství, následován je draslíkem. Seno a koncentrovaná krmiva sice obsahují i tyto elektrolyty, ovšem ne v množství, které je schopno tyto ztráty plně nahradit. Z těchto důvodů bude váš kůň potřebovat v mnoha případech elektrolyty vhodným způsobem doplnit.

Konzumace sodíku působí na koně stejným způsobem, jako na nás konzumace slaných chipsů, vyvolává pocit žízně. Pokud klesne množství sodíku v krvi kvůli ztrátám způsobeným pocením, mohou koně pocit žízně ztratit, proto když koni nabídnete vodu po práci, často ho nemůžete donutit se napít. Předcházejte tedy tomu, aby se kůň dostal do tohoto stádia každodenním doplňováním soli.

Pokud koni o váze 500 liber (1 libra = 0, 454 kiligramů) nabídneme každý den jednu polévkovou lžíci soli, zajistíme tak jeho denní potřebu sodíku. Domnívám se, že kůň by měl mít vždy volný přístup buď k volné soli, nebo k soli v blocích, ale mnozí koně ji nedostatečně či nepravidelně konzumují. Z toho důvodu bychom měli upřednostnit podávání soli takovým způsobem, abychom měli kontrolu její reálné spotřeby.

V období, kdy se kůň intenzivně potí, budete muset ale kromě soli přidávat i kvalitní elektrolyt. Vždy se vyhýbejte elektrolytům, které jsou svým složením postaveny na dextróze nebo glukóze (tedy na cukrech). Tyto doplňky budou pravděpodobně velmi chutné, přesto ale nemusí obsahovat vhodné koncentrace potřebných minerálů. Účelem elektrolytu je nahradit ztráty, které kůň utrpěl nadměrným pocením, proto je důležité, aby výrobek, který zvolíte, skutečně obsahoval dostečné množství chloridu, sodíku a draslíku. Mnoho z výrobků obsahuje tyto klíčové elementy, ale ne v dostatečně vysoké koncentraci, aby měly vliv na udržení stabilního prostředí v organismu. Pokud kupujete elektrolyt, hledejte takový, který dodává nejméně 12 gramů chloridu, asi 6 gramů sodíku a 4 gramy draslíku. Někteří výrobci nabízí rovněž produkty, které obsahují i malá množství vápníku a hořčíku, protože i ty se vylučují z organismu v potu, avšak v relativně malém množství.

Každý produkt bude nabízet odlišné dávkování v závislosti na hmotnosti koně, pracovní zátěži a často i množství vyprodukovaného potu.

Pokud za pomoci reakce kožní řasy nebo kapilárního testu prokážete dehydrataci u svého koně, znamená to, že je již dehydratován o 5 až 6 %, přičemž s každým procentem ztrácí kůň výkonnost o přibližně 4 %. Z toho vyplývá, že kromě zdravotních rizik, která z dehydratace vyplývají, nebude kůň schopen podat adekvátní výkon, což se pravděpodobně odrazí na jeho výkonnosti v průběhu soutěže.

Koně ale nepotřebují jen dostatek elektrolytů, potřebují i vodu, která zajišťuje zásobování svalů glykogenem (forma uhlohydrátů).

Takže... již při mírné dehydrataci je pro organismus stále komplikovanější doplňovat zásoby energie, což vede k zvýšení pocitu únavy a snížení výkonu. Nespoléhejte se tedy v době vysoké zátěže jen na sůl a elektrolyty, ale myslete i na vodu.

Zajistěte koni přístup k soli v průběhu celého roku a přidávejte elektrolyty, kdykoli se váš kůň zjevně více potí. Pokud dokážete udržet hladinu elektrolytů vašeho koně během tréninků, nebudete muset řešit problém v době, kdy s koněm soutěžíte. Vždy mějte na paměti, že i v průběhu transportu mohou koně ztratit velmi mnoho potu a tekutin, což je třeba zohlednit.

Pokud tedy mluvíme o dehydrataci - litr prevence rozhodně stojí za kilogram léků!"

Sůl nad zlato i v rekrekci?

Jistě mezi námi není mnoho těch, kteří o potřebě soli v krmné dávce svých koní nikdy neslyšeli. Dost možná ale ne všichni víme, proč je právě sůl jedním z nejvýznamnějších krmných doplňků a proč ji vlastně koně tak naléhavě potřebují.

Od základní školy slýcháme, že základem života je voda. Ve vztahu k živým organismům to ale tak docela neplatí, protože ve skutečnosti jsou to elektrolyty, které určují, kolik vody dokáže organismus přimout a využít. Elektrolyty totiž zajišťují přenos informací od buněčné úrovně, přes neuromuskulární soustavu až po centrální nervovou soustavu.

Elektrolyty jsou ionizované formy minerálů, mezi něž patří sodík, draslík, hořčík, chlor, fosfor a vápník. Každý z nich plní v těle specifickou funkci a jejich deficit nejen snižuje výkonnost celého organismu, ale ohrožuje i jeho zdraví, potažmo život samotný. Význam má tedy nejen jejich přítomnost v organismu, ale i vzájemný poměr, který zjednodušeně řečeno určuje, kolik vody bude uvnitř buněk a kolik vně.

Distribuce vody v organismu je řízena hormony (např. antidiuretický hormon vazopresin, vylučovaný hypothalamem, či aldosteron, který vzniká v kůře nadledvin), které k tomu, aby mohly efektivně "pracovat", potřebují elektrolyty.

Draslík, hořčík a fosfor jsou více přítomny v intracelulárním prostoru (uvnitř buněk), zatímco sodík, vápník a chlor se vyskytují ve větším množství v prostoru extracelulárním, tedy vně buněk. Transport látek mezi těmito prostory vede ke změnám napětí v buněčných membránách, což zajišťuje nejen životaschopnost buněk jako takových, ale umožňuje jim také plnit jejich funkce a vzájemně sdílet potřebné informace.

Přítomnost, množství iontů (elektrolytů) a způsob, jakým jsou v těle distribuovány, umožňuje tedy nejen život jako takový, ale zásadním způsobem se podílí na i aktivitě nervových a svalových buněk. Informace jsou nervovou soustavou šířeny elektrochemicky, přičemž elektrickou komponentu tohoto procesu zajišťují právě ionty.

Pokud tedy chceme, aby se naši koně hýbali, aby pracovali, aby podávali výkony a aby zůstali zdraví, musíme se obsahem iontů v jejich tělech zabývat.

Více než 65 % hmotnosti koně tvoří tekutiny. Jak již jsme se z odpovědi na dotaz dozvěděli, kůň může vyprodukovat až překvapivé množství potu, přičemž v extrémních teplotních podmínkách, při vyšším zatížení toto množství může být i více než dvojnásobné.

Nedostatečné množství elektrolytů v organismu se projevuje různě, ale nejlépe je pro nás, běžné majitele, pozorovatelné na svalové úrovni. Nedostatek sodíku či magnesia se projevuje křečemi či záškuby, nedostatek draslíku celkovou paralýzou či slabostí. Disbalance iontů ale, jak jsme již pochopili, neovlivňuje pouze svalovou a nervovou soustavu. Tato nerovnováha, způsobená například nárazovým či nezvykle dlouhotrvajícím výkonem (delší vyjížďka v horkém dni), může negativně působit i na celou kardiovaskulární soustavu a může dojít i k poruchám srdečního rytmu. Za takové situace pak může být kůň reálně ohrožen i na životě.

Pokud tedy vystavujeme své koně zvýšené námaze v extrémních letních teplotách, měli bychom vždy na možnou nutnost doplnění elektrolytů pamatovat, i když s koňmi nesportujeme, a konzultovat tuto problematiku se svým veterinárním lékařem.

Elektrolytové doplňky nejsou univerzální, nejsou vhodné pro všechny kategorie koní a není tedy úplně ideální je aplikovat bez erudice, obzvláště pak, pokud používáte výživové doplňky v kombinaci s kompletní krmnou směsí (granule, müsli). I u elektrolytů totiž platí, že nadbytek není dobré řešení. Pamatujte, že v kritických situacích, které mohou v důsledku přetížení a následné dehydratace nastat, může být nezbytně nutné volat veterinárního lékaře, který je schopen aplikovat elektrolyty intravenózně. 

Význam sodíku v organismu

Sodík je jedním z nejvýznamnějších minerálů v organismu. Všichni koně bez ohledu na jejich pracovní vytížení potřebují, aby jejich krmná dávka byla doplněna o sodík, protože v píci a jadrných krmivech je ho nedostatek.

• společně s draslíkem se podílí na přenosu nervových impulsů v těle
• stimuluje nervovou soustavu
• chrání organismus před nadměrnou ztrátou tekutin
• aktivuje a reguluje funkci některých enzymů a metabolických pochodů
• je spoluodpovědný za udržení osmotického tlaku, což souvisí i se stabilizací množství krevní plasmy
• udržuje acidobazickou rovnováhu organismu

Rizika ztráty sodíku

Nedostatek sodíku se nazývá hyponatrémie. Jedná se o závažný stav, který organismus přímo ohrožuje na životě. Mezi závažná rizika související s nedostatkem sodíku v organismu patří:

• svalové křeče: nedostatek sodíku zvýšuje produkci potu, což ve výsledku způsobí snížení hladiny hořčíku (mírné svalové křeče) nebo zvýšení hladiny vápníku (silné svalové křeče)
• únava, malátnost, celková slabost
• ztráta schopnosti koncentrace, změněné reakce na vnější podněty
• neurologické projevy - dezorientace, změna chování
• snížení krevního tlaku

Hlavní příčiny možného úbytku sodíku v organismu

• zvýšená fyzická zátěž a s ní související zvýšené pocení, obzvláště v horkém letním počasí či při kombinaci vysokých teplot a vysoké vzdušné vlhkosti
• horečnatá nebo koliková onemocnění doprovázená silným pocením
• průjmová onemocnění
• stres
• chronické infekce

Dehydratace - důsledek nedostatku sodíku

Pokud mají koně dlouhodobý nedostatek sodíku v krmné dávce, mohou trpět dehydratací i v zimě či v případě, kdy nejsou žádným způsobem pracovně využíváni! Sodík je totiž nejvýznamnějším regulátorem rovnováhy vody v tkáních a jeho dlouhodobý nedostatek tedy může vést k dehydrataci, aniž bychom měli pocit, že kůň by dehydratací mohl být ohrožen.

U takových koní můžeme pozorovat, nejlépe v oblasti krku, snížení pružnosti kůže. Vytvoříme-li prsty kožní řasu a kůže se nevrátí zpět do původní polohy ihned poté, co ji pustíme, je pravděpodobné, že kůň je dehydrovaný.

Jestliže tedy pozorujeme výše uvedené příznaky nedostaku sodíku či máme podezření, že náš kůň by mohl trpět dehydratací, měli bychom mít na paměti, že podávání vody nemusí stav odpovídajícím způsobem řešit, ale naopak, může hyponatrémii prohloubit.

Řešením je tedy doplnění elektrolytů, nikoliv podávání vody!

V případě, že máte dojem, že váš kůň má závažné potíže související s náhlým úbytkem elektrolytů, raději se nepouštějte do experimentů se slanou vodou a volejte ihned veterinárního lékaře. Za jistých okolností může být nezbytně nutné aplikovat elektrolyty bezodkladně, dokonce pro rychlý nástup účinku i intravenózně.