Pravidelné zimní podvečerní vzdělávací semináře známé jako „Hovory K“ se staly již na Novojičínsku tradicí, tento byl však výjimečný svou délkou i počtem přednášejících odborníků na výživu koní z různých částí České republiky.

Úvodního slova se ujal za ASCHK spolek Nový Jičín MVDr. František Horník, který všechny přítomné přivítal a zároveň svou přednáškou na téma Nutriční požadavky koní otevřel dopolední blok přednášek. Pak doktor Horník popsal koně jako pastevní zvíře, zdůraznil nutnost vysokého obsahu vlákniny v jeho stravě, možnost příjmu potravy ideálně 14-20 hodin denně po malých dávkách - na rozdíl od přežvýkavců. Upozornil na skutečnost, že nedostatek vlákniny mívá za důsledek narušení psychické a fyzické kondice koně, protože u tohoto živočišného druhu je silná potřeba pocitu plného trávicího traktu. Prozradil také, že fermentace vlákniny probíhá až v tlustém střevě. Zmínil se dále o rozdělení živin (voda, bílkoviny, sacharidy, tuky), jejich doporučeném příjmu, zdrojích, typech a samozřejmě využití v těle.

O výživě hříbat a zdravotních komplikacích hříbat spojených s výživou z pohledu chovatele – veterináře přijela z Kliniky chorob koní Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně přednášet MVDr. Markéta Sedlinská, Ph.D. Rozdělila hříbata do kategorií dle věku. U novorozených hříbat zdůraznila velký význam mleziva jako zdroje energie a obranyschopnosti, protože imunoglobuliny neprojdou přes placentu. Do 24 hodin po narození má hříbě sníženou produkci HCl v žaludku, takže Ig projdou až do tenkého střeva, odkud prochází do krevního oběhu. Pokud kobyla pustí mléko před porodem, je vhodné oddojit mlezivo a podat ho hříběti z láhve.

Další část přednášky věnovala Dr. Sedlinská zdravotním komplikacím hříbat spojeným s výživou. Jmenovala zadržení smolky (příznivý vliv mleziva), výtok mléka z nozder po napití jako důsledek vrozených deformit nebo příliš mléčné klisny, žaludeční vředy hříbat a jejich projevy (napije se jen trochu, vrže zuby, mlíko nepolkne), flexní kontraktury jako důsledek překrmování klisen (doporučila omezit pohyb hříběte a podat oxytetracyklin). Zmínila i krmení hříběte-sirotka náhražkou ve formě polotučného kravského mléka s dextrózou a minerálním olejem.

Vliv výživy a dnešního poškozeného životního prostředí na zdravotní stav koňské populace hodnotil biochemik RNDr. Josef J. Šmarda, B.Sc., který více než 20 let působil ve výzkumu ve Smarte ImmunoSystems Ltd. v Calgary v Kanadě. Uvedl, že byl pozorován pokles Ig v mlezivu, změny pH půdy ovlivňující absorpci Zn, Se a dalších mikroprvků. Z celkových rozborů krve koní z ČR vyplývá nedostatek všech makro- i mikroprvků krom Fe a Al.

Jako posledního v dopolední části jsme vyslechli Ing. Dušana Kořínka, jenž se zabýval požadavky na optimální složení krmné dávky jednotlivých kategorií sportujících koní. Snad nejpřínosnější bylo tabulkové srovnání živin jednotlivých krmiv (obilovin), kdy nejlépe pro koně vychází samozřejmě oves. Zajímavý byl i poznatek, že melasa není až tak zdroj energie, ale spíš zchutňovadlo. Dále - jakožto zástupce fy. Schaumann - porovnával jednotlivé druhy granulí různých výrobců. Podklady jeho přednášky najdete na stránce http://www.schaumann.cz/ke-stazeni/produktove-letaky/prednaska_Suchdol_29-03-2007.pdf.

Následovala asi hodinová přestávka spojená s obědem.

V odpolední části nás ing. Lenka Gotthardová seznámila s historií parforsních honů v Čechách a na Moravě a jejich obnovenou tradicí z roku 1995.

Neméně zajímavá přednáška o vitamínech a minerálech, jejich zdrojích, účincích a potřebě ve výživě koní zazněla také z úst ing. Lenky Papešové, Ph.D., spoluzakladatelky a dnes už bývalé členky společnosti Biofaktory, kde 26 let úspěšně působila v oblasti výzkumu a výživy drůbeže a koní. Dozvěděli jsme se, že vápník (Ca) nelze předávkovat, proto jsou lepší vyšší dávky než nízké. Vápník se má podávat ideálně ve formě monofosfátu. Vysoké dávky Ca omezují vstřebávání Zn, proto je nutné dodávat i ten.

Zmínila i další důležité minerály:

• sodík (Na), kdy nedostatek soli se projevuje zježenou srstí, vyšším pocením a olizováním předmětů;
• železo (Fe), které se vstřebává v ionizované formě v tenkém střevě, takže podávání bioplexů je zbytečné a využitelnost anorganických sloučenin je dobrá. Tato informace má význam především z cenového hlediska;
• zinek (Zn), který má spolu s biotinem a methioninem vliv na kvalitu kůže, srsti, kopyt;
• mangan (Mn), jehož nedostatek se projevuje zpomalením pohlavního vývoje a nepravidelností ovulace;
• selen (Se), což je antioxidant, který chrání organismus před svalovou dystrofií a nekrózou srdce (spolu s vit. E). Jeho nedostatek může zapříčinit úmrtí hříběte na svalovou dystrofii, nadbytek zase vypadávání srsti, drolení rohoviny;
• chlór (Cl), jehož nedostatek má na svědomí málo HCl a s tím i zhoršenou schopnost trávit bílkoviny.

Závěr semináře patřil MVDr. Petru Pokornému a výživě březích a kojících klisen. Zdůraznil, že krmení březí klisny má být stejné jako jalové. v případě kojící klisny se má zvýšit krmná dávka na 200 %. Upozornil na častý problém překrmování březích klisen a z toho vycházející vývojové problémy hříbat, zdůraznil potřebu přísunu minerálních látek a zmínil se, že podávat jádro březím není nutností.

Bohužel i přesto, že akce tohoto zaměření a především rozsahu jsou v Moravskoslezském kraji ojedinělé, zůstal sál kulturního domu ve Starém Jičíně poloprázdný, což je určitě škoda.

Stránky pořadatele akce, Svazu chovatelů koní Moravy a Slezska, spolek Nový Jičín (www.aschkspoleknovyjicin.estranky.cz ).