Kůže slouží jako ochranná bariéra proti patogenům a chemickým látkám, reguluje tělesnou teplotu, zabraňuje dehydrataci, její neporušenost je nezbytná pro dobré zdraví a pohodu zvířete. Jak důležité je její zdraví a nebezpečné mohou být dopady kožních poranění pro koně, dokládá statistika USDA: u koní mladších dvaceti let je 16–27 % eutanazií prováděno v důsledku zranění, ran nebo traumatu. Léčba ran u koní proto zasluhuje tu nejvyšší prioritu.

Léčba každé rány u koně vyžaduje individuální přístup. Proto existuje obrovská variabilita v léčbě, medikaci, obvazových technikách a technikách bandážování.

Jednou z perspektivních metod léčby ran u koní je aplikace kmenových buněk. Kromě urychlení hojení je její přidanou hodnotou výrazný regenerační efekt na postiženou tkáň, což mnohonásobně zvyšuje úspěšnost léčby všech typů ran včetně těžkých a komplikovaných.

Co je základem úspěšného managementu ran?

Rány u koní se vyskytují v mnoha různých tvarech, velikostech, lokalizacích a stupních závažnosti. Každá rána je jedinečná, vyznačuje se specifickými charakteristikami a faktory, které ovlivňují proces jejího hojení. K dosažení co nejlepšího výsledku je třeba ránu správně klasifikovat.

Odřeniny a abraze

Odřeniny jsou povrchové rány, které obvykle vznikají po kontaktu s tvrdým a často drsným povrchem, jako jsou stromy, ploty nebo překážky. Jedná se o povrchové, minimálně traumatizující poškození kůže s minimem krvácení. Často lze pozorovat, jak z poškozeného povrchu kůže vytéká čirá žlutá tekutina (sérum), která nakonec vytvoří strup. Odřeniny a abraze se obvykle hojí bez komplikací a vyžadují minimální léčebný zásah. Obvykle postačí udržovat odřenou oblast čistou a suchou a aplikovat vhodnou mast.

Tržné rány

Tržné rány zahrnují roztržení a úplné narušení všech vrstev kůže, často v několika směrech. U koní jsou často způsobeny zapletením do drátů, ale mohou být také výsledkem kontaktu s jakýmkoli ostrým předmětem. Tržné rány plné tloušťky kůže často zasahují svaly, šlachy, kosti, krevní cévy a nervy. Tyto životně důležité struktury jsou málo chráněny a mohou se proto snadno poškodit. Proto je velmi důležité, aby tržné rány na jakékoli části těla, zejména však na nohou, byly posouzeny veterinářem. Lokalizace, velikost, směr a povaha tržné rány, její stáří a kontaminace, jaké další struktury jsou zasaženy – to jsou vzájemně související faktory, které ovlivňují výsledný stav tkáně po vyhojení, a to jak z funkčního, tak i kosmetického hlediska.

Bodné rány

Bodné rány vznikají, když ostrý a obvykle tenký cizí předmět pronikne kůží, což způsobuje poškození hlubších struktur; častými viníky jsou hřebíky, dráty, větve či dřevěné kolíky. U bodných ran majitele koně může zmást často na první pohled zanedbatelné poškození kůže. Přitom nebezpečí spočívá nejen v poškození kůže, ale také v poškození a potenciální infekci hlouběji uložených struktur, zejména pokud jsou těmito strukturami klouby nebo šlachové pochvy. Bodné rány, pokud dojde k infekci, mohou ohrozit nejen kariéru, ale i život zvířete. Je nezbytné, aby všechny bodné rány, zejména ty v blízkosti kloubů nebo šlach, byly co nejdříve vyšetřeny veterinářem. Pokud je penetrující předmět stále přítomen, je důležité nechat jeho odstranění na veterináři, protože nesprávné odstranění cizího tělesa může způsobit více škody než užitku. 

Kde je kůň nejsnáze zranitelný?

K nejčastějším (více než 60 %) poraněním u koní dochází na distálních končetinách. Jejich management je obtížnější, protože kůže kolem rány na distální končetině se hůře sešívá. Navíc kvůli obvykle rozsáhlé ztrátě tkáně a kontaminaci, omezenému krevnímu zásobení a pohybu se tyto rány obvykle pomaleji hojí, např. i ve srovnání s ranami na proximálních končetinách.

Jak se hojí koňské rány?

Podobně jako u většiny savců, úspěšné hojení kožních ran u koní zahrnuje sérii synchronizovaných biologických procesů, které obnovují integritu kůže. Proces hojení rány se obvykle dělí do čtyř fází. Délka a intenzita těchto fází se liší v závislosti na typu, anatomickém umístění a velikosti rány. První fáze, hemostáza, je okamžitou reakcí na zranění, při které dochází ke stažení krevních cév a tvorbě krevní sraženiny, která ucpe defekt ve stěně cévy. Zastavuje se krvácení a současně se do postiženého místa koncentrují růstové faktory, které podporují hojení rány. Následuje zánětlivá fáze, během níž do rány pronikají imunitní buňky, které ji čistí a uvolňují cytokiny a růstové faktory. Ve fázi proliferace začínají epitelové buňky migrovat z okrajů rány, aby ji pokryly. Současně se na místě rány aktivují tzv. dermální fibroblasty, které produkují kolagen a další proteiny, jež tvoří základ nové tkáně. Některé fibroblasty se mohou transformovat na myofibroblasty, které pomáhají s kontrakcí rány. V konečné fázi remodelace se střídavě ukládají a rozkládají proteiny extracelulární matrix, což vytváří stále organizovanější tkáňové prostředí.

Co jsou kmenové buňky?

Kmenové buňky jsou speciální typy buněk, které mají schopnost se neomezeně dělit a následně se diferencovat do různých typů buněk v těle. Tato unikátní vlastnost z nich činí cenný nástroj pro léčbu a regeneraci tkání u lidí i zvířat. K hojení ran se využívají tkáňově specifické kmenové buňky snadno získatelné izolací nejčastěji z kostní dřeně, tukové tkáně, krve nebo pupečníku. 

Jak kmenové buňky podporují hojení ran?

Mnoho experimentů a studií naznačuje, že inovativní léčba pomocí aplikace kmenových buněk může zlepšit rychlost a kvalitu hojení ran. Při aplikaci do zraněné oblasti kmenové buňky podporují regeneraci poškozených tkání tím, že se diferencují na specifické buňky potřebné pro jejich opravu, jako jsou buňky kůže, svalů či krevních cév. Kmenové buňky navíc uvolňují růstové faktory a cytokiny, které snižují zánět, podporují novotvorbu cév (angiogenezi) a stimulují aktivitu dalších buněk zapojených do hojení rány. Tento proces nejen urychluje hojení, ale také zvyšuje kvalitu nově vytvořené tkáně. To může výrazně zlepšit výsledky léčby, zejména u komplikovaných a těžkých ran, které se konvenčními metodami obtížně hojí.

Jaké výsledky v léčbě ran kmenovými buňkami přinášejí klinické studie?

Klinická studie na koních s těžkými poraněními nohou

Jedna z prvních klinických studií zahrnovala čtyři koně s těžkými poraněními nohou způsobenými ploty na ranči. Všichni koně byli léčeni kmenovými buňkami získanými z pupečníku dárce. Výsledky byly velmi dobré – kmenové buňky byly přijaty bez jakékoliv imunitní reakce nebo odmítnutí a významně zlepšily hojení ran. Kromě zkrácení doby hojení byla regenerace tkání mnohem efektivnější, což vedlo k menším jizvám ve srovnání s konvenčními léčebnými metodami. 

Případová studie na půlročním hříběti

Další studie se zaměřila na léčbu nehojící se rány u šestiměsíčního hříběte pomocí kmenových buněk z Whartonova rosolu aplikovaných ve formě gelu. Při první aplikaci byla plocha rány 7,28 ± 0,2 cm². Čtyři dny po čtvrté aplikaci se plocha rány zmenšila na 1,90 ± 0,03 cm² (tj. regrese o 74 %). Po léčbě nebyly zaznamenány žádné místní ani systémové vedlejší účinky a hojivý proces probíhal bez vzniku výraznější jizvy. Při propuštění z kliniky byla plocha rány 0,38 ± 0,01 cm² a celková regrese dosáhla 80 %. Pět dní poté byla rána zcela zahojená. 

Léčba chronických ran distálních končetin u arabských koní

Studie zaměřená na účinek mikrovezikul odvozených z mezenchymálních kmenových buněk (MVs) při hojení chronických ran distálních končetin u arabských koní zahrnovala dvanáct koní rozdělených do dvou skupin dle typu ran: rány s granulační tkání (skupina I) a ulcerované rány (skupina II). Každá skupina byla dále rozdělena na podskupiny, kde jedna podskupina obdržela léčbu MVs a druhá sloužila jako kontrola. Výsledky ukázaly, že u skupiny I došlo k významnému zkrácení doby hojení na 70 ± 3,5 dnů oproti 100 ± 4,32 dnům v kontrolní skupině. Ve skupině II se rány vyléčily během 27 ± 2,3 dnů, zatímco kontrolní skupina potřebovala 41 ± 3,1 dnů. Tyto výsledky prokázaly, že MVs výrazně zlepšují hojení ran, podporují angiogenezi, sekreci růstových faktorů, syntézu kolagenu a regeneraci tkání, což vede k rychlejšímu a efektivnějšímu uzavření ran. 

Použití kmenových buněk představuje nové možnosti v léčbě a regeneraci koňských ran a tkání. Studie a klinické případy ukazují, že kmenové buňky mohou významně zkrátit dobu hojení, zlepšit kvalitu zhojené tkáně a snížit vznik jizev. Za účelem optimalizace použití kmenových buněk a dosažení co nejlepších terapeutických výsledků je třeba pokračovat ve výzkumu této problematiky.

Zdroje:

• Harman, R. M., Theoret, C. L., & Van de Walle, G. R. (2021). The Horse as a Model for the Study of Cutaneous Wound Healing. Advances in Wound Care (Vol. 10, Issue 7, pp. 381–399)
• Lanci, A., Merlo, B., Mariella, J., Castagnetti, C., & Iacono, E. (2019). Heterologous Wharton’s Jelly Derived Mesenchymal Stem Cells Application on a Large Chronic Skin Wound in a 6-Month-Old Filly. Frontiers in Veterinary Science (Vol. 6). 
• Iribarne, A., Palma, M. B., Andrini, L., Riccillo, F., Rodriguez, D., Casella, M., Garay, F., Zabala, J. S., Mazza, L., Muro, A., Buero, G., Miriuka, S. G., Carosella, E., & García, M. N. (2024). Therapeutic Potential in Wound Healing of Allogeneic Use of Equine Umbilical Cord Mesenchymal Stem Cells. International Journal of Molecular Sciences (Vol. 25, Issue 4, p. 2350). 
• Hassan, M., Abdallah, A., Shamaa, A., & Abu-Seida, A. (2024). Clinical Effect of Mesenchymal Stem cell-Derived Microvesicles as Adjunctive Treatment to Surgery on Healing of Distal Limb Chronic Wounds in Arabian Horses. Egyptian Journal of Veterinary Sciences (Vol. 55, Issue 6, pp. 1765–1774). 

MVDr. Mária Vinczeová je členkou týmu projektu Avecell. AVECELL® je veterinární projekt Medicínského centra Praha, v němž se tým odborníků zaměřuje na výzkum a využití nových metod léčby pomocí aplikace kmenových buněk ve veterinární medicíně.