Proč by u koní měly být s dvojčaty problémy, když celá řada jiných chovaných zvířat a mazlíků mívá dvě a více mláďat, dokonce i krávy? Bohužel u koní je situace jiná; plod v děloze klisny se vyvíjí podle specifických pravidel, rozdílných například od lidí či již zmíněných krav, a ty vývoj koňských dvojčat výrazně znevýhodňují.

Tak například:

• Koňská děloha je svojí stavbou přizpůsobená k tomu, aby se v ní vyvíjel a rostl jen jeden plod. Skládá se ze tří částí: děložního těla uprostřed, a dvou děložních rohů, které z něho vybíhají. Podobně vypadají i dělohy jiných zvířat a právě v jejich rozích se často vyvíjí větší počet plodů. Vyvíjející se plod hříběte je zpočátku také v jednom z těchto dvou rohů, jakmile však dostatečně vyroste, je do dělohy doslova natěsnán tak, že zabírá celé její tělo a jeho dlouhé zadní končetiny celý jeden roh. Zabírá tak až ¾ celé dělohy a pro případný druhý plod tam prostě není dost místa. To ale není vše. Plod je obalen plodovými obaly, placentou, která je pevně spojená s děložní sliznicí. Díky tomuto spojení si může plod brát od matky živiny a kyslík a vracet jí odpadní produkty a oxid uhličitý. U koní je toto spojení rovnoměrné po celé ploše placenty, čili po třech čtvrtinách vnitřního povrchu dělohy. Pokud by se měl do zbytku dělohy vměstnat ještě jeden plod, zabíral by zbytek jednoho rohu a plocha, kterou by získával živiny a kyslík pro svůj růst a vývoj, tak bude příliš malá. Problém ale nebude mít jen jeden plod, nýbrž i ten druhý: ten se totiž také nebude moct dostatečně rozpínat a zabírat si přiměřeně velkou plochu dělohy pro svoji výživu... Proto se dvojčata rodí v lepším případě menší než obvyklá hříbata, v horším případě jedno svůj vývoj a tedy i život ještě v děloze zastaví a v tom nejhorším uhynou plody oba.
• Skoro roční březost je pro klisnu a její dělohu velká námaha a je třeba odpočinku; pokud ale klisna dává hříbata každý rok, jak si může její tělo odpočinout? Jednoduše: umístění plodů v děloze se střídá; jednou je plod v jednom rohu, další březost se pak plod usídlí do rohu druhého a ten předchozí „odpočívá". V případě, že se dvojčata vyvíjela v obou děložních rozích, jdou do další březosti oba rohy „unavené" a může se stát, že klisna bude hůře zabřezávat.

Příroda ví svoje: matka-klisna mnoho investuje do svých potomků, a přesto se jí nepodaří oba dva donosit či „odchovat". To je pro ni značně nevýhodné a takové matky v přírodě „nemají šanci" se dále množit a své předpoklady pro rození dvojčat předávat dalším generacím... Během evoluce se osvědčily ty matky, které donosily vždy jen jednoho potomka - narodil se silný, matka ho mohla dobře živit a byla velká šance, že se dožil dospělosti a dále rozmnožil. Paradoxně tak rození jen jednoho jediného mláděte na jednu matku znamenalo pro stádo koní celkově více dostatečně silných potomků.

Proč tedy každou chvíli slyšíme o dvojčatech, ať už narozených nebo „zatím jen" zplozených, když by podle všeho díky dlouhé evoluci vlastně měla tato schopnost u koní zaniknout? V první řadě je třeba si uvědomit, že v současné době, kdy se běžně zjistí vícečetné březosti klisny už na počátku, není problém jeden plod odstranit a klisna tak úspěšně jedno hříbě z dvojčat donosí; předá mu svoji schopnost „mít dvojčata" a vše se v každé další generaci opakuje. Dá se říct, že právě kvůli tomu se dvojčata u dnešních domácích koní vyskytují častěji, než tomu bylo dřív nebo než je tomu u koní divoce žijících.

Jak je ale vlastně možné, že se občas v koňské děloze, určené přírodou pro vznik jediného hříběte, objeví dva nové životy?

Jak vznikají dvojčata

U klisny během říje dozrává ve svém obalu na vaječníku vajíčko, ke konci říje jeho obal praskne a vajíčko se uvolní do vejcovodu (ovulace). Poté ho mohou případné přítomné spermie oplodnit: jedna z nich do něho pronikne a splynou jejich jádra. Vznikne první buňka nového živočicha, která tak získala z jader vajíčka a spermie genetickou informaci od matky a otce: zygota. Ta se dále dělí na stále více a více buněk, které se začnou rozrůzňovat, vznikají postupně různé tkáně a orgány, nové tělo.

Dvojčata, tedy dva zárodky současně, mohou vzniknout v podstatě dvěma způsoby:

Ovuluje jedno vajíčko, je oplozeno jednou spermií, ale později se rozdělí na dvě zygoty. Tak vzniknou jednovaječná dvojčata, která vlastně jsou obě potomky jediného vajíčka a jediné spermie, mají stejnou genetickou výbavu - jsou stejná. To ale u koní nebývá příliš časté, podle výzkumů aberystwythské university (ve Walesu) je pouze 5,2 % koňských dvojčat jednovaječných.

Během říje neroste na vaječníku klisny pouze jedno vajíčko, ale rovnou dvě. Obě pak ovulují (tzv. vícečetná ovulace), obě jsou oplozená - každé jednou spermií - a vznikají dvě různé zygoty. Těmto dvojčatům se říká dvojvaječná, a u koní jsou výrazně častější, představují až 94,8 % všech dvojčat.

Proč se ale klisně na vaječníku vytvoří a uvolní dvě vajíčka místo jednoho? I zde je příčin více:

• Za prvé to je genetika a možná i plemenná příslušnost; zatímco u ponyů se dvojčata vyskytnou velmi vzácně, u plnokrevníků je s nimi třeba počítat.
• Dále bylo zjištěno, že vícečetné ovulace se vyskytují častěji u klisen velmi dobře živených a především pak starších 15 let. Podle výzkumů dozrávají dvě vajíčka najednou pouze u 13 % klisen ve věku 3-5 let, avšak u 35,1 % klisen ve věku 18-22 let.
• Vícečetné ovulace se navíc častěji vyskytnou uprostřed chovné sezóny (červen/červenec/srpen na severní polokouli). Naopak během prvních poporodních říjí bývá vícečetných ovulací výrazně méně.

Na druhou stranu - díky tomu, že jsou i u koní častější dvojvaječná dvojčata, lze tuto nežádoucí událost dost dobře předpovědět a zabránit jí tím, že se klisna během říje důkladně vyšetří. Pokud se zjistí, že roste a chystá se ovulovat více vajíček, jednoduše se tuto říji nepřipustí.

Boj mezi dvojčaty od samotného začátku

Ať jednovaječná či dvojvaječná, dvojčata se musí v těsné děloze klisny nějak pomačkat. Počítat lze se třemi variantami:

Někdy si oba plody „rozdělí" plochu dělohy stejnoměrně, tedy 50:50. Zcela logicky mají oba stejnou šanci na přežití, avšak každému přitom zůstává příliš malá plocha dělohy na dostačující výživu. Výsledkem bývá narození dvou příliš malých a málo životných hříbat, která často uhynou brzy po narození. Pokud přesto přežijí, jen vzácně dosáhnou v dospělosti očekávané velikosti a výkonnosti.

Jeden plod se ale může začít rozpínat o trochu více a dělohu si tak sourozenci obsadí v poměru například 60:40. Budou se zpočátku vyvíjet normálně, ale obvykle v poslední třetině březosti dojde na lámání chleba a menší plod už nebude dostatečně vyživován, takže uhyne. Bohužel často způsobí abort i svého většího sourozence.

Ale může se i stát, že jeden plod se bude roztahovat skutečně hodně, rozdíl v rozložení dělohy mezi plody bude velký, například v poměru 80:20. Menší plod zůstane pouze v horní části jednoho děložního rohu a nebude mít prostor, takže brzy uhyne. Může zůstat v děloze mumifikován a nijak svému sourozenci nemusí uškodit. Ten se může narodit normálně, jen bude menší, než by se čekalo.

Trochu statistiky

Jak je to s úspěšností donošení koňských dvojčat? Čísla promlouvají:

• Dříve, než se zavedlo vyšetřování klisen ultrazvukem a umožnilo se tím manuálně snižovat výskyt dvojčat, byla vícečetná březost příčinou až 20-30 % všech abortů a stala se tak jejich nejčastější příčinou.
• Uvádí se, že pouze v 9 % klisna dvojčata donosí.
• Pokud se narodí dvojčata, pak jsou až v 64,5 % případů obě dvě mrtvá, ve 21 % zůstane jedno živé hříbě a obě přežívají pouze v 14,5 % případů.
• Jinými slovy: z 1 000 klisen, které počnou dvojčata, 90 obě hříbata porodí v řádném termínu (tedy nepotratí ani jedno), ale pouze 13 z onoho 1 000 klisen se narodí obě hříbata živá. To samozřejmě ještě neříká nic o tom, zda se dvojčátka dožijí dospělosti...

Proč nechtít dvojčata?

Statistika mluví jasně - šance, že vícečetná březost u klisny dopadne pohádkově dobře, je velmi nízká. Mnohem pravděpodobněji lze očekávat potraty či narození mrtvých nebo neživotných drobečků. Ale nese to s sebou i další problémy:

• V případě potratů dvojčat hrozí klisně větší riziko zadržení lůžka se všemi jeho komplikacemi (záněty dělohy, schvácení kopyt...).
• Tak jako u lidí i u koní se dvojčata rodí dříve, než je očekávaný termín; chovatel na to nemusí být vůbec připraven a opozdí se v případné pomoci.
• Pomoc navíc může být velmi důležitá: dvojčata se často pojí s komplikovaným porodem, který ohrožuje na životě nejen hříbata, ale i jejich matku. Plody se totiž nemohou stočit do běžné porodní polohy, aby snadno prošly porodními cestami.
• Pokud už se narodí živá dvojčata, je velmi důležité hlídat, aby oba novorozenci do sebe dostali včas potřebné množství kolostrálních nebo aspoň „umělých" protilátek. To může chovatel propásnout, především v případě, že narození dvojčat nečekal.
• I později se může se stát, že matka bude mít nedostatek mléka pro dva hladové krky. Bude potřeba drobečky dokrmovat!
• Živě narozená dvojčata potřebují celkově lepší až skutečně intenzivní odbornou péči, protože budou jistě malá a slabá, popřípadě nevyzrálá. Mnoho dvojčat má nedostatečně vyvinutou kostru, což se často projevuje angulárními nebo flexními deformitami (překlubování či končetiny křivé do O nebo X).

Jak zabránit tomu, aby klisna měla dvojčata?

Vývoji a narození dvojčat u koní často zabrání samotná příroda. Pokud už se stane, že se uvolní dvě vajíčka a jsou oplozená, dochází nezřídka k samovolnému úhynu jednoho nebo obou z nich, a to většinou ještě před 20. dnem březosti. Až 70 % všech vzniklých dvojčat se vyvíjí společně v jednom rohu dělohy (unilaterální), z nich pak až v 80 % jedno přirozeně uhyne. Pokud se však vyvíjí každý zárodek v jednom rohu (bilaterální březost), mají v těchto prvních stádiích březosti oba stejnou šanci na přežití a k samovolnému úhynu obvykle nedojde; o to větší komplikace je však později čekají.

Jednou z možností je proto vyčkat zhruba do 20. dne březosti a klisnu kontrolovat, zda jeden zárodek skutečně sám nezmizel.

Nejčastější a zatím i nejúčinnější metodou, jak zabránit vývoji dvojčat u koní, je tzv. manuální redukce, známá také pod pojmem „rozmáčknutí" zárodku. Úspěšnost této metody je až 96 %, pokud se provede mezi 13. a 16. dnem březosti! Za dohledu ultrazvuku veterinář jeden zárodek skutečně rozmáčkne, a to buď palcem a ukazovákem nebo ultrazvukovou sondou proti pánvi. Je to také důvod, proč se doporučuje vyšetřit klisnu ultrazvukem již v tuto dobu; zárodky jsou totiž v děloze volně pohyblivé a v případě dvojčat je lze od sebe snadno oddálit, aby se při zamáčknutí jednoho nepoškodil i druhý. Pokud se nachází každý zárodek v jiném rohu dělohy, lze tuto manuální redukci provést i trochu později.

Při rozmáčknutí zárodku však dochází k podráždění děložní výstelky, což spustí hormonální kaskádu končící nedostatkem progesteronu (hormonu důležitého pro udržení březosti). Může tak dojít i k úhynu druhého zárodku. Tomu zabrání podání protizánětlivých léků.

Počet zárodků lze snížit i později, například metodou TUA (transvaginal ulstrasound-guided aspiratio, čili vysátí za kontroly ultrazvukem). Nejvhodnější doba pro toto ošetření je do 30.-35. dne březosti, kdy je poměrně vysoké procento pravděpodobnosti, že klisna úspěšně ponechané dvojče donosí. Pokud se zárodek aspiruje po 42. dni březosti, výrazně roste riziko celkového ukončení březosti.

Samozřejmě je možné ukončit celou březost podáním prostaglandinu F2alfa (PGF2α). Pokud se toto ošetření provede včas, tedy do 21. dne březosti (ideálně hned při prvním vyšetření a zjištění vícečetné březosti), dostaví se další hodnotná říje asi za dva týdny, takže chovatel neztratí zbytečně mnoho času. Tento zásah lze provést i později, samozřejmě s větší ztrátou „chovatelského" času.

Závěrem

Pokud se zjistí vícečetná březost klisny, je třeba jednat; v žádném případě není dobré doufat, že se narodí živá, zdravá a silná dvojčátka. Jednat je navíc třeba rychle, protože pokud byste redukovali počet zárodků nebo přerušovali březost později, může se stát, že už nestihnete klisnu v dané sezóně znovu úspěšně připustit! Pokud se prevence nezadaří a na světě jsou živá dvojčátka, je třeba jim právě první dny až týdny života věnovat velmi intenzivní a odbornou péči, aby přežila a co nejlépe vyrostla. Vždy je však lepší vůbec vývoj dvojčat v děloze nedovolit.

Použité informace:

M. C. G. Davies Morel: Multiple Pregnancies: Double the Trouble, The Horse, 7/2008.
Teh Horse Staff: Orphans and Twins in Horses, The Horse, 7/2006.
J. Mottershead, K. St. Martin: Double Trouble - The Twin Dilemma. Equine-Reproduction.com, Appaloosa Journal, 2005
E. Larson: Manual Reduction of Twins in Mares (AAEP 2010), The Horse, 1/2011