Anatomicky jsou koně klasifikováni jako nepřežvýkaví býložravci. V evolučním procesu se zažívací aparát přizpůsobil postupnému a dlouhodobému příjmu krmiva a trávení živin z krmiv, bohatých na vlákninu. Koně celodenním spásáním stepních, chudých živinami travin, proto nejsou přizpůsobeni k příjmu a trávení velkého jednorázového množství koncentrovaných krmiv. Koně mají proto na rozdíl od skotu jednoduchý žaludek a vlastní trávení probíhá hlavně v tenkém a tlustém střevě. Tenké a slepé střevo svojí mikrobakteriální činností vlastně nahrazují činnost a funkci bachoru u skotu. Mikroorganismy produkující enzymy štěpí krmivo a konvertují na organické kyseliny (zdroj energie), mikrobiální protein, vitaminy skupiny B (biotin) a plyny. Koně si tyto enzymy nejsou schopni vytvořit a proto je funkce mikroorganismů pro trávení nezbytná.

U koně je kapacita trávicího ústrojí ze 60% tvořena tlustým a slepým střevem, žaludek se podílí pouze 9%. Takto utvářené trávicí ústrojí umožňuje přijímat pouze velké množství krmiva kontinuálně po dlouhou dobu. Na příjem l kg sena potřebuje asi 40 - 50 min. Tento fakt je chovateli velmi často opomíjen. Často jsou koně krmeni pouze 2x denně a nuceni tak přijmout velké množství krmiv (hlavně koncentrátu) během krátkého času. Toto krmivo se potom nestačí rozložit v tenkém střevě a ve formě sacharidů postupuje do tlustého střeva, kde negativně ovlivňuje prostředí pro mikroorganismy a mohou tak vzniknout podmínky pro vznik zácpy nebo koliky.

 

Co tedy kůň potřebuje a z čeho krmnou dávku sestavit?

Prvním požadavkem je zabezpečení zdravotně nezávadné vody. V dnešní době rozvinutých vodovodních řádů a tím tedy i možností napojení samonapaječky by neměl být problém s množstvím a kvalitou vody. Pro chovatele, kteří budou využívat vlastních vodních zdrojů je nutné vědět, že potřeba pro hříbě je 7-10 l/100 kg ž.hm. a 3-10 l/100 kg ž.hm- pro dospělého koně. Kvalitu vody je žádoucí zjistit rozborem v laboratoři OHES.

 

Energie a bílkovina:

Z tab. č. l je možné vyjít z potřeby těchto živin na ž.hm. Samozřejmě u laktujících klisen a intenzivně zatěžovaných sportovních nebo dostihových koní je potřeba vyšší. Odhad živé hmotnosti pro chovatele, kteří nemají k dispozici váhu, může vycházet ze vzorce pro výpočet:

 

Živá hm.	100	150	200	250	300	350	400	450	500	550	600	650
Potř.energie*	18,9	25,4	31,9	37,8	43,2	48,5	53,4	58,6	63,4	68,2	72,7	77,7
Potř.bílkovin*	94,8	129	159	189	216	242	269	293	317	340	363	386
* Potřebu energie v MJ je nutné podle hmotnosti koně přepočítat na kg ž.hm. * Potřeba bílkovin udána v g.

 

Vláknina:

Pro fyziologickou funkci trávicího aparátu je nezbytný přísun 0,5 kg hrubé vlákniny na 100 kg ž.hm. Z hlediska chutnosti a obsahu specifických látek můžeme počítat s max. množství krmiv do KD pro koně o hmotnosti 500-600 kg.
Tab. č.2:

Maximální hmotnost krmiv pro koně o hmotnosti 500-600 kg:

Luční porost	20-40 (kg)
Jetel a vojtěška na zeleno	15
Řepný chrást	15-20
Travní siláž	10-20
Kukuřičná siláž	15-20
Siláž z řepného chrástu	10-12
Seno luční	15
Senáž z jetele	5
Sláma krmná	6
Krmná řepa	25
Krmná mrkev	10
Cukrovka	15
Sušené řízky	2
Brambory silážované	15
Kukuřice	6
Pšenice	0,5-1
Melasa	1-1,5

 

Minerální látky:

Vápník a fosfor mají hlavní význam pro stavbu a funkčnost kostry. Hořčík a vápník hrají významnou roli v řízení a dráždivosti svalových vláken. Nadbytek Ca snižuje využití hořčíku, manganu, železa a zinku. V zimním období, kdy je vysoký příjem vlákniny, se využití Ca snižuje a zvyšuje se jeho potřeba. Poměr Ca:P je zhruba 1,6:1. Fosfor je součástí mnoha org. sloučenin - fosfoproteidů, nukleoproteidů, fosfolipidů, ATP, ADP a dalších. Spotřeba stoupá se zvýšeným energetickým výdejem. Důležitý je dostatek vitaminu D, který ovlivňuje jeho metabolismus.

Zinek napomáhá růstu a je součástí enzymů, podporující oxidaci. Nedostatek zinku způsobuje poruchy kůže, srsti nebo kopyt. Nedostatek může vzniknout i při zkrmování velkých dávek vápníku. Potem se vylučuje značné množství chloridů a dalších mineralních látek. Je proto žádoucí zabraňovat pocení koní. Trénovat v létě v chladnějších hodinách (ráno - večer), v zimě u koně v celoročním tréninku ostříhat po těle srst a v čase klidu - odpočinku dekovat, omezovat krmiva zvyšující pocení (krmná řepa - saponiny). Mělo by být samozřejmostí, aby koně měli ad libitní přístup k solnému nebo lépe minerálnímu lizu, ve kterém je po zvýšené námaze dostatek mono-dikalciumfosfátu, napomáhajícího odstranit svalovou únavu.

 

Vitamíny:

Potřeba vit. A zabezpečovaná hlavně beta karotinem se zvyšuje hlavně v zimním období. Vysoký obsah beta karotinu je v zelené píci, senáži a pícních moučkách. Vit. D se v dostatečné hladině nachází v dobře usušeném seně. Vedle toho hladina vit. E bývá často opomíjena, přestože zvláště u hříbat a koní v zátěži je nesmírně důležitý. V organismu působí tokofelory jako antioxydanty a na buněčných membránách, tak brání oxidačním reakcím. Zabraňuje tak degenerativním změnám hlavně srdeční a kosterní svaloviny. Ve vazbě na Se ovlivňuje také imunitní reakce organismu. Potřeba vit E je kolem 1-2 mg/kg ž.hm./den. U dostihových koní roste potřeba a proto je doporučováno přidávat vit. E až do výše 4 mg/kg ž.hm./den. Potřeba vit. E stoupá také při zkrmování vyšších hladin mastných kyselin - zelené krmení, lněného semene a rybího tuku. Pro sající hříbata doporučuji 1x týdně přidat 200 mg vit.E a 1 mg Se, buď ve formě Na- selenitu, nebo lépe ve formě bioplexů .

 

Z čeho tvoříme KD - co kůň žere?

Krmná dávka se skládá z objemných krmiv a koncentrátů. Základ je tvořen kvalitním zeleným lučním senem, které má příznivé složení základních potřebných živin. Prašné, zaplísněné, vymáčené nebo odrolené seno je pro koně nevhodné a způsobuje koliky. V západních zemích je na trhu sušená celá kukuřice lisovaná do briket. Ty bývají upřednostňovány před senem pro vyšší obsah beta karotinu, konstantní látkový a živinový obsah a bezprašnost. Tento moment je někdy rozhodující u koní, kteří trpí alergií na pylová zrna nebo mají tzv. alergickou dušnost.

Hlavním druhým objemným krmivem je sláma. Je zdrojem hrubé vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Nejvhodnější je opět ovesná sláma, která je nejbohatší na listy a chuťově koním nejvíce vyhovuje. Denní dávka slámy by neměla překročit 1,2 kg na 100kg ž.hm/den. Vyšší dávky vedou k obstipaci tlustého střeva. Doporučit můžeme i siláž. Kvalitní senáž nebo siláž koně rádi přijímají a zase svojí bezprašností může přispět ke zlepšení onemocnění horních dýchacích cest. 2,5 kg siláže může nahradit 1 kg sena.

Jako koncentrát k objemu můžeme použít jak granulované, mačkané a celé jádro a přídavek sušeného ovoce - müsli. Pšenice a žito vzhledem ke svému obsahu lepkových bílkovin jsou méně vhodné. Obsah energie v 1kg ovsa odpovídá 0,9 kg ječmene nebo 0,85 kukuřice. Je proto důležité při změně jádra dodržovat týdenní navykací období.

K dispozici jsou často sušené cukrovarnické řízky, které by však v KD neměly přesahovat 10%. Řízky je nutné před krmením rozmočit asi 1 hod. (1 kg řízků na 4l vody). Při nedodržení této podmínky dochází k bobtnání řízků v žaludku, což může skončit rupturou.

Pšeničné otruby jsou pro koně atraktivní a dle kvality jich můžeme zkrmovat do 0,2 kg/ 100kg ž.hm. Obsahují mnoho fosforu a skoro žádný vápník. Proto při zkrmování otrub musíme vyrovnat poměr P:Ca - přikrmováním např. krmným vápencem.

Rostlinné oleje (slunečnicový kukuřičný) jsou primárním zdrojem energie. Koně krmené vysokou dávkou oleje vykazovali vyšší hladiny glukózy v krvi, než koně krmené klasickou KD. Při pokusech, kdy se porovnávala chutnost 10 různých olejů přidávaných do KD v množství až 15%, dávali přednost KD s kukuřičným olejem.

Lněné semínko se rovněž vyznačuje vysokým obsahem tuku(30%) a bílkovin (25%). Podáváme ho vždy převařené, jinak ve střevě váže vodu v poměru 1:8. Rozmočením uvolňuje mucinozní látky, které vytváří ochranný film na střevní sliznici. Lněné semeno je bohaté rovněž na selen. Dospělému koni podáváme 100-150 g/den. Převařením musíme docílit inaktivaci enzymu (limázy), aby nedošlo ke štěpení a vzniku kyanovodíku z linamarinu.

Bylinné směsi se začínají i u nás uplatňovat jako doplněk KD, kde působí jako zchutňovadlo, ale i celou řadou positivních vlivů na zdravotní stav organismu. Jsou podávány převážně při chronických poruchách jater, ledvin, dýchacího aparátu, artheritídách aj. Exaktně jejich vliv nebyl sice zatím průkazně dokázán, ale řada bylin - jejich výtažků - je součástí celé škály léčiv. Výtažek z ipecacuanhy působí jako sekretolytikum a expektorans. Jsou podávány směsi složené z anýzu, fenyklu, heřmánku, česneku, meduňky rozmarýny, tymiánu aj. Osobně mohu potvrdit positivní vliv zkrmování česneku jako insekticidní látky při výskytu subklinické letní vyrážky.

Pivní kvasnice obsahují okolo 50% bílkovin a jsou bohaté na vit. skupiny B. Dlouhotrvající zažívací problémy, potlačená střevní mikroflóra po aplikaci antibiotik, nechutenství - to jsou všechno indikace pro zkrmování kvasnic v množství cca 50 g/100kg ž.hm.

 

Problematika výživy koní je však natolik široká, že ji nemohu jedním sdělením obsáhnout.
Doporučuji každodenní kontrolu krmiva, jeho příjmu, znalost intenzity zátěže a zdravotního stavu koně. Doporučuji pravidelný kontakt s veterinářem - specialistou, který ve 1/4 letním intervalu pravidelně vyšetří koně z krevního vzorku na metabolismus, nebo se obrátit na naše pracoviště. Můžete tak předejít riziku trvalého poškození zdravotního stavu vašeho koně.