V posledních týdnech jsem se setkala se dvěma zajímavými případy a u obou byla v hlavní roli bránice. První klisna měla před několika lety úraz – spadla břichem na kmen stromu, druhý valach měl před měsícem koliku. U obou jsem se setkala s tuhostí bránice a neschopností se nadechnout do beder. U obou koní byla tuhost na té straně, kde byl úraz, respektive absence střevní peristaltiky. Proč je bránice při pohybu tak důležitá a proč s ní pracuji já při ošetření vašich koní?

Bránice je asi nejdůležitější dýchací sval. Vede od hrudní kosti k bederní páteři a odděluje hrudní a břišní dutinu. Hraje důležitou roli při souhře hrudníku a pánve koně během pohybu, a to mnohem větší než břišní svaly. Musí zajistit dýchání a je také součástí rozvoje pozitivního napětí mezi oběma pohybovými centry. Nejlépe si představíte funkci bránice u koně ve cvalu. Jeden cvalový skok = jeden nádech a výdech. Zavřete oči a představte si cválajícího koně. Během fáze vznosu se kůň nadechne, a poté začíná výdech s dopadem vnější pánevní končetiny na zem. Výdech končí s odrazem od vnitřní hrudní končetiny a zase začíná nádech. Kůň, který nemůže volně dýchat nemůže ani volně cválat.

        Viscerální projekce levé koňské břišní stěny (včetně bránice - 1)

Ještě dramatičtější situace je u skákání. Je třeba si uvědomit, jak velká hmota tlačí na bránici během doskoku (uvádí se okolo 250 kilogramů) – to vše musí bránice udržet na svém místě. A čím vyšší skok, tím větší síla na bránici působí. Pokud tedy nefunguje správně, můžete ke konci skákání pozorovat horší kvalitu cvalu, svaly jsou méně zásobovány kyslíkem a ochota/schopnost koně pracovat se rapidně snižuje. To vše díky zhoršenému dýchání.

U drezurních koní může nastat podobný problém třeba při přeskocích. I zde hraje velmi důležitou úlohu bránice. Čím kratší série je, tím náročnější je udržet stálý rytmus dýchání. Pokud kůň nedošlápne dobře pod tělo pánevními končetinami, nemá možnost se dobře nadechnout (nemá na to totiž dostatek času, protože cvalový skok je kratší), zvlášť, pokud jedete přeskoky každý skok. Po několika přeskocích pak s jistotou začne kůň dělat chyby, protože nedokáže udržet rytmus dýchání v průběhu cvalového skoku.

Co ještě ovlivňuje funkci bránice?

1. Chronické záněty dýchacích cest, přetížení dýchacího systému během tréninku (to vede k negativnímu napětí bránice). Tyto chronické záněty mohou mít i dlouhodobější efekt na funkci bránice. I když jsou tyto problémy už nějakou dobu vyléčené, může přetrvávat negativní napětí bránice a s tím související restrikce v dýchání – tím je ovlivněna i celková pružnost a schopnost nesení se.
2. Onemocnění trávicí soustavy – tady bych zmínila jako hlavní problém žaludeční vředy, hlavně proto, že žaludek přímo sousedí s bránicí. Představte si, že vás bolí žaludek, tak se asi nebudete chtít zhluboka nadechnout, protože by to mohlo zase bolet. Podobně to cítí i koně s vředy, špatně se jim dýchá, bránice je v negativním napětí a táhne bederní páteř dolů. Kůň se tedy nebude chtít vyklenout v zádech a zvednout se v hrudníku mezi lopatkami, nebude schopen aktivovat a podšlápnout pod tělo pánevní končetiny. Takže celý střed těla nebude dobře fungovat. Pokud má kůň i predispozice ke kissing spine a jezdec tyto projevy nebude řešit, tak je zaděláno na docela slušný problém.
3. Špatně padnoucí sedlo a/nebo sed jezdce – v případě, že sedlo nesedí jak má, kůň bude před nepříjemným tlakem uhýbat, takže se bude prohýbat v zádech. Bude tím tedy ovlivněna i funkce bránice, která nebude mít dostatek prostoru k vyklenutí do dutiny břišní při nádechu. Kůň bude dýchat víc povrchně a nebude využívat celou kapacitu plic. Výkonnost bude logicky nižší, než jsou možnosti koně. Podobná situace nastane i s nestabilním a/nebo hodně křivým jezdcem.
4. Stavba těla –  stavba těla koně je důležitý aspekt, zejména koně s mnohem vyšší zádí a s hrudníkem propadlým mezi lopatkami dopředu je potřeba korektně trénovat, aby byli schopni se naučit správným pohybovým vzorcům.
5. Způsob ustájení – důležitý je pohyb na čerstvém vzduchu.
6. Kvalita tréninku – o tom už bylo řečeno mnoho výše. Pokud necháte koně padat na předek, tak bude docházet k neustálému tahu za bránici. Pamatujete, že je rozprostřená mezi bederní páteř a hrudní kost? Představte si, že ji táhnete za hrudní kost směrem dolů. Toto negativní napětí se pak přenáší i na záď a pánevní končetiny, takže kůň ztrácí schopnost se nést a správně pracovat zády a se závěsem hrudníku.

Co si z toho tedy vzít?

Každé omezení pohybového vzorce koně automaticky způsobí restrikce v dýchání a naopak. Kůň pak není schopen volného pohybu v hrudníku a pánvi a rozvíjí si špatné pohybové vzorce. Třeba nereaguje na pobídku holení nebo nezapojuje střed těla/pánevní končetiny tak jako dřív. Zpočátku to jsou jen nepatrné změny, které postupně přerostou ve větší problém. Proto nečekejte na to, až váš kůň začne křičet, vnímejte i to, co vám říká šeptem.

MVDr. Zuzana Zápalková

Po ukončení studií na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně se vydala cestou fyzioterapie, která ji vedla nejprve na kurz koňských masáží do Velké Británie. Poté absolvovala semináře zaměřené na metodu Equine Touch a Dornovu metodu, až nakonec došla k poznání, že jejím posláním je chiropraxe. Veterinární chiropraxi vystudovala v Anglii na IAVC (International Academy of Veterinary Chiropractic). Mezi její pacienty patří nejen koně, ale i psi a jiná zvířata (například miniprasátka nebo králíčci). Více informací najdete na webových stránkách www.chiropraxezvirat.cz