Ataxie... symptom, nebo diagnóza?
Noční můra každého majitele... kůň začne při pohybu ztrácet rovnováhu, obzvláště pokud ho vedeme v obratech, žádáme malé kruhy, přechody. Mohou se objevit změny v mechanice pohybu, nedostatečná nebo atypická koordinace, vrávorání, klopýtání, distabilita zádi. Stav se může objevit relativně náhle či se plíživě přibližuje den za dnem. Přivolaný veterinární lékař koně ortopedicky a neurologicky vyšetří a majiteli ulpí v hlavě slovo "ataxie". Co s tím, co dál? Právě na toto ne příliš pozitivně laděné téma jsme si dnes povídali s MVDr. Zuzanou Zápalkovou.
Co je ataxie?
Ataxie v překladu znamená nekoordinovanost pohybu. Je to symptom (tedy příznak), nikoli diagnóza (onemocnění). Ataxie tak může doprovázet celou řadu poruch nervového systému u koní.
Ataxie je tedy ztráta schopnosti koordinovat pohyb těla. Může být důsledkem poškození míchy, vestibulárního systému (smyslový orgán ve vnitřním uchu, který zodpovídá za vnímání rovnováhy) nebo mozečku.
Nejčastěji ataxie doprovází onemocnění, jako jsou malformace krčních obratlů, degenerativní myeloencefalopatie, herpesvirová infekce nebo traumatické poranění obratlů. Tato onemocnění poškozují míchu nebo některé části mozku, což vede ke ztrátě koordinace.
I když může být ataxie spojená s poškozením některých částí mozku (mozeček nebo vestibulární systém), nejčastěji se setkáváme s ataxií ve spojitosti s poškozením míchy. U postižených koní pozorujeme horší koordinaci pánevních končetin - je to z toho důvodu, že nervové dráhy, které koordinují činnost pánevních končetin, jsou v míše uloženy více na povrchu. Tudíž jakákoli komprese míchy má nejprve vliv na ovládání pánevních končetin.
Pokud je komprese (útlak míchy) vážnější, dojde k postižení i hrudních končetin, jejichž nervové dráhy jsou uloženy hlouběji v míše (viz obrázek).
Příčiny a příznaky?
Vestibulární ataxie může vznikat v důsledku poškození struktur vnitřního ucha nebo některé části nervových drah vedoucích až do mozkového kmene. Tito koně mohou padat nebo se točit v kruhu na jednu stranu, většinou na tu stranu, kde je přítomná patologie.
Mozečková ataxie není častá u dospělých koní, častěji se vyskytuje u hříbat jako vývojové onemocnění. Projevuje se nadměrnou akcí hrudních a někdy i pánevních končetin, která se může zhoršovat v rychlejších chodech. U starších koní bývá příčinou encefalopatie postihující mimo jiné i mozeček a bývá spojena s dalšími neurologickými příznaky.
Spinální ataxie (někdy označovaná jako proprioceptivní ataxie) je vyvolána poškozením míchy a je typická nekoordinovaností pohybu pánevních a někdy i hrudních končetin. Hlavní příčinou spinální ataxie je cervikální vertebrální stenostická myelopatie (CVSM).
Tento termín zní možná složitě, tak pro zjednodušení: jde vlastně o kompresi míchy v oblasti krční páteře. Tato komprese neboli útlak může být nezávislá na pozici krku - v tomto případě jde o tzv. statickou stenózu krční páteře. Ta je charakteristická tím, že problém bývá lokalizován většinou v oblasti 5. až 7. krčního obratle. Pokud ke kompresi míchy dochází při určité pozici krku (nejčastěji se spojuje s ohnutím neboli flexí krku), jedná se o tzv. dynamickou stenózu. V tomto případě je problém nejčastěji v oblasti 3. až 5. krčního obratle. V některých případech se příznaky objevují při natažení (extenzi) krku - to je typické pro poškození v oblasti šestého krčního až prvního hrudního obratle.
Co ovšem může způsobit vlastní kompresi míchy v oblasti krku? Může to být následek traumatu v této oblasti, tvorby kostních výrůstků, vývojového ortopedického onemocnění, nebo také dysbalance ve výživě (často se mluví o nedostatku vitamínu E u hříbat). U starších koní bývá spojeno s degenerativním kloubním onemocněním (např. artrózou) nebo důsledkem opakovaných poranění v oblasti krku - zde se nabízí otázka, zda třeba takový rollkur nevytváří podmínky pro poškození míchy v oblasti krku.
Diagnostika a léčba?
U koní s podezřením na nekoordinovanost pohybu provádí veterinář jak ortopedické, tak neurologické vyšetření. Cílem je odlišit pohybový problém od neurologického. Někdy totiž není na první pohled patrné, zda kůň kulhá, protože má ortopedický problém, nebo kulhá z neurologické příčiny.
Typický ataxický kůň při chůzi vypadá jako opilý, vrávorá při pohybu a to zejména zádí. Tyto příznaky se obvykle horší v obratech, na malých kruzích, při chůzi se zvednutou hlavou nebo přes terénní nerovnosti apod. Ovšem ne vždy jsou příznaky takto výrazné. V mírnějších případech je potřeba provést tzv. provokační testy, které mají ukázat, zda si je kůň vědom svého těla a jeho pohybu v prostoru. Tyto testy zahrnují chůzi po různých površích, chůzi se zvednutou hlavou, křížení končetin nebo se díváme na to, jak kůň chodí na malém kruhu. Cílem komplexního neurologického vyšetření pak je snaha lokalizovat místo patologie a doporučit další diagnostické postupy, stanovit prognózu a možnosti léčby.
Možnosti léčby jsou ovšem velmi omezené a žádná z nich nezaručuje úplné zotavení. V některých případech se doporučuje chirurgické řešení - zejména pokud se jedná o traumatická poranění obratlů. U většiny případů však vhodná metoda léčby neexistuje. Větší šanci na uzdravení mají koně, u nichž je ataxie způsobena herpesvirem. Při adekvátní podpůrné léčbě dochází u velkého procenta koní k úplnému uzdravení.
Může být chiropraxe řešením?
Z chiropraktického hlediska jsou tyto případy komplikované. Žádný chiropraktik vám zázračně koně neuzdraví, nicméně většinou vede chiropraktické ošetření ke zlepšení stavu koně, i ke zmírnění neurologických příznaků. To pak ale někdy majitele svádí k tomu, aby na koni zase začali jezdit. V některých případech nechají majitelé koně chiroprakticky ošetřit a následně nabídnou koně k prodeji a novému majiteli zatají, že kůň má neurologický problém a není jezditelný… k tomu se netřeba dále vyjadřovat.
Ataxičtí koně také mívají lepší a horší období. Stav koně může být po různě dlouhou dobu stabilní a pak se může ze dne na den prudce zhoršit. Na toto je potřeba pamatovat, pokud se rozhodnete na svém ataxickém koni jezdit. Myslete na to, že kůň může kdykoli upadnout a způsobit sobě i vám nehezká zranění. Z důvodu bezpečnosti se proto obecně nedoporučuje na těchto koních jezdit. Chiropraxe tedy může nabídnout úlevu, ale léčba obvykle není v jejích možnostech.
MVDr. Zuzana Zápalková
Po ukončení studií na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně se vydala cestou fyzioterapie, která ji vedla nejprve na kurz koňských masáží do Velké Británie. Poté absolvovala semináře zaměřené na metodu Equine Touch a Dornovu metodu, až nakonec došla k poznání, že jejím posláním je chiropraxe. Veterinární chiropraxi vystudovala v Anglii u IAVC (International Academy of Veterinary Chiropractic). Mezi její pacienty patří nejen koně, ale i psi a jiná zvířata (například miniprasátka nebo třeba králíčci). Více informací najdete na webových stránkách www.chiropraxezvirat.cz
Galerie
Kopytní abcesy: Někdy nekonečný příběh
Když vidíte koně stát o třech nohou, chcete od veterináře nebo kováře slyšet: „Je to absces“. Z dobrého důvodu. Většina abscesů se totiž sama…
„Bioléčba“ zánětlivých onemocnění koní
Jedním z charakteristických znaků mezenchymálních kmenových buněk (MSCs) je schopnost měnit se na různé typy. Méně známé jsou však jejich silné…