Rebecca Ashton, přispěvatelka The Horse Magazine, má to štěstí, že vedle ježdění a trénování je ještě instruktorkou pilates, takže může čerpat ze znalostí tohoto cvičení, aby pomohla svým jezdcům i sobě k lepším výkonům v sedle:

Co se týče jezdců, vždycky moc ráda vidím, když začnou jezdit gymnastky, zvyklé cvičit na ženských (asymetrických) bradlech. Jsou silné i pružné, ladné i obratné a umějí se odrazit.

A to je to tajemství, to, oč musíme usilovat – nebýt ani příliš zpevnění, ani příliš povolení.

Obr.: Chytání míče na fitbalónu je dobré cvičení na rovnováhu

Pokud je tělo jezdce příliš silné a napnuté, půjde proti pohybu koně a možná mu i bude drncat do hřbetu a potenciálně tak ubližovat nejen jemu, ale i sobě.

Je-li tělo jezdce příliš pasivní a povolené, bude za pohybem koně. Už slyším, jak říkáte: „Ale já musím být měkký!“ Ne tak docela. Tělo potřebuje tonus. Ale nechcete ani ztuhlost, a nechcete, aby pracovaly méně efektivní části vašeho těla, například se na koni nechcete držet a vyvažovat nohama namísto jádra těla (core).

Vždycky mějte na paměti, že stabilita vychází z mobility a ze zbavení se ztuhlosti. Pokud chcete být stále v rovnováze s něčím, co se pohybuje, musíte se také pohybovat! Vezměte si například cval. Myslím, že lidé velmi často cítí, že ve cvalu potřebují sedět klidně. Proto se zpevní v celém těle, jenže pohyb koně musí být někde absorbován, takže to obvykle končí houpáním (pumpováním) ramen. Místo klidu ale na koni potřebujete kontrolovaný pohyb.

Pro inspiraci: Jessica von Bredow-Werndl

Vím, že Jessica vedle ježdění i hodně cvičí; hlavně jógu a posilování jádra (core), díky čemuž sedí lehce a zároveň i velmi zpevněně. Podívejte se na její kür na Daleře na loňském mistrovství Evropy, a řekněte, že byste nechtěli být takhle srostlí se svým koněm. Je lehká, elegantní a svému koni vůbec nepřekáží. Dělá všechno tak, aby to vypadalo snadné... a tak by to i mělo vypadat.

 

Tensegrita – co to probůh je?

A je tu další termín, který vám jako jezdci zavaří mozek v hlavě: tensegrita. Představte si, že kosti ve vašem těle plavou v měkkých tkáních. Nejedná se o kontinuální kompresi jako například u cihel ve stavbě domu. Pokud tedy něco v jedné části těla není v pořádku, je možné, že důvod pochází odjinud. Musíme se dívat na celou strukturu. V důsledku toho může pomoci myslet na to, že části těla mají „zaplout“ na své místo, spíš než „rovnat“ žebra a pánev. Myslete na to, že v těle je dost místa i lehkosti.

(Pěkné vysvětlení pojmu tensegrita v češtině jsem našla zde: http://tptherapy.cz/Princip-tensegrity - pozn. překl.)

Jak tedy získáme potřebnou stabilitu? Musíme se naučit dobře se vyvažovat i v dynamické situaci. To vyžaduje naučit se balancovat na nestabilních površích. Pak i v sedle, ale tím to nekončí. Musíte tam totiž také něco dělat, dávat pomůcky a vést koně, zatímco vyvažujete nejen nestabilní povrch, ale dokonce pohybující se nestabilní povrch! Rovnováha vyžaduje neustálé balancování. Pokud se neustále nevyvažujete, znamená to, že jste někde ustrnuli a to vás vyhodí ze synchronizace s koněm. To může i koně vyvést z rovnováhy, zpomalit nebo způsobit, že prohne záda a začne drobit. Může to být také příčinou toho, že jezdci někdy cítí, že jejich kůň není dostatečně uvolněný. Pokud nejste dobře vyvážený jako jezdec, můžete ho takto blokovat.

Jak tedy můžeme zlepšit naši rovnováhu a uvolnění? Zde je několik nápadů, které vám pomohou k tomu, aby vás váš kůň lépe nesl.

Pro inspiraci:  Helen Langenhanenberg

To, co na Helen miluji, je, že je takový drobeček a tak přesně vodí svoje koně. Měří jen 165 cm a váží méně než 50 kg, ale může jezdit na koních jako Vayron, který má přes 180 centimetrů. To můžete pouze tehdy, pokud jste v dokonalé rovnováze se svým koněm, takže vnímá i vaše jemné pomůcky. Ona není fyzicky schopná použít hrubou sílu. Musí být přesvědčivá, mít silné jádro těla, ale musí zůstat v harmonii s koněm, aby mohla své pomůcky dokonale načasovat.

 

Zvládněte svůj strach

Jedním ze způsobů, jak zlepšit svou dynamickou stabilitu, je pracovat na tom, jak se zbavit strachu. Strach způsobuje, že naše tělo ztuhne, nejen proto, že ho strachem držíme v napětí, ale také protože zadržujeme dech. Tělo pak přejde do režimu boje o přežití, což spouští kaskádu negativních důsledků. Upadáte do dominance sympatického nervového systému spíše než parasympatického, zvyšuje se vaše srdeční frekvence, dýchání je mělké a vaše tělo strne, připravené k boji, běhu nebo hledání úkrytu. Tím se spolehlivě vyvedete ze stavu plynulého soustředění (flow).

Obr: Stoj na fitbalónu

Nácvik překonávání strachu vyžaduje, abyste se naučili cítit se pohodlně i ve chvíli, kdy se cítíte nepohodlně. Jedním ze způsobů, jak můžete pracovat se svým strachem, je dělat složité věci v prostředí řízeném zvenku. Může se jednat o cvičení jako stání na fit balónu s pěnovými karimatkami okolo nebo lonžování bez otěží i třmenů. Možná budete potřebovat někoho, kdo vás do toho trochu „dotlačí“. Nebo se možná budete muset soustředit na mentální práci, třeba meditaci. Ta může snížit stres a je-li prováděna dostatečně dlouho a dostatečně důsledně, může vás donutit se podívat na to, co vás děsí a proč reagujete, jak reagujete; opravdu se poctivě zanalyzovat. Tímto způsobem i meditace může zvýšit vaši odolnost.

Někdy stačí i jen metaforicky zavřít oči, pocítit svůj strach a stejně udělat to, co udělat chcete. Může to být katastrofa, no a? Pravděpodobněji nebude. Posuňte meze své komfortní zóny dál, uvidíte, že to dokážete.

Pro inspiraci: Laura Graves

Existuje na světě elegantnější drezurní jezdec? Je těžké postřehnout, jak Laura dává pomůcky, tak pohotově její koně reagují. Pokud chcete, aby i váš kůň takhle pohotově reagoval na holeň, musíte si být jistí, že zvládnete zůstat v rovnováze a rytmu. Laura je v tom mistrem. Je ztělesněním lehkosti a pružnosti.

 

Dynamické jádro (core)

Existuje mnoho trenérů, kteří vám řeknou, abyste aktivovali své tělesné jádro (core), a existuje mnoho článků o cvičeních, která vaše jádro posílí (a která často zahrnují spoustu statických pozic a podobných věcí). Přestože jsou to jistě cenné podněty a vychází ze správné teorie, obávám se, že u některých jezdců to povede pouze ke ztuhnutí trupu a stažení bránice. Uvidíte pak lidi, kteří tolik zatahují břicho, až z toho zadržují dech, takže se bránice stává spíše stabilizátorem než dýchacím svalem.

Obr: cvičení na posílení dynamického jádra na fitbalónech

Je to totiž ještě o něčem. Přestože je potřeba se primárně soustředit na držení trupu jezdce a zejména na stabilitu pánve, musíte k tomu ještě myslet na zpevnění břicha. To musí být tak silné, jak vyžaduje očekávaná zátěž a činnost, kterou se chystáte vykonávat. Myslím, že mnoho lidí je přesvědčeno, že k ježdění potřebujete břišní svaly z oceli. Možná do jisté míry, zejména na velkém koni s výrazným pohybem. Potřebujete zapojit svaly dost na to, abyste koně vedli a ne aby on vedl vás, ale vaše držení těla je dynamické, nestačí staticky zapózovat ve stylu marvelovského Hulka.

Obr: Pilates jako doplňkové cvičení pro správné držení těla

Proto je důležité to trénovat specificky při ježdění, nejlépe přímo ve vaší disciplíně. Takže, i když mám ráda pilates, jen pilates ze mě dobrého jezdce neudělá. Musím jezdit, aby se moje tělo naučilo spontánně reagovat na pohyb koně.

Pro inspiraci: Marcus Ehning

Marcus vypadá, že se na koni narodil a rovnou někdy během překonávání Grand Prix parkuru. Nikdy koni nepřekáží a vždycky mu pomůže zvládnout těžké skoky. Sotva si všimnete, že na tom koni sedí... a myslím to tím nejlepším možným způsobem. Je docela malý, ale dokáže své koně precizně vodit. To nedokážete, pokud vaše tělo zůstává za pohybem.

 

Franklinovy míčky

Jedním ze způsobů, jak můžete zlepšit uvědomění svého těla, je umístit si při ježdění pod sedací kosti „Franklinovy míčky“. Díky nim zakusíte pocit pružnosti svého sedu a zvednutého hřbetu koně pod vámi ... a rozhodně s nimi nebudete schopní se někde něčím držet (např. sevřenými koleny – pozn. překl.)

Pohybová cvičení jako pilates vám pomohou k lepšímu držení těla, když jezdíte. Čím lepší držení a pružnost těla, tím lépe dokáže dělat, co po něm drezurní trenér požaduje. Nebo to, co vyhovuje koni. Dává jezdci i lepší možnosti pohybu.

Naučit se používat svoje tělo je jako učit se abecedě. Když to zvládnete, můžete začít slabikovat dětské knížky. Jak se postupně vaše slovní zásoba zlepšuje, pokračujte dál, dokud si nebudete moci přečíst Shakespeara. Myslím, že je to tak i s tělem. Sebeuvědomění a rovnováha, které zlepšíte, když jste mimo koně, pomáhá srovnat si žebra vůči pánvi i vůči nohám a to všechno potom vůči koni. Na koni potom tento proces probíhá rychleji a spontánněji. Hodí se to i pro život – třeba když někde uklouznete - a na hřbetě tak lekavého zvířete, jako je kůň, je to dvojnásob důležité. Pokud se k tomu přičte ještě tlak závodního stresu, opravdu chcete, aby vám tělo reagovalo na myšlenku, okamžitě, spontánně, koordinovaně a efektivně.

Pro inspiraci: Peder Fredrikson

Ani při důležitém rozeskakování, kdy jezdec bývá vystavený velkému tlaku, Peder nikdy nepůsobí nervózně. Nikdy nepanikaří (nebo pokud ano, není to na něm poznat). A vždycky jde jeho tělo plynule s pohybem. Někteří jezdci se ve velmi stresových situacích chovají křečovitě a snaží se násilně pomáhat svému koni. To u Pedera nikdy neuvidíte. Ten je vždy v harmonii, rovnováze a v souladu se svým koněm.