Kontroverzní případ Sáry Vingrálkové není ale zřejmě finálně uzavřen, je snaha jej znovu otevřít formou stížnosti u WADA i FEI ze strany ČJF i Antidopingového výboru ČR, protože tam nesedí příliš mnoho věcí. Pokud by stížnost uspěla, její případ by měla začít řešit Mezinárodní sportovní arbitráž, což je autorita, kterou uznávají MOV a většina mezinárodních sportovních federací a národních olympijských výborů.

Oba případy mají společné v současné době hlavně to, že odběry proběhly při příležitosti velkých soutěží ve Velké Chuchli, ale výsledky kauz jsou odlišné. Diametrálně odlišné hodnocení případů přítomnosti látky, jejíž jakékoliv množství není v těle sportovce vůbec tolerováno, nevyvolává důvěru ve fair play, co se týče pravidel.

Pokud se ale jinak podíváme na data Antidopingového výboru ČR, za jezdectví je evidována pouze A. Halíková, jejíž dvouletý trest je ze všech případů také nejmírnější. Případy, ve kterých hrál nějakou roli kokain, jsou z aktuálně 69 platných zastavených licencí evidované tři. Z 69 zákazů činnosti pro sportovce je většina na 4 roky, část doživotní zákaz.

Než se krátce podíváme na podobné kauzy ve světě, napřed něco stručně o kokainu.

Co je vlastně kokain?

Ministerstvo zdravotnictví ČR uvádí:

„Kokain se získává z lístků keře koky, účinky této drogy znali již jihoameričtí indiáni před 4 000 lety. Kokain spolu s pervitinem patří mezi stimulační látky a je považován mezi nejnávykovější návykové látky na světě. Po požití se účinky dostavují během několika málo vteřin a trvají cca 30 až 40 minut. Po požití dochází k tělesné i duševní stimulaci, jsou zde pocity síly a nadřazenosti zvýšenému sebevědomí, zvýšení bdělosti, snížení či odstranění únavy a chuti k jídlu, kolísání nálad až podrážděnost. Při první dávce mohou uživatelé pociťovat pocity srdeční slabosti, třes rukou, mrazení, což uživatelé řeší další dávkou, euforie se většinou dostává až po opakované dávce. Po odeznění bezprostředního účinku nastává silná deprese až vyčerpání v důsledku vyčerpání energetických zásob organismu (uživatel nejí), uživatel dokáže spát i několik dní.“ (zdroj)

Jak ho detekovat?

V krvi je kokain detekovatelný několik málo (až 5) hodin. V moči lze kokain detekovat 12–14 hodin, metabolity až 1 den. Při dlouhodobém užívání jsou metabolity kokainu (benzoylekgonin) detekovatelné čtyřikrát až pětkrát déle než při jednorázovém užití. (zdroj)

Kokain u zahraničních jezdců

Proč Kanada nemá svůj parkurový tým na OH v Tokiu 2021, přestože se na OH kvalifikovala na Panamerických hrách 2019 v Limě? Tým byl z možnosti startu vyloučen na základě pozitivního testu na kokain u členky týmu, jezdkyně Nicole Walker. Jezdkyně se hájila, že test byl pozitivní poté, co vypila kokový čaj, který je v Jižní Americe legální. Pokusila se odvolat u Mezinárodní sportovní arbitráže, ale případ letos v lednu prohrála. (zdroj)

Nebylo to poprvé, kdy Kanada měla před OH problémy, koneckonců slavný Eric Lamaze byl vyloučen takto před OH v Atlantě 1996 a jeho místo v týmu zaujal jiný jezdec. Tehdejší pozitivita na kokain vedla k čtyřletému zákazu, který mu byl zkrácen na 7 měsíců, protože drogu užil rekreačně. O řadu let později ale jiné olympijské hry vyhrál, a to ty v Pekingu 2008 s Hicksteadem.

Divoká oslava narozenin den před soutěžemi CSI2* v Balve v červnu 2018 stála německého jezdce Jan-Philippa Weicherta hodně. Antidopingová zkouška odhalila užití kokainu a amfetaminu. Původní čtyřletá distance byla následně zkrácena na dva roky (období mezi 2. 7. 2018 až 1. 7. 2020), protože jak uvedla FEI, drogy byly konzumovány při příležitosti, která se sportem nesouvisela (= nebylo cílem si zlepšit výkon). Jezdec k tomu uvedl: „Přiznám se, že někdy si na večírku drogy dám, abych měl lepší náladu, ale je to pouze rekreační záležitost.“ Dodal: „Budu toho litovat do konce mého života“. FEI v oficiálním stanovisku ke zkrácení trestu dodala: „Užití kokainu a amfetaminu nepochybně jde proti duchu sportu a představuje možné zdravotní riziko pro sportovce. Měl by vyhledat odbornou pomoc, aby se situace neopakovala.“ Jan-Philipp Weichert se na kolbiště oficiálně vrátil nakonec v říjnu 2020 a s koňmi Catch Me P, Cutrapali, Select´s London Calling či Cadilac Van HRG Z chodí velké soutěže. (zdroj)

Kariéru a celkově život jezdce nemusí ovlivnit přímo antidopingový test a trest za něj, ale i pouhé podezření. Stalo se tak u Marka Todda, legendárního military jezdce a OH vítěze, když vyšel v bulvárním Sunday Mirror článek, který krom jiného zmínil užití kokainu. Skandál se sáhodlouze přetřásal a měl závažné dopady i na jeho osobní život, kromě toho to málem vedlo k vyloučení z novozélandského družstva pro OH Sydney 2000. Nakonec tamní autorita rozhodnula, že se nejednalo o výsledek antidopingového testu a že může startovat, protože pravidla vlastně neporušil. V případě, že by šlo o výsledek testu, by to vedlo automaticky k zákazu činnosti.

I v dostihovém prostředí se stává, že je někdo chycen, přestože si jsou žokejové vědomi intenzivního testování na alkohol a drogy. Dostihová legislativa je v tomto neúprosná a vypracovaná, protože v tomhle směru vede antidopingový boj déle než většina jiných autorit.

Např. Irish Horseracing Regulatory Board (IHRB) prohlásila před několika lety poté, co potrestala Damiana Meliu a Conora Murphyho čtyřletým a pětiletým banem, že: „Jakýkoliv jezdec, který bude v budoucnu přistižen, může počítat s dlouholetým banem a v mnoha případech by takový ban mohl i ukončit kariéru jezdce, takže musí být velmi opatrní.“

Často oblíbená výmluva kontaminace skrz blízký kontakt s osobou, která kokain užívá, může být ale někdy uznána, pokud jezdec přednese dostatečné a relevantní důkazy. Stalo se tak loni v případu šampióna žokeje Oisina Murphyho, který byl loni pozitivně testován na kokain ve Francii. Předložil důkaz, že měl před dostihy sex s osobou, o které později zjistil, že je uživatelem kokainu. Také další test z jeho vlasů ukázal, že v něm není ani stopa po kokainu. Předložené důkazy francouzskou autoritu France Galop uspokojily, takže obdržel pouze krátkodobý ban na dobu tří měsíců.

Problémy se nevyhnuly ani jiným slavným žokejům ve Francii, např. legendární Frankie Dettori byl v září 2012 pozitivně testován a v důsledku obdržel půlroční ban. Kontroverzní Kieren Fallon obdržel v lednu 2008 osmnáctiměsíční ban na základě testu po vítězství s Myboycharlie v Prix Morny 2007. Nebyl to jeho první ban kvůli kokainu, pár let předtím mu France Galop udělila půlroční zákaz.

Letmý přehled některých kokainových případů ukazuje, že se problémy nevyhýbají ani slavným personám jezdeckého prostředí a že následky jsou neúprosné a mají pochopitelně dopad na kariéru i život jezdce.

Kokainové prohřešky se děly, dějí a dít budou, i přes hrozbu sankcí. Tresty by však měly být udělovány transparentně, neboť jinak společenské dopady nerovného přístupu v trestání rozhodně zdaleka převyšují potenciální prohřešek jednotlivce.

Výsledky dopingových kontrol jezdců jsou zasílány Antidopingovému výboru České republiky, který je odpovědný za nakládání s výsledky, které také zasílá WADA. Následně se rozhoduje o sankci.

• Aktuální pravidla WADA formou Kodexu účinná od 1. 1. 2021, jsou k nalezení zde, najdete tu i další důležité dokumenty.
• ČJF k problematice doping jezdců připravila brožurku „O dopingu“, více ZDE.