Chronická bolest dolní části zad? Vzhůru do sedla!

19. 1. 2022 Gabriela Rotová

Máte delší pauzu v sedle? Byli jste aktivními jezdci, ale z toho či onoho důvodu už nějaký ten pátek nejezdíte? Jste po porodu nebo úrazu? A máte problémy s bolestí bederní páteře? Mladí i staří - vraťte se do sedla! To je řešení, které nabízí výsledky mnoha uskutečněných studií.

Chronická bolest dolní části zad (CLBP) je jednou z nejčastějších muskuloskeletálních poruch a chronické bolesti bederní části páteře různého charakteru proto trápí skutečně velké procento populace. Určení příčiny problému ale bývá obtížné a i když navštívíme renomované specialisty, příčinu se často odhalit vůbec nepodaří. Dlouhodobě úspěšných řešení se také mnoho nenabízí. Proto je mnoho lidí nuceno žít s chronickou bolestí, která se samozřejmě s vysokou kvalitou života neslučuje.

Pokud jste právě máchli rukou, že vás se tento problém netýká, je možné, že brzo bude. Degenerativní změny různého rozsahu lze totiž nalézt na páteři každého člověka a zjistitelné tyto změny jsou již od dvacátého roku života. Změny obratlů, kloubů, meziobratlových plotének a vazů, které se na páteři objevují zcela přirozeně, jsou důsledkem jak jejího namáhání, tak i procesu stárnutí. Rozdíl mezi námi je tedy jen v tom, zda v důsledku těchto změn trpíme, anebo (ještě) netrpíme bolestí.

Bolesti bederní páteře a jízda na koni

Ve většině případů bolesti způsobené CLBP obvykle dojde na nějaký čas ke zlepšení v důsledku konzervativní léčby. Bolesti ale často ustoupí jen proto, aby se za pár týdnů v plné parádě vrátily. Nezbytná jsou při tomto typu obtíží totiž nejen režimová opatření, ale důležitou roli hraje i aktivní rehabilitace. A právě tady se vracíme zpátky ke koním. Zdá se totiž, že jízda na koni je v boji s bolestí bederní páteře překvapivě efektivní.

Jízda na koni často přináší pacientům s chronickou bolestí dolní části zad úlevu a vede ke zlepšení posturální kontroly. Velkou část populace samozřejmě limituje omezená dostupnost tohoto způsobu rehabilitace a také problematika související s bezpečností. Ne každý člověk umí jezdit na koni, ne každý kůň je pro limitovaného jezdce bezpečný a dostupnost simulátorů jízdy na koni je u nás prozatím bohužel také velmi omezená. Přesto ale existuje široká základna již neaktivních jezdců, kterým by návrat do sedla (při zajištění nezbytných požadavků) jistou úlevu zřejmě přinést mohl.

A jak významné tedy jsou benefity, které jízda na koni pacientům s CLBP nabízí? Skutečně je dobré o návratu do sedla přemýšlet? Pro lepší představu si přiblížíme výsledky několika studií.

1. V rámci jedné z klinických studií byl analyzován vliv jízdy na simulátoru na bolesti zad a sílu trupu u pacientů s CLBP. Studie se účastnilo 47 mužů s CLBP (průměrný věk 20,55 ± 1,38 let). Ti byli náhodně rozděleni do kontrolní skupiny, která v rámci výzkumu nevyužívala jezdecký simulátor, a skupiny, která využívala jezdecký simulátor.

  Tréninkové období
1 týden 2–3 týdny 4–5 týdnů 6–8 týdnů
Krok (min) 5 10 10 10
Klus pracovní (min) 5 5 10 15
Klus lehký (min) 5 5 5
Cval (min) 5 10
Denní ježdění
Čas (min) 10 20 30 40
Kalorie  (kcal) 21.5 55 105 15
Vzdálenost (km) 3.4 8,59 16.21 23,83
Týdenní ježdění
Čas (min) 30 120 180 360
Kalorie (kcal) 64,5 330 630 1395
Vzdálenost (km) 10.2 51,54 97,26 214,47

Data byla po dobu osmi týdnů získávána za pomoci vizuální analogové škály bolesti (VAS), měření tzv. body composition (měření svalové hmoty, BMI, kostní hmoty, tělesné hmotnosti, tělesného tuku, viscerálního tuku, bazálního metabolismu, obsahu vody v těle a skóre tělesné zdatnosti) a také prostřednictvím izokinetické dynamometrie (izokinetické přístroje na měření svalové síly trupu). Výsledky byly jednoznačné.

Tabulka přehledně ukazuje změny pozorované v indexech nejezdící kontrolní skupiny a skupiny, která jezdila "na koni": Výsledky Body composition mezi výchozí hodnotou a 8 týdny v CG a HG.

Položky (jednotka) Skupiny Základní linie 8 týdnů △% Z (p) 
Tělesná hmotnost (kg) CG 65,80 ± 7,38 66,04 ± 8,18 0,24 ± 2,52 −0,375 (0,708)
HG 64,69 ± 9,96 64,50 ± 9,81 −0,22 ± 2,19 −0,829 (0,407)
Z (p)  −1,184 (0,236)   −0,258 (0,796)  
Svalová hmota (kg) CG 30,17 ± 4,73 29,72 ± 4,85 −1,63 ± 2,25 −2,736 (0,006)
HG 29,57 ± 6,10 30,68 ± 6,32 3,84 ± 2,60 −4,543 (0,000)
Z (p)  −0,151 (0,880)   −5,638 (0,000)  
Hmotnost tuku (kg) CG 10,99 ± 2,80 11,57 ± 2,93 5,23 ± 4,15 −3,684 (0,000)
HG 13,05 ± 6,66 11,59 ± 5,59 −9,82 ± 10,26 −4,147 (0,000)
Z (p)  −0,345 (0,730)   −5,316 (0,000)  
  Všechny hodnoty jsou vyjádřeny jako průměr ± standardní odchylka (SD). *CG a HG představují skupinu s bolestmi v kříži, která nevyužívala simulátor, a skupinu s bolestmi v dolní části zad, která využívala simulátor. Výsledky Wilcoxon Signed-Rank testu pro srovnání mezi dvěma časy (výchozí stav a 8 týdnů). ‡ Výsledky Mann–Whitney U testu pro srovnání CG vs. HG.   Ačkoli nebyly u skupin při započetí studie zjištěny žádné významné rozdíly v tělesné hmotnosti, množství svalové hmoty a tuku, po osmi týdnech byly rozdíly mezi těmito dvěma skupinami v těchto parametrech značné. Konkrétně u kontrolní skupiny došlo po 8 týdnech k signifikantnímu snížení svalové hmoty a ke zvýšení tukové hmoty. Na druhou stranu ve skupině, která cvičila na simulátoru, došlo k nárůstu svalové hmoty a snížení tukové hmoty.

Cvičení na simulátoru také významně snížilo bolest, která byla zjišťována za pomoci vizuální analogové škály bolesti (VAS), a významně se zvýšily izokinetické točivé momenty trupu při 30 a 90°/s. Osoby, které cvičily na simulátoru, udávaly výrazné snížení bolestí, a to i nočních, užívaly významně méně analgetik, cítily méně nepohodlí při stání a chůzi. Úleva byla zaznamenána i v jiných aspektech života - hlásili méně nucených přestávek v práci a menší ztuhlost, a to nejen v oblasti beder (podrobná data naleznete zde).

To naznačuje, že jízda na koni může významně napomáhat při úlevě od bolesti zad a obnově funkce zad prostřednictvím rozvoje síly trupu a vyvážení poměru flexorů a extenzorů trupu.

2. Další ze studií se rovněž zabývala účinky simulátoru jízdy na koni na bolesti zad, vyrovnání páteře a izokinetické momenty u subjektů s chronickou bolestí dolní části zad (CLBP). V této konkrétní studii ale byly analyzovány změny u starších žen s CLBP, které se rovněž účastnily cvičebního programu na simulátoru jízdy na koni. Studie se účastnilo 80 žen ve věku 61-84 let, které byly náhodně rozděleny buď do kontrolní skupiny (CON), nebo do skupiny ERS, která se pravidelně účastnila cvičebního programu na simulátoru jízdy. Skupina ERS cvičila na simulátoru po dobu 12 týdnů (třikrát každý týden). Stupeň bolesti byl měřen pomocí Oswestry Disability Index a vizuální analogové stupnice bolesti. Body composition (složení těla) a postavení páteře bylo měřeno pomocí bioelektrické impedance a rastrové stereografie. Izokinetické momenty extenzoru a flexoru trupu byly měřeny před a po tréninkové periodě.

I zde byl výsledek jednoznačný. Ve skupině ERS se prokázalo významné snížení bolesti zad ve srovnání s kontrolní skupinou CON. U skupiny ERS došlo k významnému poklesu objemu tuku, ačkoli nebyly prokázány žádné rozdíly ve svalové hmotě. U skupiny ERS byla rovněž zjištěna zvýšená bazální metabolická rychlost - měření energetického výdeje organismu v klidu (BMR). I narovnání páteře se u žen cvičících na simulátoru výrazně zlepšilo. Také se zvýšila ve skupině ERS schopnost rotace v oblasti bederní páteře - izokinetický točivý moment: extenze/flexe trupu. Cvičení na simulátoru jízdy na koni tedy může i starším ženám pomoci snížit množství tuku v organismu, zlepšit sílu extenzorů trupu prostřednictvím zvýšení BMR, což vede k lepšímu držení a postavení páteře. Zlepšení funkce dolní části páteře a snížení bolesti zad u starších žen s CLBP, které cvičí na simulátoru, se v rámci této studie ukázalo jako prokazatelné.

3. Protože použití simulátorů jízdy na koni při léčbě chronické bolesti dolní části zad k sobě v posledních letech přitáhlo značnou pozornost pro svou účinnost při snižování takové bolesti, byla provedena metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií za účelem posouzení dopadu léčby založené na simulátorech jízdy na koni na chronickou bolest dolní části zad.

Analyzováno bylo 11 studií s 543 subjekty s chronickou bolestí dolní části zad na začátku studie, 257 z nich používalo v rámci výzkumu simulátory jízdy na koni a 255 z nich tvořilo neaktivní kontrolní skupinu, která pokračovala ve svých obvyklých aktivitách a léčbě. Metaanalýza ve výsledku odhalila signifikantně vyšší výsledky změn - oproti výchozím hodnotám bolesti - u osob, které cvičily na simulátoru jízdy na koni, ve srovnání s výsledky, které nabídla skupina kontrolní. Používání simulátorů jízdy na koni - nebo jízda na koni - tedy zřejmě skutečně může významně snížit riziko vzniku chronické bolesti dolní části zad a také nabízí možnost, jak předejít komplikacím, které chronické bolesti dolní části zad často provází. 

Závěr

Je již prokázáno, že jízda na koni může zlepšit rovnováhu, pohyblivost, schopnost chůze a svalovou sílu a také může vyvolat změny hormonální a mozkové aktivity, a to jak u dětí, tak i zdravých starších dospělých. Nově se ukazuje, že jízda na koni má mimoto i mimořádně pozitivní vliv na chronické bolesti dolní části zad. Rehabilitační potenciál, který pohyb koně - ovlivňující jezdce a tak i motoriku pánve a trupu jezdce - člověku nabízí, je zřejmě významnější, než se myslelo. Pokud tedy máte možnost vrátit se zpět do sedla, využijte ji! Kůň není jen náš partner a přítel, ale i mimořádně schopný fyzioterapeut. Takže... vzhůru do sedla! :)  

Použité zdroje

Podobné články

Autorka knihy „Jezdi svou myslí“ se v článku pro The Horse Magazine zamýšlí, jak při ježdění aplikovat techniky učení, které v golfu a tenisu…

Pro děti a mladé dospělé, kteří trpí neurovývojovými poruchami, může být velkým přínosem terapeutická jízda na koni. Alespoň to dokládají výsledky…