Za hranicí všedních dnů I.
Letní prázdniny přímo vybízejí k cestování a toulkám do zahraničí. Naše redakce nezůstala pozadu a bez váhání přijala pozvání do Velké Británie. Kam jinam, než ke koním.
Londýn
Se zvacím dopisem a slůvkem „journalist“ v kolonce „Profession:“ na vstupní kartičce pro imigrační úředníky jsem se bez jediné doplňkové otázky dostal na území Spojeného království a celkem po osmnácti hodinách jízdy jsem dorazil do Londýna. Na autobusovém nádraží na mne již čekaly dvě dívky z Prahy, které zde sbírají jezdecké zkušenosti v jedné dostihové stáji. Za ubytování, stravu a „kapesné“ zde pracují jako jezdkyně a ošetřovatelky koní. Ještě než jsme vyrazili na vlak, nemohli jsme si nechat ujít procházku centrem Londýna.
Kromě klasických památek jako Buckingham Palace, British Muzeum, Trafalgar Square, Big Ben a London Eye, samozřejmě nemohla chybět zastávka u Horse Guards. Měli jsme štěstí a mohli se podívat na zakončení odpolední hlídkové služby. Pak ale již rychle pro zavazadla a na vlak do Fleetu.
Peaked Croft Farm
Z nádraží ve Fleetu jsme již jeli pouhých patnáct minut autem a dorazili jsme do vytouženého cíle – Peaked Croft Farm. Následovalo seznámení se s majiteli farmy. John Whelen je velmi úspěšný podnikatel v oboru stavebnictví a koně jsou jeho vášní. Vlastní několik dostihových koní, kteří jsou ustájeni u různých trenérů v Irsku a Británii. Zde na farmě má klisny s hříbaty a koně velmi mladé, či naopak vyřazené z tréninku.
Je zde celkem 16 prostorných boxů. Využita je jich však jen polovina. Ve dvou z osmi vnitřních boxů jsou klisny s hříbaty, šest koní je v boxech venkovních. Další čtyři koně jsou od jara do podzimu trvale na pastvinách. Déšť nedéšť, zima nezima – bez přístřešku, bez dek. Ráno a večer se jim vozí krmení. Jeho složení je opravdu nepřeberné – oves, granule, vitamíny (každý kůň má jiné), müsli, mrkev, různé doplňkové pasty (např. česneková) atd. V každém výběhu je automatická napáječka.
Vraťme se ale na farmu. Jedná se o komplex čtyř budov s několika desítkami hektarů výběhů, pastvin a polí. Ve dvou budovách jsou umístěny stáje, dílna, sedlovna, seník a podkrovní byt pro zaměstnance. Třetí budova je určena pro různé party a večírky. Nechybí zde společenská místnost, billiard, sauna, vířivá vana, pokoj pro hosty a terasa, ze které je přístup přímo k bazénu, tenisovému kurtu, či rybníčku s ostrůvkem. Vlajkovou lodí mezi budovami je samozřejmě dům majitele. Stavení, o kterém sní mnoho z nás, ovšem může si ho dovolit pouze málokdo.
Pro koně je zde vybudována kruhová jízdárna s pískovým povrchem, tréninková dráha, kolotoč a bazén. Délka dráhy je zhruba 500 metrů, s povrchem z drceného dřeva. Uvnitř dráhy jsou vybudovány výběhy. Další výběhy a pastviny se nacházejí v rozlehlém okolí farmy. V letošním roce John koupil další dvě velká pole, ze kterých hodlá vybudovat pastviny a novou tréninkovou dráhu. Kolotoč a bazén pro koně o rozměrech 2x20 metrů jsou v těsné blízkosti stájí. Využití bazénu však díky typickému anglickému počasí není časté. Kromě zmiňovaných Češek, které se starají o koně, zde pracují údržbář a zahradník. Pořádek v domě majitele zajišťuje uklízečka, která dojíždí několikrát do týdne.
Náplň dne
Zajímalo mě, jak probíhá běžný pracovní den u koní a nejlepší způsob, jak to zjistit, bylo vyzkoušet si to na vlastní kůži :o)
Ranní krmení začíná v půl osmé. Na české poměry koně dostávají velmi málo máčeného sena (popř. senáže). Do ovsa se přidává široká škála vitamínů a doplňkového krmiva. Poté se odváží krmení koním na pastviny, zhruba míli od farmy.
V devět hodin jsme již všichni seděli v sedlech. Nejprve se chodilo krokovat na pole a poté jsme se vraceli vypohybovat na tréninkovou dráhu. Ničím neobvyklým zde není jízda po silnici. Řidiči jsou velmi ohleduplní a značky „Pozor koně!“ jsou mnohdy vidět častěji než omezená rychlost.
Představa o nekonečných vyjížďkách do přírody je mnohem více vzdálená než v České republice. Každý pozemek má svého konkrétního majitele a většina z nich si nepřeje, aby po nich jezdili cizí koně. Pole, pastviny a lesy jsou většinou ohraničeny živým plotem, propleteným ostnatými dráty :o( Na druhou stranu se dostanete pouze určenými průchody.
Ihned po návratu se jel druhý lot, kterého jsem se již neúčastnil. Přeci jen mě jízda v krátkých třmenech vyčerpávala víc, než jsem očekával :o) Před polednem všechny koně odvedli do výběhu, místovaly se boxy. Klisny s hříbaty jsou podestýlány slámou. Ostatní koně pilinami, které každý týden rozvážejí dodavatelé lisované a balené v igelitových hranolech. Zpět se koně vodí kolem třetí hodiny odpolední.
Následovalo opět čištění koní a příprava krmení na večer. Poté jsme se již věnovali pracím jako např. údržba postrojů, praní dek a deček, natírání volných boxů apod. Večerní krmení se podávalo po páté hodině tak, aby v šest hodin bylo vše hotovo.
Jak jsme si užívali zaslouženého volna, se dozvíte příště .o)
Co nadělit koňákovi?... aneb trocha tipů a dárkové etikety
Vánoce jsou za dveřmi: hurá! Nebo: proboha, zase?… Ať už patříte do skupiny, která podléhá vánočnímu šílenství a nakupuje ve velkém, nebo do skupiny…
Maja Kupčáková: Těžší, než jezdit bez udidla, je naučit se citlivě pracovat s udidlem
Influencerku Maju Kupčákovou jste už asi reálně nebo virtuálně někde nějak potkali. Obzvláště, pokud se zajímáte o bezudidlové ježdění nebo…