Veterinární kurz - Zásady ošetření ran u koní

18. 4. 1999 Redakce Autor fotek: Tomáš Tengler

Jak je již o víkendech téměř zavedeným zvykem i víkend 16.-18. dubna patřil v chlumeckém hřebčíně vzdělávacím kurzům. Klubovna hřebčína hostila již od pátku zájemce o informace v avizovaných oborech "Ošetření koně v běžné praxi, veterinární péče o vlastního koně", "Základy skokového ježdění" a "Právní aspekty provozu stájí, bezpečnost práce, pojištění".

Za nevlídného sychravého počasí zahájil tuto sérii 16. dubna kurz: "Ošetření koně v běžné praxi, veterinární péče o vlastního koně". Ačkoliv byl všední den - pátek - sešlo se v útulné hřebčínské klubovně přes třicet účastníků.
    V krbu plápolal oheň a přesně v 10 hodin začala MVDr. Mezerová svou pečlivě připravenou přednášku, bohatě doprovázenou diapozitivy. Ty zachycovaly jak nejrůznější zranění koní, tak stav koňských pacientů v různých fázích léčby. (MVDr. Mezerová pracuje na Veterinární a farmaceutické poliklinice v Brně.)
    Zpočátku jsme byli všichni otřeseni záběry různých zranění koní, která vypadala opravdu drasticky. Ovšem po určitém čase převládl pocit, že zděšení v tuto chvíli a hlavně v případě opravdového úrazu není na místě, je třeba vědět, jak nejúčinněji zraněnému koni pomoci a přečkat dobu do příjezdu veterináře. Bohužel většina hrůzně vyhlížejících ran vznikla za běžných situací, ke kterým může dojít vždy a všude, i když riziko samozřejmě můžeme snížit - roztržené končetiny, trup atd. o předměty ve výběhu nebo o špatné hrazení; zvlášť alarmující byl případ natrženého jazyka po uvázání koně za udidlo nebo ošklivá široká rána na prsou způsobená majitelem koně, který v ignorantské nevědomosti aplikoval koni injekčně cosi do svalu, co se smí aplikovat pouze do žíly...
   Opravdu smutné případy, ale jak již bylo řečeno ke zranění koní dochází a bude docházet a je na nás - majitelích, jezdcích, chovatelích, abychom dokázali poskytnout první pomoc a nezpůsobili ještě horší škody než nutné. Proto bych se s vámi ráda podělila o některé základní poznatky, které jsem si z tohoto kurzu odnesla.
    Velký důraz kladla MVDr. Mezerová na úlohu majitele, jezdce či jiných lidí, kteří s koněm přicházejí do denního styku, při zjištění poranění a při poskytnutí první pomoci zraněnému koni. Velmi zajímavá byla zejména pasáž věnovaná nejčastějším chybám při poskytování první pomoci před příjezdem veterináře. Víte například, že často používaný peroxid vodíku, genciánová violeť, jodová tinktura nebo různé zásypy mohou zcela znemožnit další ošetření nebo zašití rány?

Jak tedy kurz probíhal a jak jsme postupně pronikali do zásad ošetření ran u koní:

Rány u koní a principy jejich ošetření:

  • Velmi důležitá je úloha toho, kdo s koněm přichází do denního styku - ten rozhoduje o přivolání veterináře a o druhu poskytnuté první pomoci.
  • Účelem léčby je podporovat přirozený proces hojení rány - neodborným ošetřením lze tento proces výrazně zpomalit a zhoršit.
  • Posouzení rány a faktory ovlivňující její hojení:

    Je třeba si hned na začátku uvědomit zásadně rozdílné přístupy v hodnocení rány v případě majitele koně a odborníka - veterináře a tím i rozdílné výsledky tohoto hodnocení.

  • lokalizace a velikost rány
     
  • rány na krku, hlavě, trupu, v ramenní či stehenní krajině - tyto rány mohou také být životu nebezpečné!

    Zvláště nebezpečné jsou rány vzniklé v okolí očních víček. Při zanedbání takové rány je kůň odsouzen k doživotním problémům se záněty spojivek, rohovky atd. Jakékoliv poranění očního víčka vyžaduje návštěvu veterináře a velice pečlivé ošetření. Při ošetření těchto ran je obvykle nutné celková narkóza a následná pečlivá chirurgická rekonstrukce víčka.

  • rána v ústním koutku

    V tomto případě bývá chybou žádat ošetření rány na stojícím koni, protože rány tohoto druhu mohou vyžadovat oživení tkání, vypreparování zdravých tkání atd. To samé platí u rozsáhlých poranění nozder - opět vyžadují celkovou narkózu, položení koně a nezřídka téměř dvouhodinovou operaci.

  • rány jazyka

    obvykle vznikají při uvázání koně za otěže a jsou poměrně časté.

    V případě, že jde spíše o povrchové poranění není zapotřebí udělat nic, kromě aplikování protitetanového séra. Pokud se jedná o hluboké rány, při kterých majitel obvykle žádá zašití, pak je třeba rozlišovat podle umístění rány:

  • rána na vrchní straně jazyka - lze obvykle zašít a dobře se hojí
  • rána na spodní straně jazyka - nemá smysl šít, protože na spodní straně jazyka jsou umístěny cévy, které jazyk zásobují krví, a ty jsou přerušeny. Toto zranění obvykle nelze léčit a nejvhodnější pak je jazyk amputovat ihned - při přerušení cév i při sešití rány během několika dní odpadne. Dobré je, že kůň se bez jazyka dobře obejde, protože na rozdíl např. od krávy přijímá potravu pysky a nikoli jazykem.
     
  • zlomeniny

    - v této oblasti se jedná především o zlomeniny čelistí a tzv. impresní fraktury - vlomení části lebeční kosti. U těchto zlomenin je velmi dobrá naděje na vyléčení, pouze bývá nepříjemnou komplikací zánět nosních dutin.

  • rány na končetinách

    - jsou velmi nebezpečné, mají velmi špatnou tendenci k hojení, protože na končetinách za a) je velmi málo volné kůže, a proto se kůže mnohem pomaleji stahuje, za b) končetiny koně mají mnohem horší krvení než ostatní orgány, za c) na končetinách je mnohem menší množství podkožní tkáně. Navíc na spodních částech končetin jsou těsně pod kůží životně důležité struktury.
       Pokud je poraněna korunka a obruba kopyta, často dochází k trvalému růstu kopyta.
       Pokud je rána v oblasti, kde se těsně pod kůží nalézá kost a rána se nehojí, je třeba zvážit i možnost poranění kosti. Kost na poranění reaguje dvěmi způsoby: a) vytvořením (nárůstem) pakosti, b) odumře povrchová vrstva kosti a rána pak stále hnisá.

  • poranění šlach

    - vyskytuje se především poranění ohýbačů prstu (nejčatěji u dostihových koní). U těchto poranění je charakteristická jejich nenápadnost na první pohled, ale vážnost poranění lze srovnat se zlomeninou.
      Je proto zapotřebí velmi pečlivě hodnotit nejen ránu, která může být zcela nenápadná, ale i pohyb koně.

  • čas uplynulý od zranění

    Časový faktor nemusí být příliš důležitý. Moderními metodami lze mnohdy úspěšně léčit i starší zranění. Navíc kůň i s velmi vážným zraněním může při vhodné aplikaci např. fixačního obvazu být schopen i transportu na specializované pracoviště.

  • rozsah poškození tkání
     
  • příčina a charakter rány

    - rány s množstvím zhmožděné tkáně (tedy ne např. rány sečné, řezné apod.) se hojí velmi neochotně. Jako příklad lze uvést koně s rozsáhlým zhmožděním končetiny, kterou prostrčil mříží boxu, nebo koně, jenž si uskřinul končetinu při přepravě mezi bočnicí ložné plochy automobilu.
        Problematické jsou i kousné rány - ani ne od koní, ale spíše od a mezi malými zvířaty. Tyto rány bývají nenápadné, přitom jsou silně kontaminovány.

  • barva, teplota a otok tkání

    - tkáně zduřelé, cyantické barvy - bývají kontaminovány a infikovány, stejně jako rány na spodní části končetiny - lépe je nechat je hojit jako rány otevřené, aby mohly odcházet sekrety z rány

  • Uskřinuté končetiny - prostrčené mřížemi, bočnice automobilu apod. - obvykle je vhodné je nechat hojit jako otevřené, není na nich co šít.
       Bodné rány - u nich je vysoké nebezpečí kontaminace rány a vysoké nebezpečí zalomení cizího tělesa v ráně při pokusu o jeho odstranění.

  • kontaminace nečistotou
     
    • málo znečištěné bývají rány na hlavě a na těle koně
    • silně znečištěné bývají rány na končetinách koně

    Prvním úkolem je OMEZIT kontaminaci rány, přičemž platí, že každou ránu, která je náhodná, je nutno považovat za znečištěnou.

  • dosavadní ošetření

    Zásadně nepatří do rány genciánová violeť, peroxid vodíku či zásypy, byť antibiotické. Výplach tinkturou, peroxidem či violetí znemožní veterináři zašití rány!!!

    Faktory ovlivňující hojení rány:
  • stáří koně a jeho celkový zdravotní stav
  • celková onemocnění
  • ztráta krve
  • vyčerpání, otřes mozku
  • charakter, temperament
  • využití koně a ekonomické faktory
     
  • Základy ošetření ran a poskytování první pomoci:

    Tři alarmující stavy:

  • silné krvácení - zde je třeba rozlišovat podle toho odkud kůň krvácí:
     
  • Krvácení ze spodní části končetin bývá bez problémů zvladnutelné přiložením tlakového obvazu (zásady jsou stejné jako u lidí).
  • Krvácení z velkých žil na krku nebo na vnitřních plochách stehna nebo předloktí - u klidných koní lze do rány vložit tampón a držet jej do příjezdu veterináře.
  • Je třeba mít na paměti, že kůň snese i poměrně velkou ztrátu krve (kolem 8 - 10 litrů) než se dostaví šok a oběhové potíže. Důležité je rovněž popsat veterináři již do telefonu, jak silným proudem krev z rány vytéká (jako stéblo, jako prst atd.).

  • přítomnost cizích těles v ráně

    Platí zásada, že NIKDY CIZÍ TĚLESO NEVYTAHUJEME. Hrozí totiž velké nebezpečí jeho zalomení v ráně a při vytahování může dojít k poškození velkých cév a kůň vykrvácí. Aby bylo možné ránu obvázat, je možné těleso nad úrovní kůže odříznout.

  • silné kulhání (nezatěžování končetiny)

    NIKDY SE NESNAŽÍME DOPRAVIT KONĚ ZA KAŽDOU CENU DO STÁJE - je možné přerušení šlach, šlachových pochev, fraktura kosti (kůň předvádí končetinu nepřirozeným způsobem - došlapuje na patky nebo jakoby překlubuje podle toho, jestli byly porušeny ohybače nebo natahovače prstu). Nejlepší je nechat stát koně na místě (s dozorem) a nemanipulovat s ním. Pokud koně nelze po pádu jezdce chytit, nesnažíme se jej odchytit - pokud je v klidu, stačí kontrolovat, kde se právě pohybuje - hlavně na něj nepořádat lov!
        Veterináře je dobré upozornit na možnost takovéhoto poranění - bude potřebovat velké množství obvazového materiálu na fixaci, který by nemusel mít standardně s sebou.

  • Základy ošetření
  • Výplach rány

    - nepoužívat peroxid, jodovou tinkturu, genciánovou violeť ani zásypy! znemožníte tím následující veterinární ošetření.

    Doporučeno:
    sterilní infuzní roztoky - FYZIOLOGICKÝ ROZTOK, v případě nouze čistá voda (POZOR! vodu nelít do rány při podezření na poranění kloubů nebo šlachových pochev), voda vede ke zduření buněk, ale je to lepší řešení než nechat silně kontaminovanou ránu tak jak je , antibiotické a antiseptické roztoky (5ml přípravku Betadine rozmíchat v 0,5 l fyziologického roztoku = desinfekční a protiplísňové účinky)
        Doporučuje se mít v lékárně nachystáno několik litrů fyziologického roztoku plus preparát Betadine, jehož účinná látka je jedním z nejlepších antiseptik na světě. POZOR!!! - preparát Betadine se nepoužívá jako koncentrát!!! Své antiseptické účinky získává až po naředění. Naředěný roztok je však dobré ihned spotřebovat a při nutnosti použití namíchat vždy čerstvý.
        Fyziologickým roztokem vyplachujeme POUZE ČERSTVÉ RÁNY!

    K ošetření ran v domácích podmínkách můžeme použít:

    na končetinách - antibiotické a antiseptické MASTI a překrýt obvazem
    na krku a trupu - kde nelze přiložit obvaz - můžeme použít spraye, např. je možné použít Acederm spray (příp. peruánský balzám), který podporuje tvorbu granulační tkáně (proto jej ale lze na končetinách použít jen do určité fáze hojení rány).

  • Sterilní kryt rány
     
  • složka - sterilní gáza
  • složka - podkladový materiál (!NUTNÝ!) - obvazová vata nebo buničitá vata - veškeré obvazy u zvířat se provádějí jako podložené
  • složka - obinadlo - elastické nebo ještě lépe částečně elastické nikdy ne hydrofilní (elastická lépe kopírují tvar končetiny nejsou tolik náchylná ke shrnování atd.)

    Pokud bychom nepoužili podkladový materiál, vystavujeme se nebezpečí zaškrcení, otlačení či odření a následnému zhoršení hojení rány. Platí především pro pevné fixační obvazy.
        Navíc podkladový materiál nejen chrání ránu, ale zároveň i nasává sekrety vylučované z rány.

    Vždy nasazujeme protitetanové sérum, co se týká nasazení antibiotik či analgetik (proti bolestem a zánětům) je třeba aby je posoudil odborník.

  • Připojím ještě pár poznámek, které vznikly na základě otázek od posluchačů:
     

  • otlaky na kohoutku - nedotýkat se, nechat vyléčit přirozenou cestou; samozřejmě odstranit původ,
  • hypermangan rozpuštěný ve vodě nemá prakticky žádné účinky - jako tinktura leptá,
  • ne všechny rány je dobré zašít - pokud je podezření, že rána může být uvnitř znečištěná není to dobré řešení,
  • toaleta - udržení okolí rány v čistotě je prvořadé (omývání sekretu z rány + heřmánková mast, nesolené sádlo apod.),
  • při hřebení kobyly - obvykle nebývají problémy, pokud vzniknou, pak je již jen malá pravděpodobnost, že se podaří zachránit i hříbě. Jednu z největších komplikací představuje zadržení lůžka - pokud k němu nedojde do několika hodin po ohřebení, může vést k vážným komplikacím, např. zchvácení kopyt,
  • je doporučeno koně VŽDY VAKCINOVAT PROTI TETANU, už kvůli tomu, že drobnější oděrky a rány člověk nemusí ani postřehnout. Vhodným prostředkem je např. EQUIF(F)A T,
  • sedativa pro koně - není vhodné podávat, i to, které je aplikovatelné perorálně je např. kontraindikováno u koní s krvácením. Ostatní jsou pouze pro nitrožilní aplikaci a PATŘÍ POUZE DO RUKOU ODBORNÍKA, zejména díky tomu, že koně špatně snáší narkózu a velmi špatně lze odhadnout správnou dávku,
  • kromě zmíněných ran jsou velmi zrádné vlasové pukliny kostí. Kůň s nimi může klidně i několik set metrů utíkat, dokončit dostih či parkur. Projevují se následně otokem spojeným s kulháním
  • Pokaždé když se objeví naplněný, oteklý kloub je nutné volat veterináře.
  • laserová terapie a magnetoterapie - laserová terapie má prokazatelně silné analgetické a protizánětlivé účinky. Pokud je použita jako jediná léčebná metoda, je zde nebezpečí rychlého "zlepšení" stavu pacienta, které ovšem při následné zátěži vede k daleko větším problémům. Proto je doporučována především jako doplňková léčba.
  • u koní s trvalými otoky nohou (záněty) zejména pokud jsou koně v klidu (při práci se otoky zmenšují) se osvědčují teplé suché obklady.
  • Opravdu užitečný seminář. Kéž by jich bylo více, pravidelně a po celé republice. Jen tak se totiž podaří vymýtit bludy tradované po našich stájích, které v mnoha případech vychází ze sto let starých, již dávno překonaných poznatků.
        Paní doktorce MVDr. Mezerové děkuji za výbornou přednášku a organizátorům za další přínos ke zlepšení situace kolem koní v České republice.
        Protože zájem o seminář byl veliký a témat k probrání z veterinárního oboru je nepřeberně, bude cyklus pokračovat pravděpodobně na podzim dalším dílem, který bude tentokrát zaměřen na problémy interny, tedy koliky, dýchací problémy, oběhové problémy atd.

    Podobné články

    Vánoce jsou za dveřmi: hurá! Nebo: proboha, zase?… Ať už patříte do skupiny, která podléhá vánočnímu šílenství a nakupuje ve velkém, nebo do skupiny…

    Naše každoročně oblíbená soutěž Krkonošské klání

    Influencerku Maju Kupčákovou jste už asi reálně nebo virtuálně někde nějak potkali. Obzvláště, pokud se zajímáte o bezudidlové ježdění nebo…