Služby stájí a „velbloudáren“ jsme nemuseli dlouho vyhledávat. Prodejci fakultativních výletů si vás (alespoň v Tunisu) najdou sami. Naopak máte problém je dostat od sebe :o)

Hned na první pohled zní nabídka obohacená o ilustrační fotografie velmi lákavě. Dvouhodinová vyjížďka má na programu prohlídku stájí, uvítací drink, jízdu na koních i velbloudech nevšední přírodou a cválání po nekonečně dlouhé pláži. To vše za pouhých 20 dinárů (cca 440 Kč). Když vypadáte nerozhodně, někteří prodejci jsou ochotni dokonce slevit.

Všechny výlety začínají většinou u recepce hotelu, a tak i v tomto případě jsme měli čekat ve smluvenou hodinu na stejném místě. Prodejce dorazil téměř načas. V jeho společnosti jsme však čekali dál na taxi, který nás měl odvézt ke stájím.

Tušili jsme, že 5 lidí (4 zákazníci + doprovod) se do jednoho vozu vejde těžko, ale že naše setkání s průvodcem skončí zabouchnutím dveří u auta jsme nečekali. Další překvapení následovalo ve chvíli, kdy nám taxikář zastavil u pole, ukázal na pár set metrů vzdálenou ohradu a odjel.

Místo uvítacího drinku nás čekalo pouze několik zvídavých pohledů od zdejších brigádníků a prohlídku stájí jsme si museli zorganizovat sami. Pokud jsme si však chtěli ponechat iluze o dostatečné péči o koně, měli jsme tuto podívanou raději vynechat. „Box“ o rozměrech cca 2,5 x 3 metry měl místo podestýlky čistý beton a v místech, kde u nás dáváme seno, byla kopka slámy. Nádoba s vodou chyběla úplně. Při teplotě 38 oC ve stínu nám zůstával rozum stát. Způsobu ustájení odpovídaly i pohublé postavy koní.

Nadešla chvíle k nasedání do „sedel“. Ne ovšem do těch koňských, ale po dvojicích na velbloudy. V plánu sice bylo, že dva pojedou na koních a dva na velbloudech, ale raději jsme zvolili vyčkávací taktiku a neprotestovali. Změna nastala ve chvíli, kdy jedna z velbloudic odmítla s takovým nákladem pokračovat dál. Došlo tedy i na koňská sedla, ve kterých do té doby seděli dva „průvodci“.

Po necelé hodině jízdy jsme dorazili až do blízkosti moře. Na pláž se již sestupovalo pouze s koňmi, jelikož pro velbloudy zde byla příliš úzká cesta mezi porostem. Při pohledu na moře v záři pomalu zapadajícího slunce jsme nakonec zapomenuli na dosavadní nemilá překvapení a krátce jsme si zacválali, abychom udělali pár snímků na památku. Pak jsme se již vydali na cestu zpět a snažili se kochat pohledem na nevšední africkou přírodu.

Po návratu do stájí jsme pomohli odsedlat koně a vydali se k silnici, kam pro nás později přijel taxi. Přestože by se mohlo zdát, že zážitky z této vyjížďky jsou zdrcující, vzpomínky zůstávají hlavně na hezké chvíle. Každopádně je to velká zkušenost z cizího prostředí, kde koně a ostatní zvířata znamenají především zdroj obživy.

Každý, kdo se rozhodne podstoupit podobnou exotickou vyjížďku, by raději měl očekávat méně než mu je slibováno v propagačních materiálech a hlavně mít na mysli přísloví: „Jiný kraj, jiný mrav“.

A co Vy? Máte zkušenosti se zahraničními turistickými jízdárnami? Podělte se s námi o zážitky v diskusi pod článkem.

Zajímavosti

Podobné články

Co nadělit koňákovi?... aneb trocha tipů a dárkové etikety

Před 17 hodinami Iveta Jebáčková-Lažanská

Vánoce jsou za dveřmi: hurá! Nebo: proboha, zase?… Ať už patříte do skupiny, která podléhá vánočnímu šílenství a nakupuje ve velkém, nebo do skupiny…

Zajímavosti

Maja Kupčáková: Těžší, než jezdit bez udidla, je naučit se citlivě pracovat s udidlem

Předevčírem Redakce Equichannel

Influencerku Maju Kupčákovou jste už asi reálně nebo virtuálně někde nějak potkali. Obzvláště, pokud se zajímáte o bezudidlové ježdění nebo…

Natural Horsemanship