V okamžiku, kdy Vám většinou přátelský hlas po telefonu sdělí magické slůvko „pozitivní“ -- myslím tím v lékařské praxi pozitivně provedený těhotenský test -- již samotná tato zpráva způsobí nepochybně „ohňostroj“ radosti v nejhlubším cípu mého břicha, ale posléze mě zaplaví tento mrazivě ledový pocit: „Jak se s dítětem změní můj dosavadní život?“ Jakožto vášnivou jezdkyni mě trápí především otázka, jak dlouho budu moci v průběhu těhotenství své dva koně jezdit. Německé jezdecké sdružení má zhruba 750 tisíc členů, celé dvě třetiny z toho jsou ženy, dívky. A ty převážně stojí v průběhu života právě před touto otázkou. Ráda bych Vám popsala zážitek ze dvou těhotenství, kdy jsem prakticky až do prvních bolestí ve všech chodech drezúrních lekcí až do třídy „S“ seděla v sedle.
Má první dcera Maxi dosáhla tak přesného narození na vypočítané datum porodu, což zvládne jen 5% všech narozených dětí. Moje druhá dcera Lissy se narodila o 4 dny dříve, ale celkově také v naplánovaném termínu.

Spokojená matka – spokojené dítě.
Nejde mi o to, těhotné ženy a dívky vší vervou poštvat na ušlechtilé koně, ale pokud hrají koně v životě ženy významnou roli, pak jim děti rozhodně v cestě nestojí. Mnohokrát prožívají aktivní život své matky čile a vesele s ní. A šťastné matky mívají většinou také spokojené děti. Společenství vzniká už někde v břiše matky. Mí koně a ježdění dělali vždy mému tělu i duši dobře. Proč bych tedy měla svůj dosavadní život měnit právě kvůli těhotenství?
„Vzdala jsem se toho a toho právě kvůli dětem“, můžeme slyšet často v německých zemích. Děti zde působí někdy jako „cizí tělísko“, ale to nezáleží jen na nich. Pokud by se Vás zeptali, zda si budete přát raději vyrovnanou, sportem se bavící matku, nebo tu která je přes celý den vystresovanou ženou v domácnosti – jaká odpověď by se Vám líbila?
Děti jsou pouze „hosté“ v našem životě. Rychle rostou a jednou nás opustí. Pro rodinu je důležité, aby si žena ponechala něco ze svého dosavadního života a neodevzdala se docela. Po nějaké době bude opět potřebovat své osobní „já“, jinak zůstane sedět doma sama. A pak, když děti odejdou z domova, máme minimálně naše koně, neboť ti zcela určitě zůstanou… a doufejme, že i naši manželé :o)

Ale postupně:
Těhotenství může znamenat pro jezdkyni ježdění např. hned o dvě kategorie lépe než předtím. Tělo přijme sice zhruba od 4 - 5. měsíce rozměry „Buddhy“ a zrovna tak se změní vnitřní život. Ale s úsměvem na tváři a velkým citem zvládnete přeskok ve cvalu, na němž jste do té doby dlouhou dobu pracovaly. „Ty jezdíš více na hudbu“, řekla mi má trenérka, když jsem se radovala ze svého úspěchu. „Jízda na koni a těhotenství, není to nebezpečné?“, ptají se mě mnozí starostlivě. Naštěstí jsem svou nejlepší poradkyni našla právě ve své gynekoložce, která na mé obavy: „Jak dlouho můžu ještě naplno jezdit na koni?“ odpověděla: „Ty znáš svoje tělo jako nikdo jiný. Jezdi tak dlouho, dokud ti to dělá dobře. Určitě nemá smysl kvůli těhotenství přestat jezdit.“

Jezdím na koni více než 30 let, z toho 15 let na svých vlastních koních. Můj sport pro mě znamená nejen perfektní těhotenskou gymnastiku – pro udržení dobré kondice pro narození dítěte, ale i psychickou vyrovnanost. Jezdkyně mají celkově dobrý tělesný pocit. A tomu by měly důvěřovat. Neznám žádnou životní fázi, srovnatelnou právě s těhotenstvím, kdy si tělo tak přesně řekne, co chce a co nechce. A začíná to už u jídla: Kyselé okurky a čokoláda – výtečné! Přezrálý sýr: Hnusné :o(

Avšak pozor! Ruce pryč od „kostitřasů" :o)
Samozřejmě nebezpečí pádu není nikdy vyloučeno, ale ruce pryč od právě obsednutých nebo lekavých koní. I samotní starší, spolehliví koně mohou znamenat při své přirozenosti určité nebezpečí. Toto riziko jsem však vyhodnotila jako srovnatelné s tím, že se mi může něco stát při klopýtnutí během chůze ze schodů.

Pro zajímavost uvádím krátkou charakteristiku mých tréninkových čtyřnohých partnerů během těhotenství:
Jednak mám teplokrevníka Zappu, který má v kohoutku 176 cm, takže se člověk na něj opravdu těžko vyšplhá, ale na straně druhé, je velmi pohodlný k sezení. Během mých těhotenství byl starý 16-19 let. Já sama jsem tohoto potomka po Furioso II a Ranzez přijezdila až do třídy „S“. Je dobromyslný, ale povahově těžký. Na silný tlak se blokuje, reaguje odmítavě a kysele na cizí jezdce – kromě dětí. Také to byl důvod, proč jsem si přála co nejdéle držet otěže v ruce sama.
K němu opačný případ – absolutně lehce jezditelný Willi – plnokrevný kůň, buďonovský valach, 13-16 let během těhotenství, výška v kohoutku 167 cm.
Oba mí koně jsou přiježděni do drezúrního stupně „M“ a zvládají některé cviky stupně „S“. Navíc jsou oba skutečně pohodlní k sezení, což je pro těhotenství výhodou.

Koně, kteří jsou tvrdí a nepohodlní, mohou samozřejmě ježdění jezdkyni pěkně ztrpčit. Čím lépe jsou koně na pomůckách, tím je to v těhotensví pohodlnější. Tím samozřejmě nevylučuji, že vhodní jsou i koně určení pouze na rekreační ježdění, kteří zkrátka jezdí jen do přírody, jsou-li spolehliví a jezdkyně jim plně důvěřuje.

Na koni jsem tak jezdila každý druhý den, nejprve v normálním pracovním tempu. Připojila jsem několik shromážděných lekcí drezúry např. traversály v klusu, ve cvalu, nebo piruety ve cvalu. I samotný střední klus se dal v ty „lepší“ dny až do posledních týdnů těhotenství velmi dobře jezdit. Právě u starších koní působí často pauza v tréninku velmi negativně. Pokud pošleme starší koně na půl roku na pastviny, nedohoníme zbytek výcviku už nikdy. Což bylo pro mě dalším důvodem, proč zůstat během těhotenství „u míče“ co nejdéle.
Výcvik trval dle kondice mých koní 20 – 45 minut. Starší koně není nutné každý den „masírovat“. Volné dny trávili ve výběhu nebo na pastvinách.
Pro ježdění každý druhý den mám velmi dobré důvody:
Jednak posbíráte v průběhu „odpočinkového dne“ sílu i radost pro ježdění a navíc jízda na koni s dítětem v břiše a zhruba 15 kily nadváhy je velmi namáhavá. Jeden den odpočinku vám zcela jistě vrátí opět vaši formu.

Koňským fanouškem již v těle matky?
Velká výhoda jízdy na koni během těhotenství se ukáže však právě po porodu. Děti, které v průběhu těhotenství „sedí v sedle“ se chovají v břiše matky doslova „nenápadně tiše“. Jsem přesvědčena, že po narození se z nich stanou nadšení jezdci. Moje dcery ležely už jako novorozeňata s blaženým úsměvem ve tváři na koňském hřbetu. Od jednoho roku seděly již hrdě v sedle, od 2 let v téměř perfektním přirozeném sedu, jako by jim ten kůň patřil.

A co k tomu všemu říkají osobnosti světového sportu?

Ulla Salzgeber, německá drezúrní jezdkyně, jedna dcera (10 let)
„Až do 7 měsíce těhotenství jsem jezdila na koni. Vlastně až do té doby, než jsem začala mít problémy s nadváhou. Nejlépe mi šla piaffa+passage a cval. Vysedávání v klusu mě až tak nebavilo. Ježdění bylo pro mou psychiku lepší, než kdybych přestala.“

Helena Weinberg, německá skoková jezdkyně, dvě děti (13 a 11 let)
„U mého syna jsem až do 5. měsíce těhotenství jezdila po závodech. Ale u mojí dcery jsem přestala ihned, jakmile jsem zjistila, že jsem těhotná. Ne proto, že by mě někdo nutil či přemlouval, ale jednoduše proto, že jsem měla mnohem větší starost o dítě, než při prvním těhotenství. Bylo mi mnohem více jasné, jak velkou odpovědností je mít dítě“.

Názor gynekologa:

Dr. Wilfried Bubenheim, praktický gynekolog, Hamburg
PŘI NORMÁLNÍM TĚHOTENSTVÍ – ŽÁDNÉ RIZIKO
Během své sedmnáctileté praxe jsem se ještě nesetkal s tím, že by ženě během těhotenství škodila nějaká sportovní činnost. Normální sportovní aktivita, na níž je žena zvyklá, není riskantnější než jízda autem. Ženy nás gynekology v posledních letech mnohokrát přesvědčily, že v těhotenství je možné mnohem více, než by sami konzervativní lékaři věřili.
Pokud se ženy nakonec přece jen v průběhu těhotenství distancují od sportovních aktivit, důvodem většinou bývá zákaz či nepochopení přicházející z nejbližšího okolí ženy – manžel, rodina, přátelé. Lékařské důvody však u normálního, bezrizikového těhotenství neexistují.

Přeloženo s laskavým svolením redakce St. Georg - Der grosse Magazin rund um den Pferdesport

Zajímavosti

Podobné články

„Botičkářka“ Romana Dlouhá: Ještě před pár lety takové možnosti, jaké jsou dnes, nebyly

21. 10. 2024 Redakce Equichannel

Nejstarší ochranou kopyt byly lýkové hiposandály používané v antickém Římě, které se ke kopytu přivazovaly. Od té doby metody ochrany kopyt koní…

Odborníci radí

Starokladrubští koně neodmyslitelnou součástí Velké pardubické

14. 10. 2024 Tisková informace

Nedělní 134. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou byla v mnoha ohledech jedinečná.

Zajímavosti