Qui bono? Otevřený dopis všem aspirantům na federační prezidentský stolec a jejich možným voličům

Vážení sportovní přátelé, Promiňte mi, prosím, že volím pro prezentaci vlastního názoru formu otevřeného dopisu. Mám k tomu dobré důvody. Jezdecké zákulisí v předvolebním období až příliš začíná připomínat pitoreskní politickou scénu našeho státu. Tu ovšem jako občan přijímat musím a nemám jiné východisko., než z ní unikat. Tak, jak to má generace dělá po většinu života.

Do jiných oblastí, kde koně a sport jsou pro nás na prvém místě, a řád života ve sportu a jeho denní běh jsme mohli ovlivňovat vždy a můžeme snad i nadále. Vliv na veřejné sportovní dění ovšem nemáme a nemůžeme mít všichni stejný. A já mohu, sporadicky, ovlivňovat mínění jezdecké veřejnosti snad jen z místa hlasatele či moderátora jezdeckých závodů, a to opět jen v míře, která takovému postu odpovídá. Na rozdíl od vydavatelů nebo provozovatelů periodik, ať je to Jezdectví, Jezdec, nebo Equichannel nemám v rukou media..K reakci mne přiměly zejména řádky osobní prezentace Dr. Krůty- aspirujícího na vedení jezdecké federace, v podzimním čísle časopisu Jezdec . Na ně navázala rétorika Dr. Staňka pod hlavičkou Naši politikové I a II – spolu s přiměřenými reakcemi federačních funkcionářů. Mé konečné . rozhodnutí reagovat naplnil Equichannel - panem Malinovským moderovanou diskusí se známými osobnostm cílenou k osobě pana Dr.Krůty, pod názvem“zeptejte se na co chcete“. O co mi jde:Již zařazení zájemce o funkci do této rubriky právě nyní svědčí o stranickosti moderátora. Na jedné straně je federace a výsledky její práce, na straně druhé kritika (Dr. Staněk) a na třetí straně aspirace třetí osoby(pana Dr. Krůty) použít jezdecké federace k podpoře svých osobních ambicí. To vše za podpory medií, která jinak s federací i jezdeckou veřejností dobře a interaktivně komunikují, a dobře zprostředkovávají i potřebný tok informací. Nicméně sama tato média prezentují nikoliv nestrannost, nýbrž viditelnou a jen špatně skrývanou stranickost.

Proto použiji formu otevřeného dopisu. Kdo chce, přečte, kdo chce, otiskne, kdo chce, hodí sám kamenem po autoru, a kdo bude chtít, poděkuje za pomoc dobré věci.Účinnost mnou použité metody jsem si vyzkoušel v obou rolích.Kdysi, po jezdeckém sametu, jsem otevřeným dopisem inicioval výměnu tehdejšího předsedy , a byl za to napadán za útok pod pás. O několik let později jsem sám rezignoval na účast ve vedení federace po časopisecké kritice mých tendence k autoritativnímu uplatňování mezinárodních pravidel i u nás doma. Ale jezdecký život šel díky bohu vždy dál.

Co mám na srdci? Tiskové výlevy obou doktorů se vší úctou k nim jsou jen volební agitkou, která má někomu posloužit. Oba znají základní otázku –Qui bono?Komu to slouží ku prospěchu? Dr. Staňka do jisté míry chápu. Nesouhlas s vedením sportu patří k podstatě jeho programu. Rozhodně se nedá říci, že by v jezdectví sám nic neudělal a v minulosti jsem byl vícekrát jeho spolupracovníkem, ať v době minulého státu, i v ne ještě tak dávných dobách při CCI v Humpolci, nebo CSIO Poděbrady. Možná, že může mít i v mnohém pravdu. Jen použité prostředky neodpovídají mým poředstavám o běžné pracovní atmosféře ve sportovní organizaci. Možná, že to je tím, že práci ve vrcholném jezdeckém orgánu si do té míry sám nevyzkoušel. Neuvědomuje si asi také dostatečně silně, že jakoukoliv činnost na společném veřejném jezdeckém poli dělá každý z funkcionářů navíc, a že převážná většina této práce je bezplatná. I tisícikorunová odměna rozhodčímu, komentovaná často jezdci- vždyť to nedělají zadarmo- je jen náhradou za obětovaný čas. Většina jezdeckých funkcionářů a činovníků je dostatečně vzdělána, erudována a vybavena i organizačními schopnostmi tak, že ve své profesi, zaměstnání, či podnikání, by za celodenní odměnu rozhodčího ochotni pracovat rozhodně nebyli.. Protože jsou schopni vyprodukovat daleko více. Nemůžeme čekat, že v dobrovolných funkcích členů rady, výkonného výboru, prezidenta, budou pracovat zcela bez chyb, že se jednotlivým kauzám, vyplývajícím z jejich odborného referátu budou věnovat snad ještě více nežli své vlastní profesi. A nelze také čekat, že sekretariát federace bude mít kapacitu správního aparátu ministerstva či akciové společnosti. Myslím, že svůj tah na branku, výřečnost, analytiku, by autor Dr. Staněk lépe využil v nabídce vedení federace převzít některou z ožehavých ekonomických kauz do své dobrovolné odborné péče a ukázat tak své schopnosti i dobrý úmysl. Kritizovat je totiž snadné. Já , z malého podkrušnohorského Ostrova, jsem také schopen zkritizovat cokoliv, i to, co bych, , vytvořit ani zkonstruovat nedokázal. Pokud časopis Jezdec po dostatečně reprezentativních reakcích odpovědných funkcionářů federace opět dává kritice další místo,vytváří sice prostor pro někdy potřebnou polemiku,ta se ale vzhledem ke blížícím se volbám, mění na předvolební guláš. Pod heslem Uhodněte, koho podporuji, když kritizuji, koho kritizuji.

Mezi jezdeckou veřejností dnes padá řada jmen, aspirujících na prezidentský post. Jméno Dr. Krůty mne zaujalo již tím, že se ve svém , někdy snad na podzim v Jezdci zveřejněném příspěvku, sám do takové role postavil a prezentoval svou vlastní osobu. Pisatel mi osobně nic neudělal a donedávna jsem vůči jeho osobě ani nic neměl, protože jsem ho ani neznal. Ale již sám článek mne stačil odradit tím, že naznačuje, nikdy jsem to nedělal, ale vím jak a budu to dělat dobře,( přestože mne nikdo nezná, ba ani nechce, a nepotřebuje). Myslím, že kvalifikace z vedení jednoho z chovatelských svazů je zcela mimo mísu pro vedení sportovní organizace, reprezentující celý stát. Jezdectví v naší zemi nepotřebuje spasitele ani manažerského ani podnikatelského kalibru. Sport má být o sportu , jezdecký navíc o koních a sportu . Nikoliv o komerci, které sport slouží. Naše, české jezdectví,stejně jako před tím československé , nemá špatné tradice. Nikdy jsme nepatřili přímo k těm nejlepším , dnes, díky informační a tím i chovatelské a sportovní a komerční otevřenosti jsou výsledky , podle mých, zcela uměřených představ, zcela úměrné významu, velikosti a tradici i naší země, i našeho sportu a chovu koní. Na sportovních výsledcích mají zásluhu jezdci a jejich talent, píle a oběti rodičů, erudice trenérů, peníze sponzorů, organizační schopnosti federace a jejich funkcionářů, i kluby a media. Kdo některý z těchto faktorů přecení nebo naopak podcení, dělá chybu.

Naše malá země má nedostatek osobností a autorit. Je to vidět . Manažerské a sponzorské se proti odborným určitě přeceňují. V politice i všude jinde. Sportovní organizace má sport na prvním místě. Proto autorita prezidenta federace je nejlépe podpořena jeho sportovní odborností a vztahem ke sportu , a organizačními schopnostmi.Jeho kredit, sportovní a odborná pověst mají podpořit autoritu federace a tím celého sportu .Rozhodně nemá být sportovní svaz pro osobu, ve sportu zatím nevýznamnou, prostředkem pro zvýšení její společenské prestiže. Tak by tomu v případě panaDr. Krůty bohužel mohlo být. Stejně jako on, jsem i já v předdůchodovém věku .Mám za sebou ovšem více nežli 40 let u koní, z toho 15 let ve vedení českého i československého jezdectví, činnost doma i v zahraničí,více než 2 desítky světových pohárů u mikrofonu,ostatní celoevropské nebo mezinárodní závody nepočítaně, odvětví voltiž a vytrvalostní jízdy jsem v osmdesátých letech přivedl spolu se spolupracovníky- organizačně i odborně-od samého počátku až k vybudování mistrovství republiky.Mohu si proto s odstupem dovolit i následující resume: V našem věku je možné, i vhodné, v úspěšné sportovní , nebo funkcionářské karieře se zkušenostmi a praxí i autoritou, jakou má dnešní prezident federace, úspěšně dále pokračovat ku prospěchu všech.. Je s ní možné také skončit, a věnovat se koním dál v sedle nebo na rozhodčí věži - třeba tak, jak jsem učinil já ještě hluboko před padesátkou., zbaven sám iluzí o službě a činnosti veřejné. Ku prospěchu věci to možná bylo také, protože na mé místo přišli jiní, mladší, a byli úspěšní.

K začátku funkcionářské činnosti a k tomu na postu nejvyšším, pokládám tento věk i ambice za krajně nevhodné a nesvědčící o smyslu pro realitu. U jiných zájemců, kteří se kuloárně zmiňují, mi pro změnu absentuje něco jiného : jsou-li , byť úspěšně, sportovně činí, pak chybí společenská prestiž, nebo, pro změnu, ta neoddělitelná a nutná lidská a odborná autorita, a nadhled zkušeností, který je pro nejvyšší funkci nezbytný.

Pro každého z nás představuje jezdectví jinou hodnotu,. Pro někoho je skutečně jen čistým sportem , byť mu ve volném čase věnuje vše. Pro jiného je zaslouženě a právem výdělečnou činností,nebo živností podloženou současnými či minulými sportovními výsledky. .Povolání, vázané na chov, přípravu a prezentaci sportovních koní je tvrdé a nesmlouvavé a vážím si všech, kdo se odvážili do této řeky vstoupit. Jiným, jistě i u nás, stejně jako všude ve světě, poslouží sport, včetně jezdeckého jako vstupenka do jiné společnosti pro toho, komu prozatím ani majetek takové dveře neotevřel. Jiný pojímá sport a jeho atributy jen jako prostředky sloužící komerci. Ale nevytýkám ani ambiciozním rodičům ani podnikateli jeho často naivní představy o dění, o tom, že investice do koní mají svá specifika, ani sponzoru a jím sponzorovanému snahu ovlivňovat sportovní dění podle svých vlastních představ a potřeb. Proč jsem tedy napsal tento dopis? Proč se domnívám , že bude možná i otištěn- vyhoví-li představám žurnalistů o obsahové náplni jezdecké tiskoviny? Proč jej rozesílám i netradiční formou.?

Myslím si, že mnou otevřená témata nejsou bez zajímavosti. Chci uplatnit, byť nepatrný, ale přece, vliv na věci veřejné . Přeji si, aby komerce sloužila sportu, a nikoliv sport komerci. Přeji si, aby i další generace dostávaly do vínku stejné, možná idealistické, ale rozhodně koním oddané informace a doktriny, které nám předávali vojenští akademici, a které , stejně jako dřív i dnes rádi přebíráme od těch nejúspěšnějších z celého světa.

Myslím si rovněž, že české jezdectví je úspěšné. Přeji mu, aby ještě i v dalším volebním období mohlo pracovat pod stejným vedením, které těmto úspěchům napomáhalo, a vedení aby mělo při té práci více spolupracovníků, nežli jen stranou stojících kritiků..Aby prostředky, které používáme, nedegradovaly ušlechtilé cíle.

A s Vámi všemi, ať se stejným, nebo odlišným názorem na věc se budu opět těšit na shledanou někde od mikrofonu. . Ať nám koně jdou.

V Ostrově 20., ledna 2007, Váš Bohumil Oslík

V elektronické podobě:

časopisu Jezdectví

časopisu Jezdec

Equichannelu

Oblastním výborům jezdecké federace

CJF sekretariátu + v písemné podobě pro nezpochybnitelnost autorizace
Podobné články

Martinu Slukovou Niederlovou jste ve společnosti jejích shagya arabů už v rámci doprovodných programů různých akcí a výstav určitě viděli. Proč dala…

Sbírka hipomobilií národního hřebčína se rozrostla o zcela jedinečný ucelený soubor vybavení pohřebního ústavu v Příboře.