Pony Express 2005 - zpráva z východní trasy

26. 8. 2005 Michaela Ployerová Autor fotek: Michal Ployer

Prakticky po dojezdu úseku popsal Martin Blažek, jezdec Jižní větve Československého Pony Expressu a strážce pokladu XPC, našim čtenářům svou letošní zkušenost a pocity. Jsme nadšeni, že vám můžeme přinést další informace a záběry, tentokrát z klávesnice Míši Ployerové.

Letošní jízda Pony Expressu byla ve znamení deště. Na místo předání, do Františkova jsme dorazili po 12 hodině, přece jen kdyby pošta dorazila dříve než v plánovaných 15.50. Okolo půl třetí odpoledne začala přijíždět auta, která signalizovala, že se tak skutečně stane.

Vyložili jsme koně a připravili je k jízdě. Po chvilce čekání dorazili jezdci Jimi a Milan s poštou, předali nám štafetu a my vyrazily dále po trase ve směru do Miličína. Cestou nás řádně zkropil déšť, půda byla naprosto rozmoklá a bylo jedno, jestli jsme jely po poli nebo po louce - bořilo se to všude stejně. S ohledem na neposečené obilí jsme téměř 75% cesty klusaly po silnici.

Dvacetikilometrovou trasu jsme projely za 1 hodinu a asi 5 minut, čímž jsme zrychlily celou předávku východní větve o dalších 45 minut. V Miličíně teprve sedlali koně, ale předávka se i přesto uskutečnila velice rychle.

Po odsedlání a řádném vykrokování jsme koně odvezli domů. I přes rychlostní jízdu na nich nebyla znát větší únava. Po obstarání koní jsme se museli zkulturnit, aby naše cesta mohla pokračovat do Stříbrné Lhoty, hlavního dění toho všeho okolo.

Ve Stříbrné Lhotě vyhrávalo country a i přes nepřízeň počasí mne překvapilo poměrně mnoho lidí. Bylo zde přítomno kromě mnoha jezdců z Pony Expressu i spousta civilistů. Okolo půl jedenácté dorazila společně pošta z východní a jižní věve. V tuto dobu se již počasí začalo trochu moudřit a obloha rozjasňovat. Ani o půl dvanácté jsme se však nedočkali odjezdu pošty na západní větev, která směřuje do Německa. Protože jsme v úterý museli všichni zpět do zaměstnání, vydali jsme se domů. Cestou do Prahy vykoukl i Měsíc, který snad svítil jezdcům Pony Expressu na cestu noční tmou.

Absolvovala jsem svůj 1. ročník, úsek úsek Františkov - Miličín spolu s Johankou Moutelíkovou z Ranche Black Riders, která mi zapůčila mojí oblíbenkyni, šimlu Lindu.

Příbuzné články:

Související odkazy:

Podobné články

Vánoce jsou za dveřmi: hurá! Nebo: proboha, zase?… Ať už patříte do skupiny, která podléhá vánočnímu šílenství a nakupuje ve velkém, nebo do skupiny…

Naše každoročně oblíbená soutěž Krkonošské klání

Influencerku Maju Kupčákovou jste už asi reálně nebo virtuálně někde nějak potkali. Obzvláště, pokud se zajímáte o bezudidlové ježdění nebo…