Koně mají Mamuta
Vztah koně a člověka (pořadí není náhodné) patří mezi historii tvořící vztahy vývoje obou druhů. Bez koně bychom možná ještě čekali na objevení metalurgie, mluvili bychom jinými jazyky a DNA obyvatel střední Evropy by byla úplně jiná.
Vztah koně a člověka (pořadí není náhodné) patří mezi historii tvořící vztahy vývoje obou druhů. Bez koně bychom možná ještě čekali na objevení metalurgie, mluvili bychom jinými jazyky a DNA obyvatel střední Evropy by byla úplně jiná.
Byli bychom hloupější a možná bychom ještě bydleli v dřevěných srubech. Kůň byl jedním z hlavních poskytovatelů energie až do průmyslové revoluce. Na vztahu koní a lidí se zřetelně projevuje vývoj myšlení lidských společností: nejprve koně a lidé žili v přírodním vztahu (ne harmonii, ale přirozeném vztahu mezi predátorem a kořistí). Následně člověk koně domestikoval a začal si od něj brát, co uznal za vhodné. Postupně se kůň (nejenom) stal otrokem pod heslem: práce musí být hotová za každou cenu. Po koni jsme ale vždy chtěli složité úkoly a ty není možné vykonávat jenom pod tlakem a hrozbou násilí. Paralelně se tedy vyvíjely i velmi konstruktivní vztahy, přístupy, techniky. Průmyslová revoluce koním, coby dodavatelům energie, práce a výkonu odzvonila, ale my je pořád chceme kolem sebe. Nepotřebujeme je k práci, ale nemůžeme bez nich být. Jsou součástí našich identit, které se tvořily po tisícovky let. V minulém století se lidé začali ptát, jak pracovat s koněm, aby netrpěl? Dnes se posouváme na úroveň, jak s ním být v partnerském vztahu? Hledáme, jak se kůň na svět dívá, abychom se s ním mohli domluvit jeho jazykem.
Tato fascinující vývojová linie tvoří páteř archeologie koní, která je disciplínou spojující spoustu odborností od terénní archeologie, ostelogie, chemie izotopů, přes genetiku, dějiny umění až po veterinární medicínu, jezdectví, chovatelství a ještě dál...
Co by byla věda, kdyby ji neadoptovala společnost, kdybychom nedokázali aplikovat konkrétní výsledky? Proto jednou z našich klíčových aktivit je přibližovat výsledky našeho bádání široké veřejnost. Za naše usilovné snahy jsme se dostali mezi kandidáty na cenu Karla Absolona Zlatý mamut, kterou každoročně uděluje Archeologický ústav AV v Brně, Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity a Moravské zemské muzeum v Brně nejlepším popularizačním projektům uplynulého kalendářního roku. Náš projekt Koně a lidé: mezioborová a mezidruhová komunikace byl oceněn jako absolutní vítěz z třiceti posuzovaných projektů. Získali jsme cenu veřejnosti. Oslovili jsme nejvíce lidí, kteří nám následně neváhali dát hlas.
Cena je pro nás velkou satisfakcí, ale hlavně stimulem do dalších aktivit. Kůň je cesta. Náš projekt také. I když jsme letos vyhráli o několik délek, nezastavujeme v pomyslném cíli, ale cváláme dál!
S články autorek se můžete pravidelně setkávat na stránkách časopisu Jezdectví.
Galerie
Co nadělit koňákovi?... aneb trocha tipů a dárkové etikety
Vánoce jsou za dveřmi: hurá! Nebo: proboha, zase?… Ať už patříte do skupiny, která podléhá vánočnímu šílenství a nakupuje ve velkém, nebo do skupiny…
Maja Kupčáková: Těžší, než jezdit bez udidla, je naučit se citlivě pracovat s udidlem
Influencerku Maju Kupčákovou jste už asi reálně nebo virtuálně někde nějak potkali. Obzvláště, pokud se zajímáte o bezudidlové ježdění nebo…