Jezdecký den v Národním hřebčíně (2004)

1. 7. 2004 Renata Kolářová Autor fotek: Renáta Kolářová

Je sobota ráno, 26. června a já s obavami hledím na zatažené nebe - včerejší předpověď sice slibovala polojasno, ale teď je zataženo…Bude hezky, nebude hezky? Naštěstí ale i počasí pochopilo důležitost dnešního dne a předvedlo se v tom nejlepším světle. Dnes se totiž po 13-ti letech konají obnovené Jezdecké dny v Národním hřebčíně v Kladrubech.

Dopoledne byli na nádvoří divákům předvedeni plemenní hřebci a plemenné klisny s hříbaty, přičemž největší pozornosti se těšila dvoje dvojčata (pravá a nepravá.) Poté mohli návštěvníci poslouchat řízné melodie od Kmochovy hudby z Kolína nebo si zajít na občerstvení a také prohlédnout stáje.

Ve 13.hodin začal vlastní program na závodišti, kdy před diváky předjeli starokladrubští koně obou barev s jezdci a na zádi stál praporečník s naší vlajkou. Čtyřspřeží, řízené P. Vozábem, přivezlo ředitelku NHK ing. L. Gotthardovou a správce hřebčína ing. M. Vítka. Paní ředitelka přečetla slavnostní zahajovací projev a Jezdecké hry byly zahájeny.

A bylo se na co dívat - pro diváky bylo připraveno 16 vystoupení, jedno hezčí než druhé. Zaplněným tribunám se představili trubači ze SOUz Kladruby n. L. a následoval průvod koní a zaměstnanců a žáků. V druhém čísle programu před námi defilovaly jednotlivé ukázky zápřeží, od jednospřeží až po šestispřeží, včetně atraktivní ruské trojky či málokdy vídaného einhornu. Své jezdecké umění předvedli žáci SOUz Kladruby, velmi pěkná byla ukázka poslušnosti klisen, když jim jejich jezdkyně a jeden jezdec stáli na sedlech, seskakovali přes hlavu či seděli mezi předníma nohama. Akční podívanou byl zrcadlový parkur dvojspřeží v podání bývalých Mistrů (a Mistryně) opratí. Však také jejich um, svěžest a závodní nasazení ocenili diváci velkým potleskem - bez ohledu na to, kdo prohrál či zvítězil. Všichni byli dekorováni paní ředitelkou. Dalším bodem programu bylo barokní ježdění, ke kterému nastoupilo sedm krásných dam v dámských sedlech a malebných kostýmech. I. Macková na 421 Xantomě v mužském kostýmu předváděla klasickou drezúru, ostatní dámy udivovaly svým bravurním ježděním v dámských sedlech a úžasně vypadaly zejména "červená a modrá" lady na vranících. Dále se představili všestranní koně Kinští a to ve skokové ukázce, drezúrní a ukázce výcviku pod vedením P. Liebicha, samozřejmě nechyběla ani "zlatá" spřežení. Právě P. Liebich (trojnásobný vítěz VP), F.Čermák (trenér Sagara, Festivala), J. Louda (jezdec a trenér) a P. Vozáb (úspěšný závodník se čtyřspřežím) patřili mezi oceněné bývalé a současné pracovníky NHK a po zásluze jim patřil potlesk diváků, kteří si připomněli slavné doby černobílých čtverců.

Taneční vystoupení žáků ZŠ Řečany předznamenalo další bod programu - voltiž. Velký smích sklidilo "nalézání" na poničku Belinu pomocí žebříčku či závěr cvičení, kdy klisna ležela, na ní její majitel p. Machek a děti přes oba přeskakovaly.

Ze zcela jiného "soudku" byla ukázka výcviku koní Městské policie v Pardubicích, koně překračovali figurínu člověka, skákali přes oheň, dupali po baloncích a na závěr zvládli se stoickým klidem střelbu v těsné blízko či rány pet-lahvemi, které po nich házeli "demonstranti".

Nejpůsobivější (tedy alespoň pro mě) však byla jezdecká čtverylka pod vedením P. Macka. Osm bílých a osm vraných hřebců s jezdci v dobových kostýmech vjelo na kolbiště a začal opravdový balet. Koně se míjeli, proplétali, otáčeli a vytvářeli krásné černobílé obrazce doplněné šarlatovými kostýmy jezdců. Snad i koně v té chvíli podlehli atmosféře na závodišti a předvedli se v té nejlepší podobě. Kromě podmanivé dobové hudby, pofrkávání a hvizdu píšťalky, která označovala změnu cviku, nebylo slyšet vůbec nic - tak se divákům tajil dech nad tou krásou. Když jezdci pomalým ladným pohybem sňali své klobouky na závěr jízdy, rozpoutal se bouřlivý potlesk.

O vzruch se postarala "akční" koňská kopaná neboli pushball, vtipně komentovaná ing. Petříkem. (Družstvo chlapců vyhrálo 2:0, ale ani dívky se nedaly zahanbit a předváděly pěknou hru.) Pěkná byla i ukázka nazvaná David a Goliáš aneb zápřeže poníků a chladnokrevníků, poníci se předvedli i ve skokové ukázce pod svými mladými jezdci. NHK přizval na tento den i koně soukromých chovatelů, představil se hřebčín Favory s.r.o. se dvěma randomy - sedlovým a kočárovým, tandem a random předvedl A. Ruschitzka z Rakouska, ing. L. Vyrtych přivezl dvojspřeží běloušů, Vasury Kolesa s.r.o. vrané dvojspřeží a s efektní ukázkou vystoupil M. Roden, jenž měl zapřaženého fríského koně. Následně diváci zbystřili, protože na protilehlé straně závodiště se rozjížděla pravá uherská pošta. Bělky pod vedením čikoše P. Maliny předvedly mistrovskou jízdu, která zvedla diváky doslova ze sedadel. Druhému spřežení se příliš nechtělo před lidi, nezvyklá kulisa jej poněkud vyděsila. S dopomocí se nakonec i ono dostalo před tribuny a bylo odměněno zaslouženým potleskem.

Opravdovým bonbónkem sobotního programu bylo spřežení čtyř starokladrubských běloušů z Dánské královské stáje, s překrásným kočárem a olivrejovaným kočím a dvěma přísedícími. Právě při této příležitosti jsme si uvědomili, že starokladrubští koně byli skutečně po mnoho staletí výsadou králů a císařů a je báječné, že tato živoucí památka je s námi i dnes.

Program se nezadržitelně blížil ke svému konci a z ohrady za závodištěm bylo slyšet práskání bičů - to čikoši vyháněli stádo klisen na ovál závodiště. Koně prošli nejprve krokem, pak klusem a poté se celé nádherné stádo rozutíkalo cvalem a vlnící se bílé moře se dvakrát přelilo přes nízkou proutěnku, Každý divák měl jistě ještě dlouho před očima vlající bílé hřívy a ušlechtilé hlavy - doslova zhmotnění snu o krásných bílých koních!

Na závěr programu předjelo úžasné šestnáctispřeží starokladrubských běloušů, vedených P. Vozábem a pamětníci se v té chvíli jistě neubránili dojetí - vždyť vícečetné zápřeže jsme již 13 let neměli možnost vidět! Ani vraníci se nedali zahanbit a J. Škodný předvedl krásné osmispřeží. To již byl úplný závěr čtyřhodinové podívané, která se opravdu vydařila.

Velmi pěkně byla "namíchána" čísla akční i pomalejší, nekonaly se žádné zbytečné prostoje, milými a fundovanými slovy dění na závodišti doprovázeli ing. M. Barešová a ing. F. Petřík. Příprava a nacvičení celého programu stála jistě všechny zúčastněné nemalé úsilí a tak tedy - děkuji! Děkuji paní ředitelce, že hřebčín zase o krok přiblížila národu a celému vedení, které je jí oporou, děkuji zaměstnancům, učňům a všem dalším bezejmenným lidem, kteří se zasloužili o tento krásný den. Za dva roky se budu těšit na další!

Podobné články

Vánoce jsou za dveřmi: hurá! Nebo: proboha, zase?… Ať už patříte do skupiny, která podléhá vánočnímu šílenství a nakupuje ve velkém, nebo do skupiny…

Naše každoročně oblíbená soutěž Krkonošské klání

Influencerku Maju Kupčákovou jste už asi reálně nebo virtuálně někde nějak potkali. Obzvláště, pokud se zajímáte o bezudidlové ježdění nebo…