Rada první: DEJTE MU NAŽRAT

Kůň stojí předkem na rampě a cpe se ovsem, případně jinou dobrotou. Když sní svůj díl, vycouvá. Tak se to opakuje, dokud to koně baví a má ještě místo v žaludku.

Tím, že koně krmíme na kraji rampy a pak ho necháme couvat, ho toto couvání vlastně učíme. Za každá couvání a opětovné vkročení na rampu dostane kůň odměnu v podobě potravy.
99% koní za žrádlo do přívěsu nevleze! Výjimkou jsou případy, kdy je to kůň cílevědomě učen, nebo se po několikahodinovém nakládání tak nudí, že se jde podívat, co je uvnitř vozíku.
Proto odměnu, až když je uvnitř, nebo již necouvá.

Rada druhá: MUSÍ SE BÁT

Přiveďte koně k přepravníku a tam ho pořádně zbijte, buď přinesenými "nástroji" a nebo tím, co je po ruce. Jestliže kůň po této exekuci vleze do přívěsu, musí už být opravdu zoufalý.

Tento způsob v "lidské představě" znamená, že když kůň venku zažije strach, "uteče" do přepravníku.
V "koňské představě" to ovšem znamená, že je odveden z bezpečí stáje a stáda a pokud poblíž stojí přepravní box s otevřenou rampou, dostane výprask.
Pochybuji, že kůň bude reagovat podle lidských představ.
Kůň má spoustu svalů a velmi málo mozku. U člověka je to přesně naopak. Jestliže chci koně "přemoci", použiji toho, čeho mám víc. A síla to není.

Rada třetí: SLEPÝ KUŇ NEZLOBIT

Selhaly předchozí "metody"? Nevadí! Dejte mu na hlavu kapuci a on půjde.

Pokud chcete koni zlámat nohy, vřele doporučuji. Také ho poměrně spolehlivě naučíte, aby se bál o hlavu.
Většinou se kůň se zakrytýma očima chvilku vodí v kruhu po rovině, pak se narovná a navede se na rampu. Pokud nezastaví hned, jakmile uslyší, že na rampu vstopil vodič a jde dál, určitě zakopne a upadne. Pak už můžeme jen doufat, že nezačne panikařit. Nedej Bože, aby se zakrytýma očima utekl! Ovšemže jsou odolní jedinci, kteří tam po kolenou, respektive po zápěstí vlezou. 2 x ovšem ne.

Rada čtvrtá: VERBÁLNÍ NÁTLAK

Kůň mě přece miluje, tak mu to "politicky" vysvětlím.

Věřte, ani to moc nefunguje. Můžete vyhrožovat, slibovat, vyčítat, přemlouvat. Nic platno, kůň si to s více či méně otráveným výrazem vyslechne, ovšem že by ho to posunovalo do vozíku se nezdá.

Rada pátá: CO NEJDE SILOU, JDE JEŠTĚ VĚTŠÍ SILOU

Tato metoda se používá se používá velmi často, jak samostatně, tak v kombinaci s ostatními. Spočívá v táhnutí koně za vodítko, případně za ohlávku.

Tato metoda je velmi účinná v odnaučení koně jít dopředu. Pokud má kůň ještě v hubě udidlo, štajgr, nebo kolem nosu vodítko či dokonce řetízek, bude velice spolehlivě couvat.

Kůň se samozřejmě nejvíc bojí o hlavu, proto se snaží jí mít co nejvolnější, zvláště v pro něho nebezpečné situaci jako je nakládání. Takže netahat! Pohyb koně vychází ze zádi, nikoli z hlavy.

Rada šestá: TAK A MÁME TĚ!

Jestliže jste již koně naložili, jeďte s ním opatrně. Zapomeňte na to, že po vás při nakládání 2 hodiny šlapal, kopal do vás a i jinak projevoval "svůj" názor na věc. Potrestat koně tím, že s ním budu za jízdy "mlátit" připravuje živnou půdu pro další problémy.

Každý kůň normálně jezdí na přepravníku, pokud již s ním nemá negativní zážitky. Většinou nakládání a styl jízdy nemá souvislost a kůň si to také nespojuje. Věřte, že nejlépe se veze kůň, který ještě nikdy nejel. Pokud se s ním tedy jede slušně, což chce samozřejmě zkušenosti. Dobrým cvičením je postavit si na palubní desku sklenici s vodou, naplněnou cca 1 cm pod okraj. Voda vyšplíchla? Jeli jste špatně. Není málo koní, kteří vinou špatného převozu téměř končí svou sportovní kariéru.

Tak řídit už umíme, kůň je naložený. Stačí zařadit a jedeme.

Předtím je ovšem nutno zkontrolovat, zda máme u sebe všechny doklady nezbytné k řízení a vozidlo i přívěs splňují vše potřebné. Především to je oprávnění k řízení motorových vozidel na pozemních komunikacích - prostě řidičák.
Na tažné vozidlo s přívěsem na koně (tzn. přívěs nad 750 kg) je nutné řidičské oprávnění skupiny B+E, dle § 81, zák. č. 361/2000 Sb., dále osvědčení o technickém průkazu od obou vozidel.
Vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 102/1995 Sb. § 77, odst. 1 hovoří o tom, že celková hmotnost přívěsu nesmí být větší než stanoví výrobce daného tažného automobilu. Celková hmotnost přívěsu je uvedena v OTP, nezáleží tedy na tom, jakou hmotnost vezeme.
Pokud pojedeme po dálnici nebo rychlostní silnici, je pořeba dle Nařízení vlády ČR č. 281/1997 Sb., mít řádně vylepenou dálniční známku. Vzhledem k tomu, že se celková hmotnost vozidel v soupravě sčítá (tažné vozidlo + přívěs), má souprava převážně hmotnost nad 3,5 tuny.

Pokud jste přepravce, který vozí koně za peníze, musíte toho u sebe a ve vozidle mít podstatně víc. Především je zde Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb., ve znění změn Zákona 38/1995 Sb., Zák. č. 304/1997 Sb., Zák. č. 132/2000 Sb., Zák. č. 150/2000 Sb.

Dle Zák. č. 111/1994 Sb., § 3 odst. 3 musí mít přepravce ve vozidle zabudován tachograf a toto zařízení používat, včetně dodržování zákonných přestávek v řízení. Cena tachografu na našem trhu se pohybuje i s montáží okolo 25 - 30 000,-Kč. Pokuty za jízdu bez tachografu jsou velmi vysoké. § 4 odst. 1 písm. a) hovoří o povinnosti přepravce vlastnit koncesní listinu, § 6 o dborné způsobilosti, která se prokazuje zkouškou na příslušném obecním úřadě. Pokud chce přepravce provozovat mezinárodní přepravu, musí podle tohoto paragrafu vlastnit tři roky koncesi na dopravu vnitrostátní. Povinnost mít u sebe ve vozidle vždy koncesní listinu upravuje § 9 odst. 2.

Porušení shora uvedených paragrafů dle tohohoto zákona § 35, oceňuje dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy dopravy a spojů částkou 100 000,- Kč. Pokud jsou porušeny povinnosti při používání tachografu, dle § 35 odst. 2, hrozí pokuta do výše 500 000,- Kč. Dále u sebe přepravce musí mít "Osvědčení o profesní způsobilosti řidiče" § 48 odst. 1, písm. a), které má platnost jeden rok od doby vykonání zkoušky a "Potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel" § 48, § 85 Zák. č. 261/2000 Sb. ve znění § 87 odst. 1, písm. a)d), Zák. č. 361/2000 Sb.

Není toho tedy málo a sankce jsou opravdu nepříjemné.

Na ostatní náležitosti dohlíží Policie ČR, např. rychlost jízdy (s přívěsem max. 80 km/hod), řidičské oprávnění, OTP, zdravotní prohlídky atd.

Jedním z opatření, které může policie ČR použít, je zakázání další jízdy. Toto se používá zvláště v případech, kdy řidič nemá příslušné oprávnění k řízení vozidla, nebo vozidlo nesplňuje některou ze zákonných podmínek (např. nesmí táhnout přívěs).
V praxi to znamená, že také můžete odpřáhnot přepravník i s koňmi a dál pokračovat bez něho (což je například při cestě na závody velmi nepříjemné). Zakázání další jízdy není represivním opatřením, proto vás pokuta stejně nemine.

Proto je rozumné si před uzavřením smlouvy o přepravě koně (dle zákona postačuje ústně) zjistit, zda se jedná o seriozního dopravce, který splňuje veškeré zákonné podmínky. Ušetříte tím nejen své peníze a čas, vyhnete se i zbytečným problémům, ale hlavně tím chráníte svého koně.

Andrea Kučerová - EQUITRANS
vnitrostátní a mezinárodní přeprava koní a živých zvířat
equitrans@seznam.cz
Tel. 603443756