Equitana 2009 - na výstavě potřetí...

28. 3. 2009 Martin Blazek Autor fotek: Martin Blažek

Equitana je fenomén a stále ještě pro české diváky víceméně jen akce, o které se dočtou vždy až „po“.  Mezi našimi dopisovateli však jsou tací, kteří ji navštěvují opakovaně a mohou tak již porovnávat také její vývoj. Ještě v průběhu výstavy jsme vám přinesli reportáž a mnoho fotografií, přibližujících výstavu, její prostory a noční show. Dnes se naposledy k akci vrátíme, článkem, který porovnává poslední tři ročníky této „essence koní“ :o)

Už to jsou zase dva roky, co se za námi zavřely brány Essenského výstaviště a další ročník je před námi. Ten čas šíleně letí… Na Equitanu jedeme již potřetí, ale zase se těšíme.

Po předchozích zkušenostech naše přípravy na Equitanu začínají už v srpnu předchozího roku rezervací hotelu. Už i tak jsou cenově dostupné hotely v Essenu na tento termín plné a tak zamlouváme hotel v cca 14km vzdáleném Gelsenkirchenu. Také si kupujeme třídenní vstupenky, ale po zkušenosti z prvního roku již nikdy více NE o víkendu.. Víkendy jsou na Equitaně opravdu o nervy. Šílené davy lidí vás táhnou uličkami a tam, kam chcete, se nemáte šanci dostat.. Hlavní aréna je nekompromisně obsazena od rána do večera a jen těžko se v ní hledá místo. Vůbec se nedivím lidem, kteří zde byli pouze o víkendu, že už si řekli – Equitana nikdy více… Pracovní dny jsou v pohodě. Lidí přiměřeně a člověk si to může opravdu užít. Jediné, co je o závěrečném víkendu zajímavé, jsou opravdu luxusní slevy, neboť prodejci nechtějí své zboží vláčet zpět domů, a tak pořídíte leccos za poloviční ceny, než u nás.

Jak jsem psal, na Equitaně jsme již po třetí. To už nutí člověka ke srovnání jednotlivých ročníků a také k úvaze, zda bude i ta následující Equitana 2011 stát za návštěvu..

2005

Náš první ročník - 2005 - nám zcela změnil pohled na koňský svět. Vůbec jsme nevěděli, co nás čeká. Po celé tři dny jsme byli v Essenu doslova jako v pověstném „Jiříkově vidění“. Stáje s koňmi přímo mezi stánky a obchody, v každé hale aréna a v nich se stále něco děje a celodenní tematický program v hlaví aréně haly 6, kde je možné vidět ty nejlepší koně světa. Na vlastní oči jsme sledovali u nás tak atraktivní plemena koní, jako jsou různí mimochodníci z amerického i evropského kontinentu, berbeři, andaluzani, frísani, murgese, maremanno, bardigiano a spousty dalších.. Velmi milým překvapením bylo české zastoupení v podobě starokladrubských koní. Kromě koní jsme se pochopitelně mohli seznámit i s různými jezdeckými styly a přístupy ke koním – western, parkury, drezúra, vysoká španělská škola, cestování na mimochodnících, natural horsemanship. Nejvíce nám tenkrát učaroval Lorenzo se svými koňmi, westernové ukázky práce s dobytkem a pochopitelně Pura Raza Espaňola. I HopTop2005 nám doslova brala dech, to co tam, jsme proste před tím nikde neviděli..  Ročník 2005 byl nejvíce zaměřen na koně PRE a plnokrevné araby. Z jezdeckých stylů vládl western a jezdecké umění španělských jezdců na PRE.

2007

V roce 2007 jsme už věděli co nás čeká. V té době byla před námi stavba našeho nového domova a stájí a tak se naše pozornost při procházení hal hodně zaměřila na stájovou techniku, podlahy a povrchy jízdáren. Kromě toho jsme mnohem více času trávili v hlavní aréně a více si užívali hlavní program. V tomto roce zde již rozmanitost plemen nebyla tak široká, jako v předchozím ročníku, ale i tak bylo hodně na co koukat. Hlavně jsme se zaměřili na Lorenza, ale již zde měl svou show i Honza Bláha. Také se nám moc líbila večerní předváděčka plemenných hřebců. Troškou zklamání přinesla HopTop2007, která byla až nepříjemně futuristická a to není úplně náš šálek kávy.  Ročníku 2007 dominovali především islandští pony, lipicáni a starokladrubští koně, kteří byli s celou českou výpravou čestnými hosty výstavy. Když do rozbouřené hlavní arény vtryskalo šestispřeží s českou vlajkou a předvedli dokonalou práci a ovladatelnost, stal se z jejich vystoupení nejsilnější zážitek  celé Equitany. Z jezdeckých stylů převládali mimochodníci a vysoká španělská škola.

2009

Letos vyrážíme v neděli. Ráno ještě obstaráme koně a v poledne vyrážíme směr Norimberk, Frankfurt, Essen, Gelsenkirchen, čeká nás nějakých 730km. U Würzburgu chytáme onu pověstnou německou „stau“, která nás díky asi 20 km úseku dálnice v rekonstrukci zdrží o celé dvě hodiny.. V Gelsenkirchenu na nás dýchlo jaro. Letos prvně, po té nekonečné a tuhé zimě.. Kvetou tu sněženky a vzduch je opravdu prosycený jarem.

V pondělí ráno odjíždíme z hotelu o kapku později a už u příjezdu k výstavišti je mi jasné, že to byla chyba. Jsme při pondělku nemile zaskočení množstvím přijíždějících návštěvníků. Když pak přejedu odbočku na poslední volné parkoviště, vím, že bude problém.. Trvá více než 20 minut, než se mohu někde otočit a vrátit se zpět k výstavišti.  Au, parkoviště je už plné a pořadatelé nás ženou na cca 8 km vzdálené odstavné parkoviště, odkud nás veze zdarma autobus. Parkováni však zdarma není.. 7 Euro na den, ať stojíte kdekoli, pořadatelé poctivě vybírají až do noci.. Ještě vloni to bylo 5 Euro, nu co se dá dělat, každá sranda něco stojí. Na výstaviště vstupujeme s cca hodinovým zpožděním.
Na letošním ročníku je bohužel znát všudypřítomná finanční krize. Zejména automobilky zde nemají téměř žádné zastoupení, což by nebylo až tak hrozné, bohužel je zde letos i o poznání méně koní, než v letech minulých. Žádné zastoupení zde nemá Lipiza, berbeři nebo plemena amerických mimochodníků.  Citelně méně je zde asilních arabů či andalůzanů.  Nicméně i tak se stále něco děje a je na co koukat.  Jedním z důležitých bodů letošního programu jsou ukázky Honzy Bláhy, který měl v pondělí v hlavní aréně celou hodinu… V ní předvedl nejen výsledek své práce s koňmi, ale podělil se s publikem i o své metody, které používá při výcviku. V hlavní aréně jste dále mohli vidět mnoho ukázek tréningů různých jezdeckých stylů pod vedením nejlepších německých trenérů. Letošní HopTop se z našeho pohledu   povedla mnohem lépe, než ta v roce 2007. Z plemen převládají fjordi a teplokrevná plemena z německého chovu. Z jezdeckých stylů potom vozatajství a klasická drezúra a skoky.

Poté, co se za námi zavřely brány výstaviště v Essenu po třetí, mohu odpovědět na výše položenou otázku, zda bude stát za to jet sem i počtvrté. Ač letošní ročník považuji zatím za nejslabší, odpověď je zcela jistě ANO.  Vždyť jsou zde vidět koně všech možných plemen, můžete se tu osobně potkat a třeba i hovořit s největšími osobnostmi světového jezdectví, jako je Linda Tellington-Jones, Lorenzo, Honza Bláha, Jean Francois Pignon a mnoho mnoho dalších. Z českých zástupců pak kromě  již zmíněného Honzy zde pravidelně působí zástupci Národního hřebčína Kladruby Nad Labem, výrobce vleků Maro a pravidelné zastoupení zde již mají i jezdecké potřeby Equiservis. Jaký však bude ten následující ročník si musíme dva roky počkat…

 

Ve 23:00 vyrážíme zase domů. Zpáteční noční cesta utíká rychle, dálnice je skoro prázdná a doma jsme chvíli po 6 hodině. První zprávy v českém rádiu nás informují o tom, že v Praze nasněžilo 5 cm sněhu.. ach jo.. vždyť do Essenu už dorazilo jaro. Equitana 2009 už je jenom vzpomínkou, ale jaro jistě už brzy zaklepe i u nás. Letos se na něj těším, vyladěný koňmi z Essenu, tak, jako žádný jiný rok předtím…

Pozn. redakce:

Martin pro vás připravil dlouhou řádku videí z Equitany, která umístil na svůj web Equimarket. V souhrnu je najdete klikem na této adrese. Pokud dáváte přednost formátu AVI, několik videí je převedeno i do něj. Najdete je v odkazech pod článkem. Bohužel videa v AVI jsou velmi velká, proto musíte mít při jejich stahování velkou trpělivost.

Podobné články
Deník

Zanedbané a podvyživené psy, koně a další zvířata odvezli koncem letošního srpna z Křižovatky na Chebsku od jejich majitelky Lenky Spáčilové zástupci…

Idnes.cz

Pomůcky pro strojírenství, stavebnictví i automobilový průmysl dnes už celkem běžně vznikají za pomoci 3D tisku. Jakub Ševčík na 3D tiskárně vyrábí…