Dovolená s koňmi II. - Kobilarna Lipica

16. 1. 2006 Martin Blazek Autor fotek: Lucie Korejsová

Jak jsem již psal v úvodním díle seriálu, nedovedu si představit život bez koní a tak se s nimi v posledních letech plánovaně setkáváme s i o dovolené. V dnešním díle naší koňské cestománie bych vás po Camargue rád zavedl do místa, které v každém milovníkovi koní musí vzbudit veliký respekt. Tímto místem je Kobilarna Lipica.

Rok po návštěvě kraje Camargue s býlími koníky jsme se připojili k davu a rozhodli se navštívit Chorvatsko. A kousek od Chorvatska je Slovinsko a na Slovinsko-Italské hranici, kousek od Terstu, leýí městečko Lipica. Co je na tomto malém městečku tak zajímavého je vám asi zbytečné popisovat. Strašně jsem se tam těšil.

Přejeli jsme Chorvatsko-Slovinské, Slovinsko-Italské a Italsko-Slovinské hranice během asi 4 km. Kousek za posledními hranicemi již byla odbočka k hřebčínu. Příjezd k areálu hřebčína procházel mezi ohradami, ve kterých se ve stínu stromů pásly klisny s hříbaty. Zastavili jsme auto a kochali se tou nádherou.

Před areálem hřebčína se nachází ohromné záchytné parkoviště, restaurace a hotel. Ukazatele nás navedly k prodejně vstupenek. Průvodcovaná prohlídka areálu včetně jezdeckých ukázek nás přišlo na 12 Euro za osobu. Po vpuštění do areálu se začly tvořit hloučky turistů kolem různě mluvících průvodců. Čeština nebyla a tak jsme se připojili k anglicky mluvícímu davu. Provedli nás mezi jízdárnami, kde se trénuje, zvenčí ukázali stáje s nejlepšími hřebci ve výcviku, kam jsme z bezpečnostních a pochopitelných důvodů nesměli.

Pak přišla prohlídka stájí s hřebci, kteří se pro výcvik nehodili a kde nás pustili dovnitř (mohli jsme volně ke koním, kteří stáli na štontech). Dále prohlídka pokračovala přes místo, kde parkovaly kočáry a dále přes zahrady, kolem místního kostela a stájí, kde bydlí klisny s hříbaty (pokud nejsou na pastvě) až do původního starého hřebčína. V něm se nachází kamenná stáj s vysokými klenutými stropy a speciálním odvětráváním, které zajišťuje celoročně stabilní teplotu a vlhkost. Do této stáje odchází staří koně, kteří mají dýchací potíže, protože jim místní prostředí zajišťuje ideální podmínky. Zde naše prohlídka hřebčína skončila a byli jsme pozváni do jezdecké haly.

Celý areál je nádherný a udržovaný, všude je naprosté čisto, okolí zkrášlují zahrady a živé ploty. Průvodce byl milý a sympatický. Koně, které jsme videli, vypadali velmi dobře. Těšili jsme se na na ukázku vysoké drezúry, hlavně po té, co jsme ji viděli před lety na Pardubickém závodišti právě od mistrů z Lipici. Hala pro turisty je nově postavená a pro tyto účely upravená. Bohužel během jezdeckých ukázek přislo zklamání. Koně, které nám předvedi, byli nejspíš v ranné části výcviku, což se podepsalo na celém vystoupení, které bylo plné chyb a nepřesností. Z vysoké španělské školy nepředvedli vlastně ani jeden jediný cvik a my po skončení vystoupení zůstali ještě sedět na místě v očekávání, že to snad nemohlo být celé...

Přes to, že celý areál a prohlídka hřebčína ve mě zanechaly pouze kladné dojmy, zklamání z toho, co jsme viděli v hale, bylo silnější. Nevím, zda jsme měli pouze smůlu, nebo se v podobném duchu odehrávají všechna vystoupení pro turisty, ale vím, že to hodně dlouhou dobu nepojedu zjistit. Po letech se kladné a záporné pocity srovnaly a přes zklamání způsobené přílišným očekáváním, mohu milovníkům barokních plemen koní návštěvu hřebčína v Lipici doporučit. Možná budete mít větší štěstí i při jezdeckých ukázkách.


Pokračování: zastavíme se u "černých perel" holandského Frieslandu.

Příbuzné články:

Související odkazy:

Podobné články

Hasiči přijeli v sobotu do obce Nosislav na Brněnsku. Kůň ležel uvnitř stáje na zemi a nemohl se několik hodin zvednout.

Michaela Pavlisová a její Franklin

Diamond Czech Pony a Jezdecká stáj U ryzáčka… Co je spojuje? A jak se člověk dostane od vrcholového sportu k chovu connemara pony? Cesta je to velmi…