Clydesdaleští koně – něžní obři v pivním světě
Je rok 1933 a k Bílému domu se blíží šestispřeží mohutných koní. Táhnou náklad, který se dlouhých 13 let v amerických ulicích nemohl oficiálně objevit. Bedny s pivem. V USA končí prohibice a clydesdaleští koně vezou prezidentu Rooseveltovi světlý ležák Budweiser.
Super Bowl
Přeskočíme do roku 1986. Hraje se Super Bowl, velké finále dvou fotbalových klubů NFL. Obří sportovní událost pro fotbalové příznivce. V Super Bowl se každý rok předhánějí nejúspěšnější firmy o nejlepší reklamu na své produkty. Třicet vteřin stojí 5–6 miliónů dolarů. Není divu, že se zde sejdou nejpropracovanější spoty těch nejproslulejších značek. Všechny však mnohokrát převálcovali clydesdaleští koně propagující Budweiser (ten americký) a na YouTube se dojemné spoty stále těší mnohamilionové přízni. O původu a standardu clydesdaleského koně jsme již psali v seriálu Poklady britských ostrovů ZDE.
Od prohibice k velkému daru
Německý imigrant, nejmladší z 22 dětí, Adolphus Bush se do USA přistěhoval v roce 1857. Vzal si za ženu Lilly Anheuser, usadil se v St. Louis a se svým tchánem založili pivovar Anheuser-Busch Brewing Association. Anheuser-Busch by se Američanům těžko vyslovovalo, pivo tedy dostalo foneticky méně náročný název – Budweiser. Ovšem v roce 1920 přišla rána v podobě 18. dodatku ústavy – prohibice. Přesněji, zákaz výroby a distribuce alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 0,5 %. Trvala dlouhých 13 let. Způsobila rozkvět mafie, zvýšení kriminality, nezaměstnanost, někdy i slepotu a zdravotní problémy, protože domácí výroba nebyla vždy zdravotně nezávadná.
Až v roce 1933 se v kongresu vylíhl 21. dodatek ústavy – kterým se rušil 18. dodatek... Výroba piva a vína se mohla rozjet naplno, státní kasu mohly začít plnit daně. Anheuser a Busch třinácti suchými lety obratně propluli, nicméně konec prohibice byl pádným důvodem k oslavě. Když oslava, tak dar, a pořádný. Jednoho dne Adolphus Bush jr. řekl otci, jestli by se nešel podívat ven na nové auto. Když Bush vyšel před dům, místo Modelu T hleděl na šest ohromných koní zapřažených v červeno-bílo-zlatém voze s pivem. Bushovi synové jako připomínku první láhve piva po ukončení prohibice svému otci darovali šestispřeží clydesdaleských koní. Celou rodinu to dojalo natolik, že se od té doby datuje spojení „brečet do piva“.
Dobrá reklama
7. dubna se spřežení představilo veřejnosti v St. Louis a pivovarníci si uvědomili, jak velký propagační efekt mohou tito koně mít. Krátce na to vyslali druhý tým po železnici do New Yorku, kde si na letišti v New Jersey vyzvedli bedny s pivem Budweiser a vyrazili na oslavu této události směrem k Empire State Building. Tisíce lidí přilákala podívaná na vyparáděné spřežení. Po malé ceremonii si bednu piva vysloužil také bývalý guvernér Al Smith jako ocenění za mnohaletý boj proti prohibici. „Od doby, kdy byl postaven Empire State Building, jsem neviděl nic tak úchvatného jako těchto šest koní přivážejících náklad piva,“ prohlásil Smith, „jen mě mrzí, že není všechno jen pro mě. Ale můžete panu Bushovi vyřídit, že jsem tu pořád a mám mnoho přátel.“
Koně pokračovali s podobnými zastávkami dál, až dorazili do Washingtonu D.C. s pivem pro Franklina D. Roosevelta. Krátce poté se šestispřeží rozrostlo na osmispřeží a také přibyl maskot – dalmatin. Od roku 1986 se reklama na Budweiser v podání clydesdaleských koní stala pravidelnou a velmi očekávanou záležitostí v rámci Super Bowl.
Štěně a kůň
Z 25 populárních reklamních spotů Budweiseru na Super Bowl nejvíce zabodoval příběh štěněte. Nejúspěšnější reklamní spot na Super Bowl za 50 let je „Puppy Love“ z roku 2014. 90vteřinová reklama není jen přátelství mezi dvěma roztomilými chlupatými zvířaty. Štěně se opakovaně snaží utéct z chovatelské stanice a hledá svého kamaráda – clydesdaleského koně. Také mezi chovatelem koní a chovatelkou psů se zažehne jiskra. Koně nakonec zabrání odvozu štěněte a lidé nakonec usoudí, že bude lepší nechat je spolu. Chytře natočené, emoce tečou proudem, což je ta nejlepší propagace.
Z dalších spotů se líbil osel, který se chce stát clydesdaleským koněm ve slavnostní zápřeži, koulovaná, fotbal – na YouTube najdete všechny.
Jedním z těch na vážnou notu byl „Clydesdale Respect“ na uctění památky obětí 11. září. Kvůli natáčení tohoto spotu nechali zastupitelé New Yorku uzavřít Brooklynský most.
Kariéra
Cesta ke slávě začíná ve chvíli, kdy se narodí hříbě. Vedoucí chovu koní pro Budweiser John Soto chová koně na Warm Springs Ranch, rozlehlé 300akrové farmě v centru Missouri.
Hříbata dostanou jména, která začínají prvním písmenem jména jejich matky. Své začátky tráví jako každé hříbě u matky, cváláním zvlněnými pastvinami a dorůstáním do svých dlouhých nohou. Odstavují se v 5 měsících. Sezóna hříbat od ledna do června zaplňuje pozemky farmy desítkami malých clydesdalů. Přes léto probíhají sezónní prohlídky ranče, kdy návštěvníci mohou vidět koně a být s nimi v kontaktu, což je učí důvěřovat lidem. Připravují se tak na to, co je čeká. Soto vše bedlivě sleduje, zajišťuje, že jeho koně dostávají náležitou veterinární a podkovářskou péči (1 podkova váží 2,5 kg a je velká jako talíř), stará se o hříbata vyžadující zvláštní péči, a dbá na to, aby byla dobře socializovaná. Rozhoduje o tom, kteří koně by měli být přijati do spřežení pro Budweiser.
Prvním sítem kvalifikace koně je velikost a barva: hnědák, bílá lysina, černá hříva a ocas, typické bílé rousy. Jako dospělí by měli vážit mezi 850–1100 kg, měřit 182 cm. O koně, kteří tyto požadavky nesplňují, je i tak velký zájem u malých chovatelů a společnost dbá na to, aby se dostali do dobrých rukou. Koneckonců jde také o image firmy. Chovatelé dnes upřednostňují lehčí typy clydesdaleských koní, ale společnost Anheuser-Busch potřebuje vyšší, těžší koně, kteří jsou schopni překonávat velké vzdálenosti.
„Stejně důležitá je jejich povaha a osobnost,“ říká Soto. „Clydesdalové jsou velmi mírné plemeno. V mládí se od ostatních koní neliší – jsou plaší, bujaří. Jak stárnou a dospívají, a čím více s nimi pracujete, tím jsou klidnější.“ Hříbata opouštějí rodné hnízdo na ranči Warm Springs, když jim je 5 až 8 měsíců, aby se zapsali do „přípravné školy“ Budweiser Clydesdale v St. Louis. Zde se učí trpělivosti při koupání a stříhání, musí umět v klidu stát, když se jim hřívy a ocasy zaplétají červenými a bílými stuhami – barvy značky. Účastní se také setkání s turistickými skupinami a seznamují se s výstrojí potřebné k zápřeži do ikonického vozu. „Nic není šok, všechno je to pomalý proces,“ říká Soto. Ve 4 letech koně odcestují do Merrimacku v New Hampshire, kde absolvují poslední krok v tréninkovém procesu: naučit se být součástí spřežení a táhnout vůz.
Jak jsou koně řazeni? Ti mohutní a silní jsou nejblíže k vozu, uprostřed jsou o něco menší a nejmenší je pár koní úplně vpředu, který lidé uvidí jako první – to jsou koně, kteří se předvádí okázalým krokem s vysokou akcí. Na vystoupení v arénách vozataj třímající v ruce 20 kg opratí předvádí se spřežením manévry, jako osmičku nebo pivotování. V podstatě jsou to dovednosti nutné k manévrům v docích.
Pivo Budweiser v současné době propaguje 5 spřežení cestujících nejen po státech, ale také v Anglii, Japonsku, na Aljašce, žádaní jsou i v Rusku nebo v Číně. Každý tým – koně, ošetřovatelé, vozataj, má k dispozici kamion na přepravu koní a nákladné vybavení. V každém týmu cestuje dvanáct koní, aby se mohli střídat a pravidelně odpočívat. Koně jsou na cestách až deset měsíců v roce a každý rok absolvují kolem 120 vystoupení. Jim Poole, vedoucí oddělení pro výjezdy těchto koní ve firmě Anheuser-Busch, tvrdí, že společnost každý rok obdrží kolem tisíce žádostí o vystoupení.
Proč jsou tak populární?
Budweiser-Clydesdale je jako synonymum. Jejich popularita je na jednu stranu záhadou – jak to, že pohled na spřežení 8 koní okouzlí i lidi, kteří jinak ke koním nemají zvláštní vztah? Je v tom nostalgie – závan starých časů, když po silnici ve městě zaklapou kopyta a objeví se mohutní, vyparádění koně táhnoucí těžký vůz? Těžko říct. Možná proto, že jsou v hlučných městských kulisách takoví – opravdoví.
Hobby jezdci oceňují mírnou povahu a inteligenci clydesdaleských koní, ale zájemce by se neměl vrhat do pořízení velkého dobráka po hlavě. Kromě toho, že vyžaduje velký prostor, úprava jeho kopyt vyjde na dvojnásobek, i když se nekove, výstroj také není snadné poshánět na míru. Vynikající kůň na vyjížďky, drezuru. Je spolehlivý a vytrvalý, ovšem nalézat na něj někde v terénu je noční můra.
Přesto, že jsou dnes obecně oblíbení, ještě nedávno byli na seznamu ohrožených plemen. Je dost možné, že nebýt pěnivého moku, nebyl by už dávno ani clydesdaleský kůň. Popularita jednoho táhne popularitu druhého a naopak.
Galerie
Vánoce jsou za dveřmi: hurá! Nebo: proboha, zase?… Ať už patříte do skupiny, která podléhá vánočnímu šílenství a nakupuje ve velkém, nebo do skupiny…
Maja Kupčáková: Těžší, než jezdit bez udidla, je naučit se citlivě pracovat s udidlem
Influencerku Maju Kupčákovou jste už asi reálně nebo virtuálně někde nějak potkali. Obzvláště, pokud se zajímáte o bezudidlové ježdění nebo…