Working Equitation je disciplína vhodná pro velmi široké spektrum jezdců a plemen koní, která si svojí všestranností získává jak ve světě, tak i u nás stále více nadšených příznivců. A progresivní rozvoj této disciplíny u nás mezinárodní závody Czech Summer Open jednoznačně potvrdily. Plně obsazené třídy, velmi pěkná úroveň předvedení koní a jezdců i vysoká divácká návštěvnost. Velkým bonusem celé akce byla i perfektní organizace pořádajícího spolku Working Equitation Česká republika, z.s., pestrý a nápaditý doprovodný program a přítomnost zahraničních hostů.

„Working Equitation je krásná disciplína, která prohlubuje vztah jezdce a koně. Důležitá je zde důvěra, rychlost a flexibilita. Všechny tyto schopnosti se prověřují během tří testů. Drezurní test prověřuje přiježděnost a poslušnost koně. Test ovladatelnosti prověřuje důvěru a flexibilitu a test rychlosti prověřuje rychlost a obratnost. Vše, co by pracovní kůň měl mít,“ říká Šárka Kopecká, která je předsedkyní a hybnou silou WEČR a pokračuje: „Z průběhu závodů mám velikou radost. Dostalo se nám pochvaly od švédské rozhodčí Charlotty Ström, která nechápala, jak můžeme mít vše do minuty tak přesně vypočítané. Když se naše rozhodčí zmínily, že by byly rády za podněty, kterými by bylo možné organizaci ještě posunout, odpověděla, že už není co zlepšovat. Že Czech Summer Open je naprosto perfektní profesionální akce. Stejně byl nadšen i host Czech Summer Open pan Gonzalo Soares. Přiznám se, že slova chvály mě několikrát za den dojala k slzám, zejména když se mi dostalo pochvaly i od hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové, která byla z disciplíny, atmosféry a vůbec z celého programu závodu nadšená. Jsem na všechny z WEČR moc moc pyšná! Máme za sebou další velmi úspěšný závod na velmi vysoké úrovni.“

V nejvyšší kategorii Masters WAWE – Cena Středočeského kraje – bojovali o vítězství a také kvalifikaci na MS ve Francii, které se bude konat v červenci, jezdci z České republiky a z Polska.  

Celkovou vítězkou kategorie Masters WAWE se v Kralovicích nakonec stala polská reprezentantka Ewelína Zón s koněm Little King Pine. Tato dvojice svými jízdami potvrdila kvalifikaci na mistrovství světa ve Francii.

Stříbro vybojovala Šárka Kopecká v sedle GinTonica, která jako předsedkyně spolku a hlavní organizátorka akce musela celé tři dny sedět „na dvou židlích“.

Kvalifikační jízda a organizace tak náročné akce. Není toho na tebe, Šárko, přece jen příliš?

„Na spojení těchto dvou funkcí jsem si už za ta léta zvykla. V předchozích letech to bylo náročnější. Dnes na chodu závodů moje účast jakožto jezdce vůbec nezanechává šrámy, a to zejména díky týmu, který mám. Letošní závody jsem vůbec, ale opravdu ani jednou větou nemusela řešit, co kdo má dělat. Vše klapalo na jedničku. Jediným zádrhelem byla zlomená garrocha (dlouhá tyč na nabírání kroužku), který jsme ale během chvilky vyřešili. Rozhodně jsem ale byla moc vděčná, že jsem měla na opracovišti trenéra Gonzala Soarese z Portugalska, který nám v rozvoji jezdeckého umění velmi pomáhá. Možná i proto jsme dosáhli tohoto úspěchu. Krásné na této disciplíně je, že máte šanci uspět až do posledního testu rychlosti. Na sezónu jsem se připravovala s trenéry z Portugalska – s Gonzalem Soaresem a s Eduardem Almeidou a cítím na nás obou, že je to ta správná cesta, a potvrdil to i výsledek našich prvních závodů sezóny. Hodnocení od švédské rozhodčí bylo pro nás pokoření našeho maxima.

Chystáte se tedy s GinTonicem na MS do Francie?

„Bylo by nám ctí reprezentovat Českou republiku a být součástí první workingové výpravy na světový šampionát. Organizace české výpravy však není v našich rukách a podmínky jsou zatím nejasné. Ani nominace nejsou ještě uzavřené, jsou před námi ještě jedny kvalifikační závody v Polsku, kde další Češi mohou kvalifikaci splnit s lepším výsledkem, nežli jsem splnila já. Nechci se proto zatím smluvně upsat. Chci, aby odjeli ti nejlepší. Takže uvidíme!“

Ještě se zeptám. Máš nějakou zpětnou vazbu k průběhu závodů od zahraničních ekip?

„Marcus Skiba, který doprovázel na Czech Summer Open svou ženu Ilku, byl v minulosti hlavním organizátorem mistrovství světa WE v Mnichově při Pferde International a když viděl, jak funguje náš tým a celá organizace, neváhal a nabídnul spolupráci na projektu pro příští rok. Polská ekipa začíná být na našich závodech inventářem. Moc se jim u nás líbí, a hlavně se jim i daří. Letos dovezli i začínající dětské naděje a rozšířili tak startující pole v kategorii Z děti. Tento vývoj nás velmi těší! Němečtí závodníci byli nadšeni, užívali si atmosféru a říkali mi, že si připadají jako na dovolené. Ujišťovali mě také, že si tento závod nenechají ujít ani příští rok.“ 

Pro bronz si dojel, především díky vynikajícímu výsledku v testu rychlosti, Ladislav Kubát s koněm Mister IV. Čtvrtá příčka připadla Jitce Šimouškové s lipickým valachem Neapolitano Tüskot, což jí vyneslo kvalifikaci pro účast na mistrovství světa. Na pátém místě se umístil Matusz Gieryn s koněm Universo z Polska, který byl bohužel v rychlostním testu diskvalifikován za nesprávně dokončenou překážku. Trochu zklamáním bylo šesté místo Barbory Linhartové s koněm Duque II D´ Atela. Přestože dvojice zajela v pátek nejlepší drezurní test a obdržela 65,56 %, byla nakonec po sobotním testu ovladatelnosti diskvalifikována.

Báro, drezurní test dopadl velmi dobře a všichni vám v sobotu drželi palce. Test ovladatelnosti ale nevyšel. Co se stalo?

„Já jsem se přihlásila na poslední chvíli a pak si další dva týdny nadávala, že jsem blázen. :) Jednak jsem se přihlásila na závody, které měly být ani ne týden po tom, co jsme se měli vrátit z dlouhodobého pobytu ve Francii domů a také jsem Working díky přípravě na drezurní závody ve Francii netrénovala. A to jsem se přihlásila do kategorie Master! :) Také jsem měla strach o koně, že bude po cestě unavený, což se naštěstí vůbec nepotvrdilo. Ale chtěla jsem podpořit tým WEČR a hlavně závody Czech Summer Open, které mají tak skvělou atmosféru, že to prostě chcete zažít znovu. Takže jsem si řekla, že to nějak dáme a až později mi došlo, jak moc jsem nepřipravená. Ve Francii jsem si koupila pár dní před odjezdem portugalskou páku, zkusila si, že trojlístek a slalom nějak zvládnu, a to bylo všechno. Doufala jsem, že to prostě nějak uřídím sedem. Ani dřív jsem totiž to vedení jednou rukou nějak extra neovládala, rozhodně jsem to nedělala tak, jak se to dělat má. Naštěstí byl na závodech náš skvělý portugalský trenér Goncalo Soares, který mi na opracovišti dal rychlokurz správného vedení rukou, a to mi hodně pomohlo. Samozřejmě jsem občas zabrala moc nebo špatně a byla z toho nějaká chyba, ale nějak jsme to odjeli. Ale musím přiznat, že v ohýbání koně na levou stranu mám pořád ještě velké rezervy.

V pátek to šlo ještě docela dobře. V drezurním obdélníku se přece jenom cítím už docela jistě, a i když je to jiné než na klasických drezurních závodech, je to pořád známé prostředí. Navíc jsem si úlohu zkoušela doma v naší malé hale, takže jsem pak v obdélníku měla pocit obrovského prostoru. Ale udělala jsem hodně chyb, a tak jsem byla nakonec překvapená, když jsem zjistila, že jsme drezuru vyhráli. Každopádně jsem měla jediný cíl, a to neudělat při drezurní části ostudu, a to se naštěstí podařilo.

S trailem to bylo o hodně horší. Já jsem reálně překážky neviděla od listopadu 2020, kdy jsem jela své poslední závody během pobytu v Polsku, a to jsem jela ještě obouruč. Pro mě byl největší výzvou skok, protože ač je to výškou jen zvýšená kavaleta, já z něj měla hrůzu. Na skákání jsem naprosto levá a moje poslední pokusy skončily otřesem mozku a výpadkem paměti a to už jsem opravdu nechtěla opakovat. A pak s tou pákou máte opravdu strach, že ublížíte koni. Takže na opracovišti mi bylo skutečně dost zle, a to já jsem šťastný člověk a nikdy nervozitou netrpím. Jinak mi bylo jasné, že z toho žádný zářný výsledek nebude, ale chtěla jsem dojet do cíle, což se nakonec bohužel kvůli poslední překážce nepodařilo.

Zastavila vás branka…

Branka byla náš problém vždycky. S Mílou jsou všechny překážky, kde se musí stát nebo chodit pomalu, problém, naopak ty dynamické jsou v pohodě. Branku jsme trénovali den předtím a vypadalo to, že s ní nebude problém, ale v trailu byla hned dvakrát a při druhém provedení už to nešlo. Já u ní musím být naprosto precizní, abych koni nedala sebemenší záminku k couvání, a to se mi bohužel nepodařilo. A když se snažím o opravu, je to většinou jen horší a horší. Ostatně stejná překážka byla naší osudovou i ve speedu. Podobně se mi podařilo skopnout i při obou provedeních sidepass, opět bylo pravděpodobnou příčinou moc ruky. Nicméně zbytek překážek byl celkem slušný, za některé jsme dostali od rozhodčích vysoké známky, což mě hodně potěšilo. Ukázalo se, že když se kůň zlepšuje v drezuře, ve výsledku se zlepšuje i na překážkách, i když je přímo netrénuje. Ale bylo to moc fajn a příjemná změna po dlouhém čistě drezurním období. Jsem moc ráda, že jsem se zúčastnila!

A jak ses vyrovnala bez tréninku s vedením jednou rukou?

„Pro mě je vedení koně jednou rukou dost náročné. Musím mít ruku o hodně víc vepředu, než jsem zvyklá, a musím s ní pracovat o hodně víc a zároveň opatrněji než při ježdění na drezurní páce nebo na uzdečce. Když dám moc velkou zádrž na páce, moc se toho nestane, na té portugalské může být výsledná reakce dost dramatická. Tak teď budu doufat, že jsem si svými neumělými pokusy nezničila drezurní práci. :)“

Na Czech Summer Open jsme bohužel neviděli hvězdnou stálici naší workingové scény plemenného hřebce velšského polokrevníka, Dollom Valmonta. Jeho jezdkyně a majitelka Tereza Slabá se ale objevila v sedle valacha Cariňoso Rosa, s kterým se v kategorii S – Cena ColafitPony – nakonec umístila na pěkném pátém místě.

Terezo, jak se Montymu daří? Užila sis Czech Summer Open i bez něj?

„Můj závodní parťák Dollom Valmont je stále ještě v rekonvalescenci po zranění. Bylo mi ale umožněno startovat na 12letém valachovi PRE Cariňoso Rosa. Moc si této příležitosti vážím a ačkoli spolu nepracujeme úplně pravidelně a na této úrovni kůň startoval poprvé, udělal mi radost, jak se snažil, a závody jsem si s ním moc užila. Pevně doufám, že v budoucnu bude fit i Monty.“

Tak jako Šárka Kopecká i ty jsi byla jednou nohou v sedle a druhou v pozici hlavního organizátora. Jaké jsou tvoje dojmy?

„Mé dojmy ze závodů jsou veskrze pozitivní – jako organizátoři máme se Šárkou Kopeckou kolem sebe perfektní profesionální tým lidí, takže vše šlapalo přesně dle plánu. Měla jsem radost z výkonů jezdců, které jsou každým rokem lepší, inspirací byly určitě i pěkné jízdy zahraničních účastníků. K příjemné atmosféře přispěla i výborná mezinárodní rozhodčí Charlotta Ström ze Švédska, která svým pozitivním přístupem motivovala účastníky závodů a pod jejím vedením proběhlo i školení rozhodčích WEČR. Posun vidím veliký – nejde jen o stále vydařenější jízdy soutěžících jezdců, ale velkou radost mi udělala i nejpočetněji obsazená kategorie dětí a juniorů. Je vidět, že zájem o disciplínu roste a kde jinde budovat stabilní základ než v těch nejmladších věkových kategoriích. Celkově mě velmi těší, že popularita Working Equitation roste a stále více lidí objevuje její kouzlo.“

Zájem dětí a juniorů o disciplínu Working Equitation opravdu rok od roku stoupá a výkony dětí a juniorů, které jsme mohli vidět ve třídách Z a L, byly skutečně velkým příslibem do budoucna.

V třídě Z kategorie dětí a juniorů se velmi pěkně předvedla Tereza Kropáčová s koněm Royal Rebel, která získala jak první místo, tak i krásných 72,143 %. Jako druhá se umístila Anna Kukaňová s Dollom Chieftain a bronzovou příčku obsadila Anna Wolfová s Lola 9. Všechni tři první umístění zajeli své testy za více než 70 %, což je samozřejmě úctyhodné a byla radost jejich jízdy sledovat.

V L třídě kategorie dětí a juniorů zvítězila Barbora Švagrová s welsh cob klisnou Amerika Cinderella. Tato dvojice absolvovala teprve čtvrté workingové závody, a přesto u ní již bylo možné zaznamenat výrazný posun, jak v předvedení drezurního testu, tak i jistotě projevu při testu ovladatelnosti. Krásné stříbro si domů odvezla Adriana Štolcová s koněm Sunny Day a bronzovou příčku obsadila Anna Wolfová s Lola 9.

Báro, proč ses rozhodla právě pro disciplínu Working Equitation?

„Závody Working Equitation jsou pro nás jak zábava, tak i motivace. Doma trénujeme především klasickou drezuru a cirkusové kousky, které jsou nejen skvělou gymnastikou, ale i prověrkou vzájemného vztahu koně a jeho cvičitele. O tom je vlastně tak trochu i Working. Závody jsou proto pro nás zkouškou odvahy a vzájemné důvěry. V testu ovladatelnosti si totiž nejlépe ověřím, jestli mi Popi opravdu důvěřuje.“

Takže vás ještě na závodech WE uvidíme?

„Rozhodně! Chtěli bychom se s Popi kvalifikovat na MČR, tedy zvládnout obtížnost WE S a udělat tak radost nejen sobě, ale i mojí úžasné trenérce Gabriele Rotové, která se nám věnuje od našich úplných začátků a je také chovatelkou Popi. Cíl je to samozřejmě velký a sen nám může zhatit spousta věcí. Z těchto závodů mám ale hrozně dobrý pocit a nemyslím tím jen vítězství v naší třídě, které nám samozřejmě dodalo obrovskou motivaci do dalšího ježdění. Organizace a atmosféra Czech Summer Open byla naprosto parádní. Navíc Popi je typ koně, co se rád předvádí a bylo vidět, že si pozornost diváků užívá. Měla jsem obrovskou radost jak klidně a profesionálně se na tak velkých závodech chovala a jsem na ni proto opravdu hrozně moc pyšná!“

A jak ti Báro „sedí“ welsh cob jako plemeno? Ve Workingu se s čistokrevnými velšskými sekcemi a jejich polokrevníky setkáváme stále častěji. V sobotu například předvedla velmi pěkný výkon v Open competition Z Nikola Dušková s welsh cob klisnou Jebeth Macy Fach, která je nejen Popinčinou polosestrou, ale i její oblíbenou „tetou“, protože tyto dvě klisny spolu dlouhé roky sdílely „střechu nad hlavou“…

„Popi je můj první kůň a zároveň byla i první velš, se kterým jsem měla možnost dlouhodobě pracovat, a musím říct, že mě toto plemeno naprosto uchvátilo! Ještě jsem nepotkala tak učenlivé, a hlavně zdravé plemeno. Samozřejmě se mi líbí PRE i lusitáni, ale Popi bych nikdy za nic na světě nevyměnila!“ :)

Kompletní výsledky naleznete na webové stránce spolku Working Equitation Česká republika, z.s. a mnoho dalších informací a fotogalerií pak také ve facebookové skupině Příznivci Working Equitation ČR.

„Prověřit důvěru, jakou k vám váš kůň má, můžete ale i vy. Třeba na dalších závodech spolku WEČR, které se budou konat na mosteckém Hipodromu ve dnech 4.–5. 6. 2022. Pokud bude mít někdo zájem si disciplínu vyzkoušet, bude zde i otevřená soutěž, kde není třeba být členem spolku. V případě, že máte zájem zúčastnit se našeho MČR 2022, určitě dorazte i do Mostu, jedná se totiž o kvalifikační závody pro MČR 2022 spolku WEČR,“ vzkazuje předsedkyně WEČR Šárka Kopecká. Neváhejte tedy a vzhůru do Workingu!