Úvahy o klasickém ježdění II (5): Francouzská klasická drezúra
Otázka: Slýchávám hodně o „francouzské klasické drezúře“, kde se pomůcky sedem a holeněmi používají jen málo nebo vůbec ne. Protože jsem se učil spíš „německými“ metodami, připadá mi to trochu divné. Můžete vysvětlit rozdíl mezi francouzskou a německou klasickou drezúrou? Je to skutečně rozdíl fyzický nebo spíš filozofický?
Odpověď:
Když lidé mluví o „francouzské drezúře“, často nedefinují příliš dobře, co mají na mysli.
Kontinuální tradice jezdectví začala Federigem Grisem v Itálii v období renesance, Pluvinel ji přivedl do Francie na začátku 17. století a po francouzské revoluci v ní pokračovali Němci a Rakušané. Navíc je zde oddělený proud, který začal Francois Baucher. Jeho kniha poprvé vyšla v roce 1842. Na jeho učení je založená celá tradice, které se často říká „francouzská (klasická) drezúra“. Hlavním rozdílem mezi německou drezúrou a „baucherismem“ je ten, že u první je opracováván celý kůň v pohybu, zatímco u druhé se ohýbají („flexují“) jednotlivé části těla koně nejdříve v zastavení, a až pak se koni dovolí vykročit. Koně, kteří prošli „baucherismem“, jsou často extrémně ohýbáni, aby získali lehkost. Především na začátku výcviku podle „baucherismu“ hraje důležitou roli effet d´ensemble (= dojem celku)
Jedná se o současné kontinuální aplikace pobízejících a zadržujících pomůcek v zastavení, jejichž cílem je koně znehybnit a přimět ho, aby toleroval současně působící tlak ostruh a tlak udidla. Baucherova cesta dosahuje úplného podřízení - často na úkor kmihu. V pozdějších stádiích výcviku hraje effet d´ensemble menší roli a převládá úplná separace pomůcek. Je to období, kdy vzniklo známé „ruce bez nohou, nohy bez rukou“. Baucher chtěl touto větou říct, že jezdec má tendenci korigovat chyby rukou nohama a naopak. Předpokládá, že pokud udrží pomůcky striktně oddělené a izolované, může je aplikovat mnohem čistěji.
Baucherismus však může být matoucí. Stal se tak trochu módou ve své zemi, protože slibuje „lehkost“, zatímco německá drezúra si tam získala punc „ježdění proti rezistenci“. Naneštěstí existuje velmi málo lidí, kteří jsou skutečně vzdělaní v „baucherismu“ a opravdu ho umí učit. Takže je velmi obtížné získat spravedlivý obraz toho, co tato metoda dokáže. Většina jezdců, kteří ji napodobují, nerozumí ani klasické německé drezúře ani „baucherismu“, takže nemohou ani jednu z nich objektivně posoudit.
Těšíme se na vaše dotazy a náměty na téma klasického ježdění, ale i ježdění jako takového, výcviku koně i jezdce. Autory tohoto článku můžete navštívit na jejich stránkách Classical Dressage.
Příbuzné články:
- Úvahy o klasickém ježdění II (4):"Veslování" rukama /16.5.2005/
- Úvahy o klasickém ježdění II (3): Zvedání se na zadní ve shromážděném klusu /9.5.2005/
- Úvahy o klasickém ježdění II (2): Kmih /2.5.2005/
- Úvahy o klasickém ježdění II (1): Alfa dominance - souvisí to s klasickou teorií? /25.4.2005/
Galerie
Společně v rovnováze
Rovnováha není všechno, ale bez ní nic nefunguje. Ani soulad, ani cviky. Vybalancovat dvě těla a dvě mysli není snadné – ale krásné, když se to…
Chcete si ověřit, jak váš kůň zvládl základní výcvik a zjistit, jak moc velký je z něj pohodář? Pak je dnešní článek šitý na míru právě vám!