Úvahy o klasickém ježdění II (32): Rytmus a rovnováha

28. 11. 2005 Thomas Ritter Autor fotek: Sara Stafford

Počet fotografií: 1

Otázka: Lze říct, že kůň v rovnováze bude udržovat pravidelný rytmus. Mění rytmus pouze tehdy, když ztratí rovnováhu. Je to pravda? Když najde rovnováhu, udrží si pravidelný rytmus…?

Odpověď:
Jde trochu o vlastní rozhodnutí. Pokud je rytmus koně velmi nepravidelný, zkouším ho regulovat velmi opatrnými, ale aktivními pomůckami v rámci daného chodu. Pokud koně necháte být tak, jak je, a budete doufat, že to zvládne sám o sobě, podstupujete riziko, že se nikdy nenaučí udržovat pravidelný rytmus v dobré rovnováze. Nejdříve je to jezdec, kdo koni pomáhá najít jeho rovnováhu (pokud nemá to štěstí, že jezdí na „přirozeném metronomu“). Postupně se kůň učí udržovat svůj rytmus a rovnováhu sám o sobě. Nalezení rytmu a rovnováhy je zpočátku tak trochu jako hra na kočku a myš se zadníma nohama koně. Ty pracují dobře, pokud jsou pod vámi. Jakmile však kůň jednu nebo obě zadní nohy ztratí, ihned ztratí i rytmus a rovnováhu. Mladí koně a koně v nápravě často nemají své tělo pod kontrolou a/nebo mají nedostatečně silnou záď, aby udržela zadní nohy po celou dobu pod jezdcem, takže jezdec musí monitorovat jejich pohyb a dávat aktivní pobídky, jakmile má kůň zadní nohy příliš za sebou. Pokud to jezdec nechá na koni, nerovnováha se bude jen zhoršovat. Kůň se bude pohybovat stále rychleji, více na předku. Zadní nohy budou ještě více vzadu a kůň se bude učit stále více a více chodit převrácený.

Pokud provádíte přechody příliš brzy nebo často, může se stát, že takový kůň nepochopí, že musí udržovat rovnoměrný rytmus v jednom chodu, protože provádí mnoho změn ještě dříve, než se může naučit pravidelnosti pohybu. V tomto časném stádiu provádím přechody většinou tehdy, když cítím, že jsme překročily hranici, odkud není návratu, tj. když jsme například v klusu ztratili rovnováhu do takové míry, že ji neumíme ve stejném chodu opět nalézt.

V tuto chvíli přejdu do kroku a nechám koně oddechnout. Jakmile začne kůň chápat, že usilujeme o dosažení pravidelného rytmu, přidám do výcviku přechody, nejdříve mezi chody, potom v rámci jednoho chodu, abych „provokoval“ a zlepšoval jeho rovnováhu. To je také období, kdy začínám s koněm provádět z kruhu změnit směr a vlnovky v klusu, to je výzva pro jeho laterální rovnováhu, zatímco přechody jsou výzvou pro jeho podélnou rovnováhu. Obojí je třeba procvičovat a čím více času strávíte upevňováním laterální a podélné rovnováhy koně, tím lépe a hladčeji se bude pohybovat. Budete mít pocit, jako by jel po kolejích.

Rovnováha je předstupněm rytmu. Když kůň ztratí rovnováhu, ztratí rytmus. Tyto dvě věci se navzájem ovlivňují, protože lze také říct, že když kůň ztratí rytmus, automaticky ztratí i rovnováhu. Je to podobné jako hádanka o slepici a vejci.

Rád bych se zmínil také o kmihu, protože pro mnoho koní, pokud ne pro všechny, je kmih synonymem pro tempo (= rychlost). Pokud po něm chcete lepší kmih nebo energičtější pohyb, nabídne vám vyšší tempo. Pokud po něm chcete zpomalení, usne. Ve většině případů se tomu naučil v počátečním výcviku a vy ho nyní musíte naučit, že tempo a kmih jsou dvě naprosto oddělené kategorie, že můžete zvýšit energii/kmih, aniž byste byť nepatrně zvýšili tempo, a že můžete koně zpomalit, pokud moc utíká, aniž by ztratil sebemenší trošku energie. Je to další dovednost, kterou musíte pilně a důsledně procvičovat. Jinak se kůň nikdy nenaučí skutečně uvolnit, pohybovat se v kmihu nebo se shromáždit, protože dokud nerozlišuje tempo a kmih, nepoužívá své tělo efektivně. Stále se drží zpátky, určité svaly jeho hřbetu a zádě jsou ztuhlé, což se často projeví v přilnutí. Takový kůň nebude nikdy skutečně prostupný na pomůcky. Ale všimněte si toho rozdílu, když dokáže tempo od kmihu oddělit. Bude ho charakterizovat pružnost, uvolněnost a prostupnost.

Těšíme se na vaše dotazy a náměty na téma klasického ježdění, ale i ježdění jako takového, výcviku koně i jezdce. Autory tohoto článku můžete navštívit na jejich stránkách Classical Dressage.

Příbuzné články: