Úvahy o klasickém ježdění II (27): Zlepšení kmihu

24. 10. 2005 Thomas Ritter Autor fotek: Mae Ritter

Otázka: Jsem trochu zmatený. Můj instruktor mi vždy říkal „dopředu a rovně“, až do minulé hodiny jsem netušil, jak moc dopředu a rovně má můj kůň jít. Z nějakého důvodu to neregistroval, až do poslední „špatné“ hodiny. Když jsme jsem ho poprvé požádal, aby šel dopředu, vyprodukovali jsme velmi „natřásající“ pohyb. Můj instruktor mi řekl, že kůň tlačí záď proti mně a to je důvod onoho pocitu. Po několika minutách však kůň změkl a jeho hřbet byl uvolněnější a cítil jsem, jak se „houpe“, začal také vyhledávat přilnutí. Protože můj instruktor má zrcadla, vždy se do nich dívám. I přes onen velmi pěkný pocit stále nedošlapoval zadníma nohama pod sebe a nepřešlapoval se dostatečně. Jak ho přiměji, aby došlapoval lépe pod sebe?

Odpověď:
Tato problematika má dva hlavní aspekty: kmih a pružnost/uvolněnost. Pokud kůň nedošlapuje dostatečně pod sebe, může to být proto, že jeho hřbet ještě nepruží, jak by měl, tj. břišní a hřbetní svaly se ještě správně střídavě nestahují a nepovolují, což má za následek napětí. Druhým možným důvodem je to, že kůň nevkládá do své práce dostatek úsilí, přestože je relativně uvolněný. Kmih a uvolněnost spolu souvisejí, protože skutečný kmih je výsledkem rovnováhy, uvolněnosti a narovnání.

1. Rovnováhy, protože pouze tehdy, když všechny čtyři končetiny nesou stejnou hmotnost, může jezdec regulovat nosné a posuvné síly koně i jejich vzájemný poměr s potřebnou přesností. Rovnováha je synonymum pro sebenesení. Je nerozlučně spjatá s pravidelným rytmem a délkou kroku.
2. Uvolněnosti, protože pouze uvolněné tělo a mysl dovolí energii vytvořené v zádi procházet celým tělem koně od zadních kopyt až k hubě a zpět. Na druhé straně napětí působí jako závora přes cestu, která polkne většinu energie a dovolí projít pouze malinké části, což většinu jezdců nutí zvýšit intenzitu pomůcek, místo aby odstranili blokádu. Uvolněnost a pružnost jsou také velmi úzce spojené. Jedna bez druhé je těžko možná.
3. Narovnání, protože pouze tehdy, když síly zadních nohou jdou přímo dopředu k těžišti, nedochází ke ztrátě energie a nohy mohou působit jako skutečné pružiny, které jsou stlačovány a uvolňovány v pravidelném rytmu, v němž samotné uvolnění poskytne potřebný moment pro další stlačení pružiny v následujícím kroku: z koně se stane perpetuum mobile. Narovnání lze nazvat laterální rovnováhou, která nás velkým obloukem přivádí zpět k bodu číslo 1.

Pokud budete pěstovat tyto tři body, měl byste za nějakou dobu zajistit zlepšení kmihu. Samozřejmě zde jsou i jiné faktory. Spočívají v jezdci. První věc, která mě napadne, jsou omezující, mrtvé ruce a tuhé kyčelní klouby. Mrtvé ruce (přestože mají „lehké“ přilnutí) neposkytnou koni dostatek prostoru, aby jeho zadní nohy došlapovaly pod tělo. Ztuhlé kyčelní klouby nedovolí hřbetu koně pružit v jeho plném rozsahu, což zase omezuje zadní nohy, protože břišní svaly nemohou pracovat efektivně, aby potáhly zadní nohy dopředu. Pružný, výrazně se pohupující hřbet je základní součástí toho, čemu Němci říkají „Schwung“. Lze říct, že „Schwung kommt von Schwingen“ = kmih pochází od pružení (houpání) (hřbetu).

Dalším faktorem, který vězí v jezdci, je „naladění“. Naučte koně reagovat okamžitě a beze zbytku na nejmenší pomůcky a kmih se rozvine v rámci zvyšující se síly koně, pokud jsou dodržené výše uvedené podmínky.

Těšíme se na vaše dotazy a náměty na téma klasického ježdění, ale i ježdění jako takového, výcviku koně i jezdce. Autory tohoto článku můžete navštívit na jejich stránkách Classical Dressage.

Příbuzné články:

 

Podobné články
První krok jsme učinili. Právě nováčci v přepravě potřebují při první jízdě klid a jistotu.

Ježdění v přívěsu se dá naučit. Alfou – omegou je trénování s citem a rutina. Redaktorka časopisu Cavallo se zeptala třech odborníků, zda je…

Roluje se váš kůň za kolmici, nebo naopak natahuje krk jako žirafa? Se správným obnoskem se vám může podařit vyřešit hned několik nešvarů.