Úvahy o klasickém ježdění II (20): Správné přilnutí

5. 9. 2005 Thomas Ritter Autor fotek: Scarlett

Počet fotografií: 1

Otázka: Rozhodčí mi řekl, že nemám dostatečné přilnutí… a já vím, že měl pravdu, ale kůň, kterého jezdím by se mi opřel do rukou a zrychlil by, kdybych přilnutí zesílil.

Odpověď:
Abyste zajistili dobré přilnutí, musíte mít hluboký, pružný, vybalancovaný, rovný sed. Jinak budete koně rušit, následkem čehož on se bude do vás opírat a bránit se. Vaše pánev musí být svislá. Vaše stehna se musí stočit dovnitř ve vašich kyčelních kloubech, takže vnitřní plocha stehen bude ležet ploše na sedle, a stehna se nebudou otáček okolo svalů-přitahovačů. Vaše kyčle musí být velmi pružné, aby umožnily volný pohyb hřbetu a kyčlím koně.

Střední část vašeho trupu (břišní, šikmé a zádové svaly) musí být ve správném napětí (tonizované), zatímco hýžďové svaly musí být relaxované. Pohyb svého koně kontrolujete právě touto střední částí trupu. Silný, správně tonizovaný trup spojuje pánev a nohy jezdce s rameny. Spojuje také pomůcky jezdce s koněm a spojuje i předek koně s jeho zádí, protože impulzy ze zádě koně a pomůcky holení mají procházet střední částí trupu jezdce, aby došly až na místo svého určení. Pokud je trup příliš slabý, stane se černou dírou, která všechno pohltí. Impulzy energie ze zadních nohou neprojdou k udidlu, pomůcky sedem a otěžemi nedojdou k zadním nohám koně.

Pokud jsou vaše kyčle ztuhlé a uzamčené, mohou koně doslova zastavit. Tak vznikají koně, kterým se říká „leg mover“ (= ten, co se pohybuje nohama), čili koně, jejichž hřbet a kyčle jsou uzamčené a tuhé, kteří používají pouze dolní části svých končetin. Pokud je hřbet koně uzamčený, nedovolí pobídkám jezdce ani impulzům energie ze zadních nohou cestovat skrze tělo koně.

Vaše paže musí být spojené s trupem a lokty zase s kyčlemi, takže se ruce stanou článkem řetězce. Přilnutí se nesmí omezovat na vaše ruce a hubu koně, jinými slovy, nesmí končit ve vašich rukách. Místo toho byste měli ve svých rukách cítit zadní nohy koně a měli byste být schopni cítit hubu koně - jakkoli lehce - ve svých břišních a zádových svalech. Potom budete se svým koněm spojeni. Vaše pěsti musí být měkké a pružné. Vaše prsty by měly cítit tělo koně skrze otěže, takže tady bude živé přilnutí, jako by otěže byly z masa a krve. Mrtvé, tuhé ruce, pěsti a prsty budou mít vždy za následek mrtvé, tuhé a „položené“ přilnutí, bez ohledu na to, jak „lehké“ se může zdát.

Pokud vaše lokty a horní části paží nejsou spojené s vašim trupem, přilnutí bude vstupovat do vašeho těla na úrovni ramen, což koni umožní použít páku vašeho trupu proti vám, např. tím, že si bude lehat do udidla a zvedat svoji záď nahoru, což způsobí, že váš sed a přilnutí bude naprosto neefektivní.

Pokud jsou vaše lokty spojené s kyčli, přilnutí vstoupí do vašeho těla na úrovni kyčlí, což koni umožní využít páku vašeho trupu a hlavy ve váš prospěch, takže se kůň bude moct ve vás „ukotvit“. Díky tomu bude váš sed a otěže dost účinné.

Správné přilnutí vyžaduje od koně určité tempo. Pokud jde příliš rychle nebo příliš pomalu, nemůže „se najít“. Bude pak tuhý a na předku. Pokud najdete optimální tempo, v němž váš kůň nejlépe využije své tělo, ucítíte, že našel svoji rovnováhu, uvolní se a vaše pomůcky jím budou lépe procházet. Dobře tonizovaná střední část trupu, v kombinaci s pružnými kyčlemi, propojenými lokty a pružnými pěstmi také zajistí stálé, ale živé přilnutí. Na druhé straně přerušované přilnutí, které lze tak často vidět, je způsobeno ztuhlostí kyčlí a pěstí jezdce, což je často spojeno se slabou střední částí jeho trupu.

Správné přilnutí dále vyžaduje, aby obě zadní nohy došlapovaly pod tělo a rovnoměrně se ohýbaly pod společnou hmotností koně a jezdce. Pokud kůň táhne nohy za sebou, pokud jedna z jeho zadních nohou došlapuje stranou, není dobré přilnutí možné. Někteří koně jsou zvláště netolerantní vůči křivosti. Musí být „uspořádáni“ a ježděni s lopatkami a kyčlemi velmi precizně srovnanými na stopě. Pokud jejich lopatka uhne na stranu o pár centimetrů nebo i méně, „převrátí se“. Jakmile je jezdec narovná, opět se dostanou na přilnutí.

Někdy můžete použít ustupování na holeň na kruhu v kroku, abyste přinutili došlapovat vnitřní zadní nohu koně více pod tělo a zlepšili ohnutí. Pomoct mohou také obraty okolo předku v pohybu. Po nich by měl být kůň lehčí a více na přilnutí.

Čím jste v ježdění pokročilejší, tím více si uvědomujete, že jakákoli ztuhlost v týlu, krku, lopatkách, hřbetě, břiše nebo zadních nohách bude mít negativní vliv na přilnutí. Proto můžete říct, že přilnutí je indikátorem kvality celého výcviku koně, a abyste dosáhli nejlepšího přilnutí, musíte vyrovnat a narovnat koně a odstranit z jeho těla veškerou ztuhlost.

Těšíme se na vaše dotazy a náměty na téma klasického ježdění, ale i ježdění jako takového, výcviku koně i jezdce. Autory tohoto článku můžete navštívit na jejich stránkách Classical Dressage.

Příbuzné články: